SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM 2015

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Bc. Lucie Ptáková,  Plánované spuštění systému: 2014  = evropská agentura pro vesmírný systém Galileo (GSA)  Bude zajišťovat především navigaci.
Advertisements

VOLEBNÍ PROGRAM MO PLZEŇ 3.  Za prioritu považujeme bezpečnost občanů ve dne i v noci, obzvláště pak bezpečí dětí v okolí škol a mateřských školek. 
Sociodemografická analýza Výzkum potřeb uživatelů Prostějov.
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2014 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n.
KRÁSNÁ LÍPA – NÁŠ BEZPEČNÝ DOMOV KRÁSNÁ LÍPA - NÁŠ BEZPEČNÝ DOMOV Město KrásnáMěsto Krásná Lípa se v roce 2007 zapojilo do projektu Ústecko – živý.
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2013 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
Nobody’s Unpredictable Ipsos Tambor pro Město Opava Názory na budovu Slezanka v centru Opavy Kvantitativní výzkumu Leden 2009.
1 Tento projekt je spolufinancován Evropským Sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Představení výzkumného projektu CZ / /0203 POSTAVENÍ.
MĚSTO ČESKÝ BROD VEŘEJNÉ SETKÁNÍ V rámci procesu přípravy Strategického plánu rozvoje města Český Brod.
1 Aktuální vývoj nabídky na trhu práce Smilovice, František Cvengroš.
Vedoucí odboru strategického rozvoje města Vsetín
Linka 800PRAHA1 nová kvalita komunikace úřadu s občany
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 Využívání služeb e-governmentu jednotlivci ISSS 2007, Hradec Králové Andrej.
ISSS 2008 VÝZKUM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Duben 2008 / Prezentace syndikovaného výzkumu pro vybrané Krajské úřady / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s.
1 Tisková konference Newton House, Praha, Prezentace výsledků projektu: Výzkum chování potencionálních zákazníků na digitálním trhu v ČR "Digitalizace.
Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR.
Spolupráce obcí a málotřídních škol v České republice Dana Knotová, Kateřina Trnková Ústav pedagogických věd FF MU Brno.
Průzkum sebehodnocení zdravotního stavu a disability Popis metody průzkumu Datum: 13. června 2006 Číslo projektu: Připravil: Petr Hrala.
KLIMA ŠKOLY ALEŠ STUPKA.
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková
Chudoba jako sociální problém
( vzdělanostní struktura obyvatel )
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)
Spokojenost občanů Kladna s místním společenstvím a bezpečností 2011.
Role koordinačních skupin komunitního plánování v prorodinné politice Konference k zahájení projektu „Od analýz ke koordinaci sociálních služeb v Děčíně“
Pilotní tréninky hotel Zlatý Orel K1- K14 Výsledky hodnocení tréninku kompetencí: Bilanční workshop hotel Troyer
VLIV DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL NA KVALITU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Lenka ZAJÍČKOVÁ, Jaroslav BURIAN, Vít VOŽENÍLEK GIS v plánování.
Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská.
INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM XI. vlna Exkluzivně pro PRÁVO Legislativní změny.
Spokojenost občanů Kladna s místním společenstvím a bezpečností 2010.
Sára Motyčková 9.B 2015/2016 Název úkolu: Životní prostředí - Jak se vám žije ve Veselí nad Moravou? Číslo úkolu: 28 Zadání úkolu: Vytvoř a následně zpracuj.
Aktivním přístupem ke změně v SVL města Litvínova CZ /0.0/0.0/15_042/
Dotazníkové šetření. Cílem ankety je zjistit potřeby obyvatel města Toužim, zlepšit přehled městských zastupitelů o vnímání jejich potřeb z hlediska poskytování.
© 2008 AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, Brno, tel.: , ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SOCIOLOGICKÝ PRŮZKUM.
Spokojenost občanů Kladna s místním společenstvím a bezpečností 2013.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
Data získána na základě výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let. Výzkum realizován v rámci projektu Klíče pro život.
Mladí lidé a dobrovolnictví v oblasti péče o přírodu a kulturní dědictví České republiky prezentace výsledků výzkumu Tomáš Blaha Marek Zemský.
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
Spokojenost občanů Kladna s bezpečností Sonda veřejného mínění Statutárního města Kladna – stručný souhrn Již sedmým rokem je realizována sonda.
EDUCATION AT A GLANCE 2015 Country Notes a klíčová data pro ČR Převzato dne z internetové stránky ministerstva školství:
Hasiči a veřejnost Tisková konference 24. července 2008.
Kvalita života Chybí zázemí pro setkávání lidí Chybí setkávání a společně trávený čas lidí, jako prostředek komunikace, posilování sociálních vazeb atd.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Analýza marketingu města Bechyně Autor práce: Kateřina Maťhová Vedoucí práce: Ing. Marie Slabá,
Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR Tisková konference.
Místní demokracie a participace na veřejném životě
UŽIVATELÉ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ČR
Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu
Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro další osoby ohrožené sociálním vyloučením Dílčí odborná studie pro tvorbu 5. Komunitního plánu.
Hospodaření obcí v roce 2016
PROGRAM ROZVOJE OBCE TUPESY NA OBDOBÍ 2017–2024 Úvodní informace
PŘÍLOHA Č. 4 – PROFIL OSOB ŽIJÍCÍCH V DOTÁZANÝCH RODINÁCH
Analýza postavení migrantek a migrantů na území hl. m
Spokojenost občanů Kladna s místním společenstvím a bezpečností
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Analýza motivačního a stimulačního systému ve vybraném podniku.
VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI
Plán rozvoje obce Jenštejn
Spokojenost občanů Kladna s místním společenstvím a bezpečností
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Vztah řízení výkonu a pracovního hodnocení zaměstnanců ve vybraném.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Výzkum veřejného mínění
Naplňování indikátorů udržitelného rozvoje Kladno 10/2008
ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ
Strategický plán rozvoje obce pro období
Škola základ občanského života
Co říká česká veřejnost?
leden 2010 ZNAČKY Z PORTFOLIA VINAŘSKÉHO FONDU POHLEDEM OBYVATEL ČR
Transkript prezentace:

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM 2015 Závěrečná zpráva z výzkumu SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM 2015

OBSAH 1. CÍLE VÝZKUMU 5 2. METODA VÝZKUMU 6 3. HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 7 4. CELKOVÁ SPOKOJENOST OBČANŮ 15 4.1 Celková spokojenost s městem 18 4.2 Největší problém města z pohledu občanů 23 5. SPOKOJENOST OBČANŮ S JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI ŽIVOTA 24 5.1 Spokojenost občanů s jednotlivými oblastmi života ve městě 28 5.2 Důležitost jednotlivých oblastí života pro obyvatele Hradce Králové 31 6. VYBAVENOST MĚSTA, MOŽNOSTI PRO VYŽITÍ A VOLNÝ ČAS 34 6.1 Spokojenost s vybaveností pro sportovní a rekreační vyžití 40 6.2 Spokojenost s vybaveností pro kulturní a společenské vyžití 42 6.3 Hodnocení příležitostí k trávení volného času pro seniory 44 6.4 Hodnocení příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež 47 6.5 Spokojenost s nabídkou aktivit pro rodiny 50 6.6 Hodnocení rodinných center a kapacity mateřských škol 52 6.7 Hodnocení stavu a vybavenosti základních škol 55

OBSAH 7. NABÍDKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 57 7.1 Spokojenost s nabídkou sociálních služeb 59 7.2 Návrhy na zlepšení sociálních služeb města 61 8. KVALITA BYDLENÍ A ÚDRŽBA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 62 8.1 Spokojenost s kvalitou bydlení 65 8.2 Spokojenost s údržbou veřejných prostranství 68 8.3 Spokojenost se svozem a likvidací komunálního odpadu 70 9. DOPRAVA, HLUK A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 73 9.1 Spokojenost občanů s dopravou 75 9.2 Vnímání míry hluku a znečištění ovzduší 77 10. BEZPEČNOST OBČANŮ 80 10.1 Celkový pocit bezpečí 83 10.2 Vnímání různých dimenzí pocitu bezpečí 86 10.3 Spokojenost s fungováním městské policie 87 10.4 Skupiny obyvatel vnímané jako ohrožené 89 10.5 Spokojenost s prevencí kriminality 90 10.6 Názor na užitečnost kamerového systému 92

OBSAH 11. ZAMĚSTNÁNÍ A ZAMĚSTNANOST 94 11.1 Spokojenost občanů s různými aspekty zaměstnanosti 96 11.2 Nezaměstnanost a hrozba nezaměstnanosti 97 12. KOMUNIKACE, INFORMOVANOST A SPOKOJENOST S ÚŘEDNÍKY 98 12.1 Komunikace mezi občany 102 12.2 Spokojenost s informovaností ze strany města 105 12.3 Spokojenost s přístupem úředníků MMHK 108 13. OBLAST INVESTIC 110 13.1 Spokojenost s investičními akcemi realizovanými městem 112 13.2 Prioritní oblasti pro mě městské investice 113 14. PŘÍLOHA – STRUKTURA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU 116

1. CÍLE VÝZKUMU Cílem sociologického výzkumu realizovaném na dospělé populaci města Hradec Králové byla především: Identifikace celkové spokojenosti občanů s životem v Hradci Králové s využitím indikátoru ECI A.1, identifikace spokojenosti občanů s jednotlivými oblastmi života, spokojenost občanů s veřejnými službami, spokojenost s oblastmi týkajícími se dopravy, hodnocení možností kulturního, rekreačního a sportovního vyžití, spokojenost s informovaností a činností úředníků magistrátu, hodnocení investic do jednotlivých oblastí života, vnímání bezpečnosti a řada dalších dílčích indikátorů.

2. METODA VÝZKUMU Reprezentativní kvantitativní výzkum v dospělé populaci města Hradec Králové Výběrový soubor (vzorek dotázaných) Velikost výběrového souboru: N = 1035 respondentů Cílová populace: obyvatelé Hradce Králové ve věku 18 a více let Způsob výběru vzorku: kvótní výběr na základě dat poskytnutých ČSÚ speciálně pro toto šetření (2015), kvótními znaky jsou: pohlaví, věk, nejvyšší dokončené vzdělání a městská část bydliště respondenta. Termín sběru dat: 3. červenec až 2. srpen 2015. Nástroj sběru dat - dotazník Metodika sběru a zpracování dat Přímé standardizované rozhovory vyškolených tazatelů s respondenty s využitím papírových dotazníků (face to face interviews, PAPI). Řádně vyplněné dotazníky byly podrobeny optické kontrole. Poté byly naskenovány do elektronické podoby (datových matic) v prostředí programu Remark Office. Statistické zpracování dat proběhlo v programu IBM SPSS. Interval spolehlivost: max. ± 3 % na 95% hladině významnosti. Kontrola sběru dat Sběr dat je kontrolován v souladu s pravidly kodexu Esomar. Kontrola je prováděna v těchto oblastech: správnost výběru požadované osoby podle kvóty, úplnost a správnost vyplnění dotazníku, telefonická i místní kontrola 30 % dotázaného souboru.

HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

3. HLAVNÍ ZÁVĚRY Lidé jsou s životem v Hradci Králové spokojeni. V roce 2015 je s Hradcem Králové jakožto místem, kde žijí a pracují, velmi nebo spíše spokojeno 95 % dotázaných. Vysoká míra spokojenosti řadí Hradec ve srovnání s jinými městy v ČR na čelní příčky z hlediska celkové spokojenosti obyvatel. Za největší problém města respondenti spontánně označují parkování a dopravu. Vzhledem k nízkým četnostem odpovědí však lze konstatovat, že data neindikují výrazný problém, který by trápil většinu či výraznou část obyvatel města. Respondenti v navazujících otázkách měli možnost vyjádřit svou spokojenost s jednotlivými oblastmi života ve městě a určit důležitost, kterou jim subjektivně přisuzují. Nejvíce spokojeni jsou respondenti s kvalitou okolního životního prostředí, s možnostmi věnovat se svým zálibám a koníčkům a s nabídkou základních veřejných služeb. Naopak nejnižší míru spokojenosti vyjadřují obyvatelé Hradce Králové s možnostmi zaměstnání ve městě a s možností účastnit se místního plánování. Ve všech oblastech, které byly zkoumány i v předchozích vlnách výzkumu, pozorujeme nárůst spokojenosti respondentů. Oblastem, se kterými respondenti vyjadřují spokojenost, současně přisuzují i vysokou míru důležitosti, kterou pro ně mají. Výjimkou je možnost zaměstnání ve městě, která vykazuje druhou nejvyšší důležitost, ale současně druhou nejnižší míru průměrné spokojenosti.

HLAVNÍ ZÁVĚRY V další části dotazníku měli obyvatelé města možnost vyjádřit se k dalším oblastem jeho fungování. Respondenti vyjádřili vysokou míru spokojenosti s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití (86 % spokojeno) i s možnostmi pro kulturní a společenské vyžití (87 %; oproti roku 2013 se však jedná o pokles o 5 %). Téměř tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že v Hradci Králové je dostatek příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež. Silnější přesvědčení o dostatečné nabídce vykazují mladší věkové skupiny a osoby z domácností s nezaopatřenými dětmi. Příležitosti k trávení volného času pro seniory ve městě považuje za dostatečné více než polovina dotázaných. Téměř dvě třetiny dotázaných pozitivně hodnotí prorodinné klima ve městě, pouze necelá třetina však považuje za dostatečný počet rodinných center či míst, kde mohou rodiny společně trávit čas. Problematicky je občany hodnocena kapacita mateřských škol, kterou 40 % dotázaných považuje za nedostatečnou (jako dostatečnou ji vnímá pouze pětina dotázaných). Kapacitu mateřských škol kritičtěji hodnotí relevantní sociodemografické skupiny (ženy, osoby ve věku 25-44 let, lidé z domácností s nezaopatřenými dětmi, osoby v domácnosti nebo na mateřské dovolené). Stav a vybavenost základních škol hodnotí respondenti převážně jako dobré (57 %) necelá desetina je považuje za nevyhovující. Hodnocení se oproti poslednímu měření z roku 2013 výrazněji nezměnilo. Nadpoloviční většina respondentů je spokojena s možnostmi řešení obtížných životních situací a s nabídkou sociálních služeb ve městě, 14 % je nespokojeno.

HLAVNÍ ZÁVĚRY Naprostá většina dotázaných deklaruje spokojenost s kvalitou svého bydlení. V porovnání s rokem 2013 vzrostl podíl spokojených respondentů o 5 %. Nárůst spokojenosti pozorujeme také v oblasti údržby veřejných prostranství. Devět desetin dotázaných je spokojeno s úklidem a údržbou veřejných prostranství i se svozem a likvidací komunálního odpadu. V obou oblastech pozorujeme nárůst spokojenosti o 6 %. Celkově jsou občané s jednotlivými aspekty dopravní situace spokojenější než v roce 2013, výjimku tvoří pouze počet parkovacích míst poblíž bydliště (pokles o 7 %) a spokojenost s vybavením města pro pěší dopravu (beze změny). S dopravou úzce souvisí i úroveň hluku a znečištění ovzduší ve městě. Převážnou většinu obyvatel města tyto negativní jevy neobtěžují – hlukem se cítí obtěžována necelá čtvrtina respondentů, znečištěným ovzduším pak necelá pětina. Ve srovnání s rokem 2013 poklesl podíl těch, kdo se cítí obtěžováni hlukem (-7 %) i znečištěným ovzduším.(-3 %). Většina dotázaných se v místě svého bydliště cítí bezpečně, desetina pocit bezpečí nemá. Menší pocit bezpečí zažívají senioři, kteří jsou i samotnými respondenty považováni za nejohroženější skupinu hradeckých občanů. Činnost městské policie hodnotí více než dvě třetiny respondentů pozitivně. Ve srovnání s rokem 2013 se spokojenost zvýšila o 6 %. Lidé, kteří spokojeni nejsou, jako důvod nejčastěji uvádějí nízkou aktivitu policistů a malou přítomnost v terénu.

HLAVNÍ ZÁVĚRY Ve srovnání s rokem 2013 se zvýšila spokojenost se všemi zkoumanými aspekty zaměstnanosti. Respondenti vyjadřují větší spokojenost se svým zaměstnáním, možnostmi rekvalifikace, nabídkou zajímavých pracovních míst ve městě i spokojenost s podporou podnikatelských závěrů, výrazně optimističtější jsou i v hodnocení šancí nalézt nové zaměstnání. S přístupem úředníků magistrátu jsou spokojeny dvě třetiny dotázaných, desetina je nespokojena. Nespokojení respondenti úředníkům MMHK vytýkají zejména neochotu, nezájem a aroganci. V rámci hodnocení jednotlivých komunikačních kanálů občané vyjadřují jasně převažující spokojenost jak se zpravodajem Radnice, tak s informovaností prostřednictvím magistrátních úředníků i webových stránek města. Pouze 7 % dotázaných by uvítalo i jiné prostředky informování. Nadpoloviční většina respondentů je s výběrem investičních akcí realizovaných městem spokojena, nespokojenost vyjadřuje jen 12 % dotázaných. Třetina těch, kdo vyjádřili nespokojenost, pak za zbytečnou považuje výstavbu nových obchodních center, desetina zmiňuje investice do fotbalového/hokejového stadionu nebo drahých sportovišť. Pokud by respondenti sami měli možnost ovlivnit, do kterých oblastí budou investovány prostředky z městského rozpočtu, nejvýše řadí oblast výstavby startovacích bytů pro mladé rodiny a úpravu veřejných prostranství města. Naopak nejnižší míru podpory od dotázaných inkasuje podpora neziskových organizací působících na území města a podpora hokejového a fotbalového klubu.

DOPORUČENÍ Hradec Králové je podle dat z našeho výzkumu svými občany vnímán jako příjemné město pro život. Spokojenost s různými aspekty života a práce v metropoli východních Čech se navíc ve srovnání s poslední vlnou výzkumu v roce 2013 v naprosté většině případů zvýšila. I přes uvedenou vysokou spokojenost s mnoha oblastmi pracovního i soukromého života náš výzkum identifikoval témata, kde spokojenost hradeckých občanů zaostává za důležitostí, kterou danému okruhu připisují. Pokud se město v rámci svých možností na tyto oblasti zaměří a bude své úsilí komunikovat občanům, lze počítat s pozitivním přijetím takových aktivit a snížením uvedených deficitů. Platí to například pro přístup města k seniorům. Celá třetina dotázaných se domnívá, že možnosti pro trávení jejich volného času jsou menší, než by bylo pro tuto skupinu optimální. Senioři jsou navíc vnímáni jako jednoznačně nejohroženější skupina hradecké populace z hlediska bezpečnosti a nedostatečná prevence kriminality vystupuje z našich dat jako další výrazný deficit spokojenosti s životem ve městě. Ani nabídka sociálních služeb, na nichž jsou starší lidé často závislí, není vnímána jako optimální. I ve světle probíhajícího stárnutí české populace by město nemělo zapomínat na tuto skupinou obyvatel a snažit se v rámci svých možností o zlepšení jejich situace a jejich aktivizaci a integraci. Prostor pro zlepšení představuje existuje v očích respondentů i v přístupu k rodinám s dětmi a k mládeži. Nabídka příležitostí pro trávení volného času dětí a mládeže zaostává stavem, který by dotázaní považovali za optimální. Ani Hradci se nevyhýbá problém s nedostatkem míst v mateřských školkách, spokojenost s touto oblastí je vůbec nejnižší ze všech okruhů, jichž se výzkum týkal (přestože se od roku 2013 zvýšila). Rovněž rodinných a mateřských center je podle respondentů nedostatek a řešení bytové situace mladých rodin je pokládáno za jednu z nejdůležitějších městských investic. Město by tedy mělo kvalifikovaně analyzovat demografické trendy, týkající se Hradce i blízkého okolí a snažit se na jejich důsledky připravovat.

(titulkový indikátor A.1) Spokojenost s jednotlivými oblastmi RYCHLÝ PŘEHLED Celková spokojenost (titulkový indikátor A.1) Spokojenost s jednotlivými oblastmi meziroční srovnání (rozdíl 2015-2013) v % +9 +5 -- +10 +8 v %; podíl osob, které jsou s danou oblastí života spokojeny (odpověď 7-10 na škále 0-10) Index obecné spokojenosti (0-10): 8,08 meziroční srovnání (rozdíl 2015-2013) Nejdůležitější oblasti pro obyvatele HK (TOP 3) Mezilidské vztahy (2,5) Možnost zaměstnání (3,0) Kvalita okolního prostředí (3,3) -- +3 +6 +1 -5 +5 Nejdůležitější oblasti pro investice města (TOP 3) Řešení bytové situace mladých rodin výstavbou startovacích bytů (4,3) Úprava veřejných prostranství města (4,4) Budování infrastruktury pro cyklisty (4,7) Největší problém města z hlediska občanů Parkování Doprava, infrastruktura, dopravní situace

RYCHLÝ PŘEHLED 57,4 67,8 57,8 Hodnocení dalších oblastí (rozdíl 2015-2013) Spokojenost s informovaností (rozdíl 2015-2013) +13 +5 -- +6 +4 +9 -- Vnímání hluku a znečištění ovzduší +8 +6 Spokojenost s dopravou (rozdíl 2015-2013) +3 +1 +5 +8 -- +6 +12 -7 Vnímání bezpečí INDEX SPOKOJENOSTI S RŮZNÝMI ASPEKTY ZAMĚSTNANOSTI: 57,4 INDEX MÍSTNÍ SOCIABILITY: 67,8 INDEX SPOKOJENOSTI S OBLASTMI SPOJENÝMI S DOPRAVOU 57,8

CELKOVÁ SPOKOJENOST OBČANŮ

4. CELKOVÁ SPOKOJENOST OBČANŮ CELKOVÁ MÍRA SPOKOJENOSTI Celková míra spojenosti obyvatel Hradce Králové se drží na velmi vysokých hodnotách. V roce 2015 je s Hradcem Králové jakožto místem k životu a práci velmi nebo spíše spokojeno 95 % dotázaných, což představuje 1% nárůst oproti šetření z roku 2013. Oproti poslednímu měření pozorujeme také 10% nárůst osob, které jsou velmi spokojené. Srovnáním titulkového indikátoru A.1 s jeho hodnotami v jiných českých městech výzkum potvrzuje trend naznačený již v předchozích vlnách výzkumu, tj. že Hradec Králové si uchovává čelní pozici z hlediska obecné míry spokojenosti svých obyvatel. Vysoká míra spokojenosti občanů se odráží také v indexu obecné spokojenosti, který v možném rozsahu od 0 do 10 dosahuje hodnoty 8,08 bodu. Vyšší podíl velmi spokojených vykazují lidé, kteří se v Hradci narodili, lidé s VŠ vzděláním, mladí lidé ve věku 18-24 let, dále osoby žijící v rodinných domech a lidé bydlící na Pražském předměstí. Naopak nižší míru spokojenosti vykazují nezaměstnaní lidé. Celkově však můžeme konstatovat, že obecná míra spokojenosti výrazně nevariuje dle sociodemografických charakteristik respondentů. Nespokojenost s Hradcem Králové jakožto místem, kde žijí a pracují, vyjádřilo pouze 5 % dotázaných. Většina nespokojených však neuvedla konkrétní příčinu své nespokojenosti. V rámci konkrétních uvedených důvodů se nevyskytuje dominantní motiv, který by nespokojené respondenty silněji spojoval. 10% hranici výskytu překročila pouze doprava (14 %; nevyhovující komunikace, silnice) a nespokojenost s MHD, jejím nastavením a frekvencí spojů (11 %).

CELKOVÁ SPOKOJENOST OBČANŮ NEJVĚTŠÍ PROBLÉM MĚSTA Z POHLEDU OBČANŮ Největším problémem města Hradec Králové je podle spontánních odpovědí respondentů parkování (15 %; parkovací systém, parkovací místa, poplatky) a doprava (14 %; infrastruktura, hustota, zácpy). Vzhledem k nízkým četnostem odpovědí však i v tomto případě můžeme konstatovat, že data neindikují výrazný problém ve městě, který by trápil většinu či výraznou část občanů.

4.1 Celková spokojenost s městem titulkový indikátor ECI A.1 „Jak jste spokojen(a) s Vaší obcí jako místem, kde žijete a pracujete?“ (q1a) ČASOVÉ SROVNÁNÍ SPOKOJENO 95 % v %, N = 1035, populace HK 18+ N 1035 1034 95 % 94 %

Celková spokojenost s městem „Vyjádřete úroveň Vaší spokojenosti na procentní stupnici (0 = velice nízká, 10 = velmi vysoká).“ (q1b) v % v %, N = 1035, populace HK 18+ 0 = velmi nespokojen(a) 10 = velmi spokojen(a) Index obecné spokojenosti: 8,08

počet členů domácnosti Celková spokojenost občanů s městem dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

Srovnání celkové míry spokojenosti v rámci měst Zdroj: závěrečná zpráva „Spokojenost občanů s místním společenstvím 2013“ pro Hradec Králové, http://indikatory.ci2.co.cz/cs/eci . Zdroj dat: www.timur.cz; www.opava.cz; www.koprivnice.cz Graf: AUGUR Consulting

Důvody nespokojenosti „Jaký je důvod Vaší nespokojenosti?“ (q1c) v %; N = 37, respondenti, kteří jsou velmi nebo spíše nespokojeni, kategorizace spontánních odpovědí. Nízké četnosti.

4.2 Největší problém města z pohledu občanů „Co považujete za největší, nejpalčivější problém našeho města? Co je potřeba v Hradci Králové vyřešit v prvé řadě?“ (q9) v %; N = 746, respondenti, kteří vyjádřili názor, kategorizace spontánních odpovědí.

SPOKOJENOST OBČANŮ S JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI ŽIVOTA VE MĚSTĚ

5. SPOKOJENOST S JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI ŽIVOTA VE MĚSTĚ SPOKOJENOST OBČANŮ S JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI ŽIVOTA VE MĚSTĚ Respondenti měli v navazujících otázkách možnost vyjádřit svou spokojenost či nespokojenost se sedmi vymezenými oblastmi života ve městě, u šesti z nich dále hodnotili důležitost formou jejich seřazení od nejdůležitější po nejméně důležitou (položka kvalita veřejných prostranství určených k odpočinku nebyla do výčtu zahrnuta). Respondenti hodnotili položky na škále od 0 (velmi nespokojen/a) do 10 (velmi spokojen/a). Pro účely srovnání s předchozími vlnami výzkumu byly odpovědi zkategorizovány do tří kategorií – spokojen/a (hodnoty 7-10), ani spokojen/a, ani nespokojen/a (4-6), nespokojen/a (0-3). Ve všech srovnávaných položkách pozorujeme nárůst podílu spokojených respondentů. Nejvyšší míru spokojenosti vykazují respondenti s kvalitou okolního životního prostředí. 78 % z nich vyjadřuje s touto oblastí spokojenost, což je o 9 % více než v šetření z roku 2013. Téměř tři čtvrtiny dotázaných jsou dále spokojeny s možnostmi věnovat se svým zálibám a koníčkům (74 %; +5 % oproti roku 2013) a s nabídkou základních veřejných služeb (72 %). 70 % dotázaných dále vyjadřuje spokojenost s kvalitou veřejných prostranství určených k odpočinku (+10%) a dvě třetiny respondentů jsou spokojené s mezilidskými vztahy ve městě či v místě jejich bydliště (+8%). Naopak nejnižší míru spokojenosti vyjadřují občané Hradce Králové s možnostmi zaměstnání ve městě (37 %) a s možností účastnit se plánování a rozhodování o věcech veřejných (36 %).

SPOKOJENOST S JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI ŽIVOTA VE MĚSTĚ Pro účely další analýzy i jako nástroj pro budoucí srovnání byly vypočteny průměrné míry spokojenosti s jednotlivými oblastmi života ve městě. Ty dosahují následujících hodnot: kvalita okolního životního prostředí: 7,56 možnosti věnovat se svým zálibám a koníčkům: 7,5 základní veřejné služby (zdravotní a sociální služby, školy, veřejná doprava, atd.): 7,42 kvalita veřejných prostranství určených k odpočinku: 7,1 mezilidské vztahy ve městě (v místě bydliště): 6,93 možnosti zaměstnání ve městě: 6,04 možnosti účastnit se místního plánování a rozhodování o veřejných věcech: 5,94

SPOKOJENOST S JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI ŽIVOTA VE MĚSTĚ DŮLEŽITOST JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ PRO OBČANY MĚSTA Nejdůležitější jsou pro respondenty mezilidské vztahy (2,5), dále následuje možnost zaměstnání (3,0), možnost uskutečňovat své zájmy a záliby (3,3), kvalita okolního životního prostředí (3,3) a oblast základních veřejných služeb (3,5). Zřetelně nejnižší důležitost má pro dotázané možnost zapojení se do akcí místního plánování dalšího rozvoje města (5,3). Oproti předchozí vlně výzkumu se zvýšila důležitost kvality okolního životního prostředí, naopak mírně poklesla oblast základních veřejných služeb. Z hlediska sociodemografických charakteristik nepozorujeme v hodnocení důležitosti zkoumaných oblastí výraznější rozdíly. Starší lidé (55+) kladou větší důraz na kvalitu životního prostředí a základní veřejné služby, menší logicky na možnost zaměstnání. Pro mladší respondenty má vyšší důležitost možnost realizovat své zájmy a záliby. Pro osoby, které nejsou hradeckými rodáky, jsou důležitější mezilidské vztahy a možnost zaměstnání, naopak menší důležitost než hradečtí rodáci přisuzují kvalitě prostředí a základním veřejným službám. Občané Hradce s oblastmi, kterým přisuzují vysokou míru důležitosti, vyjadřují také vysokou míru spokojenosti. Výjimkou je oblast „možnosti zaměstnání ve městě“, která ze sledovaných položek vykazuje druhou nejvyšší důležitost, ale současně druhou nejnižší míru průměrné spokojenosti.

5.1 Spokojenost občanů s jednotlivými oblastmi života ve městě „Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi života..? Svou odpověď zvolte na škále od 0 do 10, kde 0 znamená „velmi nespokojen/a“ až 10 „velmi spokojen/a“.“ (q2-8) průměr* 7,56 7,50 7,42 7,10 6,93 6,04 5,94 v %, N = 1035, populace HK 18+ *Průměr na škále od 0 (velmi nespokojen/a) do 10 (velmi spokojen/a). Čím vyšší hodnota, tím vyšší spokojenost.

Spokojenost občanů s jednotlivými oblastmi života ve městě „Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi života..? Svou odpověď zvolte na škále od 0 do 10, kde 0 znamená „velmi nespokojen/a“ až 10 „velmi spokojen/a“.“ (q2-8) v % PRŮMĚRNÁ MÍRA SPOKOJENOSTI S JEDNOTLIVÝMI OBLASTMI ŽIVOTA VE MĚSTĚ

Spokojenost občanů s jednotlivými oblastmi života ve městě – meziroční srovnání „Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi života..? Svou odpověď zvolte na škále od 0 do 10, kde 0 znamená „velmi nespokojen/a“ až 10 „velmi spokojen/a“.“ (q2-8) meziroční srovnání (rozdíl 2015-2013) +9 +5 -- +10 +8 Graf vynáší % podíl osob, které jsou s danou oblastí života spokojeny (odpověď 7-10 na škále od 0 (velmi nespokojen/a) do 10 (velmi spokojen/a). * Položky v předchozích letech nebyly měřeny. v %

5.2 Důležitost jednotlivých oblastí života pro obyvatele Hradce Králové „Seřaďte prosím níže uvedené položky (oblasti života) podle důležitosti (významu), kterou pro Vás osobně mají.“ (q73-78) Graf prezentuje průměry pořadí položek, které respondenti seřadili podle významu, který pro ně mají. Čím více se hodnoty v grafu blíží hodnotě „1“, tím větší důležitost testovaná položka – oblast života pro respondenty má. Nejnižší důležitost Nejvyšší důležitost Nejdůležitější jsou pro respondenty mezilidské vztahy (2,5), dále pak možnost zaměstnání (3,0), možnost uskutečňovat své zájmy a záliby a kvalita okolního životního prostředí (3,3). Oproti předchozí vlně výzkumu se zvýšila důležitost kvality okolního životního prostředí, naopak mírně poklesla oblast základních veřejných služeb.

Důležitost konkrétních oblastí života pro obyvatele Hradce Králové detailněji (ar. průměry - reorientováno) 1 = nejméně důležité 6 = nejvíce důležité 1 = nejméně důležité 6 = nejvíce důležité mezilidské vztahy možnost zaměstnání kvalita okolního životního prostředí možnost uskutečňovat vaše zájmy a záliby základní veřejné služby možnost účastnit se akcí lokálního (místního) plánování dalšího rozvoje města mezilidské vztahy možnost zaměstnání kvalita okolního životního prostředí možnost uskutečňovat vaše zájmy a záliby základní veřejné služby možnost účastnit se akcí lokálního (místního) plánování dalšího rozvoje města

Důležitost konkrétních oblastí života a spokojenost s nimi nejvíce Nadprůměrná spokojenost, ale nižší důležitost Průměrná důležitost (pořadí 1-6): 3,50 Nadprůměrná spokojenost, vysoká důležitost Spokojenost Průměrná spokojenost (škála 0-10): 6,89 Občané Hradce s oblastmi, kterým přisuzují vysokou míru důležitosti, vyjadřují také vysokou míru spokojenosti, Výjimkou je oblast „možnosti zaměstnání“, která ze sledovaných položek vykazuje druhou nejvyšší průměrnou důležitost, ale současně druhou nejnižší míru průměrné spokojenosti. nejméně Podprůměrná spokojenost i důležitost Nadprůměrná důležitost, ale nižší spokojenost nejméně nejvíce Důležitost N = 1035, populace HK 18+

VYBAVENOST MĚSTA, MOŽNOSTI PRO VYŽITÍ A VOLNÝ ČAS

6. VYBAVENOST MĚSTA, MOŽNOSTI PRO VYŽITÍ A VOLNÝ ČAS VYBAVENOST PRO SPORTOVNÍ, REKREAČNÍ, KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ VYŽITÍ Respondenti vyjadřují vysokou míru spokojenosti s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití i s možnostmi pro kulturní a společenské vyžití. Více než čtyři pětiny dotázaných (82 %) jsou spokojené s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití, nespokojená jsou pouze 4 % dotázaných. Nespokojení respondenti postrádají koupaliště s dostatečnou kapacitou, fotbalový stadion, hřiště pro starší osoby a cyklostezky. 87 % respondentů je dále spokojeno (34 % velmi, 53 % spíše spokojeno) s vybavenost města pro kulturní a společenské vyžití. Byť se jedná stále o velmi vysokou hodnotu, oproti měření z roku 2013 pozorujeme pokles spokojených o 5 % (zvýšil se však podíl respondentů, kteří odpověděli možností „nehodnotím“). Nespokojenost vyjadřují pouze 3 % respondentů. Tito by uvítali hudební klub či jejich větší počet, větší počet koncertů a obecně kulturních akcí a část z nich by dále uvítalo koncertní halu ve městě. S ohledem na převládající spokojenost však na otázku odpovídal velmi nízký počet respondentů (31). Z hlediska věku je podíl velmi spokojených respondentů s možnostmi sportovního, rekreačního i kulturního vyžití nejvyšší u mladých lidí (18-24), ve vyšších věkových skupinách postupně klesá (ve prospěch odpovědí „spíše spokojen/a“ a „nehodnotím“). Naopak mírně vyšší míru nespokojenosti s možnostmi pro sportovní a rekreační vyžití (9 %) i kulturní a společenské vyžití (11 %) pak oproti celku vykazují obyvatelé Moravského předměstí.

VYBAVENOST MĚSTA, MOŽNOSTI PRO VYŽITÍ A VOLNÝ ČAS PŘÍLEŽITOSTI K TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU PRO SENIORY Nadpoloviční většina dotázaných (53 %) se domnívá, že ve městě je dostatek příležitostí k trávení volného času pro seniory, necelá pětina (19 %) si to nemyslí. Oproti šetření z roku 2013 se výrazně zvýšil podíl respondentů, kteří vůči daném tématu zaujali stanovisko, v současné vlně výzkumu tak vzrostl (o 13 %) nejen podíl těch, kdo s tvrzením souhlasí, ale i těch, kdo si myslí opak (o 5 %). 86 % dotázaných současně považuje dostatek příležitostí k trávení volného času pro seniory za velmi nebo spíše důležitý. V rámci diferenční analýzy srovnávající míru důležitosti a spokojenosti (dostatečnosti) tak lze konstatovat 33% deficit spokojenosti (dostatek příležitostí) vůči důležitosti, která je dané oblasti obyvateli připisována. Vysokou míru připisované důležitosti pozorujeme zejména u mladších seniorů (55-64 let) i u osob ve věku ve věku 65 a více let. Tyto věkové skupiny současně vyjadřují i vyšší spojenost s možnostmi trávení volného času pro seniory ve městě, 24 % respondentů ve věku 65 a více let však současně stávající možnosti považuje za nedostatečné.

VYBAVENOST MĚSTA, MOŽNOSTI PRO VYŽITÍ A VOLNÝ ČAS PŘÍLEŽITOSTI K TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU PRO DĚTI A MLÁDEŽ Téměř tři čtvrtiny respondentů (72 %) se domnívají, že v Hradci Králové je dostatek příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež, což představuje 5% nárůst ve srovnání s rokem 2013. Dalších 12 % dotázaných se domnívá, že takovýchto příležitostí ve městě dostatek není, 16 % nedokáže otázku posoudit. Pozitivně lze nahlížet skutečnost, že silnější přesvědčení („rozhodně je dostatek“) o dostatečné nabídce příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež vykazují mladší věkové skupiny (18-24 let, 25-34 let) a osoby z domácností s nezaopatřenými dětmi. Více než devět desetin (91 %) považuje dostatek příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež za velmi nebo spíše důležitý. I zde pozorujeme vyšší podíl těch, pro které je dostatek nabídky důležitý, než těch, kdo ji považují za dostatečnou. Rozdíl dosahuje hodnoty 19 %. Jak v případě nabídky volnočasových aktivit pro seniory, tak v případě volnočasových aktivit pro děti a mládež převisy důležitostí nad spokojeností (dostatek možností) indikují, že by občané Hradce uvítali kroky magistrátu směrem k dalšímu rozvoji nabídky příležitostí v rámci těchto oblastí.

VYBAVENOST MĚSTA, MOŽNOSTI PRO VYŽITÍ A VOLNÝ ČAS NABÍDKA AKTIVIT PRO RODINY, RODINNÁ CENTRA A KAPACITA MATEŘSKÝCH ŠKOL Více než polovina dotázaných (62 %) pozitivně hodnotí prorodinné klima ve městě, nespokojenost vyjádřilo pouze 7 % dotázaných, 31 % nedokáže danou oblast posoudit či nemá osobní zkušenost. Pouze 29 % respondentů však považuje za dostatečný počet rodinných a mateřských center, kde mohou rodiny společně trávit čas. Necelá čtvrtina (23 %) považuje nabídku daných center ve městě za nedostatečnou, téměř polovina pak otázku nedokázala posoudit (48 %). Co se týče respondentů z domácností s nezaopatřenými dětmi, 38 % z nich považuje počet center za dostatečný, 30 % za nedostatečný. Podobně i ve skupině osob v domácnosti nebo na mateřské dovolené mírně převažuje pozitivní hodnocení. Téměř polovina této skupiny (47 %) považuje nabídku za dostatečnou, 38 % by však uvítalo více zařízení tohoto typu ve městě. Pouze pětina dotázaných (20 %) považuje kapacitu mateřských škol v Hradci Králové za dostatečnou, podle dalších 40 % respondentů je kapacita nedostatečná, dalších 40 % otázku nedokáže posoudit. Pohled na hodnocení z hlediska sociodemografických charakteristik respondentů dále ukazuje, že relevantní sociodemografické skupiny častěji než celek hodnotí kapacitu mateřských škol ve městě jako nedostatečnou. Jedná se zejména o: ženy (kapacita hodnocena jako nedostatečná; 45 %), osoby ve věku 25-44 let (47-54 %), osoby v domácnosti nebo na mateřské dovolené (76 %), osoby ze tří a vícečlenných domácností (48-52 %) a z domácností s nezaopatřenými dětmi (53 %).

VYBAVENOST MĚSTA, MOŽNOSTI PRO VYŽITÍ A VOLNÝ ČAS HODNOCENÍ STAVU A VYBAVENOSTI ZÁKLADNÍCH ŠKOL Stav a vybavenost základních škol považují respondenti převážně za dobrý (celkem 57 %, z toho 14 velmi dobrý, 43 % spíše dobrý), 9 % jej považuje za nevyhovující, 37 % dotázaných jej není schopno posoudit. Hodnocení se oproti poslednímu měření z roku 2013 výrazněji nezměnilo, o 5 % se zvýšil podíl respondentů, kteří stav a vybavenost základních škol považují za velmi dobrý (na 14 %) a snížil se i počet těch, kdo jej vnímají jako nevyhovující. Nespokojení respondenti nejčastěji jako důvod svého negativního hodnocení nejčastěji uváděli zastaralé, nemoderní vybavení a pomůcky (46 %), méně často pak zastaralé metody výuky a práci kantorů (13 %) a nedostatek financí ve školství (7 %). Nižší míru spokojenosti vykazují senioři, osoby se základním vzděláním a respondenti z jednočlenných domácností, naopak vyšší míru pozitivního hodnocení lze identifikovat u respondentů z domácností s nezaopatřenými dětmi.

6.1 Spokojenost s vybaveností pro sportovní a rekreační vyžití „Do jaké míry jste spokojen(a) s vybaveností města pro sportovní a rekreační vyžití?“ (q25a) „Jaký druh vybavenosti města pro sportovní a rekreační vyžití Vám schází?“ (q25b) 82 % 81 % v % N 7/2015 = 1035 N 6/2015 = 1034 v %, N 7/2015 = 41, nejsou spokojeni s vybaveností města, kategorizace spontánních odpovědí

počet členů domácnosti Spokojenost s vybaveností pro sportovní a rekreační vyžití dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

6.2 Spokojenost s vybaveností pro kulturní a společenské vyžití „Do jaké míry jste spokojen(a) s vybaveností města pro kulturní a společenské vyžití?“ (q26a) „Jaký druh vybavenosti města pro kulturní a společenské vyžití Vám schází?“ (q26b) 87 % 92 % v % N 7/2015 = 1035 N 6/2015 = 1034 v % N 7/2015 = 31, nejsou spokojeni s vybaveností města, kategorizace spontánních odpovědí

počet členů domácnosti Spokojenost s vybaveností pro kulturní a společenské vyžití dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

6.3 Hodnocení dostatku příležitostí k trávení volného času pro seniory „Domníváte se, že je ve vašem městě dostatek příležitostí k trávení volného času pro seniory?“ (q27a) „Domníváte se, že je důležité mít ve Vašem městě dostatek příležitostí k trávení volného času pro seniory?“ (q27b) DOSTATEK 53 % DŮLEŽITÉ 86 % v %, N = 1035 v %, N = 1035 MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ VZTAH SPOKOJENOSTI A DŮLEŽITOSTI DEFICIT SPOKOJENOSTI S DOSTATKEM PŘÍLEŽITOSTÍ (-33 %) v %, N 2015 = 1035, N 2013 = 1034, N 2009 = 1034

počet členů domácnosti Hodnocení počtu příležitostí k trávení volného času pro seniory dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

počet členů domácnosti Hodnocení důležitosti příležitostí k trávení volného času pro seniory dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

6.4 Hodnocení dostatku příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež „Domníváte se, že je ve vašem městě dostatek příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež?“ (q28a) „Domníváte se, že je důležité mít ve Vašem městě dostatek příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež?“ (q28b) DOSTATEK 72 % DŮLEŽITÉ 91 % v %, N = 1035 v %, N = 1035 MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ VZTAH SPOKOJENOSTI A DŮLEŽITOSTI DEFICIT SPOKOJENOSTI S DOSTATKEM PŘÍLEŽITOSTÍ (-19 %) v %, N 2015 = 1035, N 2013 = 1034, N 2009 = 1034

počet členů domácnosti Hodnocení počtu příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

počet členů domácnosti Hodnocení důležitosti příležitostí k trávení volného času pro děti a mládež dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

6.5 Spokojenost s nabídkou aktivit pro rodiny „Jak jste spokojen(a) s aktivitami, které tvoří příznivé prorodinné klima ve městě?“ (q30a) „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti?“ (q30b) NESPOKOJENO7 % SPOKOJENO 62 % v % N = 69, nejsou spokojeni s nabídkou aktivit, kategorizace spontánních odpovědí v %, N = 1035

počet členů domácnosti Spokojenost s nabídkou aktivit pro rodiny dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

6.6 Hodnocení dostatku rodinných či mateřských center a kapacity mateřských škol „Domníváte se, že je ve Vašem městě dostatek rodinných a mateřských center, kde mohou rodiny multigeneračně trávit svůj čas?“ (q32) „Domníváte se, že kapacita mateřských škol v Hradci Králové je dostatečná?“ (q33) v %, N = 1035 v % N 7/2015 = 1035 N 6/2015 = 1034

počet členů domácnosti Hodnocení dostatku rodinných a mateřských center dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

počet členů domácnosti Hodnocení kapacity mateřských škol dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

6.7 Hodnocení stavu a vybavenosti základních škol „Jak hodnotíte stav a vybavenost základních škol?“ (q34a) „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti se stavem škol?“ (q34b) 57 % 57 % v % N 7/2015 = 1035 N 6/2015 = 1034 v %, N 7/2015 = 56, nejsou spokojeni s vybaveností škol, kategorizace spontánních odpovědí

počet členů domácnosti Hodnocení stavu a vybavenosti základních škol dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

NABÍDKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

7. NABÍDKA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Nadpoloviční většina respondentů (53 %) je spokojena s možnostmi řešení obtížných životních situací a s nabídkou sociálních služeb ve městě (12 % velmi, 41 % spíše spokojeno), 14 % je nespokojeno, zbývající třetina dotázaných nemá s využitím sociálních služeb osobní zkušenost. Většina z těch, kdo vyjádřili s danou oblastí nespokojenost, neuvedla důvod své nespokojenosti. Mezi nejčastěji konkrétní důvody pak patří nedostatečná kapacita zařízení (15 %), chování úředníků a komunikace s nimi (11 %) a poskytování podpory či upřednostňování pouze vybraných skupin obyvatelstva (9 %). Míra nespokojenosti při bližším pohledu výrazněji nevariuje v závislosti na základních sociodemografických charakteristikách respondentů. Pro dostatečné zajištění oblasti sociálních služeb by město mělo zajistit dostatečnou výši financování, kapacit a pracovníků (13 %), 7 % dotázaných dále zmínilo konkrétní podporu pro zařízení či služby pro seniory, 5 % dotázaných zmínilo vyšší odbornost a lepší přístup pracovníků. Nadpoloviční většina respondentů však na otázku nedokázala odpovědět nebo neví.

7.1 Spokojenost s nabídkou sociálních služeb „Jak jste spokojen(a) s možnostmi řešení obtížných životních situací a s nabídkou sociálních služeb ve městě?“ (q28a) „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti?“ (q29b) NESPOKOJENO14 % SPOKOJENO 53 % v % N = 149, nejsou spokojeni s nabídkou sociálních služeb, kategorizace spontánních odpovědí v %, N = 1035

počet členů domácnosti Spokojenost s nabídkou sociálních služeb dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

7.2 Návrhy na zlepšení sociálních služeb města „Co by mělo podle Vás město zajistit, aby byla oblast sociálních služeb dostatečně zajištěná?“ (q31) v %, N = 1035, populace HK 18+, kategorizace spontánních odpovědí

KVALITA BYDLENÍ A ÚDRŽBA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

8. KVALITA BYDLENÍ A ÚDRŽBA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Naprostá většina dotázaných (95 %) deklaruje spokojenost s kvalitou svého bydlení. V porovnání s rokem 2013 se zvýšil podíl respondentů spokojených s kvalitou svého bydlení o 5 %. Respondenti, kteří projevili nespokojenost s kvalitou svého bydlení (5 % v celém souboru), vyjadřují nespokojenost zejména s výší nájmu, hlukem či prachem a velikostí prostoru obydlí. Vyšší podíl respondentů, kteří jsou s kvalitou svého bydlení velmi spokojeni, lze identifikovat u osob s VŠ vzděláním, s vyšším profesním statusem (řídící pracovníci), bydlících v rodinných domech a u obyvatel Nového Hradce Králové. Spokojenost s kvalitou bydlení se u obyvatel Hradce Králové téměř vyrovnává důležitosti, které kvalitě bydlení připisují (99 % považuje kvalitu bydlení za důležitou, rozdíl mezi spokojeností a důležitostí činí – 4%). ÚDRŽBA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ A SVOZ A LIKVIDACE KOMUNÁLNÍHO ODPADU Nárůst spokojenosti pozorujeme také v oblasti údržby veřejných prostranství. Celkem 86 % dotázaných je spokojeno s úklidem a údržbou veřejných prostranství (32 % velmi, 54 spíše spokojeno), nespokojena je jen desetina respondentů (11 %). Nespokojení obyvatelé nejčastěji vnímají úklid veřejných prostranství a pořádek na nich jako nedostatečný (61 %), dalších 12 % zmiňuje psí výkaly.

KVALITA BYDLENÍ A ÚDRŽBA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Podobná situace je i v případě svozu a likvidace komunálního odpadu. S touto činností je spokojeno devět desetin dotázaných (91 %, o 6 % více než v roce 2013), pouze 6 % vyjadřuje nespokojenost. Nespokojení respondenti pak jako důvod své nespokojenosti nejčastěji uvádějí přeplněné popelnice (31 %) a nepořádek u popelnic (25 %). I v případě údržby veřejných prostranství a svozu komunálního odpadu respondenti těmto oblastem připisují důležitost, která převyšuje míru jejich spokojenosti. Deficit spokojenost s údržbou veřejných prostranství dosahuje úrovně -13 %, deficit spokojenosti se svozem komunálního odpadu hodnoty -7 %.

8.1 Spokojenost s kvalitou bydlení „Jak jste spokojen(a) s kvalitou Vašeho bydlení?“ (q35a) „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti?“ (q35b) 95 % 90 % v % N 7/2015 = 51, nejsou spokojeni s kvalitou bydlení v % N 7/2015 = 1035 N 6/2015 = 1034

Spokojenost s kvalitou bydlení dle sociodemografických charakteristik 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

Hodnocení důležitosti kvality bydlení „Jak je pro Vás důležitá kvalita Vašeho bydlení? (q35c) SPOKOJENOST S BYDLENÍM SE TÉMĚŘ ROVNÁ VYSOKÉ VNÍMANÉ DŮLEŽITOSTI (-4 %) DŮLEŽITÁ 99 % v %, N = 1035 v %, N = 1035

8.2 Spokojenost s údržbou veřejných prostranství „Jak jste spokojen(a) s úklidem a údržbou veřejných prostranství (ulice, náměstí, parky)?“ (q36a) „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti?“ (q36b) NESPOKOJENO11 % SPOKOJENO 86 % v %, N = 1035 v % N 7/2015 = 113, nejsou spokojeni s údržbou veřejných prostranství v % N 7/2015 = 1035 N 6/2015 = 1034

počet členů domácnosti Spokojenost s údržbou veřejných prostranství dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

8.3 Spokojenost se svozem a likvidací komunálního odpadu „Jak jste spokojen(a) se svozem a likvidací komunálního odpadu?“ (q37a) „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti?“ (q36b) NESPOKOJENO6 % SPOKOJENO 91 % v %, N = 1035 v % N 7/2015 = 59, nejsou spokojeni se svozem a likvidací komunálního odpadu v % N 7/2015 = 1035 N 6/2015 = 1034

počet členů domácnosti Spokojenost s se svozem a likvidací komunálního odpadu dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

Hodnocení důležitosti údržby veřejných prostranství a likvidace komunálního odpadu „Jak je pro Vás důležitý úklid a údržba veřejných prostranství (ulice, náměstí, parky? (q36c) „Jak je pro Vás důležitý svoz a likvidace komunálního odpadu? (q37c) DŮLEŽITÁ 98 % DŮLEŽITÁ 99 % v %, N = 1035 v %, N = 1035

DOPRAVA, HLUK A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

9. DOPRAVA, HLUK A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z hlediska dopravní situace ve městě jsou občané nejspokojenější se dopravním značením, semafory a kruhovými objezdy (spokojeno 78 %), s kvalitou přepravy v MHD (76 %), s vybavením města pro pěší dopravu (71 %) a s frekvencí spojů MHD (71 %). S jednotlivými aspekty dopravní situace jsou spokojenější než v roce 2013, výjimku tvoří pouze počet parkovacích míst poblíž bydliště (pokles o 7 %) a spokojenost s vybavením města pro pěší dopravu (beze změny). S dopravou úzce souvisí i úroveň hluku a znečištění ovzduší ve městě. Převážnou většinu obyvatel města tyto negativní jevy neobtěžují – hlukem se cítí obtěžováno 24 % respondentů a znečištěným ovzduším 18 %. Hluk vadí častěji starším lidem (nad 55 let), vnímání míry znečištění ovzduší není diferencováno podle sociodemografických charakteristik. Ve srovnání s rokem 2013 poklesl podíl těch, kdo se cítí obtěžováni hlukem (-7 %) i znečištěným ovzduším.(-3 %).

9.1 Spokojenost občanů s dopravou „Nakolik jste spokojen(a) v Hradci Králové s následujícími oblastmi, týkajícími se dopravy?“ (q38-47) v %, N = 1035, populace HK 18+ Vypočítán na základě otázek q59-62. Variantám odpovědí byly přiřazeny hodnoty 100 / 66 / 33 / 0. Výsledný index je průměrnou hodnotou dotazovaných položek, nabývá hodnoty 0 – 100, kde vyšší znamená vyšší celkovou míru spokojenosti s oblastmi spojenými s dopravou. INDEX SPOKOJENOSTI S OBLASTMI SPOJENÝMI S DOPRAVOU 57,8

Spokojenost občanů s dopravou srovnání „Nakolik jste spokojen(a) v Hradci Králové s následujícími oblastmi, týkajícími se dopravy?“ (q38-47) meziroční srovnání (rozdíl 2015-2013) +3 +1 +5 +8 -- +6 +12 -7 Graf prezentuje souhrnný podíl odpovědí velmi spokoje/a a spíše spokojen/a. *V roce 2013 nebylo položka dotazována. v %, 2015; N = 1035, populace HK 18+, 2013; N = 1034

9.2 Vnímání míry hluku a znečištění ovzduší „Jak vnímáte míru hluku v okolí Vašeho bydliště? Hluk Vás…?“ (q48) „Jak vnímáte míru znečištění ovzduší v okolí Vašeho bydliště? Znečištěné ovzduší Vás …?“ (q49) HLUK ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 75 % 80 % 67 % 74 % v %, 2015; N = 1035, populace HK 18+, 2013; N = 1034

Vnímání míry hluku dle sociodemografických charakteristik 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

Vnímání míry znečištění ovzduší dle sociodemografických charakteristik 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

BEZPEČNOST OBČANŮ

10. BEZPEČNOST OBČANŮ POCIT BEZPEČÍ A HODNOCENÍ VYBRANÝCH SITUACÍ Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI 85 % občanů se v místě svého bydliště cítí bezpečně, 11 % pocit bezpečí nemá. Respondenti se cítí ohroženi především výskytem problémových osob v okolí (22 %) a Romy (19 %). Menší pocit bezpečí zažívají starší lidé, respondenti žijící samostatně a obyvatelé Pražského předměstí. Analýza metodou rozhodovacích stromů ukazuje, že skupinou, která se cítí nejbezpečněji, jsou lidé ve věku do 34 let, žijící v Novém Hradci Králové, na Slezském nebo Moravském Předměstí nebo v Třebeši, v jejichž domácnosti nejsou nezaopatřené děti. Všichni dotázaní z této skupiny se v místě bydliště cítí bezpečně. Respondenti byli požádáni, aby posoudili, které ze čtyř typů chování lze v dnešní hradecké realitě pokládat za bezpečné a které nikoliv. Nadpoloviční většina dotázaných si myslí, že bezpečné je být přes den doma s nezamknutými dveřmi (62 %) nebo chodit v noci po hlavních ulicích (52 %). Výrazně méně respondentů pokládá za bezpečné nechat přes noc v přízemí otevřené okno (31 %) a chodit v noci po veřejných prostranstvích (27 %). Ve srovnání s rokem 2013 se ve všech případech pocit bezpečí u respondentů zvýšil. ČINNOST MĚSTSKÉ POLICIE A PREVENCE KRIMINALITY Činnost městské policie hodnotí více než dvě třetiny respondentů pozitivně (14 % velmi spokojeno, 54 % spíše spokojeno), 15 % je naopak s její činností nespokojeno (12 % spíše, 3 % velmi nespokojeno). Dotázaní, kteří spokojeni nejsou, jako důvod uvádějí nízkou aktivitu policistů a malou přítomnost v terénu (19 % nespokojených), zabývání se nepodstatnými věcmi na úkor skutečných problémů (13 %) a zaměření pouze na dopravní přestupky a špatné parkování (13 %). Ve srovnání s rokem 2013 se spokojenost zvýšila o 6 %.

BEZPEČNOST OBČANŮ Naprostá většina respondentů pokládá za důležité aktivity zajišťující prevenci kriminality (86 %). Spokojenost s nimi je ovšem výrazně nižší – velmi či spíše je spokojeno 56 % dotázaných. Spokojenost s prevencí kriminality tedy dosahuje o 30 % nižší úrovně než důležitost, kterou jí občané přisuzují. Hlavním důvodem nespokojenosti je vnímaná absence těchto aktivit (35 %), malá aktivita policie (21 %) a malá účinnost či špatné fungování prevence (17 %). 85 % dotázaných se domnívá, že městský kamerový systém je užitečný pro prevenci kriminality. Respondenti s opačným názorem (6 %) systém označují za zásah do soukromí (35 % nespokojených), za zbytečný (24 %) a bez důkazního efektu (17 %). Nejméně jsou se systémem spokojeni nejmladší respondenti do 24 let, studenti a učni. NEJOHROŽENĚJŠÍ SKUPINA OBČANŮ Za nejohroženější skupinu hradeckých občanů jsou jednoznačně pokládáni senioři (55 %). Ostatní skupiny jsou jako ohrožené vnímány výrazně méně často (osoby se zdravotním postižením 14 %, osoby bez domova 10 %).

v %, N = 116, necítí se v místě bydliště bezpečně 10.1 Celkový pocit bezpečí „Cítíte se bezpečně v místě svého bydliště?“ (q50a) „Co je příčinou Vašeho pocitu?“ (q50b) v %, N = 1035, populace HK 18+ v %, N = 116, necítí se v místě bydliště bezpečně

Celkový pocit bezpečí analýza metodou rozhodovacích stromů růstová metoda CRT závislá proměnná celkový pocit bezpečí v místě bydliště nezávislé proměnné pohlaví, věk, vzdělání, ekon. aktivita, počet osob v domácnosti, nezaopatřené děti v domácnosti, typ bydlení, narozen/a v HK, lokalita bydliště

Celkový pocit bezpečí dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

10.2 Vnímání různých dimenzí pocitu bezpečí „Jak bezpečné je podle Vás v Hradci Králové … ?“ (q51) ČASOVÉ SROVNÁNÍ meziroční srovnání (rozdíl 2015-2013) +4 +7 +6 v %, N = 1035, populace HK 18+ v %, 2015; N = 1035, populace HK 18+, 2013; N = 1034, graf prezentuje souhrnný podíl odpovědí velmi a spíše bezpečné.

10.3 Spokojenost s fungováním městské policie „Nakolik jste spokojen(a) s fungováním městské policie?“ (q55) DŮVODY NESPOKOJENOSTI 68 % 62 % v %, N = 1035, populace HK 18+ v %, N = 159, spíše nebo velmi nespokojeni s MP

počet členů domácnosti Spokojenost s fungováním městské policie dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

10.4 Skupiny obyvatel vnímané jako ohrožené „Kterou skupinu obyvatel žijících na území města pokládáte v současné době za nejohroženější?“ (q56) v %, N = 1035, populace HK 18+

10.5 Spokojenost s prevencí kriminality „Jak jsou pro vás důležité aktivity, které zajišťují prevenci kriminality?“ (q57c) „Jak jste spokojen(a) s aktivitami, které zajišťují prevenci kriminality?“ (q57a) VNÍMANÁ DŮLEŽITOST PREVENCE SPOKOJENOST S PREVENCÍ DEFICIT SPOKOJENOSTI S PREVENCÍ (-30 %) v %, N = 1035, populace HK 18+

Důvody nespokojenosti s prevencí kriminality „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti?“ (q57b) v %, N = 116, pouze ti, kdo jsou nespokojeni s prevencí kriminality

10.6 Názor na užitečnost kamerového systému „Jaký názor máte na užitečnost městského kamerového dohlížecího systému při zjišťování protiprávního jednání, odhalování pachatelů a pro oblast prevence kriminality?“ (q58a) „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti?“ (q58b) NEUŽITEČNÝ 6 % UŽITEČNÝ 85 % v %, N = 1035, populace HK 18+ v %, N = 54, negativně hodnotí kamerový systém

počet členů domácnosti Názor na užitečnost kamerového systému dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

ZAMĚSTNÁNÍ A ZAMĚSTNANOST

11. ZAMĚSTNÁNÍ A ZAMĚSTNANOST Nadpoloviční většina respondentů je spokojena se svým zaměstnáním (55 %), více než třetina s možností odborné rekvalifikace (36 %), se zajímavými pracovními místy je spokojena čtvrtina respondentů (26 %), s podporou nových podnikatelských záměrů pětina (zde ovšem 61 % respondentů nedokázalo zaujmout názor). Ve srovnání s rokem 2013 se spokojenost se všemi zkoumanými aspekty zvýšila, zejména v případě spokojenosti se zajímavými pracovními místy (+12 %). Více než čtvrtina respondentů zažila v uplynulých dvou letech buď osobně, nebo ve své rodině ztrátu zaměstnání (27 %), necelá čtvrtina (24 %) má ze ztráty zaměstnání v následujících dvou letech obavy. Čtvrtina dotázaných své vyhlídky na získání nového zaměstnání v Hradci hodnotí jako dobré (28 %). Ve srovnání s rokem 2013 se i zde situace zlepšila – méně dotázaných má bezprostřední zkušenost se ztrátou zaměstnání (- 5 %), zvýšil se podíl těch, kdo šanci na získání nové práce hodnotí jako dobrou (+8 %). Zejména v optimističtějších vyhlídkách na získání zaměstnání lze spatřovat vliv odeznění ekonomické krize a související vyšší míru důvěry v pozitivní budoucí vývoj. Obava ze ztráty zaměstnání ovšem zůstává na stejné úrovni.

11.1 Spokojenost občanů s různými aspekty zaměstnanosti „Do jaké míry jste spokojen(a) s následujícími položkami týkajícími se zaměstnanosti ve Vašem městě?“ (q59-62) ČASOVÉ SROVNÁNÍ meziroční srovnání (rozdíl 2015-2013) +1 +8 +11 +6 v %, N = 1035, populace HK 18+ v %, 2015; N = 1035, populace HK 18+, 2013; N = 1034, graf prezentuje souhrnný podíl odpovědí velmi spokojen/a a spíše spokojen/a. INDEX SPOKOJENOSTI S RŮZNÝMI ASPEKTY ZAMĚSTNANOSTI: Vypočítán na základě otázek q59-62. Variantám odpovědí byly přiřazeny hodnoty 100 / 66 / 33 / 0. Výsledný index je průměrnou hodnotou čtyř dotazovaných položek, nabývá hodnoty 0 – 100, kde vyšší znamená vyšší souhrnnou míru spokojenosti s různými aspekty zaměstnanosti. 57,4

11.2 Nezaměstnanost a hrozba nezaměstnanosti „Ztratil(a) jste Vy nebo někdo z Vašich nejbližších členů rodiny (manžel/ka, děti, rodiče) v posledních dvou letech zaměstnání?“ (q63) „Obáváte se ztráty svého zaměstnání v horizontu následujících dvou let?“ (q64) „Jak hodnotíte své reálné možnosti získat adekvátní zaměstnání v Hradci Králové v případě, že ztratíte své stávající zaměstnání?“ (q65) ZTRÁTA ZAMĚSTNÁNÍ V MINULÝCH DVOU LETECH OBAVA ZE ZTRÁTY ZAMĚSTNÁNÍ HODNOCENÍ ŠANCE NALÉZT NOVÉ ZAMĚSTNÁNÍ 27 % 24 % 28 % 32 % 25 % 16 % v %, 2015; N = 1035, populace HK 18+, 2013; N = 1034

KOMUNIKACE, INFORMOVANOST A SPOKOJENOST S ÚŘEDNÍKY MMHK

12. KOMUNIKACE, INFORMOVANOST A SPOKOJENOST S ÚŘEDNÍKY MMHK KOMUNIKACE MEZI OBČANY Většina respondentů deklaruje komunikaci a interakce v místě svého bydliště. V rámci nabídnutých možností respondenti nejčastěji lidé komunikují s přáteli či známými, které potkají na ulici (velmi často nebo občas 91 %), a se svými sousedy (87 %). Více než tři čtvrtiny (79 %) se dále setkávají či komunikují na místech k tomu určených (veřejná prostranství, restaurace, kavárny, parky, kostely apod.). Nejmenší část dotázaných (58 %) pak uvádí alespoň občasnou komunikaci s přáteli či známými v obchodech (58 %). Ve srovnání s předchozí vlnou výzkumu mírně vzrostl podíl těch, kdo v sousedství hovoří se sousedy a přáteli a kdo s lidmi komunikují v obchodech. Celkem však v rámci časového srovnání nepozorujeme výraznější změny, které by indikovaly proměny v charakteru místních či sousedských interakcí. Hodnoty jednotlivých zkoumaných položek komunikace byly agregovány do indexu místní sociability, který umožňuje v čase sledovat vývoj (zesilování či oslabování) místních či sousedských interakcí a komunikace. Jeho aktuální hodnota činí 68 bodů v možném rozpětí 0-100.

KOMUNIKACE, INFORMOVANOST A SPOKOJENOST S ÚŘEDNÍKY MMHK SPOKOJENOST S INFORMOVANOSTÍ ZE STRANY MĚSTA Nejvyšší míru spokojenosti ze sledovaných komunikačních kanálů magistrátu vykazuje zpravodaj Radnice, se kterým vyjadřuje spokojenost 80 % dotázaných. Nespokojených se zpravodajem jsou pouze 3 % dotázaných. S informovaností prostřednictvím magistrátních úředníků pak vyjadřuje spokojenost 61 % respondentů. Oproti roku 2013 se o 8 % zvýšila spokojenost respondentů s informovaností prostřednictvím webových stránek města a webové stránky města aktuálně dosahují 58% míry spokojenosti. V rámci výhrad vůči zpravodaji Radnice se ve skupině nespokojených vyskytl nejčastěji požadavek na omezení reklam (48 %), posílení objektivity zpravodaje (33 %) a požadavek na včasnější informování o plánovaných akcích. Je nutno ovšem zdůraznit, že zmíněné výtky vyjadřují mínění velmi malé skupiny respondentů (n=40). Respondenti, kteří vyjádřili nespokojenost s informovaností prostřednictvím webových stránek města (3 %), jako důvod své nespokojenosti nejčastěji zmiňují nepřehlednost informací a uspořádání stránek (69 %), absenci detailnějších informací o plánech města a připravovaných akcích (44 %) a aktuálnost informací 33 %). Většina dotázaných (91 %) považuje současné komunikační kanály města za dostatečné, pouze 7 % by uvítalo i jiné prostředky informování ze strany magistrátu. Respondenti, kteří by uvítali jiné způsoby informování, zmiňují nejčastěji komunikaci prostřednictvím internetu (Facebook, sociální sítě a e-mail), případně místní rozhlas.

KOMUNIKACE, INFORMOVANOST A SPOKOJENOST S ÚŘEDNÍKY MMHK SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM ÚŘEDNÍKŮ MMHK S přístupem úředníků magistrátu je spokojeno 65 % dotázaných (14 % velmi, 51 % spíše spokojeno), což je o 3 % více než v roce 2013. 9 % respondentů je s přístupem magistrátních úředníků nespokojeno (8 % spíše, 1 % velmi nespokojeno), čtvrtina dotázaných nemá osobní zkušenost. Nespokojení respondenti úředníkům MMHK vytýkají zejména neochotu a nezájem (35 %) a aroganci (21 %).

12.1 Komunikace mezi občany „Jak často se ve Vašem sousedství setkáváte a mluvíte se sousedy a přáteli?“ (q21-24) 87 % 91 % 79 % 58 % v %, N = 1035, populace HK 18+ Vypočítán na základě otázek q21-24. Dle frekvence setkávání byly variantám odpovědí přiřazeny hodnoty 100 / 66 / 33 / 0. Výsledný index je průměrnou hodnotou čtyř dotazovaných položek, nabývá hodnoty 0 – 100, kde vyšší znamená vyšší míru setkávání a komunikace v místě bydliště. INDEX MÍSTNÍ SOCIABILITY: 67,8

Index místní sociability dle sociodemografických charakteristik 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

Komunikace mezi občany – časové srovnání „Jak často se ve Vašem sousedství setkáváte a mluvíte se sousedy a přáteli?“ (q21-24) Graf prezentuje souhrnný podíl odpovědí velmi často a občas. meziroční srovnání (rozdíl 2015-2013) +5 -1 +3

12.2 Spokojenost s informovaností ze strany města „Jak jste spokojen(a) s informovaností prostřednictvím …“ (q67-69) 80 % 76 % 58 % 49 % 61 % v %, 2015; N = 1035, populace HK 18+, 2013; N = 1034 Nejvyšší míru spokojenosti ze sledovaných komunikačních kanálů magistrátu vykazuje zpravodaj Radnice, se kterým vyjadřuje spokojenost 80 % dotázaných. Oproti roku 2013 se o 9 % zvýšila spokojenost respondentů s informovaností prostřednictvím webových stránek města.

Výhrady k webu města a městskému zpravodaji WEBOVÉ STRÁNKY MĚSTA ZPRAVODAJ RADNICE „V případě, že Vám chybí některé informace na webu města, jaké to jsou?“ (q70) „V případě, že Vám chybí některé informace ve zpravodaji Radnice, jaké to jsou?“ (q71) Jiné (spontánně) počet chystané investice 1 souhrnné informace o kult. a sport. akcích budoucí plány města jiné (spontánně) počet příběhy obyvatel města 1 dostáváme ji nepravidelně diskuse občanů a vyjádření se občanů k věcem k HK v %; N = 36, respondenti, kteří jsou nespokojení s informovaností prostřednictvím webu města, možnost více odpovědí. v %; N = 40, respondenti, kteří jsou nespokojení s informovaností prostřednictvím zpravodaje Radnice, možnost více odpovědí.

Jiné způsoby informování „Uvítal(a) byste i jiné prostředky pro informování?“ (q72a) JINÉ FORMY INFORMOVÁNÍ „Jaké jiné prostředky (způsoby) byste uvítal(a)?“ (q71) v %, N = 1035, populace HK 18+ ČASOVÉ SROVNÁNÍ N 1035 1034 jiné počet brožurky s tel. čísly 1 častější osobní kontakt s občany neví/neuvedl(a) v %; N = 70, respondenti, kteří by uvítali jiný způsob informování, možnost více odpovědí.

12.3. Spokojenost s přístupem úředníků MMHK „Nakolik jste spokojen(a) s přístupem úředníků MMHK ke klientům?“ (q66a) SPOKOJENOST S PŘÍSTUPEM ÚŘEDNÍKŮ MMHK DŮVODY NESPOKOJENOSTI „Jaký je hlavní důvod Vaší nespokojenosti“ (q66b) NESPOKOJENO 9 % SPOKOJENO 65 % v %, N = 1035, populace HK 18+ N 1035 1034 65 % 62 % v %; N = 101, respondenti, kteří jsou nespokojení s přístupem úředníků MMHK, kategorizace spontánních odpovědí.

počet členů domácnosti Spokojenost s přístupem úředníků MMHK dle sociodemografických charakteristik N 1035 488 547 108 182 176 152 181 236 114 295 404 222 105 217 121 37 33 42 57 28 291 34 58 12 N 1035 132 382 226 188 56 51 630 345 60 240 246 434 115 617 418 58 259 144 107 151 79 237 pohlaví počet členů domácnosti věk děti v dom. vzdělání typ bydlení hradecký rodák lokalita ekon. aktivita v %, N = 1035, populace HK 18+

OBLAST INVESTIC

13. OBLAST INVESTIC HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH AKCÍ REALIZOVANÝCH MĚSTEM Nadpoloviční většina respondentů (61 %) je s výběrem investičních akcí realizovaných městem spokojena (12 % velmi, 49 % spíše spokojeno), nespokojenost vyjadřuje jen 12 % dotázaných, více než čtvrtina tuto oblast nedokáže posoudit (28 %). Třetina těch, kdo vyjádřili nespokojenost, pak za zbytečnou považuje výstavbu nových obchodních center, 9 % zmiňuje investice do fotbalového/hokejového stadionu nebo drahých sportovišť, 8 % dále zmiňuje netransparentní, předražené zakázky. PRIORITNÍ OBLASTI PRO INVESTICE MĚSTA POHLEDEM OBČANŮ Respondenti dostali dále možnost seřadit oblasti, do kterých město investuje své prostředky, podle důležitosti, kterou by jim sami přisuzovali v případě, že by měli možnost ovlivnit městský rozpočet. Z nabídnutých oblastí respondenti nejvýše řadí řešení bytové situace mladých rodin výstavbou startovacích bytů (průměrné pořadí 4,3), dále úpravu veřejných prostranství města (4,4), s mírným odstupem pak následují investice do infrastruktury pro cyklisty (4,7), budování parkovacích domů za účelem uvolnění ulic od parkujících automobilů (4,8) a rozšiřování pěších zón a zón s omezenou automobilovou dopravou (4,9). Naopak nejnižší míru podpory či důležitosti od dotázaných inkasuje podpora neziskových organizací působících na území města (průměrné pořadí 7,1) a podpora hokejového a fotbalového klubu (7,0).

13.1 Spokojenost s investičními akcemi realizovanými městem „Jak jste spokojen(a) s výběrem investičních akcí realizovaných městem?“ (q20a) INVESTICE POVAŽOVANÉ ZA ZBYTEČNÉ „Které investice pokládáte za zbytečné?“ (q20b) SPOKOJENO 61 % v %, N = 1035, populace HK 18+ v %; N = 118, respondenti nespokojení s výběrem investičních akcí realizovaných městem, kategorizace spontánních odpovědí, možnost více odpovědí

13.2 Prioritní oblasti pro mě městské investice „Vedení města a zastupitelé jsou nuceni vzhledem k omezenému rozpočtu zvažovat konkrétní investice do jednotlivých oblastí života a také stanovovat priority. Představte si, že byste měl(a) Vy osobně možnost ovlivnit městský rozpočet. Seřaďte, prosím, jednotlivé body od 1 (největší důležitost) po nejméně důležité (bod 10).“ (q10-19) v %, N = 1035, populace HK 18+ JINÉ, SPONTÁNNĚ UVEDENÉ OBLASTI (s četností > 1) Jiné (spontánně) počet bezpečnost, potírání kriminality 12 doprava, řešení dopravní situace 8 více pracovních příležitostí, podpora vytváření pracovních míst 4 kultura, kulturní akce 3 Jiné (spontánně) počet výstavba, rozšíření zařízení pro seniory 3 situace s Romy 2 více zeleně podpora škol/ školek

Prioritní oblasti pro mě městské investice (průměry) „Vedení města a zastupitelé jsou nuceni vzhledem k omezenému rozpočtu zvažovat konkrétní investice do jednotlivých oblastí života a také stanovovat priority. Představte si, že byste měl(a) Vy osobně možnost ovlivnit městský rozpočet. Seřaďte, prosím, jednotlivé body od 1 (největší důležitost) po nejméně důležité (bod 10).“ (q10-19) 1 = největší důležitost 10 = nejméně důležité N = 1035, populace HK 18+, aritmetický průměr přidělených pořadí položek. Čím nižší hodnota, tím vyšší pořadí a tedy vyšší přisuzovaná důležitost.

Prioritní oblasti pro mě městské investice (průměry) 1 = největší důležitost 10 = nejméně důležité 1 = největší důležitost 10 = nejméně důležité Řešení bytové situace mladých rodin výstavbou dalších startovacích bytů. Úprava veřejných prostranství města (ulice, náměstí, parky, prostranství na sídlištích). Budování infrastruktury pro cyklisty (cyklostezky, parkovací domy, cyklopruhy). Budování parkovacích domů za účelem uvolnění ulic od parkujících automobilů. Rozšiřování pěších zón a zón s omezenou automobilovou dopravou. Budování a modernizace dětských hřišť a center pro dospívající mládež. Investice do péče a oprav významných památek města. Investice do MHD. Podpora sportovních klubů (hokej, fotbal). Podpora neziskových organizací působících na území města.

PŘÍLOHA – STRUKTURA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU

Struktura populace Hradce Králové 18+ (v %) 01: Březhrad 02: Kukleny 03: Malšova Lhota 04: Malšovice 05: Moravské Předměstí 06: Nový Hradec Králové 07: Piletice 08: Plácky 09: Plačice 10: Plotiště nad Labem 11: Pouchov 12: Pražské Předměstí 13: Roudnička 14: Rusek 15: Slatina 16: Slezské Předměstí 17: Hradec Králové - centrum 18: Svinary 19: Svobodné Dvory 20: Třebeš 21: Věkoše Celkový součet muž 48,0% 49,0% 47,6% 47,3% 46,0% 46,7% 48,7% 48,5% 49,8% 52,9% 45,7% 50,1% 51,1% 49,5% 46,2% 46,4% 47,1% 48,8% 47,7% 46,6% 47,0% žena 52,0% 51,0% 52,4% 52,7% 54,0% 53,3% 51,3% 51,5% 50,2% 54,3% 49,9% 48,9% 50,5% 53,8% 53,6% 51,2% 52,3% 53,4% 53,0% 100,0% 18-24 let 11,4% 10,6% 12,6% 9,2% 9,0% 11,9% 12,8% 10,1% 8,6% 9,5% 9,1% 10,9% 10,0% 8,8% 11,6% 8,9% 8,5% 10,3% 25-34 let 20,1% 17,3% 13,4% 13,1% 18,0% 17,9% 13,8% 16,4% 17,1% 15,0% 16,8% 16,5% 16,0% 19,2% 15,5% 14,5% 23,0% 14,6% 17,6% 35-44 let 18,5% 22,7% 15,6% 11,5% 19,8% 22,2% 19,9% 18,4% 15,9% 20,2% 20,9% 14,0% 19,0% 19,7% 15,4% 16,6% 45-54 let 20,3% 17,8% 15,1% 14,3% 21,2% 13,6% 16,9% 12,4% 18,8% 13,5% 14,4% 16,3% 12,2% 12,0% 55-64 let 16,1% 11,8% 15,8% 24,3% 17,7% 14,7% 19,4% 19,5% 18,1% 16,7% 19,6% 12,9% 21,5% 23,8% 22,4% 65+ let 21,6% 30,2% 20,8% 21,8% 28,9% 17,4% 34,7% 21,9% 18,2% 23,2% 24,0% 23,3% základní 12,3% 9,8% 10,7% 11,2% 7,6% 12,5% 12,7% 8,3% 11,3% vyučen (bez maturity) 36,1% 28,7% 34,0% 27,1% 26,0% 26,9% 45,5% 34,9% 40,0% 35,3% 35,9% 27,5% 18,6% 43,9% 36,7% 30,4% 31,2% 31,8% 24,7% 31,0% 28,3% středoškolské s maturitou 30,1% 38,9% 33,1% 40,9% 40,1% 40,4% 36,4% 33,2% 36,0% 34,6% 39,6% 30,3% 38,3% 37,5% 40,5% 37,8% 39,0% vysokoškolské 20,0% 22,5% 24,1% 22,0% 15,7% 17,5% 33,7% 20,5% 18,7% 22,9% Zdroj: ČSÚ 2015

Struktura výběrového souboru přepočteno na n = 1000 respondentů 01: Březhrad 02: Kukleny 03: Malšova Lhota 04: Malšovice 05: Moravské Předměstí 06: Nový Hradec Králové 07: Piletice 08: Plácky 09: Plačice 10: Plotiště nad Labem 11: Pouchov 12: Pražské Předměstí 13: Roudnička 14: Rusek 15: Slatina 16: Slezské Předměstí 17: Hradec Králové - centrum 18: Svinary 19: Svobodné Dvory 20: Třebeš 21: Věkoše Celkový součet muž 5 14 4 26 120 1 6 10 12 64 2 49 68 34 13 470 žena 15 31 137 76 58 79 37 530 28 8 29 57 257 20 22 139 107 147 24 72 27 1000 18-24 let 3 9 17 103 25-34 let 11 46 23 16 176 35-44 let 42 166 45-54 let 39 21 144 55-64 let 45 178 65+ let 54 40 32 7 233 základní 19 113 vyučen (bez maturity) 69 38 33 18 283 středoškolské s maturitou 104 55 41 389 vysokoškolské 30 215

Výsledná struktura výběrového souboru n = 1035 respondentů 01: Březhrad 02: Kukleny 03: Malšova Lhota 04: Malšovice 05: Moravské Předměstí 06: Nový Hradec Králové 07: Piletice 08: Plácky 09: Plačice 10: Plotiště nad Labem 11: Pouchov 12: Pražské Předměstí 13: Roudnička 14: Rusek 15: Slatina 16: Slezské Předměstí 17: Hradec Králové - centrum 18: Svinary 19: Svobodné Dvory 20: Třebeš 21: Věkoše Celkový součet muž 7 15 4 13 22 120 1 6 11 14 68 5 2 54 67 12 39 488 žena 17 16 36 139 76 53 84 40 547 32 8 29 58 259 28 144 9 10 107 151 23 79 27 1035 18-24 let 3 30 19 108 25-34 let 46 26 182 35-44 let 43 21 176 45-54 let 152 55-64 let 24 20 181 65+ let 37 38 236 základní 114 vyučen (bez maturity) 70 41 34 44 295 středoškolské s maturitou 104 33 404 vysokoškolské 57 31 222