Revize ICT kurikula První odborný panel PPUČ pro digitální gramotnost , 6. 6. 2017

Co je naším úkolem Národní ústav pro vzdělávání Formulovat očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání tak, aby podle nich mohly školy vytvářet vlastní, školní vzdělávací programy. RVP ZV vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků. Rámcové vzdělávací programy

Historie ICT v RVP 2005-2009 2004 – začlenění nového vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie do kurikula základního vzdělávání a jeho poslední úpravy 2005 – účinnost nových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) s novým vzdělávacím oborem ICT 2006 – otevření Facebooku pro veřejnost, rozvoj sociálních sítí 2007 – povinné zahájení výuky podle RVP ZV 2009 – výstup ICT panelu v úkolu didaktické inovace ICT kurikula: Ondřej Neumajer, Proč a jak inovovat pojetí ICT v rámcových vzdělávacích programech, článek na Metodickém portálu RVP.cz (https://goo.gl/AXBjDb) „…Navrhujeme rozdělit tematické celky vzdělávacího oboru ICT na dva celky: digitální technologie Informatika“

Historie ICT v RVP 2010-2013 2010-11 Studie ke gramotnostem a příručka Rozvíjíme ICT gramotnost žáků (VÚP) 2010 dotyková mobilní zařízení, jak je známe dnes, začala pronikat do domácností 2012 návrh revizí vzdělávací oblasti ICT nebyl do revizí RVP ZV začleněn s důvodem, že se jedná o příliš obsáhlou změnu 2012 Digitální Česko v. 2.0, opatření č. 16: „Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracuje společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Strategii pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů s cílem rozvíjet optimální nástroje tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří čelí změnám v informačních a komunikačních technologiích a globalizaci...“ 2013 Standardy pro základní vzdělávání

Historie ICT v RVP 2014-16 2014 Memorandum Informační gramotnost pro žáky: „…Revidovat RVP s cílem akcentovat problematiku informační gramotnosti a zajistit její provázanost napříč všemi vyučovanými tematickými celky…“ 2014 Strategie digitálního vzdělávání „zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi rozvíjet informatické myšlení žáků“ 2016 zahájeny práce na revizích ICT kurikula

jak to bude v RVP? NÚV, 2017 Informatika a ICT Digitální gramotnost Vzdělávací oblast Průřezové kompetence (klíčové) Informatika a ICT Data, informace a modelování Algoritmizace a programování Informační systémy Základy práce s počítačem Digitální gramotnost Člověk, společnost a digitální technologie Tvorba digitálního obsahu Informace, sdílení a komunikace v digitálním světě Řešení problémů v digitálním prostředí Ostatní VO Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Člověk a společnost Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

revize ICT kurikula s čím se potýkáme Silné stránky Cíle v souladu s vývojem a požadavky společnosti (digitální agenda, Průmysl 4.0, vývoj digitálních technologií…) Navázání rozvoje digitálních kompetencí na obsah neinformatických vzdělávacích oborů Zkušenosti a erudice NÚV se zaváděním inovací v kurikulu (RVP) Slabé stránky Nedostatek času k důslednému ověření realizace nového vzdělávacího obsahu (technologie a požadavky na nové dovednosti se mění příliš rychle) Zastarávání části závazného kurikula (učební činnosti, ukázky prací žáků) v době od vzniku revize do začátku plošné výuky všemi školami Příležitosti Otevřená komunikace, vysvětlování, osvěta (ukázky výuky, učebních aktivit) Metodická podpora průběžné poskytování metodické podpory jako reakce na změny projekty OP VVV – výukové materiály, vzdělávací kurzy, vzorové ŠVP, podporující komunity učitelů (viz např. Computing at School) Spolupráce se sociálními partnery (např. prostřednictvím České národní koalice pro digitální pracovní místa) Hrozby Nedostatečné vybavení škol moderními digitálními technologiemi potřebnými k realizaci nového kurikula Nedostatečné kompetence některých učitelů k začlenění technologií do výuky a k rozvoji digitálních kompetencí žáků, nedostatek učitelů s odborností k výuce nového informatického obsahu Nedostatečný vhled do problematiky a/nebo postoje těch, na kterých je realizace změn závislá, jsou v rozporu s tezemi a cíli navrhovaných změn

projekty na podporu změn kurikula plán výzev OP VVV Strategie digitálního vzdělávání šablony pro školy podpora škol v zavádění inovované výuky, vzdělávání učitelů různé IPo vývoj dalších materiálů a metodik, podpora nabídky vzdělávání učitelů IPk pro VŠ Zdroje k inovované výuce témata: IM a DG IPs supervize, koordinace, metodická podpora – DG/IM (+reputační systém, Profil Učitel 21, Profil Škola21 a aktualizace rvp.cz) PPUČ (4Q 2016) ZŠ, SŠ (1Q 2018) síťování škol vzdělávání pro učitele

dotazy? kontakt Daniela Růžičková NÚV Weilova 1271, Praha 10 daniela.ruzickova@nuv.cz

Děkuji

digitální gramotnost z čeho vycházíme? Informační gramotnost (RVP, ČŠI…) ICT gramotnost (NÚV/VÚP, dříve v oficiálních dokumentech…) Počítačová způsobilost (NSP, obecné dovednosti - NSK) Počítačová a informační gramotnost (Mezinárodní studie ICILS 2013, International Computer and Information Literacy Study) Digitální gramotnost (Strategie digitálního vzdělávání, DigComp 2.0: The Digital Competence Framework for Citizens, Digital Competence in Practice: An Analysis of Frameworks) A mnoho, mnoho, mnoho dalších…  (Gramotnosti ve vzdělávání – soubor studií, VÚP, 2011)

digitální gramotnost revize rámcových vzdělávacích programů, NÚV, 2016 DG: soubor digitálních kompetencí (vědomostí, dovedností, postojů, hodnot), které jedinec potřebuje k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při svém zapojení do společenského života. průřezové klíčové kompetence, tj. kompetence, bez kterých není možné rozvíjet u žáků plnohodnotně další klíčové kompetence základní charakteristikou je schopnost aplikace v kontextu – využití digitálních technologií při řešení nejrůznějších problémů proměnlivost v čase v závislosti na tom, jak se mění způsob a šíře využívání digitálních technologií ve společnosti a v životě člověka

01 Člověk, společnost a digitální technologie Jedinec (žák) se zapojuje do společnosti prostřednictvím digitálních technologií, vyhledává příležitosti k osobnímu rozvoji, zvyšuje svou kvalifikaci. Vnímá a hodnotí potenciál i rizika zapojení digitálních technologií do různých procesů a v různých situacích a podle toho zodpovědně jedná. Zapojení do společnosti prostřednictvím digitálních technologií Vývoj technologií a společnosti Každodenní život s technologiemi Správa digitální identity Osobní bezpečí a bezpečnost v digitálním prostředí Ochrana zdraví Osobní rozvoj, osobní vzdělávací prostředí Právní normy v digitálním prostředí Etika v digitálním prostředí 01

02 Tvorba digitálního obsahu Jedinec (žák) vytváří obsah v různých formátech, s využitím různých digitálních prostředků. Upravuje a vylepšuje obsah, který sám vytvořil a/nebo který vytvořili jiní, vyjadřuje se prostřednictvím digitálních prostředků. Obohacuje a přepracovává stávající zdroje k vytvoření nového, originálního a relevantního obsahu a znalostí. Publikuje vlastní díla pod jasnou a jednoznačnou (autorskou) licencí a respektuje licence děl ostatních. Tvorba nového digitálního obsahu, vhodně zvolený formát sdělení Práce s hotovým obsahem, remix 02

03 Informace, sdílení a komunikace v digitálním světě Žák vyhledává, posuzuje, získává, spravuje, sdílí a sděluje informace. K tomu volí postupy, strategie a způsoby, které odpovídají konkrétní situaci a účelu. Získávání dat, informací a digitálního obsahu Hodnocení/posuzování dat, informací a digitálního obsahu Správa dat, informací a digitálního obsahu Interakce prostřednictvím digitálních technologií Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií Sdílení prostřednictvím digitálních technologií Informace, sdílení a komunikace v digitálním světě

04 Řešení problémů v digitálním prostředí Jedinec (žák) identifikuje problémy a možnosti jejich řešení pomocí digitálních prostředků. Zvažuje a kriticky hodnotí různá řešení problémů, v případě potřeby přizpůsobuje digitální nástroje pro konkrétní postupy. Řešení technických problémů Řešení problémů prostřednictvím digitálních technologií Automatizace, algoritmizace a programování Řešení problémů v digitálním prostředí

informatické myšlení informatické myšlení? Představení konceptu informatického myšlení (computational thinking): LESSNER, Daniel. Analýza významu pojmu „computational thinking“. In: Journal of Technology and Information Education, 6 (1), Olomouc 2014, pp. 71—88. Dostupné z WWW: http://www.jtie.upol.cz/pdfs/jti/2014/01/06.pdf Strategie digitálního vzdělávání: „…způsob uvažování, který používá informatické metody řešení problémů, a to včetně problémů komplexních či nejasně zadaných. Rozvíjí schopnost žáků analyzovat a syntetizovat, zevšeobecňovat, hledat vhodné strategie řešení problémů a ověřovat je v praxi. Vede k přesnému vyjadřování myšlenek a postupů a jejich zaznamenání ve formálních zápisech, které slouží jako všeobecný prostředek komunikace. Pracuje se základními univerzálními pojmy, které přesahují současné technologie: algoritmus, struktury, reprezentace informací, efektivita, modelování, informační systémy, principy fungování ICT.“

informatické myšlení definice CSTA/ISTE Informatické myšlení je proces řešení problémů, který zahrnuje tyto charakteristiky: formulovat problémy způsobem, který umožní využít počítač a další nástroje pro jejich řešení logicky organizovat a analyzovat data reprezentovat data prostřednictvím abstrakcí jako jsou modely a simulace automatizovat řešení pomocí algoritmického myšlení (jako posloupnost uspořádaných kroků) identifikovat, analyzovat a implementovat možná řešení s cílem dosáhnout nejefektivnější [oboje: efficient and effective] kombinace kroků a zdrojů zobecňovat a přenášet tento proces řešení problémů na širokou škálu [dalších] problémů Tyto dovednosti jsou podpořeny a posíleny množstvím dispozic a postojů, jež tvoří nedílnou součást IM. Zahrnují: jistota při zacházení se složitostí nezdolnost při řešení těžkých problémů tolerance nejednoznačnosti schopnost vypořádat se s problémy s otevřeným koncem schopnost komunikovat a pracovat s ostatními pro dosažení společného cíle či řešení

informatické myšlení revize rámcových vzdělávacích programů, NÚV, 2016 IM: způsob uvažování, které jedinci umožňuje rozpoznávat informatické aspekty světa a využívat informatických prostředků k porozumění a uvažování o přirozených i umělých systémech a procesech. Informaticky myslící jedinec (žák) při řešení nejrůznějších životních situací cílevědomě a systematicky volí a uplatňuje optimální postupy. K tomu využije schopnosti: rozpoznávat a formulovat problémy s ohledem na jejich řešitelnost získávat, zaznamenávat, uspořádávat, strukturovat, předávat data a informace rozkládat systémy a procesy na části, odhalovat jejich vztahy a strukturu, modelovat situace vytvářet a formulovat postupy a řešení, která lze přenechat k vykonání jinému člověku nebo stroji vytvářet formální popisy skutečných situací a pracovních postupů testovat, analyzovat, vyhodnocovat, porovnávat a vylepšovat uvažovaná řešení

Děkuji