Příbuznost jazyků z hlediska vývoje Název projektu: Digitalizace výuky oboru Kosmetické služby Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0535 Škola: Soukromá střední odborná škola Břeclav, s.r.o., Mládežnická 3, 690 02 Břeclav Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 4. Tematický okruh: Příbuznost jazyků z hlediska vývoje Téma: Vývoj českého jazyka IV Jméno autora: Mgr. Milan Zachodil Datum tvorby: 26. 3. 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_ČJL 1_ ZA_15 Soubor: VYSTUPY/VY_32_inovace_ČJL 1_ZA_15 Anotace: Materiál seznamuje žáky se základními etapami vývoje spisovné češtiny v období národního obrození.

Čeština v době národního obrození Období od 80. let 18. století do r. 1848 Na konci 18. století byl český jazyk v hlubokém úpadku. Češtinu používal pouze venkovský lid a nejchudší městské vrstvy, česká literatura byla zastoupena jen knížkami lidového čtení, jarmarečními písněmi. Spisovná podoba českého jazyka nebyla ustálena vůbec. Pojem národní obrození označuje složitý historický proces, při němž došlo k zastavení jazykového úpadku češtiny, k vytvoření nového spisovného jazyka, ke znovuobnovení české literatury, k položením základů českého novinářství a divadelnictví. V této době se začalo vytvářet národní povědomí a vznikl základ novodobého českého národa.

Čeština v době národního obrození 1. fáze NO - obranná (od 70. let 18. stol. do počátku 19. stol.) Vycházejí obrany českého jazyka: Bohuslav Balbín - Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého (psáno latinsky; za Balbínova života tiskem nevyšlo, šířilo se opisem). Je to doba hledání vlastenectví a stavění se na odpor josefínským centralizačním snahám. Datují se sem počátky českého divadla, básnictví a žurnalistiky. Umělci a vědci této doby hledají inspiraci v klasicismu a osvícenství. Nejvýznamnější osobností této doby byl Josef Dobrovský. Český jazyk se postupně zbavoval přežitků bratrského pravopisu.

Čeština v době národního obrození 2. fáze NO - ofenzivní (od počátku 19. stol. do r. 1830) Na rozdíl od generace Dobrovského nemá Jungmannova generace aktivity obranné, nýbrž si klade vyšší cíle: usiluje o začlenění české kultury do evropského kontextu, zabývá se myšlenkou slovanské vzájemnosti a národním charakterem tvorby. Významnou roli zde sehrály překlady, které přiblížily českému čtenáři vrcholná díla světové literatury a zároveň dokazovaly, že čeština je schopna tato náročná díla zprostředkovat. K obnově české slovní zásoby přispělo zejména vydání pětidílného Slovníku česko-německého Josefa Jungmanna. Díky nadšení českých vědců bylo vytvořeno i odborné české názvosloví. Česká literatura byla v této době ovlivněna preromantismem – snaha navázat na kulturní hodnoty, které tu již v minulosti byly vytvořeny.

Čeština v době národního obrození 3. fáze NO – vyvrcholení obrozeneckých snah (od r. 1830 do r. 1848) Národní obrození se v této době stává celonárodním hnutím. Odpor proti rakousko-uherskému útisku a absolutismu. Vzniká samostatná česká politika. Pozvolna mizí učenecký ráz české literatury, přední místo zaujala literatura krásná. Úsilí spisovatelů směřovalo k vytvoření literatury, která by plně odpovídala soudobým zájmům a potřebám národa.

Čeština v době národního obrození 3. fáze NO Národní obrození se v této etapě projevuje ve třech proudech: 1. Pokračovatelé myšlenek NO: J. K. Tyl, K. J. Erben - tento proud odmítá vlivy cizích literatur 2. Romantismus: K. H. Mácha - únik do vlastního nitra (pocity, fantazie) - únik do idealizované minulosti - návrat k přírodě a lidovým tradicím - subjektivní přístup autora 3. Počátky realismu: B. Němcová, K. Havlíček Borovský - rozvoj publicistiky, satiry a venkovské prózy

Otázky a úkoly Jaká byla úroveň češtiny ve druhé polovině 18. století? Kolik fází má národní obrození? Kdo byl nejvýznamnější osobností 1. fáze NO? Proč se 2. fáze NO nazývá ofenzivní? Na jaké proudy se dělí NO ve své 3. fázi? Odpovědi: Na konci 18. století byl český jazyk v hlubokém úpadku. Češtinu používaly pouze nejchudší vrstvy obyvatelstva. Tři – fáze obranná, ofenzivní a vyvrcholení NO. Josef Dobrovský. Jungmannově generaci už šlo o začlenění české kultury do evropského kontextu, nikoliv jen o obranné aktivity. Pokračovatelé myšlenek NO (Tyl, Erben), romantismus (K. H. Mácha), počátky realismu (Havlíček Borovský, Němcová).

Použitá literatura a další zdroje M. Čechová a kol.: Český jazyk pro 4. ročník SOŠ. SPN, Praha 2007 D. Mašková: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Petra Velanová-vyuka.cz, Třebíč 2006 M. Sochrová: Český jazyk v kostce. Fragment, Praha 2011 http://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_v%C3%BDvoj_%C4%8De%C5%A1tiny http://www.neaktuality.cz/kultura/v-praze-byla-zalozena-ceska-expedice-prvni-ryze-ceske-nakladatelstvi/ http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_obrozen%C3%AD http://www.sps-ko.cz/documents/CJL_Skrivankova/N%C3%A1rodn%C3%AD%20obrozen%C3%AD%20v.pdf