Institucionální rámec VeP  Veřejné politiky Institucionální rámec VeP

Vymezení VZ Velice obecné a povrchní Jak vím, že dokument ministerstva odráží skutečný VZ? Identifikace VZ : Formulace negativních výroků k dané oblasti (problematice) Seskupení podobných nebo příbuzných tvrzení a jejich převedení na přibližně podobnou úroveň obecnosti-Identifikace klíčového problému Rešerše zdrojů ! – média, výzkumy veřejného mínění, odborné studie a analýzy (Eurobarometr) Lokální VZ: ankety, petice, web, média, formální i neformální setkání Wikipedia ! Data – statistiky, výzkumy Strom problémů: definovaný problém – příčiny – důsledky, příklady

Identifikace problému Příčiny problému: - Absence politické shody - Socio-demografické změny - Podfinancování systému - Nepropojení sociálního a zdravotního pojištění - Nedostatečné informace o službách a jejich poskytovatelích DEFINOVANÝ PROBLÉM: Nedostatečná péče o seniory Důsledky: - Neefektivní systém, nesoulad mezi nabídkou a poptávkou - Neprovázanost služeb - Neodpovídající kvalita prožití konce života - Reálná hrozba nemožnosti zabezpečení důchodů současně pracujícímui obyvatelstvu Další dopady

Pojetí veřejných politik Neexistence jedné sdílené definice Politologie – proces, jehož prostřednictvím jsou činěna rozhodnutí Veřejná správa – role byrokracie ve formování politiky a v implementaci rozhodnutí Sociologie – porozumění společnosti jako celku, sociální status, problémy, zájmy Filozofie – hodnoty, ideje, etika Ekonomie – analýza nákladů a přínosů rozhodnutí, maximalizace užitku

Poznání veřejných politiky Jak se politický proces vytváří, jak vznikají politická rozhodnutí a jaké jsou důsledky těchto rozhodnutí Jak se vytváří veřejný zájem, veřejné mínění, poznání tzv. veřejného prostoru Jaké dopady mají jednotlivá rozhodnutí

Studium veřejných politiky Veřejné politiky JAKO: A. proces – jak se vytváří a kdo do nich vstupuje B. dopady rozhodnutí na specifické subjekty, do ekonomiky apod. – politika veřejných rozpočtů, sociální politika, vzdělávací politika, kulturní apod.

Aktéři VeP Stát, veřejná správa Občanský sektor Soukromý sektor, firmy

Identifikace aktérů VZ Analýza aktérů – nejedná se o jednu skupinu, identifikace VZ – složitý proces Aktéři jsou jednotlivci, skupiny či organizace, kteří mohou být ovlivněni nebo mohou ovlivnit připravovanépolitiky, projekty, nebo jejich realizaci vedle aktérů, kteří„jsou vidět“, jsou institucionalizovaní, mají čitelné postoje, existujíi aktéři, kteří se nesdružují a nevyjadřují veřejně své postoje Vytyčení klíčových aktérů, jejich pozic, zájmů a moci: vlastní úvaha na základě znalosti problému Veřejný sektor, mezinárodní instituce, občanský sektor, sdružení rodičů, firmy, asociace firem, odbory, politické instituce, rodiny

Trh, stát a občanský sektor

Tripartita vztahů ve společnosti (obec, region, stát, nadnárodní celky) Rovnocenná role jednotlivých subjektů Selhání občana: totalita, extrémní ideologie, ekonomická ztráta (šedá ekonomika, nedostatek pracovních sil pro firmy) Selhání soukromého sektoru: nezaměstnanost, nedostatek a malá kvalita zboží a služeb, ekonomická krize Selhání státu: špatná legislativa, sociální konflikty, ekonomické konflikty, neefektivní využití lidských i finančních zdrojů

Trh, stát a občanský sektor Charakteristiky Veřejný sektor Komerční sektor Občanský sektor základní mechanismy fungování správa tržní směna dobrovolné sdružování rozhodovatelé úředníci, odborníci, občané jednotliví výrobci, spotřebitelé, spořitelé a investoři vůdci a členové organizace regule chování nařízení cenové signály a úpravy množství dohody kritéria rozhodování cíle politik - a nejlepší způsoby jejich realizace efektivita - maximalizace zisku a/nebo užitku zájmy členů/ veřejné zájmy sankce autorita státu s hrozbou přinucení finanční ztráta sociální nátlak směr operací seshora dolů horizontální kontrakt zdola nahoru

Role státu ve VeP Stát, státní správa (výjimečně pouze správa), samospráva Veřejná správa je výkonem správních funkcí ve veřejném sektoru Stát může přenést část výkonu státní správy i na jiné subjekty, např. na profesionální komory Stát může prostřednictvím specializovaných orgánů působit jak na centrální, tak na regionální či místní úrovni (dekoncentrace x decentralizace)

Role státu ve VeP vytváří obecný rámec fungování společnosti zprostředkuje formování a výkon moci politické moc legislativní, výkonnou a soudní (moc kontrolní) Demokratický stát užívá k regulaci tří základních nástrojů: právo, správní činnosti a fiskální politiku Autoritativní (a v zákonem stanovených mimořádných situacích i demokratický) režim má k dispozici i násilí, ideologickou indoktrinaci Představitelem legislativní složky státní moci je parlament (zprostředkující článek mezi občany a státem) Občané se podílejí na výkonu vymezených správních činností prostřednictvím samospráv

Role státu ve VeP Stát nemaximalizuje ani veřejné blaho, ani uspokojení sobeckých zájmů. Snaží se o kompromis, o pokojné řešení zájmových konfliktů, zprostředkuje vyjednávání mezi jednotlivými zájmovými skupinami; stává se, že někdy prosadí i nějaký obecně prospěšný politický projekt či inovaci.” (Streeten 1993)

Role státu ve VeP Stát je ve srovnání s trhem efektivnější: v administrativní regulaci v rychlé mobilizaci a využití zdrojů v zabezpečení kontinuity a stability služeb v prevenci vykořisťování či diskriminace v zabezpečení bezpečnosti v zabezpečení rovnosti v zabezpečení sociální soudržnosti, sociálního smíru

Role státu ve VeP zabezpečuje podmínky pro dobré fungování tržního mechanismu: - minimalizuje negativní důsledky monopolu - odstraňuje negativní nebo kompenzuje pozitivní externality - zabezpečuje dostatečné množství veřejných statků zabezpečuje spravedlivé fungování tržního mechanismu přerozdělováním důchodů v zájmu větší důchodové a majetkové rovnosti zajišťuje vnitřní a vnější stabilitu ekonomiky prostřednictvím makroekonomické stabilizační hospodářské politiky.

Selhání státu Selhání totalitárních politických systémů A. nedostatečná schopnost autokorekce B. potlačení tvořivého potenciálu lidí 2. Selhání přímé demokracie C. Úskalí referenda D. Nevýrazná většina vítězí nad vyhraněnou menšinou 3. Selhání reprezentativní demokracie E. Odcizení zvolených reprezentantů zájmům voličů F. Vliv organizovaných zájmů (lobbingu) G. Omezený časový horizont H. Vliv medií

Selhání státu 4. Selhání spjatá s vlastním výkonem správy K. Nízká efektivita a malá přizpůsobivost byrokratických aparátů L. Odcizení státní byrokracie jejímu poslání 5. Selhání decentralizovaných soustav správy M. Složitost řízení v decentralizovaných soustavách správy N. Ohrožení veřejných zájmů prosazováním zájmů skupinových O. Fiskální externality .

Selhání státu Stát užívá své politické moci k získávání bohatství náležejícího soukromým osobám. Stát je prostředkem k prosazování sobeckých individuálních či skupinových zájmů politiků a úředníků. Politici užívají svého postavení k maximalizaci svého osobního podílu na politické moci. Státní úředníci nemají žádnou altruismem poznamenanou motivaci; obchodují s umožněním přístupu k veřejným prostředkům tak, aby maximalizovali svůj vlastní příjem, prestiž a moc. Jednotlivci a organizované zájmové skupiny občanů užívají politického vlivu k tomu, aby získali maximum ze státem rozdělovaných zdrojů.

Selhání státu Stát se nechová podle modelu racionálního řízení, nýbrž podle modelu omezené racionality. Rozdíly mezi politikou (procesem přijímání rozhodnutí) a správou (procesem realizace rozhodnutí podle přijatých pravidel) jsou irelevantní. Fungování státu se neřídí přijatými pravidly, nýbrž vytyčenými politickými cíli. Nelze očekávat, že úkoly vytyčené na vrcholu pyramidy moci budou skutečně realizovány. Veřejné prostředky plynou tam, kde jsou sobecké individuální či skupinové zájmy nejsilnější.

Administrativní kapacita VS jako hlavní aktér implementace VEP Faktor úspěšné implementace veřejného zájmu Schopnost vlády efektivně formulovat, realizovat a PREZENTOVAT vhodné politiky Schopnost státní správy a samosprávy realizovat dané politiky Respekt občanů a státu k institucím, které určují jejich vzájemné ekonomické a sociální vztahy Hodnocení kvality VS - Governance Matters (SB): demokracie a politická stabilita, výkonnost vlády a regulační kvalita, právní řád, kontrola korupce 28.2.2018

Ukazatelé kvality správy GM1 – Demokracie GM2 – Politická stabilita GM3 – Efektivita vlády GM4 – Regulační zátěž GM5 – Právní řád GM6 – Kontrola korupce. 28.2.2018

Zdroj : http://martinpotucek.cz 28.2.2018

Problémy vládnutí Nedostatečná koordinace mezi jednotlivými resorty (cílené programování, horizontální řídící struktury) Dominance liberálních přístupů: liberalizace trhu – oslabování administrativního institucionálního rámce – oslabení pilířů sociální soudržnosti (komunitní plánování, rozvoj občanských forem řešení sociální inkluze) 28.2.2018

Problémy vládnutí Krátkodobé zájmy korporací x dlouhodobý veřejný zájem (udržitelnost rozvoje x profit) Neodpovědnost politické reprezentace Neodpovědnost občanů ve vztahu k veřejným záležitostem vzdělávání a zrovnoprávnění forem a rámců participativní a zastupitelské demokracie 28.2.2018