VY_52_INOVACE_572 Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Jméno autora Mgr. Pavel Koudelka Datum: 1. 9. 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Opakování učiva fyziky Téma: Souhrnné opakování učiva fyziky ZŠ (32/76) Metodický list/Anotace Opakování, procvičování a rozšiřování učiva různými formami + řešení Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Conrad_R%C3%B6ntgen http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wilhelm_Conrad_R%C3%B6ntgen_(1845--1923).jpg

kolikrát se necháš nachytat?) … je to pravda nebo lež? … (následuje 10 výroků, kolikrát se necháš nachytat?)

Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů. 1. Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů.

PRAVDA

2. Sílu znázorňujeme šipkou. Délka šipky odpovídá velikosti síly, směr šipky udává směr síly.

PRAVDA

Měrná tepelná kapacita vody je 1 000 J / (kg.°C) = 1 kJ / (kg.°C). 3. Měrná tepelná kapacita vody je 1 000 J / (kg.°C) = 1 kJ / (kg.°C).

LEŽ

Jak to teda mělo být správně?

Měrná tepelná kapacita vody je 4 180 J / (kg.°C) = 4,2 kJ / (kg.°C). 3. Měrná tepelná kapacita vody je 4 180 J / (kg.°C) = 4,2 kJ / (kg.°C).

4. Elektrický proud v plynech je tvořen usměrněným pohybem volných iontů a elektronů.

PRAVDA

Kromě přirozených radionuklidů lze vyrábět i radionuklidy umělé. 5. Kromě přirozených radionuklidů lze vyrábět i radionuklidy umělé.

PRAVDA

6. Jadernou energii je možno uvolňovat také slučováním jader vodíku; tento proces probíhá v nitru Slunce a hvězd.

PRAVDA

7. Ozařováním radionuklidy je možno ničit zhoubné nádory, sterilizovat předměty, ale ne chránit potraviny.

LEŽ

Jak to teda mělo být správně?

7. Ozařováním radionuklidy je možno ničit zhoubné nádory, sterilizovat předměty, chránit potraviny.

8. Těleso nebo pole (například gravitační pole Země) koná práci, jestliže působí silou na jiné těleso a přemisťuje ho po určité dráze.

PRAVDA

9. Elektromotor je stroj, ve kterém se elektrická energie přeměňuje na pohybovou energii.

PRAVDA

10. Je-li dioda zapojena do elektrického obvodu se zdrojem střídavého napětí, prochází obvodem stejnosměrný proud. Proto se diody nesmí používat k usměrnění střídavého proudu.

LEŽ

Jak to teda mělo být správně?

10. Je-li dioda zapojena do elektrického obvodu se zdrojem střídavého napětí, prochází obvodem stejnosměrný proud. Proto se diody používají k usměrnění střídavého proudu.

A nyní si chvilku započítáme, máme tady dva jednoduché příklady, pojďme se hned mrknout na jejich zadání: (následovat bude samozřejmě řešení, pro názornost vše „růčo“, komplet bez použití kalkulaček).

7. - A Ferenc ujel se svým stříbrným sršněm (rozuměj jeho nový vůz) dráhu 165 km a 85 m za 4 h 42 min a 12 s. Jakou průměrnou rychlostí jel?

18. - B Na Gordonově hydraulickém zařízení je v menším pístu obsah plochy pístu 2,5 cm2 a síla, která na něho působí má velikost 15,6 N. Velký píst má obsah 2,5 m2 a zajímá nás, jak těžké těleso dokáže tento píst zvednout? Hmotnost jednotlivých částí zařízení zanedbejme.

To musí mít každý už dávno hotovo. Čistě jen pro kontrolu:

7. - A Ferenc ujel se svým stříbrným sršněm (rozuměj jeho nový vůz) dráhu 165 km a 85 m za 4 h 42 min a 12 s. Jakou průměrnou rychlostí jel?

18. - B Na Gordonově hydraulickém zařízení je v menším pístu obsah plochy pístu 2,5 cm2 a síla, která na něho působí má velikost 15,6 N. Velký píst má obsah 2,5 m2 a zajímá nás, jak těžké těleso dokáže tento píst zvednout? Hmotnost jednotlivých částí zařízení zanedbejme.

… nyní následuje bleskovka, základ základů:

… najde se tu snad bábovka, která by tohle nezvládla…? …

fyzikální veličina značka základní jednotka čas s dráha t síla P F tlak M p teplota f ρ hustota N W frekvence Pa N.m moment síly °C Hz výkon m kg/m3

… čistě jen pro kontrolu: ( p. s. jinak by snad musel být obnoven trest smrti ).

fyzikální veličina značka základní jednotka čas t s síla F N tlak p Pa teplota °C dráha m výkon P W moment síly M N.m frekvence f Hz hustota ρ kg/m3

… nejen ve fyzice, … ale hlavně v každodenním, běžném životě je zkrátka potřeba umět správně a výstižně definovat pojmy. Učíme se tak přesnému vyjadřování a samozřejmě tím i bystříme svůj mozek…

… tak jako má ruka pět prstů…

… tak jako má ruka pět prstů…

… tak bude následovat pět pojmů…

… dokážete výstižně říct, co znamenají?

Hluk Chladící stroj Adaptace oka Spontánní jaderná reakce Teodolit

Hluk

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky.

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj – tepelný stroj, který odebírá teplo chladnější lázni a předává teplo teplejší lázni.

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj – tepelný stroj, který odebírá teplo chladnější lázni a předává teplo teplejší lázni. Adaptace oka

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj – tepelný stroj, který odebírá teplo chladnější lázni a předává teplo teplejší lázni. Adaptace oka – samovolné přizpůsobování oka celkovému světelnému toku, který do něho vstupuje.

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj – tepelný stroj, který odebírá teplo chladnější lázni a předává teplo teplejší lázni. Adaptace oka – samovolné přizpůsobování oka celkovému světelnému toku, který do něho vstupuje. Spontánní jaderná reakce

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj – tepelný stroj, který odebírá teplo chladnější lázni a předává teplo teplejší lázni. Adaptace oka – samovolné přizpůsobování oka celkovému světelnému toku, který do něho vstupuje. Spontánní jaderná reakce – jaderná reakce probíhající samovolně, bez umělého zásahu.

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj – tepelný stroj, který odebírá teplo chladnější lázni a předává teplo teplejší lázni. Adaptace oka – samovolné přizpůsobování oka celkovému světelnému toku, který do něho vstupuje. Spontánní jaderná reakce – jaderná reakce probíhající samovolně, bez umělého zásahu. Teodolit

Hluk – sluchový vjem vyvolávaný nehudebními zvuky. Chladící stroj – tepelný stroj, který odebírá teplo chladnější lázni a předává teplo teplejší lázni. Adaptace oka – samovolné přizpůsobování oka celkovému světelnému toku, který do něho vstupuje. Spontánní jaderná reakce – jaderná reakce probíhající samovolně, bez umělého zásahu. Teodolit – menší dalekohled s azimutální montáží.

… a teď malá soutěž na závěr: poznáte našeho neznámého? …

Byl to německý fyzik, jeden z nejtalentovanějších experimentátorů 19 Byl to německý fyzik, jeden z nejtalentovanějších experimentátorů 19. století.

Uznání svých kolegů se dočkal až ve čtyřiceti letech, a když šťastnou náhodou objevil paprsky, které potom dostaly jeho jméno, tak mu bylo ještě o deset let více.

Německý fyzik s holandskými předky se narodil 27 Německý fyzik s holandskými předky se narodil 27. března 1845 v Lennep jako jediné dítě v rodině obchodníka. V jeho třech letech se rodina přestěhovala do nizozemského Apeldoornu.

V roce 1901 mu byla za objev ------------ záření udělena první Nobelova cena za fyziku. Jako jediný se vzdal přednášky při jejím přebírání.

Jím objevené ------------ záření našlo brzy uplatnění v lékařství a dalších oborech. Protože si však svůj objev nepatentoval, zemřel v chudobě 10. února 1923 v Mnichově na rakovinu střev.

V šestnácti letech ho rodiče poslali za dalším vzděláním do Utrechtu, kde žil ve spřátelené rodině u profesora chemie místní univerzity Jana Willema Guninga. Návštěva utrechtské technické školy měla být přípravou na jeho povolání.

Avšak nebyla tam vyučována latina ani řečtina, u absolventů se tedy nepředpokládalo, že by chtěli později studovat na univerzitě. Chybějící znalosti klasických jazyků mu působily v akademické kariéře nemalé těžkosti.

Podle známek na vysvědčení si vedl velmi dobře v technických předmětech, ve francouzštině, angličtině i „hochdeutsch“. Přesto studia nedokončil.

Důvodem byla karikatura jednoho z pedagogů, nakreslená křídou na zástěně ke kamnům. Autorem byl někdo jiný, přesto však byl ze studií vyloučen. Událost měla rozhodující vliv na celý další jeho osud. Bez maturity se nemohl totiž zapsat na žádnou německou vysokou školu. Nikdo mu však nebránil navštěvovat ze zájmu na utrechtské univerzitě přednášky z matematiky, fyziky, chemie, zoologie a botaniky.

Jako absolvent technické školy by se nestal věhlasným fyzikem, ale jen tuctovým podnikatelem. Přestože vyloučení ze školy považoval za křivdu, od svého cíle mít maturitu neupustil.

Čím promyšleněji lidé jednají, tím účinněji je může postihnout náhoda Čím promyšleněji lidé jednají, tím účinněji je může postihnout náhoda. To se také stalo. Jeden člen zkušební komise pro privátní zkoušku dospělosti náhle onemocněl a náhradní examinátor přišel ze školy, která ho předtím vyloučila. Maturita dopadla, jak se dalo čekat: uchazeč propadl.

Krátce nato se dověděl o Vysoké škole technické v Curychu, která přijímala zájemce i bez maturitního vysvědčení, pouze na základě vstupní zkoušky. Přihlásil se a od podzimu 1865 byl přijat. Po šesti semestrech studia stavby strojů získal diplom strojního inženýra a rok nato ještě doktorát filozofie na curyšské univerzitě.

I když se později věnoval experimentální fyzice, byla mu inženýrská kvalifikace velmi užitečná. Protože měl znalosti konstruktéra i technologa, mohl většinu pokusů, které vymyslel, také sám s běžnými prostředky realizovat.

Další jeho život ovlivnilo setkání s profesorem fyziky Augustem Kundtem. V roce 1869 se stal jeho asistentem, po roční spolupráci v Curychu s ním odešel do Würzburgu a o dva roky později (1872) na nově zřízenou univerzitu ve Štrasburku. Tam podal habilitační práci a začal působit jako soukromý docent univerzitního ústavu (1874).

Následující rok (1875) nastoupil na místo profesora matematiky a fyziky na Vysoké škole zemědělské v Hehenheimu. Protože mu tam ale chyběla možnost pracovat experimentálně, vrátil se (jako mimořádný profesor matematické fyziky) už za dva semestry zase ke Kundtovi do Štrasburku.

Po třech letech (1879) byl pak povolán za řádného profesora a ředitele Fyzikálního ústavu univerzity v Giessenu, tam zůstal až do roku 1888. Dalších dvanáct let působil na würzburské univerzitě. Řídil nejen její nový fyzikální ústav, ale jedno funkční období (1894) jako rektor dokonce celou školu.

Poslední rok devatenáctého století přešel do Mnichova, kde také 10 Poslední rok devatenáctého století přešel do Mnichova, kde také 10. února 1923 zemřel. Pohřben je v Giessenu.

Wilhelm Conrad Röntgen

http://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Conrad_R%C3%B6ntgen http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wilhelm_Conrad_R%C3%B6ntgen_(1845--1923).jpg

Červená – hlavní město; Ať si na chvilku odpočineme od fyziky a logického uvažování vůbec, máme tady na odreagování pár jmen z celého světa. Jedná se buď o hlavní město, jiná města, nebo řeku. Fialová – zadání; Červená – hlavní město; Černá – jiná města; Modrá – řeka. (Všechno nepozná asi nikdo, ale v kolika jménech uspějete? Jak velký máte přehled? …)

jméno země světadíl Kunene Kuvajt Kyjev La Paz La Plata Labe Lachlan Larisa Lausanne Layon Lek Lena

jméno země světadíl Kunene Kuvajt Kyjev La Paz La Plata Labe Lachlan Larisa Lausanne Layon Lek Lena

jméno země světadíl Kunene Namibie Kuvajt Kyjev Ukrajina La Paz Bolívie La Plata Argentina Labe Německo Lachlan Austrálie Larisa Řecko Lausanne Švýcarsko Layon Dominika Lek Nizozemsko Lena Rusko

jméno země světadíl Kunene Namibie Afrika Kuvajt Asie Kyjev Ukrajina La Paz Bolívie Amerika La Plata Argentina Labe Německo Evropa Lachlan Austrálie Larisa Řecko Lausanne Švýcarsko Layon Dominika Lek Nizozemsko Lena Rusko