Základní škola Emila Zátopka Zlín, příspěvková organizace, Štefánikova 2701, 761 25 Zlín EU PENÍZE ŠKOLÁM OP VK- 1. 4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání.

Prezentace na téma: "Základní škola Emila Zátopka Zlín, příspěvková organizace, Štefánikova 2701, 761 25 Zlín EU PENÍZE ŠKOLÁM OP VK- 1. 4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání."— Transkript prezentace:

1 Základní škola Emila Zátopka Zlín, příspěvková organizace, Štefánikova 2701, 761 25 Zlín EU PENÍZE ŠKOLÁM OP VK- 1. 4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1395 Název projektu: Škola a sport VY_32_INOVACE_331 Autor DUM: Irena Heimová Datum (období), kdy byl materiál vytvořen: únor 2013 Ročník, pro který je materiál vytvořen:8. ročník Vzdělávací oblast, obor, tematický okruh, téma: Člověk a příroda, fyzika, tepelné jevy Anotace-metodický list: Žáci se seznámí s další fyzikální veličinou – měrnou tepelnou kapacitou. Na základě pokusu pochopí, že teplo při tepelné výměně závisí také na druhu látky. Prezentace vytvořená v programu PowerPoint Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá Autorskému zákonu.

2 MĚRNÁ TEPELNÁ KAPACITA

3 Black Joseph http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Joseph_Black_b1728.jpg/491px-Joseph_Black_b1728.jpg

4 Black Joseph 1728 až 1799 skotský fyzik, zakladatel kalorimetrie Joseph Black se narodil v jižní Francii, ale jeho velmi početná rodina pocházela ze Skotska První vzdělání získal v Irsku, od osmnácti let studoval lékařství a přírodní vědy na univerzitě v Glasgowě a o čtyři roky později v Edinburgu V roce 1756 byl jmenován profesorem chemie na univerzitě v Glasgowě Z počátku působil jako vynikající lékař Jako zakladatel kalorimetrie konal pokusy, aby zodpověděl na základní otázku: kolik tepla je potřeba při ohřívání různých látek.

5 Při pokusech všechny materiály porovnával s vodou. Ohřáté těleso ponořil do vody a nechal je předávat teplo vodě Vycházel z předpokladu, že teplo, které jedno těleso přijalo, je stejné jako teplo, které druhé těleso odevzdalo Porovnával tak tepelné kapacity různých hmot s tepelnou kapacitou vody Jeho metoda se k měření měrné tepelné kapacity používá dodnes

6 Zahříváme na el. vařiči glycerol a vodu o stejné hmotnosti Počáteční teplota je stejná a to 20°C Obě tělesa za stejnou dobu přijmou stejné teplo Teplota glycerolu se zvýšila o 18°C, teplota vody o 10°C

7

8 Závěr: Zvýšení teploty při tepelné výměně závisí na druhu látky Přijmou-li dvě tělesa z různých látek o stejné hmotnosti stejné teplo, zvýší se jejich teplota různě Zavádíme veličinu měrná tepelná kapacita

9 Měrná tepelná kapacita Udává kolik tepla přijme 1 kg látky, aby se zahřála o 1°C Hodnot pro různé látky jsou uvedeny v Tabulkách Značka – c Jednotka –

10 LátkaMěrnstříbroá tepelná kapacita (J/kg.°C) Voda4 180 Vzduch (0°C)1 003 Ethanol2 430 Led2 090 Olej2 000 Absolutně suché dřevo1 450 Železo450 Měď383 Zinek385 Hliník896 Platina133 Olovo129 Kyslík917 Cín227 Křemík703 Zlato129 rtuť139

11 Výhody a nevýhody použití vody jako média v topných soustavách Výhoda – cena, obrovská tepelná kapacita, malá viskozita (snadno proudí) Nevýhoda – podporuje korozi, pokud nejde o destilovanou vodu usazování vodního kamene

12 Zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Brn%C3%A1_tepeln%C3%A1_kapacita KOLÁŘOVÁ, Růžena a Jiří BOHUNĚK. Fyzika pro 8. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: Prometheus, c1999, 223 s. Učebnice pro základní školy (Prometheus). ISBN 80-719-6149-3.