NOVOVĚK Kapitola IV. ČESKÉ ZEMĚ PŘED BÍLOU HOROU

Panování Ferdinanda I. 1526 - Ferdinand I. Zvolen českým králem - příslib dodržovat všechna stavovská práva, náboženské svobody včetně kompaktát 1547 - české protestantské stavy odmítly táhnout na pomoc Karlu V., který válčil s luteránskou šlechtou 1556 - příchod jezuitů do Čech – Staré Město pražské – u sv. Klimenta 1561-2 - znovu obsazeno pražské arcibiskupství uprázdněné od husitských válek 1564 - umírá Ferdinand I.

Zápas o Českou konfesi Maxmilián II. (I.) – měl být vzorným katolíkem – známé jeho sympatie k protestantům – čeští nekatolíci se k němu obraceli – on sám jim pozornost nevěnoval 1575 – významné náboženské ujednání – dohodli se představitelé hlavních nekatolických náboženských směrů na společném vyznání víry známém podnázvem - ČESKÁ KONFESE – (starokališníci, novokališníci, zástupci jednoty bratrské) – Maxmilián schválil pouze ústně – po odjezdu ze země ho zakázal vytisknout

Vláda Rudolfa II. 1576 – Rudolf II. – syn Maxmiliána – v mládí výchova španělských příbuzných 1583 – přesídlil do Prahy a učinil z ní svou rezidenci – problémy s náboženskou otázkou – on katolík a Čechách a na Moravě pouze 15% katolíků - nesnášel svého bratra Matyáše – oba neměli legitimní potomky 1608 – Matyáš se spojil s nespokojenými rakouskými, uherskými a moravskými stavy proti Rudolfovi – „libeňský mír“ – ponechal si České království a Slezsko (předal Moravu, Uhry, Rakousko) 1609 – Majestát na náboženskou svobodu (Rudolfův majestát) – prohlášení rovnoprávnosti nekatolických náboženství s katolickým náboženstvím 1611 – lituje tohoto rozhodnutí – pozve vojska pasovského biskupa Leopolda – hrůzné řádění v Čechách – vzdává se trůnu – 1612 - umírá

Předečer stavovského povstání 1612 – Matyáš podpořil katolickou šlechtu – přenesl sídlo do Vídně – od tohoto okamžiku až do roku 1918 není Praha sídelním městem hlavy státu 1617 – ještě za Matyášova života přijaly české stavy Matyášova syna Ferdinanda II. Štýrského za českého krále – později toho trpce litují - na území Svaté říše římské národa německého se zformovaly PROTESTANTSKÁ UNIE a KATOLICKÁ LIGA – vzájemné nepřátelství se vystupňovalo až na pokraj války

ČESKÉ ZEMĚ PŘED BÍLOU HOROU Shrnutí: 1526 – nástup Ferdinanda I. Na český trůn 1547 – nezdařené stavovské povstání proti Ferdinandovi I. 1556 – příchod jezuitů do Čech 1561 – znovuobsazení pražského arcibiskupství 1575 – vznik České konfese 1609 – vydání Rudolfova majestátu 1617 – přijetí Ferdinanda Štýrského za českého krále

ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ TŘICETILETÁ VÁLKA ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ 23. 5. 1618 – účastníci českého sjezdu nekatolických stavů se vydávají na Pražský hrad za místodržícími (katolíky) - vedoucí Jindřich Matyáš Thun - Vilém Slavata + Jaroslav Bořita z Martinic + písař Filip Fabricius - vyhozeni z oken - začalo povstání českých nekatolických stavů a zároveň třicetiletá válka 1619 – umírá Matyáš - sněm prohlásí Ferdinanda za zbaveného trůnu - zvolen FRIDRICH FALCKÝ - vůdce protestantské unie v Říši - Habsburkové se nechtějí vzdát svého království - válka - válečné operace zpočátku ve prospěch protestantů, později se karta obrací, do Čech vstupuje vojsko Katolické ligy – vše se připravuje k rozhodující bitvě.

ČESKÉ STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ

BITVA NA BÍLÉ HOŘE

BITVA NA BÍLÉ HOŘE 8. 11. 1620 – bitva sama trvala necelé dvě hodiny – stavovské vojsko utrpělo těžkou porážku - Fridrich Falcký utíká ze země – „Zimní král“

Následky bitvy na Bílé hoře - na trůn se vrací Ferdinand II. – nástup rekatolizace – úsilí o navrácení obyvatelstva ke katolicismu 21. června 1621 – popraveno 27 českých pánů – Václav Budovec z Budova (70 - prosazení Rudolfova majestátu), Kryštof Harant z Polžic (hudební skladatel), Jan Jesenský (lékař – první pitva v Praze) – kat Jan Mydlář 1627 – vydána nová ústava „Obnovené zřízení zemské“ - za jediné náboženství prohlášené katolictví; dědičné právo Habsburků na český trůn; němčina zrovnoprávněna s češtinou; královská města obdržela na zemském sněmu jeden hlas a zasedat tu měla i katolická církev emigrace – 30 000 lidí – pouze katolické školy – jezuité, kapucíni, františkáni -

Třicetiletá válka a české země 1618 - 1623 – Fridrich Falcký ztrácí všechny země Koruny české, posléze i rodnou Falc, rozpadá se nekatolická Unie – do čela nekatolické koalice se staví Dánsko, ale nedaří se jim i díky veliteli císařských vojsk Albrechtovi z Valdštejna 1630 - 1635 – Albrecht slaví úspěchy i v další fázi války, kdy se do čela nekatolické ligy staví Švédsko – v čele švédských vojsk bojují i čeští šlechtici 25. února 1634 – zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu – podezření ze zrady císaře – po jeho smrti už nejsou tak úspěšná

Ukončení třicetileté války 1635 - 1648 – závěrečná etapa – švédsko x francouzská – do boje se proti Habsburkům se staví i Francie, která jak katolická země chce oslabit jejich vliv Evropě – kardinál Richelieu [rišelijé] 1645 – porážka císařských v rvavé bitvě u Jankova – 1648 – ohrožují Prahu – odvoz památek 1648 – vestfálský mír – konec války – Evropa si oddechla – poničená území – české země přišly o třetinu obyvatel

Třicetiletá válka a české země

TŘICETILETÁ VÁLKA Shrnutí: 23. 5. 1618 – pražská defenestrace 8. 11. 1620 – bitva na Bílé hoře 21. 6. 1621 – poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí 1627 – „Obnovené zřízení zemské“ 1648 – vestfálský mír – konec třicetileté války