Statistické zjišťování v oblasti Rodinných farem Český statistický úřad sleduje subjekty zabývající se zemědělskou výrobou a eviduje je v Zemědělském registru. V zemědělském sektoru se za rodinnou farmu považuje, s ohledem na historický kontext vlastnictví zemědělské půdy a zemědělského podnikání, subjekt fyzické osoby (FO) ČSÚ šetří podniky FO v rámci svých produkčních statistik: Statistiky rostlinné produkce, šetření o sadech a o vinicích produkční plochy, odhady budoucí úrody, výsledky sklizní zásoby, užití a prodej rostlinných produktů Statistiky živočišné produkce stavy zvířat, reprodukční potenciál a užitkovost jednotlivých chovů, prodej živočišných produktů A jsou zařazeny do Agrocenzu a Strukturálního šetření v zemědělství (FSS) → další slide Ing. Jiří Hrbek Odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí

Agrocenzus a Strukturální šetření v zemědělství (FSS) Agrocenzus je celoplošné šetření, koná se 1x za 10 let a FSS je zkratka pro výběrové Strukturální šetření v zemědělství, prováděné 1x za 2-3 roky. V rámci těchto rozsáhlých zjišťování se sledují i metody zemědělské výroby Poslední Agrocensus proběhl v roce 2010, výběrové Strukturální šetření v roce 2013 a nyní právě vrcholí terénní fáze FSS 2016 Získané informace: počty podniků, velikost podniků, počty a pracovní úvazky pracovníků, zapojení rodinných členů do práce na farmě, struktura, zaměření výroby a její specializace, využití zemědělské půdy, ekologické hospodaření, vybavenost stroji a technologiemi, stavy hospodářských zvířat, vedlejší ekonomické činnosti farmy, zavlažování, zpracování výrobků, a další. Kritéria pro zařazení do AGC/FSS: Prahové hodnoty zjišťování: 5 ha obhospodařované zemědělské půdy vlastní nebo najaté, nebo 1 ha sadů, nebo 3 500 m2 vinic, nebo součtová plocha zeleniny, jahod a květin od výměry 2 500 m2, nebo chov 5 kusů skotu, nebo 10 kusů prasat, nebo 10 kusů koz a ovcí, nebo chov 100 kusů drůbeže včetně běžců.  

Zemědělské subjekty – podíly na obhospodařované ZP Ukazatel  2000 2013 Změna (%) Zemědělské subjekty celkem počet 26 539 26 246 ↓ -1,1 obhospodařovaná zem. půda (ha) 3 604 400 3 491 818 ↓ -3,1 průměrná výměra (ha) 136 133 ↓ -2,1 fyzické osoby 23 714 23 345 ↓ -1,6 923 775 1 063 960 ↑ +15,2 39 46 ↑ +17,0 právnické 2 825 2 901 ↑ +2,7 2 680 625 2 427 858 ↓ -9,4 949 837 ↓ -11,8 Struktura právních forem zemědělských subjektů (2013)

Podíl počtu rodinných farem v krajích Fyzické osoby představovaly více než 90 % všech subjektů v krajích Moravskoslezském, Zlínském, Libereckém, Královéhradeckém a Plzeňském, a naopak jen 64,4 % subjektů působících v Hl. m. Praze. Nejvyšší průměrnou výměru měly subjekty fyzických osob v krajích Karlovarském (86 ha) a Ústeckém (85 ha), u subjektů právnických osob jsou nejvyšší průměrné výměry v Olomouckém (1 129 ha) a Plzeňském kraji (1 022 ha). Naproti tomu subjekty fyzických osob s nejmenší průměrnou výměrou působily v kraji Jihomoravském (21 ha) a Zlínském (22 ha), nejmenší subjekty právnických osob patřily pod Hl. m. Prahu (488 ha) a do Libereckého kraje (521 ha). Rozdíly u podniků fyzických osob, tedy rodinných farem, budou dobře vidět na dalším slidu.

Pracující v zemědělských podnicích FO podle krajů Území, kraj Pracující v podnicích fyzických osob celkem z toho: pravidelně zaměstnaní hospodář   členové rodiny hospodáře celkem zaměstnanci počet (osoby) podíl z celkového počtu pracujících v zemědělství (%) počet (přepočtené osoby na plně zaměstnané) počet (osoby přepočtené na plně zaměstnané) počet (osoby přepočtené na plně zaměstnané) Česká republika 63 972 35,2% 33 630 23 345 16 535 26 075 10 538 6 398 5 506 Hl. město Praha 103 16,7% 50 40 35 18 12 3 Středočeský 8 617 33,9% 4 806 3 107 2 242 3 008 1 403 1 092 955 Jihočeský 6 107 36,0% 3 523 2 608 1 867 2 356 1 072 566 517 Plzeňský 4 024 2 562 1 894 1 421 1 502 746 393 347 Karlovarský 1 366 49,6% 753 465 572 240 184 139 Ústecký 4 963 33,8% 2 224 1 226 898 1 353 581 734 569 Liberecký 2 611 53,3% 1 349 1 115 716 1 112 423 201 182 Královéhradecký 4 232 32,8% 1 548 1 155 1 339 571 424 382 Pardubický 3 374 24,9% 1 771 1 205 893 1 423 549 352 276 Vysočina 5 505 29,7% 3 110 2 119 1 597 2 711 1 109 364 343 Jihomoravský 10 458 39,9% 4 780 3 509 2 220 4 827 1 711 841 698 Olomoucký 3 115 24,1% 1 674 1 272 885 1 037 408 394 341 Zlínský 4 101 42,4% 2 062 1 552 1 042 2 035 761 218 210 Moravskoslezský 5 396 47,7% 2 743 1 686 1 216 2 782 951 633 545

Struktura pracujících v zemědělských podnicích fyzických osob Vysoký podíl (nad 80%) rodinných pracovníků na úkor zaměstnanců a externě najímaných pracovníků vykazují kraje Zlínský, Liberecký, Jihočeský, Plzeňský a Vysočina, zatímco v Ústeckém kraji je to pouze 66,5%. Nejvyšší podíl nerodinných zaměstnanců na farmách FO vykazuje Ústecký kraj (25,6%) Nejvyšší podíl najatých agenturních pracovníků a pracovníků OSVČ vykazuje také Ústecký kraj (3,6%) Nejvíce pracujících osob na DPP a DPČ si najali farmáři v Ústeckém, Královéhradeckém a Středočeském kraji Naopak v Plzeňském, na Vysočině a v Moravskoslezském kraji tento typ pracovního poměru téměř není v praxi využíván Vysoký podíl (nad 80%) rodinných pracovníků na úkor zaměstnanců a externě najímaných pracovníků vykazují ještě kraje Zlínský, Liberecký, Jihočeský, Plzeňský, a Vysočina, zatímco v Ústeckém kraji je to pouze 66,5%. Nejvyšší podíl nerodinných zaměstnanců na farmách FO vykazuje Ústecký kraj (25,6%) Nejvyšší podíl najatých agenturních pracovníků a pracovníků OSVČ vykazuje také Ústecký kraj (3,6%) Nejvíce pracujících osob na DPP a DPČ si najali farmáři v Ústeckém (4,3 %), Královéhradeckém (3,8%) a Středočeském kraji (2,8%) Naopak v Plzeňském (0,9% ), na Vysočině (0,8%) a v Moravskoslezském kraji (0,7%) tento typ pracovního poměru téměř není v praxi využíván Nejvíce žen pracujících na rodinných farmách bylo evidováno v malých podnicích s 1-5 zaměstnanci (66,4% všech pracovníků), 98,6% z nich pracovalo na farmě pravidelně, ale jen pouhá 2,6% z nich mělo uzavřenou pracovní smlouvu (jako zaměstnankyně). Se zvyšující se kategorií podle počtu zaměstnanců v podniku klesá podíl žen až na 1,1% v podnicích se 101 a více zaměstnanci. Nejvyšší podíl pravidelně zaměstnaných žen- zaměstnankyň (medián) byl zjištěn podnicích střední velikosti s počtem zaměstnanců v rozmezí 21 až 50 osob, kde ženy tvoří kolem 3% všech pracovníků, což ale představuje necelých 40% pravidelně pracujících zaměstnanců. Větší a velké podniky zas nejvíce najímají pracovnice na Dohody DPP a DPČ: v podnicích 51-100 zam. je to 76,6% zde pracujících žen a v podnicích od 101 zaměstnanců dokonce 91,4% všech žen zde pracujících pracují na základě uzavřených Dohod.

Věková struktura pracovníků v zemědělských podnicích fyzických osob (pravidelně zaměstnaní) rok 2000 Grafy znázorňují negativní trend ve stárnutí zemědělské populace – Co se týče zastoupení žen ve vedoucích pozicích, tak v rodinných farmách je procento žen, zemědělských podnikatelek, v průměru kolem 12 %. Nejvíce podnikatelek evidujeme v KVK a MSZ. V Královéhradeckém, Jihočeském, Pardubickém kraji a na Vysočině naopak dominují hospodáři - muži. Ve FSS jsme sledovali i zda se hospodáři aktivně účastní v programech dalšího vzdělávání. Celorepublikově mezi ženami a muži není velký rozdíl (muži 27,4% a ženy 23,9%). Extrémní rozdíl je v Praze, kde si doplňuje vzdělání 75,1% mužů a jen 16,7% žen, naopak v Karlovarském kraji, kde je žen-podnikatelek nejvíce, se do dalšího vzdělávání zapojuje rekordních 42,9% mužů a 41,3% žen, ve Středočeském kraji 33,1% mužů a 36,9% žen, v Olomouckém kraji 34,5% mužů a 37,5% žen. Jsou i kraje, kde se vedoucí zemědělských podniků dál nevzdělávají – např. Plzeňský (M 17,8%/Ž 17,7%) a Zlínský kraj (M 19,4% a Ž 5,4%). V Pardubickém kraji, kde je pouhých 8,8% žen ve vedoucí pozici se dále vzdělává skoro 40% z nich. rok 2013

Podíl žen v zemědělských subjektech FO   vedoucí pracovníci ŽENY ve vedoucí pozici (%) vedoucí, kteří se dál vzdělávají MUŽI (osoby) ŽENY (osoby) MUŽI (%) ŽENY (%) Česká republika 20 514 2 830 12,1% 27,4% 23,9% Hlavní město Praha 33 6 15,4% 75,1% 16,7% Středočeský 2 727 380 12,2% 33,1% 36,9% Jihočeský 2 358 250 9,6% 27,5% 20,7% Plzeňský 1 693 201 10,6% 17,8% 17,7% Karlovarský 363 102 22,0% 42,9% 41,3% Ústecký 1 095 131 10,7% 36,6% Liberecký 907 209 18,7% 21,3% 15,7% Královéhradecký 1 434 114 7,3% 28,8% 18,5% Pardubický 1 099 106 8,8% 25,3% 37,8% Vysočina 1 929 190 9,0% 30,1% 27,6% Jihomoravský 3 056 453 12,9% 25,4% 18,0% Olomoucký 1 133 139 11,0% 34,5% 37,5% Zlínský 1 328 224 14,4% 19,4% 5,4% Moravskoslezský 1 360 326 19,3% 21,5% 26,7% Grafy znázorňují negativní trend ve stárnutí zemědělské populace – Co se týče zastoupení žen ve vedoucích pozicích, tak v rodinných farmách je procento žen, zemědělských podnikatelek, v průměru kolem 12 %. Nejvíce podnikatelek evidujeme v KVK a MSZ. V Královéhradeckém, Jihočeském, Pardubickém kraji a na Vysočině naopak dominují hospodáři - muži. Ve FSS jsme sledovali i zda se hospodáři aktivně účastní v programech dalšího vzdělávání. Celorepublikově mezi ženami a muži není velký rozdíl (muži 27,4% a ženy 23,9%). Extrémní rozdíl je v Praze, kde si doplňuje vzdělání 75,1% mužů a jen 16,7% žen, naopak v Karlovarském kraji, kde je žen-podnikatelek nejvíce, se do dalšího vzdělávání zapojuje rekordních 42,9% mužů a 41,3% žen, ve Středočeském kraji 33,1% mužů a 36,9% žen, v Olomouckém kraji 34,5% mužů a 37,5% žen. Jsou i kraje, kde se vedoucí zemědělských podniků dál nevzdělávají – např. Plzeňský (M 17,8%/Ž 17,7%) a Zlínský kraj (M 19,4% a Ž 5,4%). V Pardubickém kraji, kde je pouhých 8,8% žen ve vedoucí pozici se dále vzdělává skoro 40% z nich.

Subjekty FO - struktura podle ekonomické velikosti a průměrná výměra obhospodařované ZP Pro účely vyhodnocení FSS byly subjekty roztříděny do tří základních skupin ekonomické velikosti: podniky malé velikosti (třída ekonomické velikosti I.-V.): 0 až 25 tis. EUR/650 tis. Kč podniky střední velikosti (třída ekonomické velikosti VI.-IX.): nad 25 tis EUR až 500 tis. EUR/12 990 tis. Kč a velké podniky (třída ekonomické velikosti X.-XIV.): nad 500 tis. EUR až nad 3 mil EUR/77 940 tis. Kč   Ze všech zemědělských podniků v ČR představují nejpočetnější skupinu malé subjekty, tvoří necelé dvě třetiny (62 %). Za nimi následují s 31 % zemědělské podniky střední velikosti. Nejmenší zastoupení má skupina velkých zemědělských podniků (7%), ve které je ale soustředěna podstatná část zemědělské produkce ČR. Tyto podniky obhospodařují více než 65 % z celkové výměry zemědělské půdy a v přepočtu na dobytčí jednotky se podílí 78 % na celkovém počtu chovaných hospodářských zvířat. SUBJEKTY FYZICKÝCH OSOB – RODINNÉ FARMY Malé zemědělské subjekty, reprezentované z 98,5% podniky fyzických osob, hospodaří pouze na 5 % zemědělské půdy ČR s podílem 4 % z celkového počtu chovaných hospodářských zvířat. Výsledky strukturálního šetření potvrzují závislost mezi ekonomickou velikostí a právní formou zemědělských podniků. Více než dvě třetiny fyzických osob (69 %) byly zařazeny do třídy malé ekonomické velikosti (I.-V.). Podíl velkých podniků je v rámci skupiny fyzických osob zanedbatelný (1 %). Velikostní struktura zemědělských podniků je z regionálního pohledu v jednotlivých krajích (s výjimkou hl. m. Prahy a Vysočiny) podobná. V těchto dvou krajích je kolem 40% středních podniků, cca 57,5% malých podniků a velké podniky tvoří zbývající cca 1-3% Největší procentuální zastoupení malých podniků bylo zaznamenáno ve Zlínském (87%), Libereckém (80%) a Moravskoslezském kraji (76%). Subjekty střední velikosti jsou v největší míře zastoupeny v Kraji Vysočina (42%), v Praze (41%), ve Středočeském a Ústeckém kraji (40% a 37%). Nejvyšším podílem velkých podniků FO se vyznačují Praha (2,5%) a Středočeský kraj (2%), naopak nejméně velkých podniků najdeme ve Zlínském kraji (0,2%) a v Libereckém kraji (0,4%) Z hlediska celkového počtu zemědělských subjektů FO hospodaří nejvíce podniků malé ekonomické velikosti v Jihomoravském kraji (2 585 subjektů), nejvíce velkých zemědělských podniků se nachází ve Středočeském kraji, kde má sídlo celkem 63 velkých zemědělských podniků.

Využití obhospodařované zemědělské půdy Obhospodařovaná zemědělská půda se v roce 2013 rozkládala na 3 491 818 ha, tj. 44,3 % rozlohy České republiky. Od roku 2000 výměra obhospodařované zemědělské půdy klesla o 3,1 %, tj. o 112 582 ha, a výměra orné půdy dokonce o 9,1 % (o 249 354 ha). Část orné půdy byla zatravněna na základě odpovídajících dotačních titulů Evropské unie. Díky tomu od roku 2000 vzrostla výměra trvalých travních porostů o 16,8 %, tj. o 138 319 ha. Narostly i plochy vinic, a to o 40,4 %, zatímco ovocných sadů 5,1 % ubylo. Procento zornění se během období 2000–2013 snížilo o 4,7 p. b. Orná půda v roce 2013 tvořila 71,3 % celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy a trvalé travní porosty dalších 27,5 %. Ostatní trvalé kultury (chmelnice, vinice, sady, zahrady a další trvalé kultury jako např. rychle rostoucí dřeviny na zemědělské půdě) tvořily dohromady jen 1,2% podíl na zemědělské půdě. Fyzické osoby měly procento zornění výrazně nižší (60,4 %) než právnické osoby (76,0 %). Velké zemědělské subjekty se zabývají především pěstováním plodin na orné půdě. Ve velikostní skupině nad 500 ha zemědělské půdy představuje orná půda 67,8 % výměry v subjektech fyzických osob (a 77,8 % výměry v subjektech právnických osob). Co se týče podílu trvalých travních porostů v subjektech fyzických osob, tak podíl TTP je největší ve skupině s 3–10 ha zemědělské půdy, kde tvořily více než polovinu výměry (54,7 %). (V subjektech právnických osob mají největší zastoupení v subjektech o velikosti 100–500 ha, kde zaujímaly 37,1 % zemědělské půdy.)

Vlastnictví půdy K výrazným změnám došlo v posledních 2 dekádách ve vlastnických vztazích k půdě. Zatímco v roce 2000 čeští zemědělci hospodařili téměř jen na pronajaté půdě (92,4 %), v roce 2013 vlastnili již 25,7 % celkové výměry zemědělské půdy. Subjektům fyzických osob v roce 2000 patřila čtvrtina zemědělské půdy a v roce 2013 bezmála 50 %. U subjektů právnických osob se podíl vlastní půdy v období 2000–2013 zvýšil z 1,3 % na 15,9 %. Mezi jednotlivými kraji jsou značné odlišnosti ve vlastnictví obhospodařované zemědělské půdy. V Karlovarském kraji je ve vlastnictví hospodařících subjektů nadpoloviční většina obhospodařované zemědělské půdy (51,1 %) , zatímco v ostatních krajích se pohybuje podlíl vlastní půdy v rozpětí od necelých 20 procent (kraje Zlínský a Vysočina shodně po 18,2 %) po 37,8 % v Ústeckém kraji. Ještě výraznější rozdíl lze nalézt při srovnání subjektů fyzických osob, které ve Zlínském kraji vlastnily 38,2 % zemědělské půdy, zatímco v Karlovarském kraji dokonce 69,8 % půdy. Subjekty právnických osob vlastnily největší podíl půdy opět v Karlovarském kraji (38,7 %), nejméně pak v Kraji Vysočina (8,2 %).

Výrobní zaměření subjektů fyzických osob - v krajích - ČR celkem Výrobní zaměření podniků FO v krajích se odvíjí zejména od podnebí a reliéfu krajiny daného kraje. Nosnými oblastmi pro pěstování plodin na orné půdě jsou tradičně Středočeský kraj (1680 subjektů), Ústecký kraj (583 podniků), Vysočina (783 podniků) a Jižní Morava (677 podniků). Odvětví zahradnictví a pěstování trvalých kultur (vinařství, ovocné sady) je hlavní doménou ekonomicky malých podniků, jejich nejvyšší koncentrace je díky příhodným klimatickým podmínkám soustředěna v Jihomoravském kraji (2240 podniků), ale je rozšířeno i v Královéhradeckém (140 subjektů), Středočeském (152 podniků) a Zlínském kraji (115 subj.). Podniky FO dominují v chovech ovcí a koz, kde je vyšší podíl ruční práce a menší intenzita chovu. Nejvíce podniků FO s pastevním chovem a nejvyšší mírou TTP najdeme v Jihočeském (1156 subjektů), Karlovarském (296), Plzeňském (980), Libereckém (642) , Hradeckém (684), Moravskoslezském (783) i Zlínském kraji (874 podniků). Nejvíce podniků se smíšenou výrobou je na Vysočině (705), v Jižních Čechách (678) a Středních Čechách (673).

Ekologické zemědělství – podniky FO Ekologickým zemědělstvím se v roce 2013 zabývalo celkem 2 635 zemědělských subjektů, z toho 88,9 % subjektů výhradně, tj. bez souběžného konvenčního hospodaření. Téměř 80% (78,8%) ekologicky hospodařících zemědělců byly podniky fyzických osob – 2075 podniků. Ekologicky bylo obhospodařováno 443 157 ha zemědělské půdy (což je 12,7 % celkové výměry). v tom: 426 225 ha zemědělské půdy v ekologickém zemědělství a 16 932 ha zemědělské půdy v přechodném období Ve srovnání s rokem 2000, kdy ekologicky hospodařilo pouze 413 subjektů (z toho 257 výhradně) na 132 244 ha zemědělské půdy, vzrostl počet ekologicky hospodařících subjektů na šestinásobek a výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila téměř třiapůlkrát. Největší podíl ekologicky obhospodařované ZP v péči subjektů FO najdeme v příhraničních oblastech hor – v Karlovarském, Libereckém a dále v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

Ekologické zemědělství subjektů fyzických osob Plochy vybraných ekologicky pěstovaných kultur Produkce ekologicky pěstovaných plodin a kultur se tradičně soustředí do lokalit klimaticky tomu příznivě nakloněných – bio vinice nacházíme pouze v JHM kraji, bio sady jsou v MSK, Zlínském, olomouckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Velká výměra trvalých travních porostů v ekologickém režimu souvisí s ekologickým chovem skotu, krav BTPM, ovcí a koz v jižních Čechách a v příhraničních oblastech. Na orné půdě rodinné farmy v ekologickém režimu pěstují obiloviny (hlavně v STČ, PLK a na VYS), olejniny (JHM kraj), pícniny na zeleno (STČ a VYS). Brambory, luskoviny, cukrovka, to jsou plodiny, které převažují v konvenční výrobě. Na VYS a v JHM kraji se v nemalém míře pěstují v bio kvalitě jahody a zelenina. Podíl ekologicky pěstovaných kultur Orná půda 2,3 % (FO: 0,9%) obiloviny 1,9 % (FO:0,7%) luskoviny na zrno 8,2 % (FO: 2,3%) zelenina a jahody 1,7 % (FO: 1,2%) léčivé a kořeninové rostliny 15,5 % (FO:13%) Trvalé travní porosty 39,6 % (FO:18,1%) Vinice 7,4 % (FO:2,4%) Ovocné sady 23,3 % (FO: 10,7%)

Ekologické zemědělství subjektů fyzických osob Podíl ekologicky chovaných zvířat v subjektech FO z celkového počtu zvířat chovaných v České republice 0,5 ks Chov skotu se zdárně rozvíjí v Karlovarském kraji, kde subjekty FO v roce 2013 chovali 13,7 tis kusů skotu (13,8 ks/100 ha UAA) a z toho 6,2 tis krav (6,3 ks/100 ha UAA)– to je nejvyšší koncentrace bio skotu mezi regiony. I v Moravskoslezském kraji (celkem 13,8 tis ks skotu/6,2 tis krav BTPM) a Jihočeském kraji (16,6 tis ks/7,6 tis krav BTPM) je chov bio skotu na vysoké úrovni, nejmenší počet chovaných zvířat byl zjištěn v Jihomoravském kraji, pouze 513 kusů. Chov prasat je celorepublikově soustředěn ve Středočeském kraji a na Vysočině. Ekologické chovy v subjektech fyz. osob jsou také nejvíce na Vysočině (673 kusů prasat, 0,19 ks/100 ha UAA), a dále v Karlovarském (0,16 ks/100 ha UAA), Zlínském (0,08 ks/100 ha UAA) a Královéhradeckém (0,1 ks/100 ha UAA) kraji. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2013 respondenty vykázáno pouhých 15 kusů bio prasat v chovech rodinných farem. Jak už bylo řečeno, hodně rodinných podniků věnujících se živočišné výrobě v ekologickém režimu chová ovce a kozy. V roce 2013 se po Zlínském kraji prohánělo necelých 10 tisíc ovcí, významné počty zvířat (více než 6 tisíc chovaných kusů) jsme evidovali i ve STČ, JHČ, PLZ, LBK, HKK i MSZ kraji. Ovšem zatím co v Libereckém kraji připadá 6,8 ovcí na 100 ha UAA a ve Zlínském 6,2 ovcí na 100 ha UAA, v ostatních krajích se tento průměr pohybuje v rozmezí 1 – 3 kusů. Chov koz v biorežimu je soustředěn do dvou regionů – do Libereckého (0,9 ks/100 ha UAA) a Karlovarského (0,5 ks/100 ha) kraje, nejméně koz se chová na Jižní Moravě, kde připadá na 100 ha UAA jen 0,03 ks koz. Drůbež v ekologickém režimu chovají nejvíce farmáři v Plzeňském (téměř 5 tis ks), Olomouckém (3,2 tis ks) a Zlínském kraji (1,7 tis ks), kde průměrně připadá v rozmezí 1,2 – 1,6 ks drůbeže na 100 ha UAA. V celé republice se ekologickému chovu hospodářských zvířat na rodinných farmách nejméně věnují v Jihomoravském a Středočeském kraji.

Strojní mechanizace na 100 ha obhospodařované ZP podniky FO podniky PO Podniky FO, rodinné farmy, disponují nejvyšším počtem traktorů na 100 ha ZP v Jihomoravském kraji (6,4) a Zlínském (6,0), naopak v Karlovarském kraji připadá pouhých 2,2 traktoru na 100 ha ZP. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno, že zemědělci vlastní výrazně více (5,7) kultivátorů a pleček, v jiných krajích je to v rozmezí 0,5 – 3,1 ks na 100 ha ZP. Co se týče sklízecích mlátiček, tak nejlépe jsou vybaveni farmáři na Vysočině: 1,2 ks na 100 ha ZP, ve STČ, JHČ a JHM kraji připadá 0,8 mlátičky na 100 ha ZP. Nejvíce strojů na sklizeň okopanin a zeleniny najdeme na Vysočině (0,7 ks), což odpovídá této tradičně bramborářské lokalitě. Podniky PO mají řádově mnohem nižší počty strojů na 100 ha ZP, nejvíce traktorů je na Vysočině a v Pardubickém kraji (1,59 ks), nejméně traktorů najdeme v Karlovarském kraji (0,87 ks). Nejvíce strojů na mechanické hubení plevelů a péči o strukturu půdy mají podniky v Ústeckém kraji (0,38 ks/100 ha ZP). Na Vysočině je nejvíce sklízecích mlátiček i u podniků PO – 0,06 ks/100 ha ZP. V hodně krajích připadá pouze 0,01 ks/100 ha ZP (KVK, PLZ, JHM, ZLK).

Základní ukazatele – porovnání ČR se sousedy a EU-28 Zdroj: Eurostat (2013) hektarů data nejsou k dispozici 2013 Počet subjektů (tis.) Obhospodařovaná zemědělská půda (1000 ha) Průměrná výměra 1 subjektu (ha) Počet pracovníků přímo zaměstnaných subjektem (přepočteno na plně zaměstnané - AWU/100 ha ZP) EU - 28 10 841,0 174 351,0 16,1 5,4 Česká republika 26,3 3 491,5 133,0 3,0 Německo 285,0 16 699,6 58,6 3,1 Maďarsko 491,3 4 656,5 9,5 9,3 Rakousko 140,4 2 726,9 19,4 4,1 Polsko 1 429,0 14 409,9 10,1 13,3 Slovensko 23,6 1 901,6 80,7 2,7

Podíl pracovníků v primárním sektoru tj. v zemědělství, lesnictví a rybářství Zdroj dat: Eurostat, Evropský průzkum pracovních sil rok 2010 ≤ 2 % 2 – 4 % 4 – 8 % 8 – 20 % > 20 % Podíl na celkové zaměstnanosti; na úrovni NUTS 3 (tj. v ČR kraje) Průměrný podíl pro EU-27: 5,2 % Největší podíl: Rumunsko 30,1 %; Polsko 13,0 %; Řecko 12,5 % Nejmenší podíl: Lucembursko 1,0 %; Spojené království 1,2 %; Malta 1,3 % ČR: 3,1 % → v rámci EU-27 na 18. místě

Věk vedoucích pracovníků v zem. podnicích – podíl vedoucích ve věku nad 55 let Zdroj: Eurostat (2013) data nejsou k dispozici

Děkuji za pozornost Ing. Jiří Hrbek tel.: 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz Odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ