STATISTIKA Starší bratr snědl svůj oběd i oběd mladšího bratra. Oba snědli v průměru jeden oběd.
STATISTIKA se zabývá zkoumáním hromadných jevů (společenských, přírodních, technických či jiných) na dostatečně rozsáhlém souboru objektů (osob, věcí, událostí apod.). Hledá a matematicky zpracovává ty vlastnosti, které se projevují teprve v souboru objektů, nikoli na jednom případě.
STATISTICKÝ SOUBOR neprázdná konečná množina prvků, na které se provádí statistické zkoumání určitého hromadného jevu – osoby, věci, události, časová období apod. (př.: třída)
STATISTICKÁ JEDNOTKA – prvek statistického souboru ( př.:student)
ROZSAH STATISTICKÉHO SOUBORU - počet všech jednotek statistického souboru (př. počet žáků třídy)
STATISTICKÝ ZNAK - vlastnost statistické jednotky (př.:známky).
HODNOTY ZNAKU – jednotlivé údaje znaku x1, x2, x3, x4,….. xr (př. pět stupňů školní klasifikace 1,2,3,4,5) Znaky kvantitativní – mají hodnoty vyjádřené čísly (výška, hmotnost, věk roční příjem…) Znaky kvalitativní – mají hodnoty vyjádřeny slovním popisem (druh nemoci, rodinný stav, pohlaví, barva očí …)
ČETNOST(ABSOLUTNÍ ČETNOST) – počet statistických jednotek, kterým všem přísluší právě stejná hodnota znaku ( př. počet jedniček), potom n1, n2, n3 ….. nr. Platí kde n je rozsah souboru.
RELATIVNÍ ČETNOST značí, jaká část souboru má hodnotu znaku přičemž platí, že součet relativních četností se rovná jedné Pokud vyjádříme relativní četnost v procentech, je součet roven 100%.
ROZDĚLENÍ ČETNOSTÍ ZNAKU x - vyjadřuje následující tabulka znak x x1 x2 …. xr četnost n1 n2 ….. nr
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ROZDĚLENÍ ČETNOSTÍ Nejčastěji užívané grafy jsou: - spojnicový neboli polygon četností - sloupkový neboli histogram - kruhový (výsečový) - používá se hlavně tehdy, máme-li relativní četnost vyjádřenou procenty.
SPOJNICOVÝ DIAGRAM NEBOLI POLYGON ČETNOSTÍ získáme spojením bodů, jejichž první souřadnice je hodnota kvalitativního znaku a druhá souřadnice je odpovídající četnost
SLOUPKOVÝ DIAGRAM NEBOLI HISTOGRAM se používá, jsou-li hodnoty znaku sdruženy v intervaly; tyto intervaly tvoří základny sloupků, odpovídající četnosti udávají např. výšky. Kdyby intervaly nebyly stejně dlouhé, musela by být četnostem rovna nikoli výška, nýbrž plošný obsah sloupků.
KRUHOVÝ DIAGRAM pomocí něho znázorňujeme rozdělení četností kvalitativního znaku, kdy různým hodnotám znaku odpovídají kruhové výseče