Základy astronomie, Slunce Předmět: Fyzikální vzdělávání Ročník: 2. Autor: Mojmír Možný Základy astronomie, Slunce Anotace: Digitální materiál vysvětlující pojmy astronomie a astrofyzika. Objasňující vlastnosti a složení Slunce. Je vysvětlena sluneční aktivita a proton-protonový cyklus. Klíčová slova: astronomie astrofyzika Slunce sluneční aktivita proton-protonový cyklus Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Digitální učební pomůcka Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0086 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 33 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_ FG2_17

Astronomie, astrofyzika Astronomie je věda o hvězdách, je jednou z nejstarších přírodních věd Astrofyzika – odvětví astronomie – zkoumá fyzikální a chemické vlastnosti kosmických těles Zkoumá: Hvězdy Planety Planetky Komety Meteory Mezihvězdnou látku

Základní údaje o Slunci Slunce je naše nejbližší hvězda Je to centrální těleso sluneční soustavy Střední vzdálenost Země od Slunce je asi 149,6 milionů kilometrů Tato vzdálenost se nazývá 1AU – 1 astronomická jednotka Slunce je obrovská koule, která se otáčí kolem osy přibližně za 25 dní Hmotnost Slunce je asi 2*1030 kg Průměrná hustota Slunce je 1 400 Průměrná teplota Slunce je asi 5 700K V nitru Slunce je teplota 15 milionů kelvinů

Složení Slunce Slunce se skládá z těchto prvků Vodík - 75% Helium – 20% Další prvky – 5% Tyto prvky jsou vlivem vysoké teploty ve stavu plazmatu (ionizovaný plyn) V nitru Slunce probíhá termojaderná reakce, při které se spojují jádra vodíku a vznikají jádra helia. Uvolňuje se velké množství energie Tato reakce se nazývá proton-protonový cyklus

Proton-protonový cyklus

Sluneční atmosféra Sluneční atmosféra je složená ze tří vrstev Fotosféra – je hlavním zdrojem slunečního záření, má zrnitou strukturu, zrna – granule jsou proudy žhavých plynů Ve fotosféře jsou sluneční skvrny – chladnější místa Chromosféra – tvořena řídkým plynem – vodíkem, tato vrstva je prakticky neviditelná, snadno přes ni prochází světlo z fotosféry Koróna – vnější vrstva, je tvořená řídkým plynem, kterým snadno prochází světlo

Sluneční aktivita Sluneční erupce – zjasnění určitého místa slunečního povrch vlivem zvýšení teploty, do prostoru je vyzářeno elektromagnetické záření a také protony, elektrony a heliová jádra Tyto částice vytvářejí tzv. sluneční vítr, mohou ovlivnit magnetické pole Země (geomagnetická bouře), to má vliv na šíření radiových vln Polární záře – srážky molekul vzduchu s nabitými částicemi slunečního větru ( vznikají světélkující závoje) Protuberance – mohutné výtrysky plazmatu do velké vzdálenosti od Slunce

Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Použité zdroje LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, 1993. 311s. HLAD, Oldřich - PAVLOUSEK, Jaroslav. Přehled astronomie. 1.vyd. Praha:SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1984. 400s GRYGAR, Jiří - ŽELEZNÝ, Vladimír. Okna vesmíru dokořán. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 256s. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.