I. Úvod do předmětu 1a. Historie a dějepisectví, historické prameny, metody historické práce
Historické prameny primární zdroj informací v historickém bádání pramen = vše, co se zachovalo pro poznání a ověřování historických skutečností, vzniklo z lidské činnosti, činnosti lidské společnosti informace: kriticky čerpány z mnoha typů pramenů (zdrojů) s různým stupněm relevance (pravdivosti)
Historické prameny rozdělení historických pramenů podle několika hledisek: dle původu pramene (památky, pozůstatky a tradice, prameny) dle formálních znaků (písemné, nepsané, ústní) dle informační struktury (bezprostřední, zprostředkované) dle typu (písemné, hmotné, etnografické, ústní, lingvistické, fonografické, filmové a fotografické) dle obsahu (ergotechnické – ekonomika, sociotechnické – společnost, psychotechnické – vědomí, tradice)
Historické prameny písemné historické prameny A. psané prameny institucionálního původu normativní prameny (právní dokumenty): zákoníky, právní příručky diplomatické prameny: listiny, listy, akta správní a hospodářské prameny: aktový materiál, účty, soupisy půdy, povinností a obyvatelstva, berní rejstříky…
Historické prameny písemné historické prameny B. psané prameny soukromého původu literární a písemná pozůstalost: teologické a vědecké prameny osobní korespondence osobní deníky
Historické prameny písemné historické prameny C. narativní (a) literární psané prameny historiografie (dějepisectví): kroniky, letopisy hagiografie: legendy krásná literatura: romány, fikce
Historické prameny nepsané historické prameny hmotné prameny: kosterní pozůstatky, výtvory lidské práce obrazové prameny: kresby, kartografické materiály audiovizuální prameny: různá záznamová média
Historické prameny ústní prameny tradiční prameny: mytologie, ústní lidová slovesnost oral history
Děkuji za pozornost.