Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky Tomáš Sirovátka, Helena Bartáková Masarykova univerzita Konference ‚Rodinná politika a životní styl rodiny‘ Praha, 21. dubna 2008 Příspěvek podle kapitoly připravované publikace Sirovátka, T., ed.2008, Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti, nakl. Albert), podpořené projektem MPSV ‚Rodina, zaměstnání, vzdělání‘ 1J 051/05-DP2

Kontext Politiky harmonizace rodiny a zaměstnání mají za cíl vytvořit vhodný rámec pro realizaci životních plánů rodičů: je proto relevantní se ptát nakolik tyto politiky odpovídají hodnotovým orientacím lidí a jejich preferencím jde o nikoliv jednosměrné, ale vzájemné ovlivňování hodnotových orientací a preferencí na jedné straně a politik na straně druhé

Otázky 1 nakolik se v České republice diferencují (diferenciace životních stylů) hodnotové orientace, preference a reálné strategie harmonizace rodiny a zaměstnání ? 2 které faktory takové diference ovlivňují ? 3 jak s těmito orientacemi a strategiemi populace korespondují i preference opatření sociální politiky ?

Metoda a data Kvantitativní analýza 2 soubory dat reprezentativní survey „Manželství, práce a rodina“, náhodný výběr, dotázána žena ve věku 20 až 40 let (a partner), (přes 2,500 respondentů, 2005) survey „Rodina, zaměstnání, vzdělání“, kvótní výběr, 2006, vzorek 1.000 respondentů ve věku 20-50 let, žijících v úplných rodinných domácnostech (dva partneři) homogenní soubor vhodný pro zkoumání uspořádání vztahu mezi rodinou, trhem práce, a sociální politikou

Struktura příspěvku 1 teoretická východiska 2 preferované uspořádání rolí v rodině a obecné hodnotové orientace 3 hlavní dimenze ‚genderového uspořádání‘ (viz Pfau-Effinger 2004) v České republice: - dělba práce v rodině - preferovaný a reálný model výchovy dětí - preferovaný a reálný způsob zapojení žen na trhu práce 4 preference v oblasti sociální politiky a jejich vazba na ‚genderové uspořádání‘ 5 diskuse možností rodinné politiky z hlediska cíle napomoci rodičům realizovat jejich životní plány

1 Teoretická východiska a obecné předpoklady Tradičně - vztah mezi rodinou a zaměstnáním jako konflikt obou sfér (Beck 1992, 1999; Beck-Gernsheim 1999) Problém harmonizace jako nové sociální riziko spojené se sociálními nejistotami (Taylor-Gooby 2005) Z této persektivy =>potřeba de-familializace, tj. oproštění členů rodiny od pečovatelských závazků (Esping-Andersen 1999)

1 Komplexní vztah rodiny a zaměstnání Jiný problém: Nedostatek péče’ (Lewis 2006) vytížením rodičů na trhu práce, otázka práva na poskytování i přijímání péče (Leira 2002, Lewis 2006) Cíl sociální (rodinné) politiky – umožnit volby v sladění rodiny a zaměstnání (diferencované životní styly a preference), a ochrana dětí proti nejistotám rodičů na trhu práce

1 Harmonizace rodiny a zaměstnání Komplexní systém vzájemně propojených voleb: - o úrovni a formě účasti rodičů na trhu práce, - o způsobu zajištění vhodné péče o děti, - o rozdělení péče a domácí práce - - a s tím vším spojené volby o genderových vztazích – - s tím souvisí i využití či potřeba opatření rodinné politiky

1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání Komplex faktorů, jež tvoří genderové uspořádání - Pfau-Effinger (2004) – interakce mezi kulturními (Hakim) a strukturálními, institucionálními faktory (Esping-Andersen, Castles, Mc Donald) Genderová kultura (hodnoty a normy – vztaženy k placené a neplacené práci, dětem a péči o ně, autonomii atp.) Genderový řád – instituce jako sociální stát, rodina, trh práce a neziskový sektor + genderová struktura jako je genderová dělba práce a vztahy moci

1 Faktory ovlivňující harmonizaci rodiny a zaměstnání – komplexní pohled Mc, Donald, Pfau-Effinger: Inkonzistence či protiklady => Institucionální zaostání – (některé) instituce se neadaptují změnám hodnot a preferencí Kulturní zaostání – dynamika kulturních norem v různých oblastech života (trh práce x rodina) je nestejná – a/nebo když kulturní normy se mění pomaleji než sociální struktury a instituce (a také rozpor obecné preference x strukturálně podmíněné preference)

2 Hodnotové základy genderového uspořádání v ČR dva preferované modely rodiny: orientace na modifikovaný model živitele a pečovatelky (‚žena vykonává méně náročné zaměstnání než její partner a přebírá větší díl péče o domácnost a děti‘) a egalitární model (‚oba partneři vykonávají stejně náročné zaměstnání a péči o domácnost a děti si dělí rovným dílem‘) + ověřuje baterie 11 položek populace v ČR je v této otázce rozdělena, v případě žen egalitární orientace převažuje orientace na modifikovaný model živitele a pečovatelky: 63% v případě mužů a 48% žen. Naproti tomu egalitární orientace byla preferovaná 37% mužů a 52 % žen Egalitární orientace narůstá se vzděláním např. ženy s vysokoškolským vzděláním: 35% orientace na modifikovaný model živitele a 65% egalitární orientace

3 Dělba práce v rodině: modifikovaný model živitele je téměř univerzální Muži - asi třetinu času v srovnání se ženami v domácí práci a péči o děti Nevýznamné rozdíly podle preferovaného modelu rodiny, vzdělání ženy či partnera (již Chaloupková 2005) Ženy vnímají dělbu práce v rodině jako problém - partneři by se měli více zapojit v péči o dítě (43%), domácnost (51%), vysokoškolačky (61%), viz též Mc Donald (2000), Chaloupková (2005)

3 Preferovaná a realizovaná péče o děti většinou je preferována péče o děti v rodině, až do věku 3 let dítěte mezi 3 až 4 roky věku třetina až polovina české populace preferuje péči mimo rodinu (po 4 letech věku dítěte už 65 až 75 % populace preferuje péči mimo rodinu) 3 až 4 roky dítěte - vysokoškoláci se odlišují relativně silnou preferencí péče mimo rodinu (48%), ZV a V (34%), SŠ (39%) Realizovaný způsob péče o děti v podstatě odpovídá zjištěným preferencím.

práce ženy podle typu úvazku - preference 3 Preferovaný model participace žen na trhu práce - odpovídá preferenci péče o dítě období podle stáří dítěte/dětí práce ženy podle typu úvazku - preference na celý úvazek na částečný úvazek zůstat doma ženy muži období po uzavření sňatku, než se narodí děti 94,0 91,5 3,5 4,7 2,5 3,7 období, kdy je některé z dětí ve věku 1-2 roky 1,4 1,2 4,1 5,4 94,6 93,4 období, kdy je některé z dětí ve věku 2-3 roky 1,8 1,6 16,1 12,6 82,1 85,8 období, kdy je některé z dětí ve věku 3-6 let 14,8 14,0 59,4 56,9 25,8 29,1 období, kdy nejmladší dítě začne chodit do školy 42,1 37,9 49,3 52,4 8,5 9,7 období po odchodu dětí z domova 94,7 3,1 2,1 1,9

3 Preferovaný model participace žen na trhu práce orientace domácností na model ´déle přerušované kariéry‘, a to až do 3 let věku dítěte i později v době, kdy dítě chodí do školy, je domácnostmi velmi často preferován částečný pracovní úvazek žen diference podle vzdělání, i když až do třetího roku věku dítěte je rozdíl mezi preferencemi žen z různých vzdělanostních skupin minimální od tří let do povinné školní docházky dítěte se více pracovní aktivitě přiklánějí vysokoškolačky (přičemž preferují především částečné úvazky – 61 % a jen 24 % plné pracovní úvazky).

3 Aktuální model participace žen na trhu práce Preferencím však reálné zapojení žen na trhu práce odpovídá v tom ohledu, že se ženy zdržují relativně dlouho mimo trh práce v době kdy pečují o malé děti do tří až čtyř let Proti svým preferencím jen málo využívají částečné pracovní úvazky - kolem 9% a nerostou (oproti 31% v průměru EU-27) (Employment in Europe 2007)

3 Problémy participace žen na trhu práce na datech Výběrových šetření pracovních sil (Kulhavý, Sirovátka 2006, data 2004: 251) bylo prokázáno: po dosažení tří let věku dítěte, kdy se začínají ženy ve větší míře vracet na trh práce, roste genderový rozdíl v míře nezaměstnanosti na 15 procentních bodů ve věku 4-7 let dítěte na 19 procentních bodů v neprospěch žen (míry obecné nezaměstnanosti rodičů s takto starými dětmi jsou 10% a 17%) u dětí starých 8-15 let je pak genderový rozdíl stále ještě 6,5 procentních bodů.

3 Problém návratu žen na trh práce 40% žen přišlo o místo nebo se obává ztráty zaměstnání (jen 13% mužů) šanci na finančně či jinak zajímavou práci ztratilo/obává se ztráty 47% žen (16% mužů), v souvislosti s péčí o děti více pociťují rizika na trhu práce ŽENY s dětmi nad 3 roky než ženy s dětmi mladšími či bezdětné a spíše vysokoškolačky v porovnání s ženami se základním vzděláním a vyučenými

4 Preference české populace ve vztahu k sociálním politikám orientovány hlavně k finančním kompenzacím za ušlý výdělek žen v době kdy pečují o děti a kompenzace nákladů na výchovu dětí Jsou takto vcelku v souladu s preferencí delšího přerušení zapojení žen na trhu páce, při nerovném rozdělení rolí na trhu práce a v rodině Vcelku konzistentní napříč populací, rozdíly patrné podle vzdělání

4 Peníze versus služby a zaměstnání (stupnice 1-7) 1 Rodiny s dětmi by měly dostat především finanční podporu, aby matky mohly zůstávat co nejdéle v domácnosti a pečovat o děti. 7 Rodiny s dětmi potřebují hlavně služby denní péče o děti, aby matky mohly jít do zaměstnání a přispívat do rodinného rozpočtu. 2,46 M 2,48 Ž 2,44 Z,V 2,11 SV 2,55 VŠ 2,83 MŽ2,21 EG2,78

4 Nejvýznamnější opatření, jež ‚usnadňují rodičovství, péči o děti a jejich výchovu a umožňují lépe kombinovat uplatnění na trhu práce a rodinné povinnosti.‘ reprezentativní survey ‚Manželství, rodina, zaměstnání‘ volba ze 17 položek) : 1. prodloužení placené mateřské dovolené s náhradou ve výši 90% předchozího platu (26,8%, muži 23,5%, ženy 30%); 2. snížení daní pro osoby s nezaopatřenými dětmi (11,8%, muži 13,1%, ženy 6,3%); 3. podstatné zvýšení přídavků na děti (10,7%, nízké vzdělání 15%, vysokoškolské vzdělání 7,7%); 4. snížení nákladů na vzdělání dětí (9,5%, nízké vzdělání 13,1%, vysokoškolské vzdělání 6,4%); 5. cenově dostupné bydlení pro rodiny s dětmi (7,8%, bez větších rozdílů); 6. podpora pružné a zkrácené pracovní doby (7,7 %, nízké vzdělání 3,7%, středoškolské a vysokoškolské vzdělání 9%, muži 5,4%, ženy 10%);

5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika Dřívější analýzy: trend k re-familizaci rodinné politiky v České republice, jenž byl započat již před rokem 1989 a posílen v období 90. let více příčin (Saxonberg a Sirovátka 2006) dědictví komunistické minulosti jako je - institucionální dědictví (fragmentace politik, ‚jesle‘) - ideologické dědictví (slabá tradice a diskreditace feministického hnutí, vnímání mateřství a rodiny jako výsostné privátní sféry svobody), - aktuální ekonomické a sociální reality transformující se společnosti (tlaky na trh práce, deficit veřejných rozpočtů)

5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika trend k re-familializaci preferencí vůči politikám má základ v reálném genderovém uspořádání společnosti (strukturálně ‚vynucené‘ preference): : tradiční dělba práce mezi muže a ženy v domácnosti reálně nižší průměrný výdělek žen - finanční kompenzace od státu je pak nazírána jako lepší řešení silná preference péče o děti v rodině až do věku 3-4 let sociální politikou je fixován model déle přerušované pracovní kariéry žen (rod.dovolená), jenž odpovídá modifikovanému modelu živitele a pečovatelky +reakce na komunistickou minulost

5 Závěr: genderové uspořádání a sociální politika Genderové uspořádání je ale konzistentní jen zdánlivě (vynucené volby) obecné hodnotové orientace jsou s ním do značné míry v rozporu. V populaci je silně zastoupena preference egalitárního modelu rodiny, u žen a lidí s vyšším vzděláním jasně převažuje. Situaci lze interpretovat tím způsobem, že se jedná o institutional lag (institucionální zaostání) sociální politiky a praktik na trhu práce ve vztahu k obecným preferencím a hodnotovým orientacím populace + roli hrají specifické preference v oblasti péče o děti

5 Aktuální dilema české rodinné politiky Jednou možností je podržení strategie odpovídající aktuálnímu genderovému uspořádání - především zlepšování dávek poskytovaných rodině, zejména vyšší kompenzace za péči o velmi malé děti. Slabá místa: konflikt mezi preferencí částečných pracovních úvazků a jejich malým využitím- to znesnadňuje harmonizaci péče o děti a zaměstnání. Strategie sociální politiky rovněž fixuje genderové rozdíly na trhu práce a v domácnosti (jde proti obecným preferencím značné části populace). Fiskální a stimulační limity ‚kompenzační strategie‘ ?

5 Aktuální dilema české rodinné politiky Alternativní možností je obohacení (a reorientace) rodinné politiky větší podporou opatření, jež odpovídají egalitárnímu modelu (modelu dvou pracovníků/dvou pečovatelů). Ta má oporu v obecných preferencích populace. Lze předpokládat, že právě změna institucionálního rámce by mohla přispět: - k celkové změně genderového uspořádání (rozšíření možností volby) - k tomu, aby rodiny mohly lépe uspořádat své strategie způsobem blízkým jejich obecnějším životním preferencím