VZÁCNÉ ROSTLINY NA MOSTECKU

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Léčivé rostliny na Vysočině
Advertisements

Luční traviny a rostliny
FOTO HERBÁŘ.
Vědecké rodové jméno Aquilegia se odvozuje od latinského „aquila“ = orel a v některých národních jazycích je také podle orla pojmenován. Stejně pravděpodobný.
Čeleď: Lnovité Linaceae M. Brodská.
Lucie Vidličková Oktáva, 2007/2008
Lilkovité.
Bukovité a Břízovité.
Silénkovité (hvozdíkovité)
VSTAVAČOVITÉ Orchidaceae.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRYŠCOVITÉ, RŮŽOVITÉ
KVETOUCÍ BYLINY - EKLOGICKÁ VÝUKOVÁ LOUČKA V MĚSTSKÉM PARKU STROMOVKA
Kakostovité (Geraniaceae)
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KAKOSTOVITÉ, MIŘÍKOVITÉ, TOJEŠŤOVITÉ
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Znaky krytosemenných rostlin
Krokusy Krokus je známý jako šafrán
Jetel Luční (Trifolium pratense )
Kakost luční (Geranium pratense)
Rostliny rybníka a jeho okolí 2
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: ŠÁCHOROVITÉ
Penízek rolní Thlaspi arvense Martin Macháček, 1.C.
PRYSKYŘNÍKOVITÉ Ranunculaceae.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PODRAŽCOVITÉ, PRYSKYŘNÍKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVĚZDNICOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUSNICOVITÉ, HRUŠTIČKOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LILIOVITÉ
BYLINY A KEŘE LESA 2.
Pryskyřníkovité rostliny
Dřišťálovité-Berberidaceae
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
LOMIKAMENOVITÉ Saxifragaceae. jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře listy jsou střídavé nebo vstřícné, s palisty nebo bez nich, velice variabilní tvar.
TLUSTICOVITÉ Crassulaceae.
Autor modulu: Ing. Radim Církva
Zpracovala: Hana Fikrová. Charakteristika čeledi violkovitých V mírném pásu to jsou jen byliny, ale v subtropech a v tropech to mohou být i keře až menší.
TLUSTICOVITÉ (Crassulaceae)
Bobovité.
Na louce Dřeviny a byliny.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BRUKVOVITÉ, VŘESOVCOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HLUCHAVKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRVOSENKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ
Chráněné rostliny.
Pitrunová Martina- úprava , text Honziková Viktorie- obrázky , text
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LOMIKAMENOVITÉ, ROSNATKOVITÉ, BOBOVITÉ
Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
 Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Podle systému APG III jsou sem přidány (jako podčeledi) dříve samostatné čeledi kalokvětovité.
Lilkovité (Solanaceae) Jakub Lefner Michael Šnajdr Jakub Pilař.
Rákos má podzemní až 4 m dlouhé oddenky, z nichž vyrůstají silná vzpřímená stébla s až 50 cm dlouhými listy. Rákos obecný je velmi statná vytrvalá.
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae) č ele ď : Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno.
Jednoděložné, jednodomé Většinou trvalé Výskyt glykosidů, steroidních saponinů a steroidních alkaloidů ->jedovaté Byliny Dříve se dělil na mnoho menších.
Pryskyřníkovité Ranunculaceae Tomáš Veselý, Tomáš Olšan, Jiří Jechumtál.
Název prezentace (DUMu): Trvalky kvetoucí v létě A - C
Název prezentace (DUMu): Trvalky kvetoucí v létě S - Y
Název prezentace (DUMu): Trvalky kvetoucí v létě D - G
Chráněné rostliny na Slovácku
Bobovité (Fabaceae) Čeleď:
CHRÁNĚNÉ ROSTLINY V ČR Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Mgr. Jana Procházková Datum: 15.
Šáchorovité (Cyperaceae)
Chráněné rostliny na Slovácku
Liliovité (Liliaceae)
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
obecná charakteristika, praktické cvičení
Název prezentace (DUMu):
Květinové jarní probuzení VY_32_ INOVACE_01_03
Rosaceae Fabaceae Lamiaceae
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Chráněné rostliny na Slovácku
Liliaceae Kateřina Nováková 5A8. Rostlinný orgán k udržení: cibule/ oddenek/ hlíza Listy: jednoduché, okrouhlé → čárkovité obloukovitá/ souběžná žilnatina.
Transkript prezentace:

VZÁCNÉ ROSTLINY NA MOSTECKU POZNEJ A CHRAŇ VZÁCNÉ ROSTLINY NA MOSTECKU ♫ Zapněte reproduktory Pokračujte kliknutím

LAJSNÍK

SASANKA LESNÍ SASANKA LESNÍ (Anemone sylvestris) Původ: mírné oblasti Evropy a Asie. Výskyt: pahorek u jihovýchodního úpatí vrchu Lajsník. Charakteristika: vytrvalá bylina, 20-45 cm vysoká, lodyha přímá, plstnatá, přízemní listy řapíkaté, dlanitě 5dílné, květ 5četný, bílý. Roste na teplých a slunných místech, převážně na vápenci. Zjara potřebuje půdu přiměřeně vlhkou, později v létě vysychavou. V nížinách se jí daří více v polostínu, ve vyšších polohách může vystupovat i na slunnější stanoviště. Patří k ohroženým druhům naší květeny a ve stejné kategorii je chráněna i zákonem.

KAVYL IVANŮV KAVYL IVANŮV (Stipa joannis) Původ: střední a východní Evropa, Asie. Výskyt : od jihovýchodního úpatí vrchu Lajsník rozšířen až po Rudolice, přes jižní svah vrchu Zlatník, až po VelkouVolavku Charakteristika: vytrvalá, hustě trsnatá tráva, 30-70 cm vysoká, stébla přímá, často obloukovitě převislá, olistěná, lata jednoduchá, v pochvě nejvyššího listu, plevy kopinaté, osina chlupatá, až 35 cm dlouhá. Plodem je obilka. Změny vlhkosti způsobují, že dlouhá osina pomáhá zavrtávat obilku do půdy. Roste na suchých kamenitých stráních a stepích, od nížin po pahorkatiny. Patří k ohroženým druhům, ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona.

HVĚZDICE ZLATOVLÁSEK HVĚZDNICE ZLATOVLÁSEK (Aster linosyris) Původ: střední, jižní a východní Evropa. U nás roztroušeně v teplejších oblastech. Výskyt: pahorek u jihovýchodního úpatí vrchu Lajsník, Sedlecký vrch, vrch Pec u Skršína, Polerady Charakteristika: vytrvalá bylina s hustými čárkovitě kopinatými listy na přímé lodyze a s květními úbory, které zpravidla nemají vyvinuty jazykovité květy (pokud výjimečně ano, pak jsou bílé nebo nafialovělé). Roste na výslunných stepních stráních a skalách, častěji na vápenci. Vykvétá až v pozdním létě, v době na jiné květy již značně chudé, a tak se svou nápadností stává barevnou dominantou stepních lokalit až dlouho do podzimu. Patří k ohroženým druhům, ve stejné kategorii je i chráněna zákonem.

HNĚVÍN horní část jižního skalnatého svahu nad Zahražanami s výhledem na centrum města Mostu

BĚLOZÁŘKA LILIOVITÁ BĚLOZÁŘKA LILIOVITÁ (Anthericum liliago) Rozšíření: Evropa, Malé Asie, severní Afrika. U nás v západních, severozápadních a středních Čechách. Výskyt: loučka na úpatí svahu Ressl, vrch Hněvín, horní část jižního svahu nad Zahražanami, vrch Kaňkov. Charakteristika: vytrvalá bylina s krátkým oddenkem a masitými kořeny. Listy jsou čárkovité, široké do 7 mm, složené víceméně v přízemní růžici. Lodyha je přímá, jednoduchá, květy bílé 3-4 cm široké, složené v jednoduchém hroznovitém květenství. Plod je vejčitá tobolka. Výška rostliny dosahuje 30-70 cm. Roste na výslunných stráních, kamenitých a suchých, vyhýbá se vápnitým půdám. Patří k ohroženým druhům naší květeny, ve stejné kategorii chráněna i zákonem.

pahorek severně u Rudolic s výhledem na vrch Špičák RUDOLICE pahorek severně u Rudolic s výhledem na vrch Špičák

DIVIZNA BRUNÁTNÁ DIVIZNA BRUNÁTNÁ (Verbascum phoeniceum) Rozšíření: střední, jižní a východní Evropa, západní Asie. U nás ve středních Čechách, na jižní Moravě. Výskyt: Rudolice, Velká Volavka Charakteristika: vytrvalá nebo dvouletá bylina dosahující výšky až jednoho metru, lodyha je zpravidla přímá, nevětvená, řídce olistěná, přízemní listy v růžici jsou řapíkaté, květy vykvétají v koncovém hroznu, jsou tmavofialové, vzácně však i bílé. Plodem je tobolka. Roste na travnatých a skalnatých stanovištích, na výhřevných svazích v teplejších oblastech, od nížin po pahorkatiny. Patří k ohroženým druhům naší květeny a ve stejné kategorii i chráněna zákonem.

KONIKLEC LUČNÍ SILNĚ OHROŽENÝ DRUH KONIKLEC LUČNÍ ČESKÝ (Pulsatilla pratensis) subsp. bohemica Rozšíření: Rakousko, Maďarsko, Polsko, Německo. U nás severní a střední Čechy, jižní Morava. Výskyt: Rudolice, pahorek u jižního okraje staré části obce Braňany, vrch Zlatník, Obrnice. Charakteristika: teplomilná bylina vysoká 8 až 20 cm. Má přízemní listy v počtu 3 až 5, řapíkaté. Na lodyze je přeslen pochvatě srostlých listenů, 2x až 3x peřenodílné. Barva květu je tmavě fialová. Roste na půdách suchých a minerálně bohatých, v nížinách i pahorkatinách, na suchých stepních stráních, skalách a v lesních lemech. Kvete v březnu a dubnu. Patří k silně ohroženým taxonům naší květeny, stejně je chráněn i zákonem.

TOLICE NEJMENŠÍ TOLICE NEJMENŠÍ (Medicago minima) Rozšíření: Středomoří celá Evropa s výjimkou severních částí. Výskyt: Keřový vrch u Rudolic, Patokryje, Obrnice. Charakteristika: Patří do čeledi bobovité. Jednoletá bylina s vystoupavými nebo přímými, 5-25 cm dlouhými lodyhami. Listy na obou stranách chlupaté, trojčlenné s obvejčitými, na špičce zubatými lístky. Palisty jsou vejčité, celokrajné, květy žluté až 5 mm dlouhé. Kvete od dubna do července. Roste na výslunných skalnatých svazích a písčinách od nížin do pahorkatin v teplejších územích. Patří k ohroženým druhům, zákonem však není chráněna.

ŘEBŘÍČEK ŠTĚTINOLISTÝ ŘEBŘÍČEK ŠTĚTINOLISTÝ (Achillea setacea) Rozšíření: euroasijské státy Výskyt: Rudolice – sever, vrch Ressl, Liběšice, Železnický vrch, Sedlecký vrch až po Velkou Volavku. Charakteristika: Teplomilná, vytrvalá rostlina, vysoká 10 – 60 cm. Listy jsou podlouhlé, kopinaté.Úkrojky listů jsou úzké, hustě uspořádané. V okolíkatých květenstvích jsou uspořádané široké úbory s krajkovými jazykovitými květy. Úbory bývají 3-4 mm široké. Kvete v květnu až červenci. Roste v nížinách, pahorkatinách, na suchých trávnících a skalních stepích. Patří k ohroženým druhům, zákonem však není chráněn.

KOZINEC BEZLODYŽNÝ SILNĚ OHROŽENÝ DRUH KOZINEC BEZLODYŽNÝ (Astragalus exscapus) Rozšíření: Jižní Evropa, Moldávie, Německo. U nás Povltaví, Lounské a Labské středohoří, jižní Morava. Výskyt: Keřový vrch u Rudolic, Obrnice, Železnický vrch, vrch Zlatník, Velká Volavka. Charakteristika: vytrvalá bylina s velice dlouhým a silným kořenem a značně zkrácenou lodyhou, listy rostou ve zdánlivé přízemní růžici. Hlávkovité květenství je velmi krátké, takže květy vyrůstají těsně nad zemí. Kvete v květnu a červnu. Roste na slunných , suchých a teplých stanovištích v nížinách a pahorkatinách. Patří k silně ohroženým druhům naší květeny, stejně je jeho ochrana posuzována i zákonem.

vrch v chráněné krajinné oblasti České středohoří, 0,5 km od obce Milá

HLAVÁČEK JARNÍ SILNĚ OHROŽENÝ DRUH HLAVÁČEK JARNÍ (Adonis vernalis) Rozšíření: východní Evropa a západní Sibiř, zasahuje i do oblasti střední Evropy. Výskyt: jižní svah u Rudolic, Železnický vrch, návrší Kamenec u Patokryjí, Jánský vrch, Korozluky. Charakteristika: Bývá 20 až 30 cm vysoký. Tvoří trsy vzpřímených lodyh, které jsou zakončeny žlutými až zelenožlutými květy. Na lodyze jen jeden květ až 7 cm široký. Listy jsou velmi jemné, niťovité, dělené. Kvete v dubnu a květnu. Roste na teplých výslunných stráních a kamenitých stepích. Patří k silně ohroženým druhům naší květeny, podle zákona je však chráněn jako ohrožený druh.

VLNICE CHLUPATÁ VLNICE CHLUPATÁ (Oxytropis pilosa) Rozšíření: U nás v Českém středohoří a v Českém krasu včetně Prahy a na jižní a jihovýchodní Moravě. Výskyt: Keřový vrch u Rudolic, vrch Pahorek u Sedlece, národní přírodní památka Jánský vrch u Korozluk, Charakteristika: Vytrvalá bylina z čeledi bobovitých, celá hustě odstále chlupatá. Stonky jsou vystoupavé až téměř přímé, 20-40 cm dlouhé, listy lichozpeřené, s 8-13 páry lístků. Světle okrově žluté květy jsou v hroznovitém květenství. Kvete od května do července, ojediněle dokvétá až do září. Roste na travnatých suchých slunných stráních, skalkách nebo i píscích, většinou na zásaditém podkladu. Patří mezi ohrožené druhy naší květeny, není však zařazena na seznam zvláště chráněných druhů.

MODŘENEC TENKOKVĚTÝ SILNĚ OHROŽENÝ DRUH MODŘENEC TENKOKVĚTÝ (Muscari tenuiflorum) Rozšíření: jižní a střední Evropa. U nás v severozápadních a středních Čechách a na jižní Moravě. Výskyt : loučka při hraně lomu na Resslu, Hněvín, horní část jižního svahu nad Zahražanami, Milá. Charakteristika: cibulnatá rostlina se vzpřímeným stvolem, 20-60 cm vysokým, s prodlouženým květním hroznem, který je složen ze sterilních modrofialových horních květů a fertilních květů spodních, jejichž srostlé okvětní lístky jsou žlutozelené nebo žlutohnědé a okvětní cípy tmavě hnědé až černé. Roste na výslunných stráních, na stepích a v lesních lemech od nížiny po pahorkatinu. Patří k silně ohroženým druhům naší květeny, podle zákona je chráněn jako druh ohrožený. MODŘENEC TENKOKVĚTÝ

BODLÁK NÍCÍ BODLÁK NÍCÍ (Carduus nutans) Rozšíření: ve střední a jižní Evropě, v západní a Malé Asii, v severní Africe.V ČR v jižních Čechách Výskyt : Milá, vrch Zlatník, návrší Kamenec u Patokryjí, vrch Pahorek u Sedlece, Velká Volavka. Charakteristika: dvouletá bylina z čeledi hvězdnicovitých , vysoká 30-100(-150) cm s kadeřavými, vykousávaně laločnatými ostnatými listy, v dolní části lodyhy sbíhavé, pod květenstvím je lodyha nekřídlatá. Květenství je úbor složený pouze z trubkovitých květů. Plod je nažka s nevětveným chmýrem. Kvete hlavně v červnu a červenci. Roste na suchých, stráních, na náspech a podle cest roztroušeně v teplejších oblastech našeho státu. Patří k rostlinám, které vyžadují další pozornost, zákonem není chráněn.

ZÁRAZA BÍLÁ ŠALVĚJOVÁ (Orobanche alba subsp ZÁRAZA BÍLÁ ŠALVĚJOVÁ (Orobanche alba subsp.major) Rozšíření: Evropa, Asie, Sibiř, Himálaj. U nás v severozápadních Čechách , na jižní a střední části Moravy. Výskyt : Milá, návrší Kamenec u Patokryjí, vrch Pahorek u Sedlece. Charakteristika: parazitická bylina, která nemá chlorofyl a je odkázaná na svého hostitele. Parazituje na šalvějích. Bylina vysoká 8-25 cm s tenkou, bělavou až světle červenofialovou lodyhou. Květenství je krátké, válcovité, řídké. Koruna je trubkovitá, bělavá, růžová, načervenalá nebo až červenofialová, s výrazným žilkami. Plodem je tobolka. Kvete v květnu – červnu. Roste na skalních výchozech, výslunných travnatých stráních, mezích a pastvinách. Patří k ohroženým druhům, zákon ji však ochranu neposkytuje. ZÁRAZA BÍLÁ ŠALVĚJOVÁ

vrch 0,5 km jihovýchodně od obce Volevčice VELKÁ VOLAVKA vrch 0,5 km jihovýchodně od obce Volevčice

JITROCEL PŘÍMOŘSKÝ BRVITÝ KRITICKY OHROŽENÝ DRUH JITROCEL PŘÍMOŘSKÝ BRVITÝ JITROCEL PŘÍMOŘSKÝ BRVITÝ (Plantago maritima subs. ciliata) Rozšíření: střední Evropa, Ukrajina, Malá Asie, Sibiř. U nás v severozápadních Čechách a na jižní Moravě. Výskyt: přírodní památka Velká Volavka. Charakteristika: vytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem a přízemní růžicí listů, listy masité, kopinaté až čárkovité, 3-5 žilné, stvoly přímé nebo vystoupavé, 15-30 cm vysoké, oblé, přitiskle chlupaté, klasy válcovité, 5-15x delší než široké, kalich hluboce členěný, cípy krátce brvité, korunní cípy vejčité, tupě špičaté, tyčinky delší než koruna, nitky bělavé, prašníky žlutavé. Plodem je tobolka. Roste na slaných až poloslaných loukách, na jaře mokrých, v létě vysychavých půdách. Patří ke kriticky ohroženým, ve stejné kategorii podléhá i ochraně podle zákona.

KOZINEC RAKOUSKÝ SILNĚ OHROŽENÝ DRUH KOZINEC RAKOUSKÝ (Astragalus austriacus) Rozšíření: střední a východní Evropa, střední Asie, Kavkaz. U nás vzácně jen v teplejších oblastech. Výskyt: vrch Zlatník, Lišnice, Velká Volavka – jihovýchodní svah. Charakteristika: vytrvalá bylina s polehavými až vystoupavými lodyhami, 20-35 cm vysokými, listy podlouhlé, kopinaté nebo čárkovité, květní hrozny jsou řídké, květy šikmo odstálé až nící, koruna světle modrá až světle modrofialová, křídla kratší než pavéza, člunek mnohem kratší než křídla. Plodem je lusk. Roste na suchých výslunných stráních, kamenitých svazích, mezích a ve světlých borech. Patří k ohroženým druhům naší květeny, zákonem je chráněn v kategorii silně ohrožených druhů.

louka u Bečova s výhledem na elektrárnu Počerady

ZEMĚŽLUČ SPANILÁ SILNĚ OHROŽENÝ DRUH ZEMĚŽLUČ SPANILÁ (Centaurium pulchellum) Rozšíření: Evropa, Středozemí, západní Asie. U nás vzácně v teplejších oblastech na slaných půdách. Výskyt: Bečov – mokrá a slaná louka jihovýchodně od vrchu Chlum. Charakteristika: Jednoletá až dvouletá bylina, 4–20 cm vysoká, lodyha přímá, již od dolní části větvená - pokud nevětvená, pak jsou rostliny jen do 6 cm vysoké, listy podlouhle vejčité, bez přízemní listové růžice, květenství mnohostranný vrcholík, květy stopkaté, většinou pětičetné, růžové až červenofialové, vzácně i bílé. Plodem je válcovitá tobolka. Roste na vlhkých, slatinných loukách a u vlhčích cest, obvykle v pásmu nížin až pahorkatin. Patří k silně ohroženým druhům naší květeny.

KOMONICE ZUBATÁ SILNĚ OHROŽENÝ DRUH KOMONICE ZUBATÁ (Melilotus dentatus) Rozšíření : od Švédska, Evropu přes střední Asii. U nás střední a severozápadní Čechy a jižní Morava. Výskyt: mokřady u Bečova a Saběnic, Zaječice, Lišnice, Bylany, břehy severních rybníků v Havrani. Charakteristika: Dvouletá rostlina, vysoká 20–60(–100) cm, lodyha vzpřímená, tuhá, větvená, listy řapíkaté, trojčetné, prostřední lístek řapíčkatý. Lístky jsou protáhle eliptické, pravidelně mělce zubaté, prostřední lístek až se 35 páry rovnoběžných žilek. Květenství je hroznovité, květy nepravidelně kulovité, tupě špičaté. Semena menší, elipsoidní. Kvete od července do září. Roste na vlhkých nebo slanomilných loukách, podél cest, na návsích, rákosinách a příkopech. Patří k silně ohroženým druhům naší květeny.