PTAKOPYSK PODIVNÝ NICOLE VŠETULOVÁ
INFORMACE Ptakopysk podivný je malý savec typický pro východní část Austrálie a Novou Guineu, jeden z pěti žijících ptakořitných, jediných savců, kteří kladou vejce, místo aby rodili živá mláďata (zbylé čtyři druhy jsou z čeledi ježurovitých. Je to jediný reprezentant čeledi ptakopyskovitých, nicméně bylo nalezeno několik fosilních příbuzných, z nichž někteří patří taktéž do rodu Ornithorhynchus. Vědecké jméno Ornithorhynchus v řečtině doslova znamená 'ptačí nos' a anatinus je výraz pro 'kachnu'. Ptakopysk se ve volné přírodě dožívá věku 16 let, nejstarší pozorovaný jedinec přežil o rok déle. V zajetí se však nepodařilo chovat ptakopyska déle než 6 let, obvykle hyne mnohem dříve. Ptakopysk je primitivní savec s počátkem vývoje cca před 110 milióny lety. V roce 1797 byl v řece u Sydney chycen první exemplář. Vědecky popsán byl o rok později v Anglii – původně byl považován za falzifikát.
ROZMNOŽOVÁNÍ Jako všichni ptakořitní ptakopysk nerodí živá mláďata, ale snáší vejce v hnízdě. Reprodukční schopnost nabývají samci zhruba ve věku dvou let, kdy dosahují délky asi 50 cm a váhy mezi 1,2 - 2,6 kg, samice jsou menší (kolem 43 cm). Ptakopysčí samice snáší během pozdní zimy či začátkem léta několik blanitých vajec (obvykle dva až tři kusy), dlouhých 15-18 milimetrů. Vejce se na první pohled podobají kožovitým zárodkům hadů a ještěrů. Po asi desetidenní inkubaci se malá holá mláďata přichytí na matku, ta během této doby neopouští bezpečí nory, neloví. Stejně jako u ostatních savců produkuje matka pro mladé mléko. Mláďata sají mléko z břicha matky ležící na zádech. Samec o mláďata nepečuje.
DĚKUJI ZA POZORNOST