Podpora profesní spolupráce ve škole PhDr. Karel Starý, Ph.D. Konference NIDV Profesní rozvoj učitelů uvnitř škol 1. prosince 2016 Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Obsah příspěvku Aktuální stav profesního rozvoje ve školách Mezinárodní výzkumy Profesní spolupráce ve škole Závěry a doporučení Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

67 % učitelů shledává příležitosti ke vzdělávání jako uspokojivé McKinsey 2010: Klesající výsledky českého základního a středního školství. 67 % učitelů shledává příležitosti ke vzdělávání jako uspokojivé přesto pouze 20–35 % učitelů se v posledních dvou letech nějakého školení zúčastnilo v zemích EU je to v průměru 40–60 %. http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probono/index.asp

9 z 10 učitelů je považuje za důležité. Factum Invenio 2009: Analýza předpokladů a vzdělávacích potřeb pedagogických pracovníků… http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/predpoklady-a-vzdelavaci-potreby-pedagogu?source=rss Kurzy DVPP 9 z 10 učitelů je považuje za důležité. 7 z 10 učitelů považuje nabídku za dostatečnou. 6 z 10 se jich aktivně účastní z důvodu: Zvyšování kvality své práce (36 %) (1.st. ZŠ 45 %) Obecný zájem o obor (35 %) (G 44 %; ) … Setkání s kolegy, vzájemná podpora (pouze 4 %)

Výzkum TALIS 2013

TALIS 2013 – analytická zpráva Větší míru pozitivních změn v kvalitě výuky i v motivaci učitelů celkově uvedli učitelé, kteří získali zpětnou vazbu (i) od svých kolegů (nejen od vedení školy). Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Česká základní škola. Vícepřípadová studie. (Dvořák, D. a kol. 2010) Klima učitelského sboru – míra profesní spolupráce není přímo úměrná osobním vztahům. Jsou školy, kde je vysoká míra a spokojenost ve vztazích, ale profesní spolupráce je na nízké úrovni. Dobré vztahy nestačí. Jsou podmínka nutná nikoli postučující. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Proč je důležitý profesní rozvoj uvnitř školy? (Timperley, 2015) „I když učebnice a odborné články poskytují důležité informace, teprve interpretativní profesní diskuse (diskurz) je tím, co transformuje tyto informace do použitelných znalostí.“ Umožňuje zohlednění jedinečného kontextu školy Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Problém zavádění změn ve škole (Kennedy, 1999) „Učitelé mají problémy s převáděním nových poznatků do podmínek své každodenní praxe dokonce i tehdy, když jsou silně motivováni to udělat.“ Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Účinky profesního rozvoje učitele (Garet et al Účinky profesního rozvoje učitele (Garet et al. 2001; Guskey 2005; Yoon et al. 2007;) Přesvědčení učitele o významu změny Znalosti potřebné k realizaci změny Změna ve výuce Změna ve výsledcích žáků Chi to, vím, jak na to, umím to, byla identifikována pozitivní změna u žáků. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Účinky profesního rozvoje učitele (Garet et al Účinky profesního rozvoje učitele (Garet et al. 2001; Guskey 2005; Yoon et al. 2007;) Přesvědčení učitele o významu změny Znalosti potřebné k realizaci změny Změna ve výuce Změna ve výsledcích žáků Např. vidím, že to kolegovi funguje, tak to zkusím taky, doučím se, co potřebuji, nabydu přesvědčení, ujistím se, že konám správně a zařadím to trvale do svého vyučovacího repertoáru. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Analýza profesní komunikace ve škole (Timperley, 2015) cílem zjistit, jak přispívá k: dosahování skutečných změn ve výuce zlepšování vzdělávacích výsledků žáků řešení problémů a integraci nových poznatků do výuky. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Definice profesní komunikace Formální i neformální dialog mezi pedagogickými pracovníky zaměřený na otázky vzdělávání, které sdílením svých zkušeností a nových informací podporující kolegialitu a profesní sebevědomí (self-efficacy). Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Adaptivní pojetí odbornosti učitele Schopnost reflexe a sebereflexe Vědomí svého přesvědčení (hodnot a postojů) Autonomní hledání cest vlastního profesního rozvoje Aktivní vyhledávání (vyžadování) zpětné vazby, nejen její pasivní přijímání Jsem v tom dobrý, protože už to učím 10 let x Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Adaptivní odbornost očekává od učitele, že bude Cítit odpovědnost za hodnotné výsledky žáků Rozvíjet agendu svého průběžného profesního rozvoje s ohledem na nové oborové i pedagogické poznatky a na změny a výzvy v populaci vyučovaných žáků Neustále revidovat vlastní znalosti z hlediska jejich užitečnosti pro praxi Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Metodologie – „realistická syntéza“ odborné literatury „Co dobře funguje, pro koho, za jakých okolností a kdy?“ Studie popisující systematické zlepšení výsledků žáků, které může být alespoň zčásti přisouzeno kvalitě komunikace učitelů. Studie popisující systematické důkazy změn ve vyučování nebo v praxi řízení školy, kterému může být přisouzeno zlepšení ve výsledcích žáků. Studie popisuje doklady pozitivních změn v komunikačních dovednostech učitelů, které zvýšily jejich kapacitu pro řešení problémů. Nelze použít metaanalýzu, protože většina článků byla založena na kvalitativní metodologii. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Co podporuje efektivní profesní komunikaci ve škole? (Timperley, 2015) Činitelé podporující efektivní profesní komunikaci Procesy směřující k řešení problémů ve vzdělávací praxi. Znalosti rozvíjející kvalitní vzdělávací praxi Kultura sdílené odpovědnosti za řešení problémů a průběžné zlepšování. Vztahy založené na vzájemné důvěře, náročnosti a respektu. Zdroje pomáhající identifikovat efektivní praxi a relevantní doklady Zaměření na vzdělání, výuku, vyučování a učení.

Metody profesního rozvoje ve škole (Zepeda, 2012) Skupina kritických přátel Učící se komunity Mentoring Akční výzkum Ukázkové hodiny Rozbory vyučovacích hodin Profesní portfolio Většina aktivit PR se odehrává ve škole. Těžiště. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Závěry a doporučení „Zrovnoprávnit“ profesní rozvoj uvnitř školy s dalším vzděláváním. Podpořit zapojení všech učitelů do profesního rozvoje ve škole. Postavit profesní rozvoj na stejnou úroveň jako jiné pracovní činnosti ve škole. Připravit pro školy evaluační nástroje, které budou zjišťovat efektivitu profesního rozvoje. To nelze bez toho, abychom vytvořili profesní standard, který bude vyjadřovat sdílenou vizi „začínajícího učitele – absolventa přípravného vzdělávání“ samostatného učitele“ a také učitele „vynikajícího, mimořádného“ Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Použitá literatura Timperley, H. (2015). Profesional Conversation and Improvement-Focused Feedback. A Review of the Research Literature and Impact on Practice and Student Outcomes. Melbourne: AITLS. Analytická zpráva z šetření TALIS 2013. (2015). Praha: ČŠI. Dvořák, D., Starý, K. Urbánek, P., Chvál, M. Walterová, E. (2010). Česká základní škola. Praha: Karolinum. Garet, M. S., Porter, A. C., Desimone, L., Birman, B. F., & Yoon, K. S. (2001). What makes professional development effective? Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání