Císařský Řím 31 př.n.l. – 476 n.l. Uč. str. 117
Principát Augustus se nechal zvolit jako princeps = první muž v říši, aby neopakoval Caesarovy chyby doživotně zvolen do všech úřadů = neomezená moc navenek republika – zasedá senát, lidové shromáždění ve skutečnosti Řím císařstvím postupně úředníci jmenováni císařem, ne voleni moc udržuje armáda zákon o urážce majestátu – pronásledování odpůrců
Augustova samovláda 31 př.n.l. – 14 n.l. snaha o udržen míru – tzv. římský mír = pax Romana rozmach stavební činnosti podpora umění – básnictví Maecenas = podpora umění = dnes mecenáš morální úpadek společnosti, rozklad rodiny dopředu určil nástupce – adoptivního syna Tiberia
Augustovi nástupci Tiberius – šetřil, řídil stát dopisy z ostrova Capri Caligula – adoptivní vnuk Tiberia, nejprve oblíben, časem se začal chovat krutě, zavražděn vlastními strážci Claudius – strýc Caliguly, historik, za císaře ho prohlásili Caligulovi strážci – císař – úředník, budování silnic, vodovodů apod. připojení jižní Británie, zavražděn manželkou Agrippinou, na trůn její syn Nero – nevlastní syn Claudia, zpočátku oblíben, chléb a hry, likvidace odpůrců i vlastní rodiny, donucen k sebevraždě
Hospodářství venkov prospíval velkostatkáři pronajímali část půdy kolónům, způsob hospodaření kolonát kolonát výhodnější než otroctví – kolóni měli zájem na větších výnosech
Adoptivní císaři – 2. století panovníci si ještě za života vybírá nástupce schopní a rozumní panovníci vrchol slávy a moci Říma Traianus 97 – 117 – největší rozloha Říma limes Romanus – obranná linie (zejména proti Germánům) Hadrianus – obranný Hadrianův val na severu Británie, stáhl některé legie – říše byla příliš velká https://www.google.cz/search?q=hadrianuv+val&espv=2&biw=1920&bih=989&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjgorGBmILNAhWJuBQKHZZEDooQ_AUIBigB#imgrc=_ Marcus Aurelius – boje s Germány
Impérium za Traiana uč. str. 121
Kartografie Praha: Pravěk, starověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29
Marcus Aurelius 161 – 180 vzdělaný a moudrý, filizof čelil útokům Parthů na východě, Germánům na Dunaji finanční krize, hladomor prodal vlastní majetek na plat vojáků osobně v čele armády v bojích proti Germánům, až na Slovensko (Trenčínská skála) – markomanské války http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Marcus_Aurelius_Glyptothek_Munich.jpg
Nejstarší písemná památka na území bývalého Československa římský nápis vytesaný do vápencové skály pod dnešním trenčínským hradem nechal ho vytesat v legát Marcus Valerius Maximianus v roce 179 přezimoval tu spolu s vojáky nápis oslavuje vítězství Římanů nad Germány VICTORIAE vítězství AVGVSTORV(m) císařům EXERCITUS QVI LAV věnovalo GARICIONE SEDIT MIL(ites) 855 vojáků L(egionis) II DCCCLV II. legie z vojska, které sídlilo v Laugariciu
Sloup Marka Aurelia na Piazza Colonna v Římě napsal Hovory k sobě pronásledoval křesťany – ohrožení zájmů říše epidemie moru – císař sám na něj zemřel http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kolumna_Aureliusza.jpg
3. století – krize útoky Germánů potřeba velké armády – zvyšování daní – úpadek řemesel i obchodu, nedostatek peněz časté střídání císařů
Počátky křesťanství pol. 1. stol. v římské provincii Judeji vzniklo monoteistické náboženství prvním hlasatelem Ježíš morální požadavky na věřící - Desatero Božích přikázání řecké a římské bohy si bylo možno naklonit věcnými dary, měli lidské vlastnosti křesťanský Bůh jako laskavý rodič, hlásání všeobjímající lásky k bližnímu před Bohem jsou si všichni rovni = přitažlivé pro nižší vrstvy společnosti – mohlo způsobit společenské a hospodářské problémy židé a křesťané – monoteistická náboženství křesťané odmítali uctívat císaře jako boha, byly považováni za „problematické“ jako židé
284 n.l. Dioclecianus = schopný, neurozený velitel Dominát ke konci principátu neustálé střídání panovníků nejistota na hranicích 284 n.l. Dioclecianus = schopný, neurozený velitel neomezená vláda k nastolení pořádku = dominát = z latinského dominus = pán maximální ceny maximální platy daňové reformy, kvalitní zlaté a stříbrné mince synové kolónů a vojáků musí pokračovat v tradici rozlehlá říše – spolucísař – rozdělení na západní a východní část (zde Dioclecianus) pronásledování křesťanů
Constantinus 306 nástupce Diocleciana přenesl sídlo na Bospor – osada Byzantia – Nový Řím – Konstantinopol (1453 turecký Istanbul) – Cařihrad dědičnost postavení kolónů a řemeslníků 313 milánský edikt – povolení křesťanství 380 křesťanství jediné státem uznávané náboženství