VY_32_INOVACE_Racek_01-1-13-Zmeny Důlní větrání VY_32_INOVACE_Racek_01-1-13-Zmeny Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/34.0195 – Individualizace a inovace výuky

Anotace Zde se seznámíme s termínem geotermický stupeň a teplotní gradient, poznáme tzv. neutrální pásmo a dozvíme se také, které ostatní faktory mají vliv na oteplování důlních větrů.

Teplota hornin Teplota hornin tvoří základní faktor při výpočtu teplot větrů a chyba v určení teploty hornin by se promítla v plné míře do výsledku výpočtu. Závislost zvyšování teploty hornin s hloubkou se vyjadřuje geotermickým stupněm – tj. počet metrů do hloubky, kterému odpovídá zvýšení teploty o 1K (nebo°C). Převrácená hodnota geotermického stupně se nazývá teplotní gradient a představuje přírůstek teploty v K (popř. ve °C) připadající na 1 metr hloubky.

Neutrální pásmo Stálý růst teploty hornin počíná od neutrálního pásma, tj. od místa o stálé a neměnné teplotě. Neutrální pásmo je místem, které leží nejblíže povrchu, kde jsou zcela utlumeny výkyvy roční povrchové teploty. Je to místo, které je o něco větší než průměrná roční teplota na povrchu.

Výpočet Pro výpočet geotermického stupně platí: (m/K) - průměrná roční teplota na povrchu (K nebo °C) H – hloubka místa měření pod povrchem (m) - naměřená teplota hornin (K nebo °C) Teplotní gradient se vypočte: (K/m)

Oteplování důlních větrů Celková změna teploty důlních větrů bude dána touto rovnicí: tcel= tk + tp + tel +tox – tv tk – oteplení větrů kompresí, popřípadě ochlazení při rozpínání tp – oteplení následkem teploty horského masívu tel – oteplení vlivem chodu elektrického zařízení tox – oteplení oxidačními procesy tv – ochlazení větrů odpařováním vody

Vlhkost a rychlost větrů Na stanovení relativní vlhkosti má vliv mnoho faktorů: vlhkost na povrchu, vlhkost úvodní jámy, její charakter hornin, tekoucí voda a voda na počvě, technologická voda, aj. Rychlost důlních větrů má vliv na organismus – větší rychlost zvyšuje odvod tepla z organismu a to sdílením tepla i zvýšením odpařování vody z povrchu těla.

POUŽITÁ LITERATURA PROKOP, Pavel. Větrání hlubinných dolů. Ostrava: ES VŠB, 1985. SUCHAN, Libor. Větrání hlubokých dolů. 1. vydání. Praha: SNTL, 1984.