Ražba důlních děl pomocí trhací práce VY_32_INOVACE_Racek_ 01-3-12-Bezzálomová a obrysová TP Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/34.0195 – Individualizace a inovace výuky

Anotace Tento materiál nás seznamuje s metodou bezzálomového ražení a dále nás seznamuje s dvěmi metodami obrysové trhací práce. Tyto dvě metody porovnává a ukazuje jejich společné a rozdílné stránky.

Bezzálomové ražení Při tomto způsobu ražení je využíváno specifických vlastností milisekundového roznětu. Vývrty jsou rovnoběžné s osou důlního díla a jsou v čelbě rozmístěny v pravidelných sestavách. Všechny vývrty končí v jedné rovině. Při bezzálomovém ražení se dosahuje vyšší zabírky, příznivé fragmentace a minimálních nadvýlomů. Nevýhodou je značný odhoz rubaniny.

Obrysová trhací práce Účelem je odstranit porušení masívu směrem za obvod raženého průřezu. Snížení nadvýlomů je dosaženo těmito způsoby: předvrtáním obrysu, polštářovým odpalem, metodou odstíněných náloží, metodou hladkého výlomu, metodou předštípnutí apod.

Hladký výlom Princip hladkého výlomu je v optimálním rozložení lehčených náloží v obrysových vývrtech, přičemž se zmenšuje jejich záběr a rozteč. Tyto vývrty se odpalují jako poslední tehdy, až je naprostá jistota, že byla odtržena hornina v přibírkách. Pro zajištění volné plochy se někdy používá předrážka. Obrysové vývrty se nabíjejí malokaliberní trhavinou, která zaručuje dobré rozložení nálože a umožňuje radiální odlehčení a tím snížení rázového účinku.

Hlavní zásady hladkého výlomu v obrysových vývrtech malá náložová hustota trhaviny snížení plošné koncentrace nálože rozteč obrysových vývrtů menší než jejich záběr vzdálenost pomocných vývrtů v obrysové řadě maximálně 0,1 až 0,2 m od nabitých vývrtů maximální časový rozptyl iniciace mezi obrysovými vývrty 100 m/s

Metoda předštípnutí(presplitting) Principem metody předštípnutí je oddělení rozdělovaného bloku od okolního masívu souvislou spárou, vytvořenou před vlastním odpalem. Plocha vytvořená předštípnutím je pak rozhraní, od něhož se odráží větší část napěťových vln, vzniklých při odpalu vlastní zabírky. Zamezí se tak prostupu účinků výbuchu a vytvořená obrysová stěna se neporuší. Vývrty v obrysu jsou obvykle stejného průměru (50 až 100 mm). Nabíjí se náložkami o průměru 25 až 40 mm a délce asi 200 mm, přičemž rozteč mezi náložkami je 200 až 600 mm.

Všechny nabité vrty se vyplňují ucpávkou, jejíž délka při ústí je 600 až 900 mm. U dna vývrtu se nálož zvětšuje na dvojnásobek až trojnásobek normální hodnoty. Hloubka, do které je možno předštípnutí provádět, závisí na přesnosti vrtání. Odchylka 15 cm od požadované roviny značně zhoršuje výsledek. Odpal se provádí tak, že se nejdříve odpálí nálože v obrysu a za nimi se zpožděním 50 až 100 ms první nálože vlastní zabírky.

Parametry hladkého odstřelu a presplittingu Společné: Obrysové vrty mají malou rozteč ( 20 až 30 cm) Nabíjí se střídavě (každý druhý) Použitá trhavina má nízkou náložovou hustotu Působení nálože směrem do masivu je odstíněno Rozdílné: časový postup odpalování jednotlivých náloží Hladký odstřel: zálom – přibírky – obrys Presplitting: obrys – zálom - přibírky

POUŽITÁ LITERATURA HORKÝ, Jiří a Robert KOŘÍNEK. Návody ke cvičením z předmětu trhací práce a rozpojování hornin. Vyd. 2. Ostrava: Ostrava: ES VŠB, 1981.