Prevence před negativními jevy ohrožujícími mladé lidi opouštějící ústavní zařízení-úloha obcí, obecních úřadů a spolupracujících subjektů II. 6. prosince,2016 K rizikovým faktorům u mladistvých propuštěných z výkonu trestního opatření nepodmíněného odnětí svobody JUDr. Jana Hulmáková, Ph.D. Institut pro kriminologii a sociální prevenci kriminologie.cz

k 31.12.2015 pouze 4 odsouzené osoby ve věku do 18 let Počty odsouzených mladistvých k trestnímu opatření odnětí svobody ve věznicích k 31.12. příslušného roku k 31.12.2015 pouze 4 odsouzené osoby ve věku do 18 let Pramen: Statistická ročenka Vězeňské služby ČR rok 2015. Dostupné na : http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/Statistick%C3%A9%20ro%C4%8Denky/Ro%C4%8Denka_2015.pdf

Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) (CSLAV) – zvláštní sestavy mladiství, Ministerstvo spravedlnosti ČR

Pramen: Přehledy o pravomocně vyřízených osobách podle soudů (odsouzených a vyřízených jinak) (CSLAV) – zvláštní sestavy mladiství, Ministerstvo spravedlnosti ČR

Charakteristické rysy vězeňské populace mladistvých Výsledky šetření IKSP v roce 2014 (Marešová, 2015) V roce 2014 – 31 vězněných mladistvých ve věznici Všehrdy 2 základní skupiny mladiství recidivisté s opakovanou zkušeností se systémem trestní justice prvopachatelé velmi závažných násilných trestných činů – spíše ojedinělé případy

přibližně jedna třetina byla odsouzena za loupeže, více než třetina za krádeže dále se z hlediska četnosti vydírání (6), maření výkonu úředního rozhodnutí (5) a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (4) za vraždu, porušování domovní svobody a poškozování spotřebitele po třech respondentech

převážně z problémových rodin, vícečetných s vlastním i nevlastními sourozenci a novými partnery častá zkušenost s ústavní či ochrannou výchovou, útěky z těchto zařízení častá drogová závislost časté umístění do zvláštních škol, resp. škol jiného typu – důvodem spíše výchovné problémy

vzhledem k poznatkům z roku 2005 – prodloužení průměrné délky uloženého trestu – průměr 2 roky častá zkušenost z předchozím odsouzením (pouze 9 z 31 bylo prvotrestaných) opakovaná recidiva – převážně speciální – loupeže a krádeže absence pracovních zkušeností (často transgenerační) tendence k rostoucímu trendu ke konzumaci drog, především marihuany a nově pervitinu identifikace s tvrdým jádrem dospělých vězňů – počítají s pokračováním v trestné činnosti, včetně rizika spojeného s dalším uvězněním

převažující extraverze a méně vyváženou osobnostní strukturou Výzkum zaměření na osobnost mladistvého pachatele ve výkonu trestu v roce 2005 (TAMCHYMA, M., 2013; MAREŠOVÁ, A., BLATNÍKOVÁ, Š., KOTULAN, P. a kol., 2011) zvýšený neuroticismus, čili neuropsychická vzrušivost, resp. emocionální labilita převažující extraverze a méně vyváženou osobnostní strukturou převážně neuroticky strukturovaná osobnost, většinou cholerického, také však melancholického typu temperamentu patognomicky zvýšený skór v resentimentu a podezíravosti, neboli hostilitě.

Rizikové faktory Z hlediska predikce recidivy a její závažnosti např. dle nástroje SARPO (JIŘIČKA, V., PETRAS, M., HŮRKA, J. & DRAHÝ, F, 2013) Statické - neměnné Dynamické Trestní minulost Bydlení Způsobená újma Zaměstnání Aktuální a ostatní trestná činnost Finance Závislost Rodina a sociální kontakty Vzdělání a výchova Osobnost a chování

U mladistvých propuštěných z NEPO problém stigmatizace – záznam v RT Faktory ovlivňující negativně ovlivňující reintegraci U mladistvých propuštěných z NEPO problém stigmatizace – záznam v RT problém nákladů trestního řízení, obhajoby a náhrady škody zadlužení prizonizace kriminální infekce

Aktuální legislativní návrhy na změnu trestní politiky vůči mladistvým poslanecký návrh zákona na změny TZ a ZSM (sněmovní tisk č. 817/0) vedle snížení hranice trestní odpovědnosti u nejzávažnějších TČ na 13 let zvýšení limitu pro ukládání trestního opatření odnětí svobody z pěti na sedm let a z deseti na patnáct let v případě, kde u dospělých lze uložit výjimečný trest možnost zveřejnění odsuzujícího rozsudku ve věci zvlášť závažného provinění, za který soud uložil odnětí svobody alespoň 8 let včetně uvedení jména a příjmení mladistvého a obce jeho trvalého pobytu

Výzkumy desistance zaměřené na chronické pachatele (EZELL, M. E Výzkumy desistance zaměřené na chronické pachatele (EZELL, M. E., COHEN, L. E., 2005) - i v případě chronických mladistvých pachatelů závažných forem kriminality lze sledovat obdobnou křivku vývoje kriminality jedince v průběhu života, včetně poklesu v období mladší dospělosti, jakou je možné zaznamenat u celkové delikventní populace, s tím, že nejvyšší výskyt kriminality u těchto pachatelů nastává v dřívějším věku - skupina chronických mladistvých pachatelů není homogenní, a to jak v průměrném počtu spáchaných deliktů, tak v jejich kriminální dráze (počtu zatčení v průběhu jednotlivých let života) a i mezi chronickými mladistvými pachateli závažné kriminality lze vysledovat skupinu těch, u nichž v dospělosti velmi výrazným způsobem jejich kriminální aktivita klesá či prakticky vymizí

nabytí smyslu pro osobní kontrolu Protektivní faktory (MULVEY, P. E., STEINBERG, L., FAGAN, J. aj., 2004) Zejména: nabytí smyslu pro osobní kontrolu dokončení rozumového a psychosociálního vývoje který probíhá ještě v pozdní adolescenci náhled na budoucnost, zdrženlivost, změny v postojích k normám a důvěře ve společnost a její fungování, změny v sociálních rolích – přechod k manželskému, resp. rodinnému životu v pozici partnera a rodiče, zapojení se do pravidelného pracovního života, případně dokončování vzdělávání, a s tím související ztráta času vytváření vazeb s prosociálním okolím přerušení negativních sociálních kontaktů aj.

Výsledky nizozemského výzkumu zaměřeného na desistanci u mladistvých pachatelů násilné kriminality ukazují, že přítomnost protektivních faktorů (prosociální zapojení, silná sociální podpora, silné vztahy a vazby, pozitivní postoje ve vztahu k uloženým opatřením a autoritám, zaměření se na školu či práci a odolná osobnost) může výrazně zmírňovat efekty rizikových faktorů a recidiva je výrazně vyšší tam, kde protektivní faktory zcela chybí (Lodewijks, H.P.B., de Ruiter, C., Doreleiers, T.A.H., 2016)

Závěr současná vězeňská populace mladistvých pachatelů je díky uplatňované sankční politice velmi malá nicméně současní věznění mladiství z velké části vykazují vysoké riziko budoucího selhání z hlediska rizikových faktorů se jedná o vzájemně podmíněné faktory, které je třeba řešit komplexně v rámci postpenitenciární péče a formulace efektivnějších přístupů v rámci sociální a trestní politiky je třeba se soustředit vedle rizikových faktorů též na rozvíjení a podporu protektivních faktorů a tím podpořit proces ustávání v kriminalitě a to nejen na místní úrovni

Použitá literatura EZELL, M. E., COHEN, L. E. Desisting from Crime: Continuity and Change in Long –term Crime Patterns of Serious Chronic Offenders. Oxford : Oxford University Press, 2005, s.164-165 a 204n. JIŘIČKA, V., PETRAS, M., HŮRKA, J. & DRAHÝ, F.: Hodnocení kriminogenních rizik a potřeb odsouzených nástrojem SARPO. In Soudce, [online] 2013, č. 10, s. 5-10. [2016-11-23] na: SARPO Soudce 2013 10.pdf LODEWIJKS, H.P.B., de RUITER, C., DORELEIJERS, T.A.H. The Impact of Protective Factors in Desistance from Violent Reofending. Journal of Interpersonal violence, [online] 2010, Volume 35, Nr. 3, s. 568-587 . [2016-11-23] Dostupné na: http://jiv.sagepub.com/content/25/3/568.full.pdf+html MAREŠOVÁ, A. Nepodmíněný výkon trestu svobody u mladistvých odsouzených v běhu času a současná skladba mladistvých vězňů. Kriminalistika, 2016, č. 2, s. 107-115 MAREŠOVÁ, A., BLATNÍKOVÁ, Š., KOTULAN, P. A kol. Kriminální recidiva a recidivisté. Praha: IKSP, 2011, s. 230n. MULVEY, P. E., STEINBERG, L., FAGAN, J. aj. Theory and Research on Desitance from Antisocial Activity among Serious Adolescent Offenders. Youth Violence and Juvenile Justice, Vol. 2, 2004, s. 222n. TAMCHYMA, M. Dynamika změn osobnosti mladistvého delikventa v uplynulých 30 letech a jejich důsledky pro teorii a praxi sekundární prevence kriminality mládeže. Psychologie pro praxi, s. 89-106

Děkuji za pozornost JHulmakova@iksp.justice.cz

Aftercare of drug http://prb. sagepub. com/content/49/2/120. full