SNĚŽNÉ Místní části

Místní části Sněžného jsou dále Krátká, Samotín, Blatiny, Podlesí, Milovy, Vříšť

Krátká Základní údaje: 24 obyvatel, 710 m.n.m., první písemná zpráva o obci 1727 V Krátké se uchoval jeden z nejhodnotnějších celků lidové architektury ve zdejší oblasti. Malebnost lidových staveb je umocněna jejich vhodným začleněním do krajiny. Obec se dále nerozšiřuje a je považována za rezervaci lidového stavitelství.

U silnice ke Sněžnému byla v roce 1902 postavena kaplička zasvěcená sv U silnice ke Sněžnému byla v roce 1902 postavena kaplička zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději. O kapličku se v současné době stará občanské sdružení Na obnovu kapličky. Kaple

Nejpozoruhodnějšími staveními jsou rychta č Nejpozoruhodnějšími staveními jsou rychta č. 12, kde se nachází ekologické informační centrum. V obci se nachází také haltýř.

Zajímavá jsou i stavení č. 4 a 31 Zajímavá jsou i stavení č. 4 a 31. Jsou to roubené stavby s lomenicí ukončenou kabřincem.

Milovy Základní údaje : 7 obyvatel, 600 m.n.m., první písemná zpráva 1648 Milovy vznikly po obou stranách řeky Svratky v místech,  kde Svratka tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou, a tím i hranici mezi různými panstvími. Tak se stalo, že na české straně na panství rychmburském vznikly České Milovy a na moravské straně na území novoměstského panství Moravské Milovy.

Významnou událostí pro osadu bylo založení sklářské huti na Českých Milovech v roce 1835 r. Při huti vznikla soukromá škola, pekařský a masný krám a několik obydlí pro skláře a pomocníky. Milovské sklo bylo ve světě velmi ceněné.

Milovy – rekreační oblast V roce 1935 zde byl postaven  turistický hotel, a tím byl dán základ nynějšímu rekreačnímu využití této oblasti.

V roce 1989 byl u Milovského rybníka vybudován nový moderní hotel Devět skal OREA

. Dnes jsou Milovy významným rekreačním střediskem a východiskem túr do nejkrásnějších částí Žďárských vrchů . Jihozápadně od Milov je dobře dostupný vrcholový hřeben Žďárských vrchů s Devíti skalami, Lisovskou skálou, Malinskou skálou a Dráteničkami. Kromě hotelu Devět skal je zde i hostinec U Šlechtů.

SAMOTÍN Základní údaje: 22 obyvatel, 730 m.n.m., první písemná zpráva o obci 1717 Samotín je typickým příkladem sídla s rozptýlenou zástavbou.

Obytná stavení (některá ještě dnes roubená) byla situována přímo do obdělávaných pozemků a jsou nyní obklopena na jaře bohatě rozkvétajícími loukami. Je to téměř zapomenutý kout panenské přírody, který inspiroval mnoho malířů v jejich tvorbě.

V letech 1944 -1945 byl Samotín opěrným bodem partyzánského oddílu "Záře" (Zarevo). Připomíná to pamětní deska

Samotínský vánek Místní legendou se stala samotínská hospoda a její "Samotínský vánek". Samotínský vánek byl bylinný likér, který podle vlastního receptu vyráběl a návštěvníkům samotínské hospody prodával bývalý hostinský pan Emil Tlustoš. Po smrti pana Tlustoše zůstala svérázná hospůdka nějakou dobu uzavřena, nyní zde stojí nový rekreační domek, který citlivě zapadá do místní krajiny.

BLATINY Základní údaje : 40 obyvatel, 670 m.n.m., první písemná zpráva o obci 1707 Původní název pro novou obec, NEWSTIEFFT byl v 19. století počeštěn na NOVOSADY, avšak lidově se říkalo téměř vždy BLATINY (obec byla založena na bahnitém terénu). Oficiálně se tento název začal používat až od roku 1924. Blatiny jsou typickou vsí pozdní horské kolonizace s rozptýlenou zástavbou. Jednotlivé chalupy vznikaly uprostřed obdělávaných polí, luk a pastvin.

Ráj turistů Blatiny jsou jedním z častých východisek pěších túr na vrcholové skály centrálního hřbetu Žďárských vrchů, zejména na nejbližší Dráteničky (775 m).

V Blatinách u č. 17 je chráněná lípa velkolistá o obvodu kmene 620 cm a výšce 25 m. Nachází se zde soukromá pražírna kávy, kavárna, hostinec U Kosků a Jezdecký klub Blatiny

PODLESÍ 12 obyvatel, 660 m.n.m., první písemná zpráva o obci 1794 Osada má název Podlesí teprve od roku 1948. Název charakterizuje výstižně její polohu. Původní název Waldorf mohl vzniknout od jména původní majitelky panství Marie Antonie z Waldorfu, pravděpodobnější se však jeví původ z německého Walddorf (lesní ves). Počátečními osadníky Podlesí byli pravděpodobně dělníci, kteří zde těžili dřevo pro potřeby okolních sklářských a železářských podniků. Jejich domky vznikaly zcela nahodile a postupně na vymýcené lesní půdě, proto jsou roztroušeny pod okrajem lesa na jihozápadních stráních zalesněného Vysokého kopce (806 m).

Osada nemá náves. Domky tvoří několik menších skupin Osada nemá náves. Domky tvoří několik menších skupin. Jednou z nich je část Zálesí, která vznikla při bývalé hájence západně od Buchtova kopce (810 m).

Dnes tvoří osadu Podlesí převážně rekreační objekty.

VŘÍŠŤ Základní údaje: 40 obyvatel, 630 m.n.m., první písemná zpráva o obci 1666 Dělníci ze sklárny a z hamru si postupně začali v okolí na vymýcených plochách stavět domky a obdělávali okolní půdu. Tak začala postupně vznikat nynější ves Vříšť, která převzala jméno po říčce, na jejíchž březích se rozkládala. Jako samostatná ves je Vříšť uvedena až v odhadu panství v roce 1666. Při novoměstském panství již zůstala. Tak jako sklárna ve Fryšavě, měla i vříšťská sklárna zřejmě dvě hutě. Sklářští odborníci se domnívají, že právě ze vříšťské sklárny pochází nejstarší známá dochovaná sklenice z této oblasti, tzv. pernštejnský vítací pohár, uložený ve sbírkách na hradě Buchlově.

Sklárna stála nad domem č. 6. Ke sklárně patřil také mlýn Sklárna stála nad domem č. 6. Ke sklárně patřil také mlýn. Mlýn byl v 60. letech tohoto století přebudován na výrobnu krmných směsí, která byla v roce 1990 zrušena a objekt navrácen majiteli. Objekt není v současné době udržovaný a chátrá.

Od Vříště začíná nejkrásnější úsek povodí říčky Fryšávky Od Vříště začíná nejkrásnější úsek povodí říčky Fryšávky. Jako jedinečné území s harmonickou kulturní krajinou bylo povodí Fryšávky zařazeno Mezinárodní unií pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) do tzv. Zelené knihy, která je celosvětovým seznamem chráněných území.

Drátovna s cánhamrem stála na místě domu č. 13 v ostré zatáčce. Druhý hamr byl v roce 1910 panem Josefem Veselým přeměněn na elektrárnu, která dodávala v roce 1913 do tehdejšího Německého proud.

Panský dům Naproti Panskému domu, který je přestavěn na penzion, se nachází hostinec, který vznikl z hospodářského objektu.

V horní části osady při cestě Kuklík - Sněžné je v zatáčce Borovičkova skála. Na ní je litinový kříž z roku 1826.

BUCHTŮV KOPEC Asi 2 km na severovýchod od Sněžného leží zalesněný vrchol Buchtova kopce (810 m). V roce 1939 zde byla vybudována turistická chata s vyhlídkou a s rozhledem až na Jeseníky. V padesátých letech zde byla zfilmována pohádka Obušku z pytle ven v hlavní roli s Ladislavem Peškem

Vzhled chaty na Buchtově kopci se téměř nezměnil Pouze ten výhled od chaty na Jeseníky již není možný kvůli vzrostlým stromům

RADAR Od roku 1979 je zde jedna ze tří leteckých kontrolních věží v ČR s radarem o dosahu 300 km., která řídí civilní letecký provoz v určených koridorech. Věž je důležitým orientačním bodem z dalekého okolí.

Na jižním svahu Buchtova kopce je bývalá Masarykova léčebna TBC, nyní léčebna dlouhodobě nemocných (Sanatorium Buchtův kopec). Pro zaměstnance byly rovněž postaveny dva bytové domy, které jsou v současné době majetkem městyse Sněžné.

KONEC 2. části