VY_32_INOVACE_22_Houby s plodnicí Identifikátor školy: 600 150 569 VY_32_INOVACE_22_Houby s plodnicí

Houby s plodnicí

Houby s lupeny

Muchomůrka červená Muchomůrka červená dala celému rodu název, neboť byla lidovým prostředkem k zabíjení much (původně muchomorka - od "mořit mouchy"). Klobouk se vymáčel v oslazené vodě nebo oslazeném mléce, případně se namáčel v mléce či vodě a pak posypal cukrem. Mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy a došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení. Kromě nepříliš významného obsahu muskarinu obsahuje muscinol, který způsobuje poruchy vědomí a vyvolává halucinace. Muchomůrka červená byla v historii používána k navození stavů opojení nebo halucinací. Bylo však prokázáno, že užívání muchomůrky červené narušuje zdraví a ve vzácných případech vede i ke smrti Roste nejčastěji v jehličnatých, převážně smrkových lesích, ale i ve smíšených a listnatých lesích. Patří k nejznámějším jedovatým houbám.

Muchomůrka růžovka (masák) Muchomůrka růžovka, lidově masák, je výbornou jedlou houbou. Při jejím sběru je potřeba si dávat opravdu pozor, protože je velmi lehce zaměnitelná za značně jedovatou muchomůrku tygrovanou, jež působí vážné problémy, a bez včasného ošetření v nemocnici může otrávený zemřít. Muchomůrka tygrovaná má ale na rozdíl od růžovky klobouk opravdu jen hnědý, kdežto růžovka, jak sám název napovídá, je barevně do růžova. Velikost klobouku růžovky je 5-15 cm v průměru, tedy značně veliký, napřed je kulovitý, pak zvonovitý, až ve stáří prakticky plochý. Klobouk je červenavý až růžový, občas má rýhované okraje, a vždy jsou na něm pro muchomůrky tak typické strupy. Lupeny na spodní straně klobouku jsou křehké a poměrně husté. Třeň dorůstá délky až 18 cm a u spodního okraje bývá silný i 4 cm. Asi ve dvou třetinách výšky třeně (od země) je na něm rýhovaný prsten. Roste v období od června do října, relativně hojně, a to jak v listnatých, tak i jehličnatých lesích. Spodní část třeně je skoro vždy červivá.

Bedla červenající Klobouk je 5 – 12 cm široký, v mládí vejčitý a ve stáří téměř plochý, s jakoby chundelatým povrchem. Šupiny na povrchu nejsou tak zřetelné jako u bedly vysoké, takže má dosti vláknitý vzhled. Třeň je 10 – 15 cm dlouhý, bělavý, s růžově hnědým povrchem. Lupeny jsou v mládí bílé, stářím růžoví. Bělavá dužnina poraněním červená, což je hlavním určovacím znakem této houby a vlastně jí dal i jméno. Bedla červenající roste velmi hojně v létě a na podzim (červen až listopad) v lesích listnatých i jehličnatých, ale též v parcích, zahradách apod., často houfně.

Houby s rourkami

Kozák březový Najdeme ho ukrytého především pod břízami, se kterými tvoří mykorrhizu, tj. soužití s kořeny vyšších rostlin. Najít kozáka březového můžeme i mimo lesní porosty, v trávě, vřesu, borůvčí apod.. Roste od konce června do podzimu. Klobouk kozáka březového má v průměru 5-15 cm, barva sivohnědá přecházející do hnědé až šedohnědé. Rourky jsou za mlada bílé, později okrově nahnědlé nebo našedlé. Třeň má 8-17 cm na výšku a 1-3,5 cm v průměru. Základ bývá bílý, našedlý nebo nahnědlý. Kryjí ho šedé až černé odstávající šupinky. Je to jedlá houba.

Suchohřib hnědý Suchohřib hnědý roste v jehličnatých lesích. V podhorských oblastech a v plodných letech roste doslova masově ve smrkových a borových lesích. Suchohřib hnědý roste hojně od července až do pozdního podzimu v listopadu. Suchohřib hnědý je velmi oblíben pro svůj hojný výskyt, protože nebývá červivý, a proto, že jej snad nejde zaměnit za jinou houbu. Klobouky má suchohřib 4-15 cm široké, masité, za vlhka slizké, čokoládově nebo kaštanově hnědé. Třeň je světle hnědavý, válcovitý, kyjovitý, jemně vláknitý. Dužnina je bělavá a slabě modrá. Je jedlý.

Hřib smrkový Hřib smrkový nevyrůstá pouze pod smrky, nalézt jej můžeme také pod různými listnáči, takže by mu spíše slušel název hřib obecný. Setkat se s ním můžeme nejdříve v červnu, nejčastěji však roste od srpna do října a výjimečně se dá nalézt ještě počátkem prosince. Objevuje se místy velmi hojně a je to vyloženě společenský tvor. Málokdy se stane, že vyroste osamoceně, obvykle jej zpovzdálí pozoruje několik jeho sourozenců. Je vcelku snadno poznatelný a i když jej někteří houbaři zaměňují za hřib dubový, dá se poznat podle povrchu klobouku. Hřib smrkový se vyznačuje hladkým kloboukem, který se po dešti krásně leskne, kdežto hřib dubový má klobouk jemně plstnatý a když zaprší, tak se neleskne. Oba tyto druhy patří mezi pravé bílé hřiby. Jsou to velmi chutné houby, ale bohužel nechutnají pouze nám a s oblibou si na nich pochutnávají také slimáci a červi.

Křemenáč březový Roste vždy jen pod břízami, velmi podobný je i křemenáč osikový, který roste pod osikami a topoly, s oblibou i při okrajích lesů. Klobouk má oranžově žlutý až žlutohnědý, 4 -20cm široký, třeň je 5 -15 x 1,5 -5cm velký, šupinky na třeni jsou od mládí černé nebo téměř černé. Křemenáč je velmi krásný vzhledem i barvou a chuťově je jedním z nejlepších hřibovitých druhů. Nelze ho zaměnit s žádnou jedovatou houbou. Dužina se na řezu zbarvuje nejdříve růžově až šedočerveně a nakonec tmavne, až téměř zčerná. Vyrůstá většinou ve skupinách a nalezneme jej od května do listopadu.

Ostatní houby

Hadovka smrdutá Plodnice jsou v mládí podzemní, vajíčkovité, bílé, 4 - 6 cm vysoké a 3 - 5 cm široké, s bílým „kořínkem“ naspodu. Později vyrůstá z vajíčka bílý, pórovitý, 10 - 18 cm vysoký a 2 - 4 cm široký nosič, který má nahoře žebernatý, tupě špičatý klobouk, pokrytý olivově zeleným, mršinou páchnoucím slizem. Hadovka smrdutá roste většinou velmi hojně od června do listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, ale také v parcích, zahradách, na okrajích cest, zejména pod buky, habry, lískami, osikami apod. Hadovku smrdutou zná snad každý houbař. Když roste, pak její „vůně“ dokáže zamořit několik desítek čtverečních metrů. Je nejedlá. Mladé vejčité plodnice jsou jedlé.

Malý vědomostní testík

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Otázky se týkají jen předešlého textu! Vyjmenuj houby s rourkami: Vyjmenuj houby s lupeny: Vyjmenuj houby, které žijí v symbióze s břízou: Vyjmenuj houby, které jsou jedlé jen v mládí: Vyjmenuj houby, které jsou jedovaté: Jak se jmenují dva hřiby, které se dají lehce zaměnit: Která z hub má klobouk oranžový: S kterou muchomůrkou se dá zaměnit muchomůrka narůžovělá:

Odpovědi:

1. bedla červenající 2. křemenáč březový 3. suchohřib hnědý 4. muchomůrka červená 5. kozák březový 6. muchomůrka růžovka 7. hřib smrkový 8. hadovka smrdutá

1. Vyjmenuj houby s rourkami: křemenáč březový (osikový), kozák březový, suchohřib hnědý, hřib smrkový (dubový) 2. Vyjmenuj houby s lupeny: bedla červenající, muchomůrka červená, muchomůrka růžovka (tygrovaná) 3. Vyjmenuj houby, které žijí v symbióze s břízou: kozák březový, křemenáč březový 4. Vyjmenuj houby, které jsou jedlé jen v mládí: hadovka smrdutá 5. Vyjmenuj houby, které jsou jedovaté: muchomůrka červená, muchomůrka tygrovaná 6. Jak se jmenují dva hřiby, které se dají lehce zaměnit: hřib smrkový a hřib dubový 7. Která z hub má oranžový klobouk: křemenáč osikový 8. S kterou muchomůrkou se dá zaměnit muchomůrka narůžovělá: s muchomůrkou tygrovanou

Všechny fotografie jsou dílem autorky DUMU.