Mezopotámie 3000 – 539 př. n. l.

od 6. tis. usazování v oblasti Eufratu a Tigridu (mesos = uprostřed, potamos = řeka) příznivé klima – žádná pohoří,málo srážek, pravidelné záplavy – rozvoj zemědělství, bohatství společnost – městské státy, vládnou kněží, později král podporovaný kněžstvem a vojskem

městské státy např. Ur, Uruk, Uma, Lagaš, Kiš, Nippur město – centrem chrám, pravoúhlé stavby, ulice, kanály odvodňovací a zavodňovací, hospodářství řídí kněží vzdělanost – šedesátková soustava, matematika, astronomie, lékařství, literatura - Epos o Gilgamešovi (král Uruku)

Klínové písmo z klínů rákosovým pisátkem do hliněné destičky, důležité texty do kamene sušené, později pálené nejstarší zápisy účetní, též dopisy, literární díla

Typy mezopotámských chrámů 3 typy chrámů: 1/ Sumerský: dům Boha + stupňovitá věž – zikkurat (nazývaný též hora Boha, nebeský vrch), mnohdy k jednomu zikkuratu přináleží více chrámů 2/ babylonský: soustava pravoúhlých budov, které sami vytvářely ohraničení areálu; proti vstupu, zvýrazněnému mohutnou věží, bývala umístěna svatyně. Sled prostor v babylonském chrámu: vstup, dvůr, příčně položená předsíň a svatyně se zlatou sochou boha 3/ asyrský: přejímá babylonské uspořádání, tj. 2 za sebou následující velké sály položené napříč, předsíň a svatyně; tato dispozice záhy změněna: široká předsíň seměnív dlouhou a svatyně v malou místnost na jejím konci

sochařství Stély (kamenný sloup nebo deska, sloužící jako náhrobek nebo památník) Portréty Reliéfy

obálky válečky

Detail z pečetního válečku

Aššurbanipal na voze (nejčastější výjevy reliéfů: válečné, lovecké, s náboženskými obřady)

Lovecký výjev (asyrský reliéf), lov byl nejlepším výcvikem pro válku

Raněná lvice (asyrský reliéf mistrovsky provedeného zvěrného motivu)

Naramsínova stéla Vítězný výjev s poraženými nepřáteli; demonstrace moci, hrdosti a síly (panovník 2x větší než ostatní postavy kráčí po tělech nepřátel) Nahoře symbolika dvou sluncí, která představují symboly božstev 2 říší) Kamenný monument s reliéfy popisuje vítězství Akkadské říše nad horským kmenem Lullubitů. [2254-2218 př. n. l., vápenec, rozměry 1,5 x 2 m (šířka x výška), dnes k vidění v: Louvre, Paříž].

Chammurapiho zákoník; 1700 př. n. l Chammurapiho zákoník; 1700 př.n.l., 282 článků zákona na dioritu/jemnozrnný kámen/, psán klínovým akkadským písmem převzatým od Sumerů; objevena r.1901

Jeho říši vyvrátili 1595 Chetité Chammurapi zavedl jako všeobecné platidlo stříbro. Byl velmi přísný, vyznával oko za oko. Zavedl státní kult boha Marduka. Jeho říši vyvrátili 1595 Chetité Chetité Usadili se v Malé Asii, nehostinném hornatém kraji. Věnovali se proto pastevectví a chovu koní Byli to velcí válečníci, ohrožovali i Egypt. Znali bojový vůz a uměli vynikajícím způsobem zpracovávat železo Kolem 1700 založili velmi mocnou a obávanou říši Hlavní město Chatušaš, známý panovník Chatušiliš. Jejich písmo rozluštil Bedřich Hrozný. Kolem roku 1200 jejich říše mizí pod náporem mořských národů Reliéf detail - Chammurapi před bohem Šamašem, přebírá Bohem posvěcené zákony

Standarta z Uru (2600 př.n.l.) Sumerská schránka z pohřební výbavy (dvě kamenné desky zasazené v dřevěných rámech, na desky asfaltem přilepeny střípky z perleti, červeného vápence a modrého nerostu lazuritu Zde přední strana: první pás- král přijímá zajaté nepřátele, druhý pás – nalevo vítězní bojovníci a napravo poražení, třetí pás – vojenská přehlídka, při níž jsou drcena těla poražených nepřátel Uru

Zadní strana (mírová): 1.pás – vládce pořádá hostinu, 2.pás – sluhové přivádějí voly a jehňata (daň od poražených), 3.pás – otroci s otýpkami dříví a osly. Pravý účel kterému tyto dvě desky sloužily, není znám.

Gudea vládce Lagaše, 2200 př.n.l.

Supí stéla vojska Eannatuma, panovníka Lagaše, pochodují po tělech nepřítel, 2500 př.n.l.

zikkurat Zikkurat v Uru, 2100 př.n.l.

Sargonův palác v Chorsabádu Terasy 14m vysoké, vyzděny z nepálených cihel, jejich plášť chráněn vápencovými deskami. Palác se dělí do tří a více částí: Reprezentační (serail) Hospodářská (khan) Soukromé prostory

Babylon za Nabukadnesara II. 6. st. př.Kr.

Zikkurat Etenamanki

Ištařina brána

Berlínská replika Ištařiny brány

Tetramorfní tvor (tzv.lamassu), považován za strážného ducha palácových bran; sestavený z člověka, orla, býka a lva; na hlavě má válcovou tiáru zdobenou posvátnými rohy (symbol moci). Zajímavostí je sochařovo řešení vícepohledovosti přidáním páté nohy

Představy Visutých zahrad Semiramidiných /Visuté zahrady babylónské /