t o t a l i t a r i s m u s Italský fašismus

Po válce vznikly tři mocenské totalitní systémy: Italský fašismus Německý nacismus Sovětský stalinismus Fašizující režimy i v jiných zemích: Bulharsko, Polsko, Španělsko, Řecko, Latinská Amerika Fašistické strany činné např. i ve Francii, Británii, Československu

Totalitarismus je nedemokratická forma státního zřízení vládnoucí elita politických vůdců se snaží ovlivnit celý život společnosti, jejich ideologii a názory. Zasahují ale i do soukromých sfér života, Nástup nedemokratických režimů byl reakcí na nespokojenost s výsledky první světové války – Německo (vysoké reparace znemožňující hospodářský rozmach) Itálie (nedosáhla požadovaných územních zisků – Dalmácie, Istrie). Nástup totalitních a autoritativních systémů ve třicátých letech 20. století byl reakcí na probíhající hospodářskou krizi a s ní spojené sociální problémy.

Totalitní režim Forma vlády-charakteristické rysy: totální(=úplná) kontrola státu nad občany, prostřednictvím vládnoucí strany zavádí nad občany totální kontrolu; jedinec nic neznamená, jen jako příslušník celku Masová propaganda, která tvrdí, že se buduje nová společnost, manipulace Odstranění základů demokracie= zákaz politických stran, zákaz plurality názorů, potlačování lidských a občanských práv v zájmu dosažení „vyššího cíle“, zastrašování, policejní zvůle

Existuje pouze jediný správný výklad světa Kdo mu stojí v cestě je likvidován – odpůrci režimu i „nevinní“(jednotlivci, skupiny, celé národy) kult neomylných a zbožňovaných vůdců, kteří zavádějí režim neomezené osobní diktatury Silná státní kontrola hospodářství Ideologie je postavena nad tradiční morální hodnoty

Itálie- první země, kde se ujal fašismus Vznikl v období poválečného rozvratu, rozčarování z výsledků války Vůdce „duce“ Benito Mussolini (bývalý socialistický novinář, zastřelen partyzány 28.4.1945) První přívrženci- hlavně nespokojení vojáci a důstojníci, soustřeďovali se do bojových svazů (fasci di combattimento)- 1919 Černé košile – násilí proti všem formám socialismu Zastrašování odpůrců K získání dělníků- sociální demagogie (pozemková reforma, zvyšování mezd, sociální zabezpečení, ...) Útočná zahraniční politika- ovládnout Středozemní moře, důraz na antickou minulost, Římská říše, moc císařů nacionalismus

V zemi- obavy z bolševické revoluce, velmi silná Socialistická strana, nepokoje, násilí, střety, stávky Srpen 1922 vyzvaly odbory a Socialistická strana ke generální stávce- potlačena černými košilemi Dobrá záminka pro Mussoliniho Říjen 1922 shromáždil Mussolini desítky tisíc přívrženců a vyhlásil „pochod na Řím“= demonstrace síly a zastrašení odpůrců ( ve volbách neměli fašisté šanci vyhrát) fašisté se prakticky bez boje dostali k moci král jmenoval Mussoliniho ministerským předsedou (zvolil ze dvou zel, komunistická či fašistická Itálie)

M. zavedl postupně režim fašistické diktatury při zachování konstituční monarchie M.na vrcholu M.na konci

Zrušeny všechny politické strany Zavedena censura tisku Političtí odpůrci likvidováni (vojenské soudy, vraždy) 1928 rozpuštěn parlament Silná státní kontrola hospodářství Vláda v rukou tzv. Velké fašistické rady

„Mare nostrum“ Obnovení římské říše, absolutní moc císařů Mussoliniho sen ovládnout Středozemí a poslední „volné území“ v Africe 1936- dobytí Etiopie (Habeš)

1939 – ovládnutí Albánie

Spojenectví s Hitlerem 1936 osa Berlín-Řím Protižidovské Norimberské zákony neuplatňovány 1938 – účast na Mnichovské smlouvě 1940- Itálie vstupuje do války