2. světová válka v Československu Václav Švec

Mnichovská dohoda Dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu; podepsána 29. 9. 1938 na konferenci v Mnichově představiteli Německa, Itálie, Velké Británie a Francie. Zástupci československé vlády na konferenci pozváni nebyli; dohoda byla pro ČSR ultimátem, které pod nátlakem přijala. V říjnu 1938 vyhověla ČSR i územním požadavkům Polska (Těšínsko) a v listopadu i Maďarska (jižní a východní Slovensko, značná část Podkarpatské Rusi).

Protektorát Č a M - počátek Dne 14. 3. 1939 odcestoval do Berlína za Hitlerem prezident Hácha a ministr zahraničí František Chvalkovský. Bylo jim oznámeno, že české země budou obsazeny německou armádou a připojeny k říši. Němci žádali souhlas s okupací a vyhrožovali, že v případě odporu bude Praha zničena leteckým útokem. Hácha podlehl a ráno 15. 3. 1939 překročila německá vojska hranice. Protektorát Čechy a Morava byl vyhlášen Hitlerovým výnosem z 16. 3. 1939.

Hitler před podpisem výnosu o zřízení protektorátu

Obyvatelstvo v protektorátu Obyvatelstvo se dělilo na 3 skupiny 1) střední proud – tvořila jej masa lidí, kteří nesouhlasili s okupací, zůstali však pasivní, 2) krajní proud – spolupracovali s Němci – čeští fašisti, zrádci, udavači, kolaboranti, 3) aktivní bojovníci – byli proti německé okupaci, jednalo se o příslušníky odbojových skupin a organizací.

Atentát na Heydricha Dne 27. 5. 1942 byl spáchán atentát na Reinharda Heydricha pod krycím názvem „Anthropoid“. Atentát provedli Jan Kubiš a Jozef Gabčík.

Vypálení Lidic a Ležáků Lidice Vesnice, která byla v důsledku heydrichiády vypálena a dokonale srovnána se zemí a veškeré místní obyvatelstvo vyvražděno nebo odsunuto do koncentračních táborů. Vše začalo už navečer dne 9. června, kdy byly Lidice obklíčeny jednotkami SS a německé policie a nikdo nesměl obec opustit.

Ležáky 14 dní po vyhlazení Lidic v důsledku heydrichiády vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se účastnila atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Slovenské národní povstání 1943 – vznik Slovenské národní rady – ústřední odbojový orgán, který připravoval ve spolupráci s partyzány a slovenskou a sovětskou armádou ozbrojené povstání • 29.8.1944 – začátek povstání • Banská Bystrica – centrum povstání • Ján Golian a Rudolf Viest – hlavní velitelé • 28.10.1944 – konec povstání, počátek partyzánské války

SNP Úkol – pomoc postupu Rudé armády • Předčasné vypuknutí povstání – neplánované obsazení Slovenska německým vojskem kvůli zvýšené partyzánské činnosti • Rychlé šíření povstání – 30 okresů(asi 1,7 milionů obyvatel) • Národní výbory – politické řízení povstání • Sbor pověřenců – vládní a výkonný orgán Slovenské národní rady (Karol Šmidke a Vavro Šrobár)

Pražské květnové povstání 4.května 1945 První projevy otevřeného odporu proti fašistům Odstraňování německých nápisů 5.května 1945 Počátek pražského povstání – v čele Česká národní rada Boje o rozhlas – začíná české vysílání Volání Prahy o pomoc

6.května 1945 Stavění barikád v ulicích, na mostech apod. Skupiny SS se stahují do Prahy 7.května 1945 Nejtěžší boje na barikádách Boje s přijíždějícími tanky 8.května 1945 ČNR přijala kapitulaci německých vojsk Počíná jejich odchod z Čech

9.května 1945 Od Drážďan přijely na pomoc Praze sovětské tankové jednotky generála Koněva (1.ukrajinský front) Končí boje o Prahu a nastává definitivní konec 2.světové války (porážka fašismu)

Zdroje: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/mnichovska-dohoda-29-9-1938/ dumy.cz/stahnout/70859 http://www.zsbuttulova.cz/assets/files/ucime-se-aktivne2/VY_32_INOVACE_D2/VY_32_INOVACE_D2.20.pdf dumy.cz/stahnout/26421 www.sss-ou.cz/files/files/Moderni_skola/.../VY_32_INOVACE_DEJ.M2.117.pp