Naleziště surovin v českém Krušnohoří a jejich průzkum od 1945-2010

Krušnohorská metalogenetická subprovincie Uzavřením dolu Měděnec v roce 1997 skončila staletá těžba rud a nerudních surovin v oblasti českého Krušnohoří. V současné době není v české části Krušných hor těženo žádné ložisko O mimořádném historicko – hospodářském významu Krušných hor a zdejších ložisek svědčí velký počet těžených ložisek v několika desítkách historických revírů v rámci české části Krušných hor (30 historických důlních revírů)

Poslední aktivní rudný důl v českém Krušnohoří – důl Měděnec, uzavřen 1997

Hlavní typy těžených surovin do 16. století byly předmětem zájmu především rudy stříbra, cínu a železa, v 19. a ve 20. století byl zájem těžby a průzkumu zaměřen na ložiska radioaktivních surovin a ložiska rud cínových, měděných a železných. nejvýznamnější nerudní surovinou těženou ve 20. století byl fluorit Kasiterit v greizenové žíle (19 x 15 cm). Cínovec.

Mineralogické ukázky těžených surovin Fluorit, Jílové u Děčína Ametyst, jaspis, Ciboušov Smolinec, Jáchymov Mineralogické ukázky těžených surovin Proustit, Jáchymov Žíla fluoritu, Jílové u Děčína Stříbro, Měděnec

Historické revíry českého Krušnohoří - Historische Grubenrevieren im Böhmische Erzgebirge

ložisko Cínovec greizenové ložisko Sn – W (Li) období produkce 1378 -1990 žilné ložisko (starý revír) těženo do roku 1980 1980 – 1990 těženo nově objevené ložisko vtroušených greizenových rud Cínovec – jih v letech 1850 – 1990 těžen W jako doprovodná surovina celková produkce z revíru je odhadována na cca 10 000 t Sn

Geologický řez ložiskem Cínovec podle Čalba – Tichý (1965)

ložisko Měděnec skarnové ložisko Fe –Cu (Ag) období produkce Fe (Cu-Ag) rud 14. st. - 1992 novým dolem Měděnec byla těžena dvě skarnová tělesa v letech 1968 - 1992 po roce 1992 byla zahájen projekt těžby a zpracování granáticko – muskovitických svorů za účelem výroby muskovitu (mikromletý a mletý) a granátu (almandin – abrazivum) – projekt ukončen 1997 produkce revíru včetně historické těžby menších skarnových těles a hematitových žil cca 3 mil. t Fe rud celková produkce dolu Měděnec 2 672 000 t Fe rudy a 540 000 t Cu(+Ag) rudy

Geologická mapa oblasti výskytu skarnových ložisek magnetitu (Fe Cu, Ag, Bi) podle Sattrana (1968) množství skarnových těles těžených v minulosti i dosud netěžených v minulosti těžená ložiska Měděnec (Fe+Cu+Ag), Přísečnice, Mědník (Zn-Cu-Ag), Dorothea (Fe), Fischer (Fe) největší netěžené ložisko Kovářská (Fe) zásoby 15 000 000 t další ložiska Horní Halže (Fe), Orpus (Fe), Orpus 1 (Zn-Cu-Ag +W), Mýtinka (Zn – Ag), Vysoký kámen (Mg – B) skarn perspektiva nalezení dalších skrytých těles

ložisko Jáchymov hydrotermální žilné ložisko Ag – Bi Co Ni - U formace období produkce 1516 -1962 období těžby stříbra a Co a As rud 1516 – 1840, celková produkce Ag odhadována na 200 – 350 t 1853 – zahájení těžby uranových rud – 1. uranové doly na světě, rudy těženy pro výrobu uranových preparátů k barvení skla a porcelánu v letech 1913 – 1938 produkce radia (RaCl2) 5 – 10 g/rok po roce 1945 prudký rozvoj těžby uranu pro potřeby SSSR po roce 1948 budovány pracovní tábory pro politické vězně největší produkce v roce 1956, celková produkce 7 189 t U. (do roku 1945 vytěženo cca 470 t U), zásoby vytěženy po ukončení těžby průzkum na Ag a BiCoNi rudy negativní zachován pouze důl Svornost – čerpání radonové vody na 12. patře a pomocná jáma Josef

Geologická mapa ložiska Jáchymov s vyznačením hlavních rudních uzlů podle Arapov et al. (1984)

ložisko Potůčky hydrotermální žilné ložisko Ag - Bi Co Ni - U formace kyzové ložisko (netěženo) období produkce Ag, Co a U rud 1530 -1956 historický revír s těžbou stříbrných a kobaltových rud těžba a průzkum uranu zahájeny v roce 1946 po roce 1954 ložisko těženo na základě mezistátní dohody mezi ČSR a NDR ze Saska z Johangeorgenst. těžba ukončena 1956 celková těžba dosáhla cca 180 t U

ložisko Tisová u Kraslic kyzové ložisko Cu (Au?,Pt?) období produkce Cu rud 1370 -1973 centrum těžby na Tisském vrchu po roce 1945 intenzivní geologický průzkum, těžba Cu zahájena v roce 1953 šachtou Helena. ruda zpracovávána v úpravárenském závodě v Krásně těžba ukončena v roce 1973 pro prudký pokles cen mědi a nízkou kovnatost těžené rudy celková produkce je odhadována na 15 000 t Cu

Geologický řez ložiskem Tisová podle Chrt – Neumann (1972)

Moldava těžba v letech 1957 – 1994 celková produkce 690 000 t fluoritu hydrotermální žilné ložisko fluoritu (+Pb-Zn-Ag) těžba v letech 1957 – 1994 celková produkce 690 000 t fluoritu nejvýznamnější těžené ložisko fluoritu s malou produkcí barytu surovina zpracovávaná flotací na úpravně v Sobědruhách

Výhradní a evidovaná ložiska české části Krušných hor

Rozdělení ložisek podle stáří

Evidovaná ložiska nerudních surovin českého Krušnohoří

Výhradní a evidovaná ložiska českého Krušnohoří

Perspektivní ložiskové zdroje Cín – wolfram (lithium) a fluorit jediná výhradní ložiska s dostatečně velkým a ověřeným objemem zásob – ložiska Cínovec (Sn-W-Li) a Kovářská (fl) obě ložiska jsou zahrnuta v našem projektu a jsou ekonomicky perspektivní i na saském území

Perspektivní cíle prospekce scheelitová (+fluorit) skarnová tělesa a ostatní typy zejména polymetalických skarnů (e.g. Cu – Pb- Zn- Ag, Be, B, Sn) skrytá tělesa Sn-W-(Mo-As-Bi-Zn-Cu-In) greizenových, žilných a žilníkových rud zvýšené koncentrace vzácných prvků (Nb, Ta, Sc, Th, In) ve známých i případně nově nalezených ložiskách s wolframitem, scheelitem a kasiteritem obsahy drahých kovů (Au, Pt, Ag)ve známých kyzových ložiskách