Objevné plavby Sexta říjen 2016

příčiny: zvědavost, touha objevovat nové cesty, nové kontakty …. – viz renesance hledání nové cesty do Indie touha po slávě a bohatství lepší lodě – KARAVELY – větší tonáž, lepší plachtoví, které využívalo protivítr evropské doly byly již vyčerpány, docházelo k vývozu drahých kovů prosazování heliocentrického názoru a kulatosti Země

příčiny: zvěsti o bohatství vzdálených zemí  Marco Polo: Milión existence nabídek a zdrojů na realizování objevných plaveb  finanční podporu pro cesty do zámoří poskytovaly nejčastěji evropské panovnické rody, a to z různých důvodů – od snahy po získání bohatství a vlivu, přes snahu o obnovu vztahů s Orientem, až  po nadšení z objevů rozvoj navigačních přístrojů – astrolab, kvadrant rozvoj kartografie snaha navázat kontakt s Araby šíření křesťanství

Portugalci 1415 - Portugalci dobyli přístav Ceuta, čímž začali éru objevných cest touha objevit zlato - chtěli proniknout do nitra Afriky nepodařilo se, zavedli ale obchod s pobřežní Afrikou (vzácná dřeva, otroci, slonovina) založili středoafrické město Lagos, zde vznikla společnost obchodující s otroky   -1487 – Bartolomeo Diaz doplul k mysu Dobré naděje - nejjižnější bod Afriky, nazval ho Bouřlivý mys -> 1. velký úspěch Portugalců …… loď ztroskotala při bouři -> r. 1500 Diaz umírá

Portugalci 1498 – Vasco de Gama = 1. Portugalec, který obeplul Afriku a doplul do Indie, když se vrátil domů, 3/4 posádky->kurděje- typická nemoc námořníků 1500/01 - Pedro Cabral – Portugalsko->Brazílie-> Mys Dobré naděje->Indie Jindřich Mořeplavec – portugalský princ, 1.pol.15.st., nikdy nebyl sám na moři, podporoval port. mořeplavbu materiálně i finančně, zasadil se o pronikání Port. do Afriky-> pevnost Ceuta- přístup k afr. zlatu, slonovině, vzácnému dřevu a koření

Ve španělských službách Kryštof Kolumbus - původem byl Janovan  objevení Ameriky 1492, oblast Karibik  Karibských ostrovů vyplul na oslavu ukončení reconquisty (získali Granadu opětovné sjednocení říše) Izabela Kastilská a Ferdinand Aragonský mu poskytli 3 lodě  z přístavu Palos tři lodě (karavely): Santa Maria, Pinta, Niňa. Po sedmdesáti dnech plavby spatřili námořníci zem (ostrov Guanahání z Bahamského souostroví), nazvali jej San Salvador (spasitel). V příštích dnech objevili Kubu (podle Kolumba to bylo bájné Zipango), Espagnolu. Kolumbus byl přesvědčen, že doplul do Indie. nejdříve žádal o lodě portugalského krále, ale ten se mu nevyhověl, protože Kolumbus chtěl plout na Z  proto se obrátil na Španělsko roku 1504 podnikl ještě tři další výpravy, roku 1506 ve Španělsku zemřel

Amerigo Vespucci - pocházel z Florencie pracoval v Seville jako obchodní zástupce  florentské obchodní firmy Bernardi, která se podílela na financování Kolumbovy první výpravy v letech 1501 až 1502 se zúčastnil  své druhé cesty, plavby ke břehům Brazílie, zřejmě jako lodivod nebo kreslič map úkolem bylo  najít cestu kolem objeveného „ostrova“ (tzn. Ameriky) Vespucci během této výpravy pochopil, že se nejedná o velký poloostrov, ale o celý kontinent po návratu sepsal leták   Mundus Novus (1503), ve kterém popisoval své zážitky, krajinu, zvířata a domorodé obyvatele + zároveň napsal, že je to podle jeho mínění nový světadíl, ne Indie  závěrečná slova  – „pozemský ráj, pokud vůbec někde je, nemůže být daleko odtud“, vzbudila v lidech naději, že může jít o ztracený ráj, který podle některých představ Bůh po Adamově hříchu nezničil, ale přesunul  na druhou stranu světa

 v roce 1507  je však názvem „Amerika“ označeno pouze  severní brazilské  pobřeží, jih je nazýván „Brasilia Inferior“  až  roku 1538  kartograf  Gerhard Mercator  použije název pro celou pevninu , když do své mapy napíše „AME“ přes severní a „RICA“ přes jižní část v roce 1494 vypukl spor mezi Španělskem a Portugalskem o objevovaná území, který byl urovnán smlouvou uzavřenou na základě tlaku papeže  Alexandra VI. 7. června 1494 v Tordesillas (ve Španělsku)  byla stanovena demarkační linie vedoucí 1770 km na západ od Kapverdských ostrovů  nově objevená území na východ od této linie měla patřit Portugalcům, západní území Španělům

Smlouva z Tordesillas (1494)  rozdělení vlivu podle smlouvy v Tordesillas je dodnes patrné z jazyků, kterými se hovoří v Jižní Americe – zatímco v Brazílii  je to portugalština, ve všech ostatních zemích Jižní Ameriky španělština smlouva v Tordesillas byla příčinou mnoha sporů, ostatní námořní mocnosti (Anglie, Francie, Holandsko) ji nikdy neuznaly  v roce 1750 byla tato smlouva zrušena!!!!!!

10. 8. 1519 se  Portugalec Fernando de Magallanes  (portugalsky Fernão de Magalhães), podporován španělským králem Karlem I. vydal na jihozápad s cílem přivézt indické koření 1. plavba kolem světa = důkaz o kulatosti Země během ozbrojeného střetnutí s domorodci byl na Filipínách zabit

Konkvistadoři V letech 1519 – 1521 Hernando Cortéz dobývá říši Aztéků v dnešním Mexiku V letech 1531 – 35 přišli do říše Inků španělští dobyvatelé (conquistadoři) Francesco Pizarro a Diego Almagro v té době v říši Inků probíhala občanská válka pronikli i do Chile, kde založili Santiago,  do Kolumbie, kterou považovali za bájné Eldorádo -nakonec byl Almagro popraven Pizarrem a Pizarro zavražděn Almagrovými přívrženci ! do poloviny 16. století Španělé prozkoumali a dobyli většinu jižní Ameriky (kromě Brazílie), tato území byla ve španělských rukou do počátku 19. století

Důsledky: 1494 vypukl spor mezi Španělskem a Portugalskem o objevovaná území, kterýžto byl urovnán smlouvou uzavřenou v Tordesillas přenos chorob z Ameriky do Evropy syfilis (léčba rtutí) z Evropy do Ameriky chřipka, spalničky a neštovice poznání nových kultur a civilizací

Důsledky : kulturní přínos (rozvoj evropské vzdělanosti) – kartografie, důkaz kulatosti příliv drahých kovů přesunutí obchodních středisek ze středomoří na pobřeží Atlantiku  přístavy: Lisabon, Antverpy ,Cadiz, Seville  na konci 16. století vzrostl význam Londýna, Amsterdamu  úpadek pro středomoří, význam hanzy (spolek německých měst) počátky kolonialismu za účelem vykořisťování zemí – otrokářství