Verše a křivky Pokus o klasifikaci básní na základě jejich aktivity Michal Místecký Filozofická fakulta Ostravské univerzity

Metodologie Kvantitativní lingvistika – sekvenční analýza aktivity textu (Peter Zörnig 2015) Princip: aktivita je poměr mezi počtem sloves (V) a součtem sloves a přídavných jmen (A + V); její vývoj lze znázornit i v podobě křivky Příklad: Jindřich Hořejší – Verlainův pomník v Lucemburské zahradě Sekvence: A–V–A–A–A–A–V–A–V–V–V Souřadnice bodů: [pořadí adjektiva; počet sloves, která mu předchází] Náš případ: [1;0], [2;1], [3;1], [4;1], [5;1], [6;2], [7;5] Poslední adjektivum je hypotetické – aby se zohlednila všechna slovesa Průběh funkce aproximován spojnicí trendu

Metodologie

Vyhodnocení křivek – návrh klasifikace Tendence Charakteristiky spojnice trendu Rys Logaritmická logaritmická; kvadratická (a < 0); mocninná (n < 1) Přírůstek sloves v průběhu textu klesá Lineární lineární; kvadratická (a < 0,1); mocninná (n > 1, a < 1) Přírůstek sloves zůstává stejný Rostoucí kvadratická (a > 0,1); mocninná (n > 1, a > 1) Přírůstek sloves v průběhu textu stoupá Exponenciální exponenciální Přírůstek sloves stoupá na konci textu

Příklady – tendence logaritmická

Příklady – tendence lineární

Příklady – tendence rostoucí

Příklady – tendence exponenciální

Výzkum Prozatímní korpus: sedm básnických sbírek – 155 básní Jiří Wolker – Host do domu; Těžká hodina Jindřich Hořejší – Hudba na náměstí; Korálový náhrdelník; Den a noc Jaroslav Seifert – Jablko z klína František Halas – Naše paní Božena Němcová Různý počet básní ve sbírkách – normalizace procentuálním zastoupením Možnosti: zkoumání jednotlivých básní; srovnání sbírek; vývoj trendů v díle jednoho básníka Cíl: zpracovat „činnostní korpus“ českého verše 20. století

Případ Wolker: nárůst linearity Nárůst linearity souvisí s Wolkrovou orientací na epiku (jeho balady jsou prototypicky lineární) – souvisí toto s jejich délkou, nebo obsahovým laděním? Mizení básní s rostoucí tendencí – omezení gradace

Případ Hořejší: nárůst logaritmické tendence Růst počtu básní s klesajícím přírůstkem sloves – činnostní antiklimax

Ladění sbírky: František Halas Nejvyšší počet básní s logaritmickou tendencí (64,7 %) – sklon k sníženému přírůstku sloves ke konci textů: rostoucí protagonistčina pasivita Žádné básně lineární – s aktivitou textu se záměrně pracuje?

Ladění sbírky: Jaroslav Seifert Logaritmické a lineární tendence vyrovnány Rostoucí a exponenciální tendence v menšině – přírůstky sloves se buď snižují, nebo zůstávají stejné: snaha o rovnováhu a sklon k deskriptivitě

Celkové výsledky Tři tendence v rovnováze; exponenciální značně podhodnocena Jde o obecnou vlastnost aktivity textů, nebo o shodu náhod?

Shrnutí a podněty Klasifikaci textů lze interpretovat kvalitativně Srovnání rozdílných autorských vývojů (Wolker, Hořejší) Ladění sbírky (Halas, Seifert) Návrh lepšího třídění (rozšířit, či zúžit hledisko?) Problém determinačních koeficientů: modelovatelnost aktivity Hypotézy Linearita dlouhých básní Absence lineárních básní – práce s aktivitou? Vývoj aktivity v kontextu jazykových zákonitostí