Vytváření studijních textů pro distanční vzdělávání Tvorba učebního textu Vytváření studijních textů pro distanční vzdělávání

Popularita tištěných textů Četba psaného textu je rychlejší Studijní text umožňuje využít celou řadu stylů učení a technik Ke studiu nepotřebujeme speciální, zejména technické vybavení Mobilita studijního textu Finanční nenáročnost

Pro koho je text určen? Otázka cílových skupin Efektivní dialog mezi autorem a čtenářem „šít text na míru“ Odlišnost např. psychologického textu pro ženy na rodičovské dovolené a pro vrcholový management firmy

Vzdělanostní předpoklady Význam pro stanovení úrovně obtížnosti textu Odlišná úroveň textů pro učební obory, gymnázia a střední odborné školy

Předchozí znalosti Informace o vyspělosti čtenáře v oboru, tématu Poznání dřívějších znalostí usnadňuje výběr a strukturu učiva

Výstupní požadavky Usměrňují autora při vytyčování cílů a specifikací jednotlivých kapitol Co má žák znát, umět, být schopen dělat po nastudování textu je rozhodující

Zařazení do kurzu, modulu Návaznost textu v kurzu, předmětu, semináři Důležité pro obsahovou konkretizaci textu Pozor na duplicitu!

Rozsah textu 1 díl studijního materiálu by neměl přesáhnout 45 stran Při rozsáhlejším předmětu či disciplíně rozčlenit na více dílů Obsáhlé mnoha stránkové učebnice vždy odrazovaly

Technické zpracování Konkretizaci provede zadavatel Požadavky na obsah, formát, grafické úpravy, grafy, obrázky a tabulky

Jazyková správnost Text po odevzdání projde jazykovou korekturou Za jazykovou správnost ručíte vy (dobré nechat posoudit kolegou jazykářem, přítelem apod., překlepy a gramatické chyby jsou neprofesionální a snižují kvalitu textu!)

Termín odevzdání textu Strašák každého autora Velkorysost je vzácností Dobré je vyžádat si dvojnásobek času, který obvykle dostanete pro napsání učebnice, skripta, příručky či metodiky

Určení učebního cíle Napsat dobrý text Vyprovokovat čtenáře ke kladení otázek Být partnerem studenta, průvodcem Rozvíjet schopnost studenta myslet

Učební cíl Učebním cílem je myšleno jasné formulování toho, co bude student po nastudování příslušného studijního materiálu (příslušné kapitoly, lekce, části) umět, znát, co bude schopen dělat

Pedagogický vs.studijní cíl Nevyjadřujeme v textu to, čeho chce dosáhnout vyučující (autor) Neuvádíme soupis pojmů a aktivit, které je třeba předat studujícím Vyjadřujeme především potřeby studenta Nejde o to, jak učit, ale jak naučit Získání opravdu využitelných znalostí a dovedností

Srozumitelná formulace cílů Přesné vymezení cílů (čas, kvalita, pomůcky) Rozbor učiva (co má být osvojeno?) Operační analýza (co má adresát umět vykonávat?) Soupis pojmů, pravidel, vzorců, zákonů, pouček Nikdy neslibovat získání takových vědomostí, které text nemůže poskytnout

Cílové kategorie a aktivní slovesa Znalost – definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, reprodukovat, seřadit,vybrat,vysvětlit,určit Porozumění – dokázat, interpretovat, ilustrovat,objasnit, opravit, přeložit, uskutečnit, vyjádřit, vypočítávat, zkontrolovat, změřit, jinak formulovat

Cílové kategorie a aktivní slovesa Aplikace – aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat (údaje), načrtnout, navrhnout, plánovat, použít, registrovat, řešit, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet, prokázat, uvést vztah mezi Analýza – analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozčlenit, specifikovat, najít principy uspořádání

Cílové kategorie a aktivní slovesa Syntéza – kategorizovat, klasifikovat, modifikovat, navrhnout, zorganizovat, reorganizovat, shrnout, napsat zprávu, vyvodit závěry Hodnotící posouzení – argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, porovnat, posoudit, prověřit, vybrat, zdůvodnit, zhodnotit, srovnat, kritizovat, uvést rozdíl

Struktura studijního textu Každý text musí mít úvod, stať a závěr Konkrétní struktura: obsah, úvod, stať, závěr, rejstřík, literatura, slovníček – ne všechny uvedené části musí text nezbytně obsahovat

Struktura studijního textu Obsah – vytvořit osnovu kapitol a stran Úvod – co je cílem, komu je určen, jaký bude čas ke studiu, jak se má s textem pracovat Definice vstupů a výstupů nutná k samostatnosti textu a jeho zařaditelnosti mezi ostatní studijní materiály

Struktura studijního textu Stať – výkladová část: jasně, stručně, přehledně, základní teoretické znalosti a obecné znalosti Jasnost a přehlednost Srozumitelnost a „čtivost“

Struktura kapitoly Kapitoly a podkapitoly Nejvýše tři úrovně nadpisů Délka kapitoly (15 stran – 2 až 3 hodiny) Kapitola by měla mít takový rozsah, jaký odpovídá času, který je student schopen a ochoten věnovat studiu na „jedno sezení“

Výběr učiva Závislý na vás jako odbornících v příslušném oboru Do textu dát vše potřebné, student sám si nic na základě doporučené literatury nedostuduje 

Poslední části textu Závěr – neformální přístup, autentičnost autora Rejstřík – u odbornějších, obsáhlejších prací, při rozsahu více než 60 stran Seznam literatury – povinná součást, ČSN ISO 690 (01 0197) Bibliografické citace z prosince 1996, ISBN (International Standard Book Number)

Poslední části textu Slovníček (glosář) – slovníček pojmů, výkladový slovní, terminologický slovník Seznam klíčových pojmů s definicemi uspořádaný podle abecedy Neobsahuje běžná slova, technické pojmy a cizí slova

Postup a styl psaní Zvolte přátelský osobní styl, veďte dialog podle schématu „já“ a „vy“ Zapomeňte na komplikovaný a nesrozumitelný jazyk vědy Pokuste se o neformální přístup a styl

Motivace studujícího Stylizace textu má vysokou úroveň Text je čtivý, zajímavý, živě a vtipně podán Výklad je problémový, jde do hloubky Zaměřuje se i na dovednosti Autor chválí, oceňuje snahu, vybízí k vytrvalosti a důslednosti, povzbuzuje, sděluje vlastní zážitky, projevuje svůj názor

Jazyk textu Ekonomický – jen podstatné věci Přesný – „co slovo, to perla“ Jasný – objasnit neznamená říci totéž víckrát Členěný – důležité na začátku věty Naléhavý, dynamický Názorný – obrázky, grafy, zobrazení

Jazyk textu Blízký pro čtenáře – výrazy a slovní zásoba přirozená pro čtenáře Operující s klíčovými slovy – význam slov je definován, vymezen Stylistické zpracování Srozumitelnost textu

Aktivizace studujícího Potřeba zpětné vazby při studiu z textu Metody: otázky, cvičení, testy, úkoly Písemné instrukce k těmto úkolům Aktivity by měly vycházet z osobní zkušenosti studentů, ne umělé situace

Otázky Řečnické otázky Otázky k aktivnímu přemýšlení: Kontrolní otázky Otázky k zamýšlení (problémové otázky) Sebehodnotící otázky (autokorektivní)

Cvičení Procvičení a upevnění znalosti Různé typy: výběr správné odpovědi, doplnění, vlastní odpověď Progresivní Přinášející úspěch (třeba částečný) Poskytnutí výsledků cvičení

Testy Nejvyhledávanější studenty Autor by měl vědět, co chce testovat Nejpoužívanější: rozličné varianty, testy doplnění, testy s odpověďmi ano x ne, výběr z dvojice pojmů (podrobněji v další prezentaci)

Případové studie Zjednodušené zpracování příkladů ze skutečnosti, popř. fiktivních, ale z reality vycházejících s aspekty ekonomiky, práva, sociální oblasti, psychologie, manažerství a dalších problémy společenské praxe (viz závěrečné práce DPS)