METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0003 Sada metodických listů: KABINET ZSV Název metodického listu: SOCIALISMUS A KOMUNISMUS

Socialismus a komunismus

Socialismus Je politická ideologie usilující o postupnou proměnu společnosti založené na zásadách sociální spravedlnosti, rovnosti příležitostí a reálných svobod. Proměna společnosti musí být slučitelná s demokratickými principy.

Komunismus Je politická ideologie založená na naprosté společenské rovnosti a kolektivním vlastnictví. V komunismu platí heslo „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Nastolení naprosté rovnosti má proběhnout prostřednictvím revoluce.

Společenská a ekonomická východiska Socialismus kritika kapitalistického ekonomického systému trh rozděluje bohatství nespravedlivě – nárůst sociálních rozdílů na produkci materiálního bohatství se podílí kapitál i práce – užitek by měli mít všichni lidé nerovnosti by neměly být odstraněny, ale zmírněny Komunismus kritika kapitalistického ekonomického systému trh nezabezpečuje spravedlivé rozdělování materiálního bohatství přeje pouze vlastníkům výrobních prostředků zotročuje člověka v pracovním procesu – odcizuje ho od svobody a seberealizace

Abeceda socialismu Pospolitost – představa, že lidé jsou společenští tvorové spojeni společným lidstvím. Zdůrazňována výchova než přirozenost. Sociální rovnost a spravedlnost – zdůrazněná rovnost nejen šancí, ale především výsledků. Jistá míra sociální rovnosti je zárukou stability. Společenská třída – tradičně vázán na zájmy utlačované a vykořisťované dělnické třídy. Společenské vlastnictví – cíl nebo prostředek k nastolení obecně definované rovnosti.

Abeceda komunismu Historický materialismus – historický vývoj společnosti lze vysvětlit pomocí ekonomických a třídních faktorů. Třídní boj – rozpor ve společnosti pramení ze soukromého vlastnictví, které odděluje třídu vlastníků výrobních prostředků (kapitalistů) a nemajetných vlastníků pracovní síly (proletariátu). Proletářská revoluce – je nevyhnutelná a dojde k ní spontánním povstáním, jehož cílem bude se zmocnit výrobních prostředků. Nadhodnota – (K. Marx) Veškerá hodnota je výsledkem práce vynaložené na výrobu zboží. Úsilí o zisk nutí kapitalisty ždímat z dělníků nadhodnotu tak, že jim platí méně, než činí hodnota jejich práce.

Společné kořeny Antika Platon, Ústava Renesance Thomas More, Utopie (1516) Thomas Campanella, Sluneční stát (1612) Obr. 1

Společná historie – utopičtí socialisté počátek 19. století – formování do politické ideologie Ch. Fourier H. Saint – Simon R. Owen – realizace beztřídní společnosti v praxi v USA vesnice New Harmony

Zakladatelé komunistického hnutí Karel Marx Fridrich Engels Dílo: Kapitál Komunistický manifest 30. léta 19. století – první organizované socialistické hnutí – Svaz spravedlivých (Svaz komunistů, 1847). Obr. 2

Socialistické teorie 19. století Ferdinand Lassal „železný zákon hospodářský“ mzda dělníka je redukována na nutné životní prostředky k zajištění existence a rozmnožování ovlivněn anarchismem a komunismem vliv na vznik sociální demokracie Obr. 3

Vznik sociální demokracie 1875 sjednocení Marxových a Lassalových stoupenců Gothajský program Sociální demokratická strana Německa 1874 – Neudörfl – celorakouská sociální demokracie 1878 – Praha Břevnov, U kaštanu, Českoslovanská sociální demokracie

Rozkol v sociální demokracii na konci 19. století Ortodoxní marxismus Erfurtský program R. Luxemburgová, V. I. Lenin prosazení revolučního násilného postupu Revizionismus E. Bernstain K. Kautský postupný vývoj opřený o parlamentní prostředky – sociální demokracie

Marxismus ve 20. století Komunismus měl mít mezinárodní charakter „proletářský internacionalismus“ základem byla mezinárodní solidarita dělníků – tzv. Internacionály, 1864, 1889, Od r. 1919 – Komunistická internacionála Obr. 4

Vladimir Iljič Uljanov Lenin Revoluce v Rusku 1917 po násilné revoluci je potřeba ustavit diktaturu proletariátu, v níž dojde ke zničení opozice vně i uvnitř strany. Obr. 5

Josif Vissarionovič Džugašvili Stalin proletariát je neuvědomělý, proto by se neměla revoluce uskutečňovat v zemích, kde je rozvinutý průmysl a proletariát na výši Obr. 6

Komunismus a marxismus v Čechách 1921 – založení Komunistické strany ze Sociální demokracie 1929 – KSČ ovládl K. Gottwald 1938 – po Mnichovu odchod do moskevské emigrace 1946 – zisk ve volbách 40,2 % hlasů 1948 – uchopení absolutní moci 1968 – Pražské jaro – střet reformních a konzervativních komunistů 1969 – Normalizace – zakonzervování politické struktury

Prameny David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Olomouc Nakladatelství Olomouc 2002 Heywood, A.: Politické ideologie, Plzeň Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politologie, Praha Eurolex Bohemia 2004 Pečenka, M., Luňák,P. a kol.: Encyklopedie moderní historie, Praha Libri 1999 Žaloudek,K.: Encyklopedie politiky ,Praha Libri 2004

Prameny - obrázky Obr. 1 Platon, google.com/recko-rim.ic.cz Obr. 2 Karel Marx, google.com/psychology.wikia.com Obr. 3 Ferdinand Lassal, google.com/de.academic.ru Obr. 4 Komunistické nebe, google.com/abchistory.cz Obr. 5 Lenin, google.com/predslavice.cz Obr. 6 Stalin, google.com/biografiasyvidas.com