Vlastnosti souborů Jaroslava Černá

soubor označuje pojmenovanou sadu dat uloženou na nějakém datovém médiu, se kterou lze pracovat nástroji operačního systému jako s jedním celkem. Obsahem souboru mohou být různá data. Mnoho souborů reprezentuje jediný objekt a obsahuje jenom jeden druh dat (například textový dokument, počítačový program, obrázek, zvukový záznam), ale existují i soubory složené (archivní soubory, knihovny), které obsahují množství dílčích objektů a souborů; také kancelářské dokumenty mohou obsahovat vložené objekty (např. obrázky a tabulky), u multimediálních i jiných souborů mluvíme o kontejnerech, které mají vlastní formát a mohou obsahovat několik objektů (obraz, zvuk, titulky) různých formátů, přičemž formát jednotlivých složek není příliš závislý na formátu kontejneru. Podle toho, jak má být obsah souboru interpretován lze soubory rozdělit na textové a binární

Atribut souboru jsou metadata připojená k souborům v souborovém systému. Každý atribut může mít jeden ze dvou stavů: aktivní nebo neaktivní. Atributy jsou považovány za odlišné od jiných metadat, jako je datum a čas, jméno a přípona názvu souboru nebo oprávnění v systému souborů. Atributy mohou být přiřazeny i adresáře (složky), logické jednotky a další objekty v systému souborů. Tradičně byly v systému DOS a Microsoft Windows definovány čtyři atributy: archiv, skrytý, jen pro čtení a systém. V systému Microsoft Windows byly přidány další. 

Typy atrybutů ARCHIV: Nastavení tributu indikuje, že byl soubor od posledního zálohování změněn. Zálohovací atribut po úspěšném zálohování deaktivuje. SKRYTÝ: Atribut oznamuje, že je soubor skrytý. SYSTÉMOVÝ: Atribut oznamuje, že se jedná o kritický systémový soubor, který je nezbytný pro správnou funkci počítače. Windows tento atribut používá k označení důležitých systémových souborů. JEN PRO ČTENÍ: Indikuje že soubor by neměl být měněn. ZAŠIFROVANÝ: Když je nastaven atribut „zašifrovaný“, systém Windows zašifruje soubor v úložišti, aby se předešlo neoprávněným přístupům.

bootování je v informatice proces zavedení jádra operačního systému při zapnutí nebo restartování počítače. Na platformě počítačů IBM P kompatibilních je postupstandardizován. Jiné platformy (např. mobilní telefony) pevně daný postup nemají, takže postup je dán výrobcem konkrétního hardware

multitaskynk označuje v informatice schopnost operačního systému provádět (přinejmenším zdánlivě) několik procesů současně. Jádro operačního systému velmi rychle střídá na procesoru běžící procesy (tzv. změna kontextu), takže uživatel počítače má dojem, že běží současně. Dnešní operační systémy jsou typicky víceúlohové – sem patří např. Microsoft Windows, Linux i Mac OS X. Naopak DOS je příkladem jednoúlohového systému, na kterém vždy běží pouze jediný program a teprve po jeho ukončení je možné spustit jiný.

Souborový systém Je označení pro způsob organizace dat ve formě souborů (a většinou i adresářů) tak, aby k nim bylo možné snadno přistupovat. Souborové systémy jsou uloženy na vhodném typu elektronické paměti, která je umístěna přímo v počítači (pevný disk nebo CD,…) Mnoho operačních systémů podporuje více než jeden souborový systém.

Ikony Je označení pro malý grafický symbol (obrázek), který reprezentuje určitou funkci, aplikaci nebo typ souboru. Obvykle má čtvercovou nebo kulatou podobu. V systémech Microsoft Windows se jedná o bitmapu, v jiných systémech může být ikona i vektorový obrázek, který je možné snadno škálovat (zmenšovat nebo zvětšovat). Aktivaci ikony (kliknutím myší nebo dotykem) je spuštěn určitý program nebo funkce.