Zakládání na skále.

Prezentace na téma: "Zakládání na skále."— Transkript prezentace:

1 Zakládání na skále

2 Příklady Přehrady, mostní pilíře, základy budov

3 VD Mšeno

4 Návrh základu ovlivňuje cenu a chování konstrukce

5 Základová spáre na hornině, zatížení přenáší přímo únosnost horniny
Plošné základy Základová spáre na hornině, zatížení přenáší přímo únosnost horniny

6 Piloty Piloty opřené či vetknuté do horniny, zatížení je přeneseno únosností horniny pod pilotou popř. třením na plášti piloty

7 Porušení základů na skalní hornině
Porušení usmyknutím či splastizováním

8 Stlačení diskontinuit
Při otevřených puklinách či diskontinuitách s vyplněných měkkým materiálem

9 Prolomení pevné vrstvy
Např. ve vrstevnatém prostředí, kdy na měkkém jílu je vrstva břidlice

10 Protlačení únosné vrstvy

11 Odlomením skalních hrotů
V případě silně zvětralé horniny

12 Kolaps mělce uložených dutin a jeskyň

13 Stabilita svahu Stabilita zatíženích bloků čí skalních stěn

14 Porušení horniny creepem či překročením smykové pevnosti

15 Porušení hornin

16 basalt – vysoká pevnost, křehké porušení

17 vápenec - střední pevnost,křehkost a tvrdost

18 Křída - malá pevnost, tuhost, zcela křehká

19 Podmínky plasticity Mohr- Coulomba podmínka Huber –Henckyho podmínka
Hoek – Brownova podmínka

20 Mohr - Coulomb předpokládá porušení materiálu největším smykovým napětím, při kterém nastává plastické přetvoření materiálu Pro skalní horniny se používá obalová křivka druhého a vyššího řádu d pevnost horniny v tlaku

21 Hoek - Brown 1 - maximální hlavní napětí 3 - minimální hlavní napětí
c - pevnost v prostém tlaku horninového vzorku m,s - pevnostní parametry horniny pro vrcholové podmínky

22

23 Plošný základ na skalní horině

24 Výpočet únosnosti podle EC7-1 (EN 1997-1:2003)
Předpokládaná únosnost plošných základů na hornině s vodorovnou základovou sparou je v [4] popsána v příloze G (informativní) jako vzorová metoda. Pro málo pevné a porušené horniny se sevřenými diskontinuitami včetně křídy s menší pórovitostí než 35 % je odvození předpokládané únosnosti založeno na zatřídění do skupin hornin uvedených v tabulce 3.

25 Pro výpočet uvažuje EC7-1 také vzdálenost diskontinuit Sd, objemovou tíhu horniny g, Poissonovo číslo n a pevnost horniny v prostém tlaku sc. Předpokladá se, že konstrukce může přenést sedání rovné 0,5 % šířky základu. Hodnoty předpokládané únosnosti pro jiná sedání se mohou odvodit z přímé úměry. Pro porušené horniny s otevřenými nebo vyplněnými diskontinuitami se mají použít snížené hodnoty předpokládané únosnosti.

26 Skupiny hornin Skupina Typ horniny 1 Čisté vápence a dolomity
Vápnité pískovce s nízkou pórovitostí 2 Vyvřeliny Oolitické a slínité vápence Dobře zpevněné pískovce Tvrdé vápnité jílovce Metamorfované horniny včetně břidlic a krystalických břidlic (plochá kliváž/foliace) 3 Značně slinité vápence Slabě zpevněné pískovce Břidlice a krystalické břidlice (strmá kliváž/foliace) 4 Slabě zpevněné jílovce a břidlice

27

28 3 Skupina hornin 3 6 Předpokládaná únosnost qu jednoosá pevnost v prostém tlaku a) velmi slabá hornina, b) slabá hornina c) středně slabá hornina d) středně silná hornina e) silná hornina f) sevřené disk. g) středně vzdálené disk. h) diskontinuity o velkých vzdálenostech

29 Řešení s využitím Hoekovy - Brownovy podmínky
je zajištěna platnost Terzaghiho řešení včetně superposice tří stavů: (1) zeminy bez vlastní tíhy zatížené okolím základu q0 , (2) zeminy bez vlastní tíhy se soudržností c, (3) zeminy s vlastní tíhou g bez tíhy zeminy v okolí, homogenní a isotropní horninový masiv je možné idealizovat jako perfektně plastický materiál,

30 Součinitel únosnosti Ns závislý na GSI,D, mi je uveden tabelárně

31 Výpočet únosnosti na základě disipace energie
únosnost plošného základu na skalní hornině za pomoci klasické optimalizace funkce popisující rovnováhu vnitřní a vnější práce při porušení plastické rovnováhy v hornině pod základem

32 Výpočet únosnosti podle Serrana a Olalla
Jen vodorovná spára