Průmyslová revoluce V Anglii

První průmyslová revoluce Anglie - „kolébka revoluce“ 1770 – 1830 Velký technický, ekonomický a sociální převrat charakterizovaný hromadným zaváděním strojů do výroby, vznikem továren, zaváděním nových zdrojů energie změnou složení společnosti

Proč Anglie? Nejlepší podmínky: V 17.stol.proběhla revoluce moc v rukou buržoazie Chov ovcí ohrazování půdy nezaměstnané venkovské obyvatelstvo dostatek levné pracovní síly pro průmysl Nadvláda na světových mořích a koloniální rozmach po napoleonských válkách

Textiles James Hargreaves' Spinning Jenny (1764) and later Richard Arkwright's Water Frame (1769) and Samuel Crompton's Mule (1779) were spinning machines. Edmund Cartwright's Power Loom (1785) was a weaving machine. Many of these inventions were powered by James Watt's steam engines (1765). Output increased 15-fold in the century 1815‒1914. Iron and steel Abraham Darby smelted iron using coke (1709), Henry Cort's puddling process made wrought iron (1784), and Henry Bessemer's Bessemer converter (1856) and the Gilchrist-Thomas process (1879) made steel. Coal Better coal mining techniques allowed deeper mines eg 'roof and pillar' working to support the roof, upcast and downcast shafts to provide ventilation, and the Davy Lamp (1815) to help prevent gas explosions. In 1914, the coal industry employed a million men in 3,000 collieries. Production of coal increased 20-fold in the century 1815‒1914. Steam power In around 1712 Thomas Newcomen built the first commercially successful steam engine to pump water out of mines. James Watt made steam engines much more efficient in the 1760s and 1770s giving huge savings on fuel. His other improvements meant steam engines could replace water and horse power in a wide variety of industries, which in turn allowed factories to be built anywhere.

„revoluci“ předešel převrat v textilnictví, ve výrobě bavlny bavlnářství: dvě základní fáze- 1. předení příze/ nitě 2. tkaní látky 1733 vynález létacího člunku na stavu odstartoval závody mezi předením a tkaním pro jednoho tkalce muselo příst 20 přadlen potřeba nahradit nevýkonný kolovrat spřádacím strojem (během jedné generace přechod od kolovratu ke stroji s 2 000 vřeteny) tkalci nestačili zpracovávat přízi zaostává tkaní je nutno ho zmechanizovat sestrojení plně mechanizovaného stavu Kolem 1830 byly ¾ výroby látek mechanizované

1698 nejstarší parou poháněné čerpadlo Parní stroj Rozvoj průmyslu brzdil nedostatek energie Dosud pouze síla lidských svalů, tažných zvířat, větru a hlavně vodní energie Hledání nového, výkonného zdroje energie-rozvoj parního stroje pokusy sestrojit parní stroj- potřeba odčerpávat vodu z dolů pokusy již ve starověku, v renesanci, 1712 Newcomenův parní stroj 1698 nejstarší parou poháněné čerpadlo

Newcomenův parní stroj

James Watt (1736 – 1818) skotský vynálezce zdokonalil Newcomenův parní stroj- přidal kondenzátor svůj stroj neustále zdokonaloval 1784 patentoval dvojčinný parní stroj (tlak páry střídavě působil na obě strany pístu) Jeho vynález způsobil totální převrat v průmyslové výrobě a dopravě

Wattův parní stroj odstranil závislost na vodní energii, umožnil stavět továrny na místech, kde byly příhodnější podmínky (suroviny, pracovní síla) a tím umožnil rozmach tovární velkovýroby

Nároky na dokonalost parního stroje a rozvoj textilní výroby vyvolaly rozmach strojírenství Završení průmyslové revoluce = stroje začaly vyrábět stroje Rozvoj v hutnictví, metalurgii, hornictví, atd.

Převrat v dopravě Postupující průmyslová revoluce zvyšovala nároky na dopravu (zjm. doprava uhlí) Použití parního stroje v dopravě (pokusy od 1769) První železnice byly koňky První funkční lokomotiva 1814 – George Stephenson (1781-1848) (pro potřeby dolů)

První železnice: 1825- mezi anglickými městy Stockton a Darligton 1829- závody lokomotiv-zvítězila Stephensonova zdokonalená lokomotiva „Rocket“ /rychlost 31mil/hod Obdiv diváků, ale i odpor současníků (strach z rychlosti a požárů) První železnice: 1825- mezi anglickými městy Stockton a Darligton

„Locomotion“ 1825

1830 - železnice mezi Liverpoolem a Manchesterem

Parostroj využit i ve vodní dopravě- 1807 paroloď „Clermont“ vynálezce Američana Roberta Fultona (řeka Hudson z New Yorku do Albany) 1819- paroloď Savannah (ještě kombinace páry a plachet) překonala za 29 dní Atlantik

Sociální důsledky průmyslové revoluce Změna starého uspořádání společnosti- vznikají nové sociální třídy: armáda továrních dělníků a průmyslových podnikatelů Obrovská migrace lidí z venkova do měst- vznikají průmyslová centra (Manchester, Birmingham, Leeds, Liverpool, Glasgow,...) a výrazný zásah do přírody /životního prostředí V průběhu průmyslové revoluce 1750-1844 se obyvatelstvo Anglie zdvojnásobilo

Přebytek pracovních sil- nelidské pracovní podmínky využívání práce žen a dětí (5-8leté)- nižší mzda, děti fáraly i do dolů Dlouhá pracovní doba, až 16 hod. denně, 6 dní v týdnu Časté úrazy, tělesné tresty, nízké mzdy,srážky ze mzdy za provinění, nucené nákupy v tovární prodejně, katastrofální hygienické podmínky v dělnických čtvrtích Prohloubila se nerovnost v rozdělování příjmů ve společnosti ! Pouze ¼ zaměstnaných mužů byla starších 18 let! Nový tovární zákon 1833 omezil práci mladistvých mezi 14-18 lety na 12 hodin denně, dětí mezi 9-13 lety na 9 hodin denně. Leeds: průměrný věk dělníka: 19 let, řemeslníka 27 let, gentlemana 44 let Odpor proletariátu- zpočátku rozbíjení strojů jako původců tísnivé situace (luddismus)

Nárůst hrubého domácího produktu na osobu po průmyslové revoluci Průmyslová revoluce je, přes všechny negativní jevy, důležitý mezník v dějinách vznik moderní průmyslové společnosti Evropa získala převahu nad ostatními kontinenty prudce se zvýšil nárůst obyvatel i délka života Nárůst hrubého domácího produktu na osobu po průmyslové revoluci

The 1800s was a time of 'Industrial Revolution'. The main changes were: By 1914 England had become a great trading nation with a worldwide empire, which covered a fifth of the globe. A 260 per cent growth in population. A change from agriculture to industry. A move from domestic industry to factory work. A move from water and wind power to steam engines. A revolution in transport and communications, from canals and pack horses, to railways and the telegraph. The growth of towns: In 1750, only about 15 per cent of the population lived in towns. By 1900 it was 85 per cent. By 1900, London had 4.5 million inhabitants, and the biggest other towns were Glasgow: 760,000 and Liverpool: 685,000. Manchester and Birmingham had more than half a million people each. Much of the population had moved from the south-east to the industrialised coalfield areas in the north and the Midlands.