Instruktor lyžování III.třídy (50) jen pro vnitřní potřebu © 2008 upraveno 2016 jen pro vnitřní potřebu Metodická komise ÚZL SL ČR 1

Didaktické principy O B S A H Pedagogika a psychologie Proces učení 3 hod. Pedagogika a psychologie Základní pojmy Pedagogický proces - formy, cíle, výstupy Pohybové dovednosti - druhy a hodnocení Didaktické zásady Didaktické principy Didaktické styly Didaktické metody Proces učení Obecný model učení Model motorického učení Fáze motorického učení Učební lekce Účinek zpětné informace Zvláštnosti výuky dětí Zvláštnosti tělesné výchovy a sportu dětí Vývojové a růstové změny Vývoj základních pohybových dovedností Sportovní zájmy dětí a mládeže Hry na sněhu a lyžařské hřiště

„V každém okamžiku i když jde zdánlivě jen o výcvik na lyžích Pedagogika a psychologie Základní pojmy VÝCHOVA záměrné formování osobnosti cílené k potřebám a hodnotám společnosti VZDĚLÁNÍ poznávání a předávání vědomostí, hodnot a dovedností UČENÍ změna chování a jednání cíleným osvojením vědomostmi a dovednostmi Rozumové Prostředí chápání (bezděčné vlivy) Emoce Potřeby (iracionální vlivy) KOLÁŘ (1995) „V každém okamžiku i když jde zdánlivě jen o výcvik na lyžích dochází k ovlivňování osobnosti i v jiných sférách…“ SUCHODOLSKI (1975)

Pedagogický proces - formy, cíle, výstupy KOTÁSEK (1985) Výsledkem jsou zkušenosti užívané v praxi: 1) naučené vědomosti 2) projevené postoje 3) osvojené dovednosti

Vědomosti Postoje Dovednosti rozumově osvojené, v paměti uložené a v praxi uplatněné údaje, argumenty, znalosti, ... Postoje přijaté hodnoty, názory, vzory chování uplatněné a propagované ve vlastním životě užívání získaných vědomostí, pohotovost vnímat, rozhodovat a řešit praktické úkoly Dovednosti Psychické procesy „Spouštěcí“ potřeby, motivy, zájmy, cíle „Aktivační“ pozornost, city, vůle Emoce strach, úzkost, vztek, smutek, stud, radost Podle JIRÁNEK a SOUČEK (1969)

„uzavřené“ „otevřené“ Pohybové dovednosti - druhy „uzavřené“ prováděné ve stálých podmínkách „otevřené“ prováděné v proměnlivém prostředí Upraveno podle FARFEL (1975), VÉLE (1982), JAVŮREK (1986), WHITTING (1971), POULTON (1957), SELLS-TOLMAN-HENRY (1960), FUKUOKA (1971), SCHNABEL (1987), ČELIKOVSKÝ (1979)

Hodnocení pohybových dovedností ŠKÁLA (graf) Bez- vadně v terénu --------------- S chybami na lehkém svahu Nezvládá jízdu analýza záznamu pohybu goniometrie - měření úhlů částí těla např. v kotoulu letmo, při navazovaných lyžařských obloucích a pod. A 209o B testy a řetězce činností přihrávky, zásahy terče, dribling, uvolnění - dvojtakt - střelba, test základních oblouků, jízda po 1 lyži a pod. pozorování a škálování hodnocení uzlových bodů, známkování, stupně kvality, seznam prvků, grafické a numerické škály, bodování v gymnastice a v dalších tzv. „neměřitelných“ sportech C

! Didaktické principy Didaktické zásady Didaktické zásady Styly Metody * řídící role pedagoga * individuální přístup * všestrannost * vědecká systematičnost * názornost * tvořivost * trvalost výsledků * přiměřenost Metody Didaktica Magna J. A. KOMENSKÝ ! V tělovýchovném procesu mají značnou váhu především dvě didaktické zásady: názornosti (ukázky) a přiměřenosti (zátěž).

! Didaktické styly * příkazový * úkolový * vzájemný (reciproční) * individuální * programový * objevný * problémový * tvořivý (kreativní) ! Učitel nemůže používat jen „primitivní“ příkazy a úkoly, ale musí volit hodnotnější didaktické styly s mnoha vzájemnými vztahy.

! Didaktické metody * modelovací (plány a přípravy) * diagnostické (úroveň předpokladů) * expoziční (demonstrace modifikace korekce učiva) * fixační (procvičení opakování uchování učiva) * expresivní (výraz, sugesce) * kontrolní (hodnocení známky) Podle LANGE (1985) a MOJŽÍŠEK (1961) Dobrý učitel plánuje výuku podle nových vědeckých poznatků, zjišťuje úroveň svých klientů, učí poutavě, kontroluje a dbá na kvalitu osvojených vědomostí a dovedností. ! Upraveno podle: MOJŽÍŠEK (1985)

Proces učení CHn = neurčité CHz = změna Obecný model učení S = stimul - podnět CHn = neurčité chování B = bariera (překážky) M = motivace P+K = PLÁN a kontrola R = reakce-operace pza - rza = zpětné vazby - dílčí, výsledkové CHz = změna Obecný model učení Podle: LINHART (1967)

Model motorického učení PAVLOV - pes (1904) THORNDIKE - kočka (1906)

Fáze motorického učení 1 Iradiace Generalizace 2 Koncentrace Diferenciace 3 Stabilizace Automatizace 4 Asociace Anticipace

NEÚSPĚCH HRUBÁ FORMA JEMNÁ FORMA FÁZE Iradiace Generalizace Koncentrace Diferenciace Stabilizace Automatizace 1 2 3 1. pokusy: „Mnoho vzruchů - mnoho pohybů“ Špatná představa pohybu Cvik neproveden NEÚSPĚCH Po 3 týdnech: Vzruchy soustředěny Pohyby rozlišeny Správná představa Cvik proveden HRUBÁ FORMA Nervová spojení upevněná Pohyby přesné Pohybové vzorce uloženy v paměti JEMNÁ FORMA

JEMNÁ VARIABILNÍ FORMA FÁZE 4 Asociace Anticipace Zápas Zápas Terén “Mistrovství“ (po čase): Vnitřní řízení pohybu Vnější okruh „vnímá“ situaci v terénu, zápase, hře Pohybové vzorce z paměti jsou upravovány a užívány podle situace (tzv. „otevřené dovednosti) JEMNÁ VARIABILNÍ FORMA Hra Upraveno podle MEINEL und SCHNABEL (1987)

Úvodní ( 15 min. / seznámení - rozehřátí - rozcvičení) Učební lekce: Běžné má učební lekce tři části a trvá cca 45 minut: Úvodní ( 15 min. / seznámení - rozehřátí - rozcvičení) Hlavní ( 25 min. / nácvik dovedností, rozvoj kondice, prožitek apod.) Závěrečná ( 5 min. / uklidnění, „docvičení“ - zhodnocení) V plánování a hodnocení výuky jsou důležité bezpečnost a hygiena, efektivní učení, tvořivost Délka a náročnost lekcí (i přestávek) se upravuje podle věkových, pohlavních a pohybových zvláštností dětí Např. Soustředěná pozornost ve věku 7 let je maximálně 20 min, u 15 letých jen o 10 minut déle. Pak výkonnost klesá, nastupuje únava a „motorický neklid“ Přestávky mají tři důležité role: aktivní odpočinek, zvýšení fyziologických funkcí, pobyt na čerstvém vzduchu

Účinek zpětné informace  chyb 8 6 4 2 82 78 74 70 66 62 58 54 Informace o výsledku Bez informace ANO pokusy S informací 1 2 3 4 5 6 ZMĚNA podání info. 1 2 3 4 5  slov týdny plató NE 1 3 5 7 9 11 13 15 bez kontroly (zpětné vazby) se klienti špatně a pomalu učí každé učení má fáze bez zjevného zlepšení (plató) Upraveno podle STRÁNSKÝ (1960), RUBINSTEIN (1973)

„…aby 100 mladých lidí cvičilo, musí 50 sportovat, 20 se specializovat Zvláštnosti výuky dětí Zvláštnosti tělesné výchovy a sportu dětí Vývoj a růst Kladný vztah k pohybu Nezkušenost a prostředí „…aby 100 mladých lidí cvičilo, musí 50 sportovat, 20 se specializovat a 5 dosáhnout vrcholu !“ Baron Pierre Fredi de COUBERTIN zakladatel novodobých Olympijských her v roce 1896

Vývojové a růstové změny 1 % 0 2 3 8 8 29 42 51 31 8 12 1 4 Biologický věk Kalendářní věk neodpovídá biologickému !!! 9 10 11 12 13 let 14 15 Somatické změny Růstový skok Podle CRAMPTON (1908) a KEMPER & VERSHUUR ( 1981) Upraveno podle: HAYWOOD (1993) a MĚKOTA et al. (1988)

Vývoj základních pohybových dovedností Nejdůležitější pro rozvoj je předškolní věk Hody Kopy Běhy Skoky Chytání Údery Poskoky Přeskoky 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 5 1 „nezralý“ 4 - 5 dokonalý stupeň (u 60%) 1 2 3 4 5 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 1 2 3 0 2 4 6 8 10 věk Upraveno podle: MALINA & BOUCHARD (1991)

Základní Konečná forma forma „HRUBÁ“ „JEMNÁ - VARIABILNÍ“ malý rozsah*statická rovnováha běh bez hrubých chyb Konečná forma „JEMNÁ - VARIABILNÍ“ optimální rozsah*dynamická rovnováha přesný a variabilní běh Převzato MEINEL und SCHNABEL (1987)

Sportovní zájmy dětí a mládeže + - 2 nejvíce oblíbené 2 nejméně oblíbené Upraveno podle: FROMEL (1995) Hry na sněhu a lyžařské hřiště Praktické ukázky: CD-rom Dětská výuka (APUL) Publikace TREML, J. Lyžování dětí. Praha : Grada, 2004.

K o n e c Autorský kolektiv: KOMEŠTÍK B., FINKOVÁ D., KRNÁČ P. a NOVÁK M.