Několik problémů na startu zák. č. 250/2016 Sb.

Vymezení přestupku § 5 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Není řešen poměr k pořádkovým deliktům např. § 62 správního řádu, lze uložit pořádkovou pokutu, za neuposlechnutí pokynu úřední osoby a § 5 odst. 1 písm. a/ zákona o některých přestupcích, přestupku se dopouští ten, kdo neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci. Otázka=stíhání kterého z deliktů bude mít prioritu, dojde-li k jednání v rámci správního řízení, jak řešit totožnost skutku a důsledků z toho plynoucích.

Jak s platební delikty. Pravý platební delikt § 247a odst. 2 daňového řádu: daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč, pokud učinil podání podle § 72 odst. 1 jinak než elektronicky, ačkoli byl povinen jej učinit elektronicky. Ale § 247a odst. 3 daňového řádu správce daně kromě pokuty podle odstavce 2 uloží pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní. Budou všechny delikty podle daňového řádu a zvláštních předpisů automaticky platebními delikty a pokud nikoli, bude platit § 112 ZOPŘ na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona ?

Subjektivní stránka U fyzických osob odpovědnost za zavinění, u právnické osoby a podnikající fyzické osoby objektivní odpovědnost. Problémy mohou vznikat v případech těch institutů, které jsou převzaté z trestního zákoníku, který postaven na zavinění. Obiter dictum=zvykejte si, že bude nutno nahlížet do učebnic trestního práva judikatury Nejvyššího soudu ve věcech trestních.

Pokus=§ 6 odst. 1 ZOPŘ Pokus přestupku je jednání fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku a kterého se fyzická osoba dopustila v úmyslu přestupek spáchat, jestliže k dokonání přestupku nedošlo. § 6 odst. 2 ZOPŘ Pokus přestupku je též jednání právnické nebo podnikající fyzické osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku, jestliže k dokonání přestupku nedošlo. Odpovědnost za přestupek je dána pouze tam, kde tak zvláštní zákon stanoví /např. přestupek krádeže nebo obchodování s vojenským materiálem/. Řešení=jednání fyzické osoby, které je přičitatelné právnické osobě musí být úmyslné a za něj objektivně odpovídá právnická osoba.

Nepříčetnost § 19 ZOPŘ upravuje nepříčetnost v souvislosti s odpovědností fyzické osoby. Přichází v úvahu i u osoby, jejíž jednání je přičitatelné? Řešení podle § 21 odst. 1 ZOPŘ právnická osoba neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí..., odst. 2 nemůže se zprostit, jestliže nebyla vykonávána povinná/potřebná kontrola /judikatura=restriktivní výklad, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 5 As 10/2015-27/. Např. právnická osoba bude odpovídat, pokud předem nezjistí, že její zaměstnanec je epileptik. Dojde-li však k jednání pod vlivem otřesu mozku, odpovídat nebude.

Omyl Skutkový a právní omyl=neshoda pachatelova vědění s realitou, buď o ní vůbec neví nebo o ní má mylnou představu, vždy tedy musí být v omylu přítomen lidský činitel a jeho vědění a jednání. U právnické osoby a podnikající fyzické osoby nepřichází omyl v úvahu, protože zde není třeba zjišťovat konkrétní osobu, jejíž jednání je přičitatelné /§ 20 odst. 6 ZOPŘ/.

Jednota skutku a totožnost skutku Několik slov z teorie: skutek=jednání ve vnějším světě, které je jednáním ve vnějším světě, každý přestupek skutkem, ale ne každý skutek je přestupkem. Skutek může mít znaky jednoho nebo více přestupků/trestných činů Totožnost skutku=procesní institut, což důležité pro stavení promlčecí doby=nezapočítává doba, po níž se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, po níž bylo řízení přerušeno, protože lze očekávat, že obviněnému za jiný skutek bude v trestním řízení uložen přísnější trest, nikdo nemůže být obviněn z totožného přestupku za skutek, o němž již bylo proti téže osobě zahájeno řízení podle tohoto zákona nebo trestní řízení...

Stávající judikatura žádá, aby v odůvodnění bylo uvedeno, jak bylo k jednotlivými kritériím při uložení konkrétní sankce přihlédnuto /např. rozsudky Nejvyššího správního soudu čj. 8 As 8/2005-57 nebo 6 As 18/2005-55/. S ohledem na značnou detailizaci kritérií /§ 37 a následující/ nebude asi možno na tomto požadavku za všech okolností nadále trvat.

Zvláštní úpravy Na důvody odchylky je třeba se vždy dotázat příslušného rezortu a ten je určitě najde. Nejčastěji: delší promlčecí doba, delší doba stavení a promlčecí doba. Např. podle zákona o ochraně hospodářské soutěže činí promlčecí deset let a při přerušení doby se zanikne odpovědnost za 6 až 15 let. Někde zvláštní kritéria pro ukládání trestů, nejčastěji, kde jde o přestupky, které projednává Česká národní banka Podle zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, se právnická a podnikající fyzická osoba odpovědnosti za přestupek podle tohoto zákona nemůže-jde o tak důležitý chráněný zájem?