Lumír Dobrovolný SVOČ LDF Brno 2006 Populace buku lesního (Fagus sylvatica L.) v lesních porostech Křemešníku a její zapojení do pěstebních systémů Lumír Dobrovolný SVOČ LDF Brno 2006

1. CÍLE práce Hlavní cíl: Na základě exaktních dat ukázat na jednu z možností tzv. přírodě blízkého obhospodařování lesa, tj. co největší využití přirozených spontánních vývojových procesů k posílení ekosystémové stability hospodářského lesa. Postup dosažení cíle: Zmapovat populaci buku lesního ve všech růstových stupních a ve všech typech zastoupení Buk v růstovém stupni vyspělá kmenovina analyzovat pomocí geobiocenologických a jiných navrhnutých metod Analytická data syntetizovat a zjistit stanovištní (růstové) podmínky buku lesního ve smyslu aktuálním a potenciálním Zjistit možnosti přirozené obnovy buku lesního Propojit výsledná data s pěstěním lesů a navrhnout optimální pěstební systém pro stabilizaci smrkového hospodářství

2. OBJEKT Křemešník - poloha a základní údaje PLO 16 – Českomoravská vrchovina bioregion – Pelhřimovský 8 km JV od Pelhřimova hlavní vlastník lesů – město Pelhřimov kolem 545 ha souvislých převážně smrkových porostů v lesním komplexu (800 ha) vrchol Křemešník 765 m.n.m.

2. OBJEKT - přírodní podmínky Reliéf: nadmořská výška 620 – 765 m.n.m., svahy mírně až středně sklonité všech expozic, roviny, deprese Klima: CH7 – oblast mírně chladná, prům. roč. teploty: 5,9 – 6,5 °C, roč. srážkový úhrn: 717 – 771 mm Geologie: biotitické až sillimanit – biotitické pararuly Půdy: asociace hnědých lesních půd Hydrologické poměry: vrcholový hřeben Křemešníku součástí hlavní rozvodnice přímoří Severního (povodí Želivky) a Černého (povodí Jihlavy) moře Lesnictví: příkladný objekt PBPL č. 21 - „Křemešník“ přírodní rezervace Křemešník, která chrání geobiocenózy převážně bukových porostů různě zastoupený buk v obnovní fázi v hospodářských lesích pochází pravděpodobně z autochtonní populace

Hospodářské lesy na Křemešníku

3. METODIKA a VÝSLEDKY 3.1 Mapování populace buku lesního v hospodářských lesích zmapováno 75 ha náletu a nárostu, 17 ha mlazin až tyčovin 70,7 ha buku v růstovém stupni vyspělá kmenovina v polygonech (zastoupení > 11%) 626 vtroušených jedinců buku a 74 jedinců dubů v růstovém stupni vyspělá kmenovina (zastoupení < 10%) Legenda: hranice území buk vyspělá kmenovina v polygonech buk mlazina až tyčovina buk nálet až nárost buk nálet a nárost v oplocenkách + vtroušený jedinec buku + vtroušený jedinec dubu

3.2. Geobiocenologická šetření v polygonech s bukem Segmentová metoda ve fytocenologicko – typologických rámcích Fytocenologický + pedologický + taxační zápis Analýza a syntéza 65 segmentů geobiocenóz buku lesního o celkové ploše 70,7 ha STG (4)5AB(B)3 Abieti-fageta (4)5AB3 (4)5AB3(4) Fagi-Abieta SLT 5S Svěží jedlová bučina 5N Kamenitá kyselá jedlová bučina 5O Svěží (buková) jedlina Katalog biotopů ČR X9A- Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (97% území); L5.4 - Acidofilní bučiny

3.3. Šetření jednotlivě vtroušených jedinců buku vlastní metodika hodnocení postavení v porostu / vitalita / typ poškození / stav koruny/ výčetní tloušťka / relativní výška / bukové zmlazení pod mateřským stromem / pěstební podpora pro uvolnění koruny inventarizováno 626 jedinců buku lesního, 14 jedinců dubu zimního a 60 jedinců dubu letního celkem 30% stromů zaznamenáno bez obnovy, 27% s bezvýznamnou až řídkou obnovou, 34% s významnou obnovou největší počet plodících jedinců zároveň s nejintenzivnější obnovou byl prokázán v hlavní úrovni, významný podíl stromů s intenzivním zmlazením tvořily i stromy podúrovňové

Mapa stupňů přirozenosti = lesní typ + porostní typ Rozdělení území na labilní (smrkové monokulturní) a stabilní (smíšené) porosty Legenda: - dřevinná druhová skladba: stupeň 1- převážně druhově nevhodná stupeň 2- spíše druhově vhodná stupeň 3- kulturní- druhově vhodná stupeň 4- spíše přirozená stupeň 5- přirozená blízká stupeň 6- přirozená

Návrh pěstebních systémů v biologickém pojetí Přirozená obnova buku lesního

4. Pěstební systém stabilizace smrkového hospodářství Optimálně dosáhnout 3. st. přirozenosti, tj. SM 7, BK 1-3, JD 1-3, smrk hlavní hospodářská dřevina Cíl: zajistit zákonem požadovaný podíl MZD pro zvýšení stability, zlepšení půd. poměrů, zvýšení kvality a hmotové produkce porostů Pěstební postup I: Aplikace do stabilních porostů Obnova: maloplošná clonná seč, JD kultivovat ve skupinkách, SM obnovit okrajovou clonnou sečí s možností kombinace se skupinovou sečí s předsunutými obnovními prvky (kotlíky) pro využití příp. BK zmlazení kolem segmentů Pěstební postup II: Aplikace do labilních smrkových porostů od 7. věk. st., tzv. částečná přeměna SM porostů Obnova: nejčastěji skupinové clonné seče, přirozená či umělá cesta kultivace BK či JD do obnovních prvků (kotlíků) v čas. předstihu 10 – 20 let před obnovou smrku, SM se obnoví přirozeně okrajovou sečí Tento postup však přednostně počítá s mapovaným i potenciálním zmlazením vtrouš. BK jedinců - důležitá péče o koruny těchto jedinců pro podporu fruktifikace Ideální je takovýmto způsobem vytvoření zpevňovacího žebra

PĚSTEBNÍ POSTUP II pro využití bukového náletu pod clonou SM porostu Oglejená stanoviště Porosty stabilní i labilní PĚSTEBNÍ POSTUP I pro relativně stabilní smíšené porosty SM a BK (porostní typ Z1 Z6) PĚSTEBNÍ POSTUP II pro využití bukového náletu pod clonou SM porostu BK zmlazení Clonný kotlík Maloplošná clonná seč Nebezpečné směry větru Maloplošná pruhová clonná seč – přednostně odstraňovat smrk Skupinová clonná seč s obnovními prvky(kotlíky)

PĚSTEBNÍ POSTUP II Návrh zpevňovacího žebra Převládají stupně přirozenosti 1 a 2, tj. labilní porosty na svěžích stanovištích PĚSTEBNÍ POSTUP II Návrh zpevňovacího žebra Pokus využít zmlazení jednotlivě vtroušených jedinců buku Intenzivní zmlazení Řídké zmlazení Bez zmlazení Nebezpečné směry větru Osa zpevňovacího žebra Ve skupinkách s intenzivním zmlazením možno aplikovat skupin. clonnou seč s příp. uvolněním koruny mateř. stromu Ostatní skupinky se již projevují řídkým zmlazením – péčí o koruny lze v semenném roce očekávat intenzivní zmlazení

Děkuji za pozornost