Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT   Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: l. ročník oborů Technické lyceum, Strojírenství, Ekonomika a podnikání a Provoz a ekonomika dopravy Vzdělávací oblast: Základy společenských věd - Politologie Název učebního materiálu: Stát Jméno autora: Mgr. Zděnka Němečková Datum vytvoření: 1. 9. 2012 Reg.č. projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0627

Klíčová slova: stát, forma vlády, demokracie Anotace: Stát je základní entitou mezinárodních vztahů a jako takový prošel v průběhu staletí celou řadou proměn. V tomto materiálu se žáci naučí co je stát, jaké jsou jeho aspekty, formy či typy   Metodické pokyny: Řízeným rozhovorem žáci pracují s texty a obrázky.

Stát

Kdy vznikl stát? Zpočátku se v lidských společenstvích vztahy mezi lidmi řídily morálkou a zvyklostmi. Postupně s technologickým pokrokem se počet obyvatel zvýšil a společnost se stratifikovala. Následně bylo potřeba vytvořit novou formu společenského uspořádání - stát Kdy přesně vznikl stát nelze s přesností říci, ale bylo to v době přechodu od prvobytně pospolné společnosti do starověku

Pojem stát Stát bývá definován jako „společenská organizace lidí, žijících na společném území a řídících se stejnými zákony, která disponuje ozbrojenou mocí.“ Každý stát má tyto následující prvky Území Obyvatelstvo Organizaci státu prostřednictvím státních orgánů Právo jímž se obyvatelé řídí Státní suverenitu – stát je nezávislý na ostatních státech i na jednotlivých osobách či skupinách ve státě

Teorie vzniku státu Teorií vzniku státu existuje několik, ale právník a státovědec Georg Jelinek rozlišuje tyto Teologické pojetí – podle něj byl stát vytvořen bohem. Osoby, které jsou v čele státu jsou bohy, a proto se jim (státu) nelze protivit. Jde o klasické pojetí ve starověkém Egyptě, Babylónii apod. Mocenská teorie – stát je založen na vládě silnějších na slabšími. Jde o typické pojetí Machiavelliho nebo marxismu na přelomu 19. a 20. století Teorie etická – existence státu je morální nutností. Pojetí odpovídá Hegelovi. Teorie psychologická – pro člověka je přirozené žít ve státě. Vychází se z Aristotela Právní teorie vzniku státu Patriarchální teorie – stát vznik z neustále s rozšiřující rodiny a hlava státu má nad obyvateli státu stejnou moc jako otec nad svojí rodinou. Patrimoniální teorie – stát vznikl, aby mohl chránit majetek. Jde o typické evropské středověké pojetí státu, kdy lenní systém byl považován za základ státu Smluvní teorie – je dodnes nejznámější a nejčastěji používaná. V Evropě se ve své moderní podobě projevuje od 16. století od myslitele Grotia, dále od Locka. Podle Locka lidé omezili svoji neomezenou svobodu ve prospěch stát, aby jim poskytoval jejich základní potřeby jako bezpečnost apod.

Forma vlády Forma vlády je způsob organizace státní moci, přičemž dělení na jednotlivé formy vlády vychází ze složení nejvyšších orgánů v zemi a jejich vztahu k nižším orgánům a obyvatelům státu Základní dělení je na Demokracii – na správě a řízení státu se podílejí všichni občané Nedemokracie – vládne buď úzký okruh osob či dokonce jednotlivec, má podobu Monokracie – vláda jedné osoby, například diktátora Oligarchie – vládne úzká skupina obyvatel Plutokracie – vládne úzká skupina bohatých lidí, jeden z typů oligarchie Aristokracie – vládne úzká skupina urozených obyvatel (šlechty), jeden z typů oligarchie Mezi další formy vlády patří například Teokracie – v čele státu stojí bůh či zástupce boha, například faraon ve starověkém Egyptě Ochlokracie – vláda lůzy Byrokracie – vláda úředníků Sofokracie – vláda moudrých Timokracie – vláda nejsilnějších Technokracie – vláda technické inteligence

Typy státu 1 Jde o jednotlivé typy státních zřízení První dělení existuje z pohledu kdo je hlavou státu na Monarchii – v čele státu je doživotně nevolený panovník. Jde o dědičný titul. Monarchie mohou být Absolutistické monarchie – panovník má v rukou ničím neomezenou moc. Jde např. o Katar Konstituční monarchie – panovník je omezen jinými státními orgány, nejčastěji parlamentem. Typická je například pro Velkou Británii či Španělsko 2) Republika – hlava státu je volena na předem stanovenou dobu. Titul není dědičný. Republiky mohou být Parlamentní republika – největší moc ve státě má parlament, jemuž je odpovědna vláda. Prezident nemá silné pravomoci Příkladem je Česká republika či Slovensko Prezidentská republika – prezident má silné pravomoci a je v čele vlády, která není odpovědná parlamentu. Příkladem jsou USA Kancléřská republika – předseda vlády má silné kompetence, ačkoliv je jeho vláda odpovědna parlamentu. Prezident má slabé pravomoci. Typickým příkladem je Německo

Typy státu 2 Druhá typologie vychází ze správního rozdělení státu Jde o tyto typy států Unitární stát – má jednu vládu, jeden právní řád a jedno občanství. Centru jsou pak podřízeny jednotlivé správní jednotky (např. kraje, okresy). Unitárním státem je ČR, Maďarsko, Švédsko, Estonsko atd. Federace – je složený z více států, které se vzdaly části své suverenity ve prospěch celku. Může existovat více vlád, více právních řádu a více občanství. Typickým představitelem jsou USA, Německo, Indie, Austrálie atd. Konfederace – je volné smluvní sdružení samostatných více států, jež spolupracují v různých oblastech (zejm. zahraniční politika, obrana, měnová politika…) V minulosti to bylo Švýcarsko či Rakousko-Uhersko 1867-1918

Kontrolní otázky 1) Který prvek nepatří mezi základní znaky státu? Obyvatelstvo Náboženství Území 2) Jak vysvětluje patrimoniální teorie vznik státu? Že stát vznik za účelem ochrany majetku Že stát vznik z rozšiřující se rodiny, kdy hlava státu má nad jeho obyvateli stejnou moc jako otec nad svou rodinou Že stát vznikl z božího vůle 3) Co je sofokracie? Vláda úředníků Vláda nejsilnějších Vláda moudrých 4) Co je podstatou konstituční monarchie? Že moc dědičného panovníka je omezena Že moc dědičného panovníka je neomezena Že moc nedědičného panovníka je omezena 5) Jakým typem státu je Česká republika? Jde o parlamentní republiku a federaci Jde o prezidentskou republiku a unitární stát Jde o parlamentní republiku a unitární stát

Správné odpovědi Správnými odpověďmi jsou 1)B 2)A 3)C 4)A 5)C

Seznam literatury Bílý, J. (2009): Základy státovědy, politologie a sociologie. Ostrava“ KEY Publishing Hollander, P. (2009): Základy všeobecné státovědy. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk Klíma, K. (2006): Státověda. Plzeň: nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk Kolektiv autorů (2004): Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Nakladatelství Didaktis http://www.youreuropemap.com/europe_map_political.gif