ČESKÝ HUDEBNÍ KLASICISMUS
UMĚLECKÝ STYL Je založený na uměřenosti, vyrovnanosti, harmoničnosti. 1730 – 1820 Hudba směřovala k potěšení, k ozdobě života (na rozdíl od dramatického a citového baroka). Vůdčí roli měla hlavní melodie, ostatní hlasy měly pouze funkci doprovodu (na rozdíl od vícehlasu).
HUDEBNÍ FORMY symfonie (čtyřvětá orchestrální díla) sonáty (pro jednotlivé nástroje) smyčcová kvarteta atd. Česká hudba získala významné mezinárodní postavení. Nadále platilo, že doma bylo málo obživy, skladatelé proto odcházeli do ciziny, kde byli úspěšní a významně ovlivnili vývoj evropské hudby.
JAN VÁCLAV STAMIC Žil velkou část života v Německu. Vedl dvorní kapelu. Dotvořil formu symfonie na čtyřvětný celek. Zdůrazňoval postupné zesilování a zeslabování (pro baroko byl typický kontrast forte a piana – ten se opouštěl).
JIŘÍ ANTONÍN BENDA Dvorní kapelník v Německu Proslavil se melodramy, v nichž střídal hudbu a mluvené slovo. Nejhranější melodram: ARIADNA NA NAXU
JOSEF MYSLIVEČEK Získal věhlas v Itálii jako tvůrce mnoha oper a oratorií. Zemřel v bídě.
JAN LADISLAV DUSÍK Klavírní virtuos Vytvořil spoustu skladeb pro piano, především sonáty (některé dokonce programní) Programní skladby: Skladatel se snaží usměrnit fantazii posluchače ke konkrétním obrazům, dějům a pocitům
ANTONÍN JOSEF REJCHA Strávil většinu života v Paříži Byl profesorem konzervatoře Jeho žáky byli: H.Berliotz, F.Liszt
JAN VÁCLAV HUGO VOŘÍŠEK právník skladatel dvorní varhaník ve Vídni Symfonie D dur
JAKUB JAN RYBA působil jako učitel Nejznámější skladba: ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ Na svou dobu velmi moderní učitel byl šikanován a dohnán až k sebevraždě
OSTATNÍ SKLADATELÉ Pobývali v Rusku, Itálii, Německu, Anglii, Francii. Proslavený byl rozsah a důkladnost výuky v našich školách Cizinci hovořili o Čechách jako o konzervatoři Evropy.