Diagnostika sluchových vad

Klasifikace sluchových vad (opakování) a) místo vzniku postižení, b) doba vzniku postižení a c) stupeň postižení

Základní pojmy z audiologie Sluchový práh - nejnižší intenzita zvuku, který ten který člověk právě zaslechne. „Člověk může vnímat jen zvuk, který má intenzitu prahovou nebo vyšší.“ Prahů, tedy úrovní intenzity, máme v audiologii několik: a) ideální práh – na hladině intenzity 0dB, b) individuální práh – práh sluchu konkrétního člověka, c) práh nepříjemného slyšení – nejnižší intenzita zvuku, který vyvolává akusticky nepříjemný vjem, d) práh bolesti – nejnižší intenzita zvuku působící již bolest, e) práh hmatu – nejnižší intenzita zvuku vyvolávající hmatový vjem. (Lejska, 2002)

Příklady hladin hlasitosti v dB (Leonhardt, 2002, str. 54) odpovídá 0dB fyziologický práh slyšení 30dB šum stromů 40dB tichá řeč 60dB vysavač, rádio 80dB silný pouliční hluk 100dB velmi silná houkačka/klakson od auta 120dB motor letadla ze vzdálenosti 3m 130dB práh bolesti – hluk způsobující bolest

Sluchové pole - oblast zvuků, který je zdravý slyšící člověk schopen vnímat, rozlišovat, příp. jim rozumět - je možné zaznamenat pomocí dvojice údajů – intenzita a frekvence. - v intenzitní oblasti je sluchové pole vymezeno individuálním prahem sluchu a prahem nepříjemného slyšení - ve frekvenční oblasti rozsahem lidského sluchu (nejčastěji 125 - 8 000Hz). - mění svůj tvar a velikost hlavně poruchami sluchu. Pokud je oblast řeči lokalizována dovnitř sluchového pole, dotyčný slyší a rozumí, je-li uvnitř sluchového pole a část vně, člověk slyší, ale ne zcela rozumí a jestliže je zcela nebo z větší části mimo, pak není řeč slyšena vůbec. (Lejska, 2002)

Sluchové buňky - reagují na zvuky ve frekvenční oblasti 20-20.000Hz - pro běžný život člověka je nejdůležitější oblast 125 – 8.000Hz - pro komunikaci je důležitá oblast, kde se nachází hlavní část akustické energie řeči, tj. 500 – 2.000Hz.Tyto frekvence nazýváme „frekvence řečové“ ( postižení sluchu v této oblasti má nejhorší dopad na verbální komunikaci člověka. (Lejska, 2002)

Vzdušné a kostní vedení Vláskové buňky může rozkmitat zvuková energie dvojí cestou: a) „vzdušné vedení“ - zvuk postupuje vnějším uchem  rozkmitá vzdušný sloupec  dále struktury středního ucha  následně i tekutiny a buňky vnitřního ucha. Tato cesta je obvyklá, tzn. že se do vzniku akustického vjemu zapojují všechny části sluchového orgánu : vnější, střední i vnitřní ucho. b) „kostní vedení“ - rozkmitat struktury vnitřního ucha lze i tak, že se rozkmitají kosti lebky, které tvoří jeden pevný celek, tzn. že se „do tohoto procesu nezapojují struktury vnějšího ani středního ucha, jen kosti lebky“. (Lejska, 2002, str.17) Vibrace na lebce vyvolávají stejné vibrace i v kostním obalu hlemýždě a současně i v měkkých tkáních hlemýždě. Kmit se tak dostane ke sluchové buňce a vyvolá akustický vjem.

Křivka ostrosti sluchu znázorňuje, jak se s věkem u slyšících lidí zhoršuje funkce sluchu. každá křivka představuje ztrátu sluchu svázanou s věkem lidí.

Legenda: na ose x - čisté tóny zaznamená ve frekvenci (kHz) na ose y - ztráta sluchu v decibelech (dB) Věk: 20 let (zelená křivka) - normální křivka ostrosti sluchu, minimální ztráta sluchu až při frekvenci 8 kHz, což je naprosto bezvýznamné 40 let (žlutá křivka) -  při vyšších frekvencích se projevuje očividné zhoršení, což se ještě ale stále nedefinuje jako handicap 60 let (oranžová křivka) - ztráta sluchu začíná být nyní brána jako významná (>40 dB a 4 kHz) 90 let (červená křivka) - ztráty nyní evidentně převyšují 40 dB ačkoliv jsou ve středních frekvencích (2 kHz), sluch je očividně velmi zhoršen - poškozen.

Vyšetření sluchové funkce vyšetřovací metody : - objektivní – nepotřebují spolupráci pacienta - subjektivní – přímá spolupráce pacienta 1. klasická sluchová zkouška 2. subjektivní audiometrie a) prahová tónová audiometrie b) slovní audiometrie 3. objektivní audiometrie a) metody akustické – tympanometrie, OAE b) metody elektrofyziologické - BERA

Ad1) klasická sluchová zkouška - posouzení stavu sluchu i rozumění (opakování slov: 4-6m, 8-10m) Ad2) subjektivní audiometrie a) prahová tónová audiometrie - audiogram – písemný záznam individuálního stavu sluchu - v tichých vyšetřovacích komorách - do sluchátek jsou pouštěny tóny, postupně se zvyšuje jejich hlasitost a mění se jejich frekvence (vzdušné vedení) x kostní vedení b) slovní audiometrie -pro porozumění řeči (slovní sestavy 10 slov)

Ad3) objektivní audiometrie a) metody akustické – tympanometrie, OAE * tympanometrie - vyšetření středního ucha - měření množství akustické energie ve vnějším zvukovodu, které se odráží od blanky bubínku (tuhost bubínku, řetez kůstek, obsah středního ucha – tekutina, vzduch, srůsty) * otoakustické emise - screeningové vyšetření u novorozencůdo ucha se pouští stimulující zvuk – výbavnost (10dB slabounký zvuk) x nevýbavnost b) metody elektrofyziologické - BERA - měří se elektrický impuls, který je vyvolán na základě akustické stimulace - měří celou sluchovou dráhu od kochley až po korovou oblast - posouzení fce. kmene mozkového

Preventivní prohlídky vyhláška MZ č.56/1997Sb. - orientační vyšetření sluchu ve 4-5 měsících věku dítěte - v osmi měsících - ve třech letech – vyšetření hlasu, sluchu a řeči - v pěti letech – to stejné a dále kdykoliv na podnět rodičů (při změně chování, reakcí a po nemoci, jež by mohla vést ke snížení sluch. funkce)

odborná vyšetření pouze u dětí z rizikových skupin, tzn odborná vyšetření pouze u dětí z rizikových skupin, tzn. u nichž se objeví alespoň jeden rizikový faktor: - pozitivní rodinná anamnéza - kongenitální (vrozená) infekce - porodní hmotnost pod 1500g - infekce obličejové části hlavy - asfyxie (přidušení) při porodu - nutnost dlouhodobé umělé ventilace - primární plicní hypertenze - meningitis/encefalitis - užívání ototoxických léků - inkompatibilita (neslučitelnost) Rh faktoru - hyperbilirubinemie (žloutenka)

Diagnostická vyšetření sluchu u dětí čím dříve je porucha sluchu zjištěna a začne se s vhodnou rehabilitací, tím menší škody vznikají na vývoji osobnosti dítěte. objektivní screeningové vyšetření sluchu u dětí je zajišťováno neonatologickými odborníky a na odděleních foniatrie a ORL - k vyšetření se nejčastěji využívá otoakustických emisí (OAE), akustických evokovaných potenciálů mozkového kmene (BERA, CERA), tympanometrie a vyšetření stapediálních reflexů. - u vyšetřovacích metod OAE a BERA je pro zdar vyšetření nutný klid dítěte (nejlépe v přirozeném spánku dítěte), proto s rostoucí aktivitou novorozence úspěšnost vyšetření klesá (cca od 3 až 6 měsíců).

Používané diagnostické metody musí odpovídat vývojovému stupni dítěte: a) novorozenec – 3 měsíce - nepodmíněné reflexy (víčkový, zornicový, pátrací, orientační) b) 3 – 18 měsíců - orientační reakce na zvukové podněty c) 18 měsíců – 3 roky - podmíněné reflexy d) předškolní věk - poslech zvuků a vědomé reakce na slyšené zvuky – tzv. dětská audiometrie

Screening v České republice      - v ČR dosud nemáme celoplošný screening sluchu u novorozenců, jaký je například v severní Belgii, Polsku Lucembursku, Rakousku, Nizozemí a Chorvatsku - metodou BERA (snímání kmenových potenciálů) se vyšetřují děti na ORL odděleních ve všech krajských městech - screeening pomocí OAE je prováděn v ČR pouze u rizikových novorozenců. - pouze behaviorální ukazatelé (podle chování) - úloha rodičů - nejčastěji odhalí sluch. vadu svého dítěte (v průměru kolem 10. měsíce věku) - snížit tuto hranici může kromě screeningových vyšetření: a) zlepšení informovanosti rodičů, například formou brožury již na novorozeneckém oddělení b) vhodně sestavený dotazník umístěný u pediatra, který bude zaměřen na sledování reakcí na zvuky a řeč.

SSEP ( Steady State Evoked Potentials) - diagnostická metoda objektivní audiometrie, elektrofyziologická metoda - audiometr evokovaných odpovědí detekuje sluchové odpovědi, jejichž místem vzniku je pravděpodobně oblast na rozhraní kmene a thalamu. - zvukovým stimulem je modulovaný tón proměnné frekvence a intenzity - po stimulaci je prováděna analýza mozkové aktivity, zda se objevil evokovaný potenciál. - přístroj je schopen měřit ve frekvenčním rozsahu 250-8000kHz a na hladinách slyšení 10-125 dB hlasitosti. - zachycené odpovědi jsou vynášeny do grafu SSEP a současně je počítač schopen rekonstruovat tzv. EA-estimated audiogram = odhadovaný audiogram prahového slyšení.

Elektrocochleograf (EcochG) - název, který vznikl pro specifický záznam sil, které vznikají v „hlemýždi“ - po použití lokálních anestetik se tenounká elektroda v podobě ostrého hrotu opatrně prostrčí bubínkem (ušní membránou) přímo na výklenek – mys, který je blízko oválného okénka. - umožňuje záznam veškerých kombinovaných podnětů na sluchovém nervu.

Audiogram ukazuje průměrné ztráty sluchu po povinných střelbách - měřeno u vojáků zákl. služby. Ztráty byly dočasné, upravily se do původního stavu.

Bývalý závodník - pistolář Bývalý závodník - pistolář. Chrániče sluchu nepoužíval, stav zůstal chronický - nedoslýchavost.

Závodník ve střelbě. Nikdy chrániče nepoužíval, střílel přes 20 let Závodník ve střelbě. Nikdy chrániče nepoužíval, střílel přes 20 let. Poškození nenávratné.