Reforma školství, kurikula a systém kurikulárních dokumentů  Rámcový vzdělávací program (RVP), školní vzdělávací program (ŠVP)  Vašíčková Ilona, TV45-ZE

Reforma školství transformace školství = změny v oblasti školství do roku 1989 - školství jednotné, centralistické po převratu nové způsoby řízení a organizace vzdělávání: vnější transformace školství vnitřní reforma školství - „pedagogičtí nadšenci“ nové typy alternativní výuky

Waldorfské školy příprava na život znalostně, rozvojem tvůrčích schopností a sociálních dovedností dítě jako duchovní bytost s nadáním všestranného vývoje obsah: vědomostní předměty, jazyky, umělecké předměty, základ: učitel se snaží vést děti k samostatnému poznávání klasické učebnice se nepoužívají = žáci si vytvářejí vlastní ve svých sešitech důležitý prvek školy: společenství hodnocení bez známek – pouze slovní spolupráce školy a rodičů - intenzivnější (účastní se školních akcí)

Škola Montessori určeno pro děti od 3 – 7 let cíl – svobodný a spontánní rozvoj tvůrčích schopností dítěte role učitele - připravuje vhodné podmínky, sleduje dětskou činnost a stimuluje rozvoj dětí tempo vyučování přizpůsobeno možnostem dítěte bez zvonění, zasedacího pořádku a trestu hodnocení bez známek

školy církevní ve státních školách nabízeno několik odlišných programů (Obecná a Občanská škola, Základní škola, Národní škola) jednotlivé předměty vyučovány dle různých koncepcí

Bílá kniha Lisabonský summit - evropská vzdělávací politika Rada pro vzdělávací politiku - strategický dokument = únor 2001 - Bílá kniha (Národní program rozvoje vzdělávání v  České republice) = podklad k realizaci školské reformy systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy vzdělávací soustavy (Bílá kniha, 2001) 6 vzdělávacích cílů

Reforma školství základ - efektivita vzdělávání dosažení efektivity= pokud se lidé budou umět učit, mít chuť se učit a mít příležitost se učit v popředí výukové metody motivující hodnocení = sleduje osobní pokrok každého žáka školy mají větší samostatnost pro vytváření konečného modelu vzdělávání Úkol dnešního školství? = naučit žáky komunikovat s jinými lidmi, řešit problémy a rozhodovat se, týmově

Reforma kurikula ve 2. polovině 20. století - reformy kurikula v 90. letech dána volnost výběru učiva (v rozsahu 30%) českému školství vytýkána zaměřenost předávání dat a pojmů orientace hlavně na schopnosti a dovednosti dvě úrovně kurikulárních dokumentů – státní a školní.

Současný systém kurikulárních dokumentů Státní úroveň: Národní program rozvoje vzdělávání v ČR z roku 2001 (tzv. Bílá kniha) RVP – stanovuje závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy vzdělávání nově formulovány cíle vzdělávání Školní úroveň: ŠVP

Novinky kurikula hlavní cíl - osvojení klíčových kompetencí = soubor dovedností, vědomostí, schopností, postojů a hodnot, které dokážeme v určité přirozené situaci uplatňovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj různě se prolínají výsledkem celkového procesu vzdělávání podřízení obsahu učiva nahrazují pojem profil absolventa zpřesňují požadavky na výstupy školního vzdělávání

Klíčové kompetence 6 oblastí: Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní gymnaziální vzdělávání - kompetence pracovní nahrazena kompetencí k podnikavosti

Klíčové kompetence 1. Kompetence k učení žák si vybírá vhodné způsoby učení, projevuje ochotu se vzdělávat vyhledává a třídí informace, uvádí věci do souvislostí, samostatně pozoruje a experimentuje, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich 2. Kompetence k řešení problémů žák rozpozná a pochopí problém, určí způsob jeho řešení ověřuje prakticky správnost řešení problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí

3. Kompetence komunikativní formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory naslouchá druhým, vhodně na ně reaguje, zapojuje se do diskuse, obhajuje svůj názor rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů využívá informační a komunikační prostředky a technologie komunikativní dovednosti využívá k vytváření vztahů a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi 4. Kompetence sociální a personální žák spolupracuje ve skupině a podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém

5. Kompetence občanské žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí chápe základní principy zákonů a společenských norem, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy 6. Kompetence pracovní používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a  k  jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení.

Průřezová témata povinná součást základního vzdělávání okruhy aktuálních problémů současného světa rozvíjí osobnostní, postojovou a hodnotovou stránku jedince u základního a gymnaziálního vzdělávání vymezena tato témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana (u gymnaziálního vzdělávání chybí) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova témata prolínají celým obsahem vzdělávání zapojeny do vyučovacích předmětů nebo jako samostatné předměty, či formou projektů, kurzů apod. propojené s obsahem předmětů a činností žáků ve škole i mimo školu

Rámcový vzdělávací program = kurikulární dokument státní úrovně stanovující obecný rámec závazných požadavků pro jednotlivé stupně a obory vzdělání formuluje pravidla pro tvorbu ŠVP. na základních školách zaváděn od 1. 9. 2007 cíl: osvojení klíčových kompetencí možnost spojování předmětů do  vzdělávacích oblastí = snížení případů, kdy obsahy řady předmětů se vzájemně překrývají (Zeman, 2006)

Vzdělávací obsah základního vzdělávání (RVP, 2007) RVP ZV rozdělen do devíti, u gymnaziálního vzdělávání do osmi vzdělávacích oblastí: Vzdělávací oblast Vzdělávací obory Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura, Cizí jazyk Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Člověk a společnost Dějepis, Výchova k občanství Člověk a příroda Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis Umění a kultura Hudební výchova, Výtvarná výchova Člověk a zdraví Výchova ke zdraví, Tělesná výchova

Směřování k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků (RVP ZV, 2007) Úroveň RVP Úroveň ŠVP KLÍČOVÉ KOMPETENCE Cíle základního vzdělávání Výchovné a vzdělávací strategie školy Cílové zaměření Výchovné a vzdělávací vzdělávací oblasti strategie vyuč. předmětů Vzdělávací obsah Učební osnovy Očekávané výstupy Rozpracované výstupy Učivo Rozpracované učivo

Školní vzdělávací program kurikulární dokument školní úrovně zpracovány dle RVP každá škola si vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program zpracováván všemi učiteli možnost vytvoření různých povinných a  volitelných předmětů, využívání projektů a jiných forem vzdělávání za vypracování odpovídá ředitel školy nebo může pověřit svého zástupce(RVP ZV, 2005) posílení autonomie a profesionální odpovědnost učitelů (RVP ZV, 2007).

Použitá literatura FIALOVÁ, L. Aktuální témata didaktiky. Školní tělesná výchova. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010, 149 s. ISBN 978-80-246-1854-8. MALEŇÁKOVÁ, Šárka. Analýza a komparace vzdělávacího programu Základní škola a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/47091/fsps_d/. Disertační práce. MU, FSpS, Katedra pedagogiky sportu. Vedoucí práce doc. PhDr. Vlasta Vilímová, CSc. MAŇÁK, J.; JANÍK, T.; ŠVEC, V. Kurikulum v současné škole. 1. vyd. Brno: Paido, 2008. 127 s. ISBN 978-80-7315-175-1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2001. Bílá kniha.    Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2001. [online]. [cit. 2013-12-3]. Dostupné z WWW: <http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf>. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2005. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 7. 2007.    Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2005. [online]. [cit. 2013-12-3]. Dostupné z WWW: <cpkp.cz/evropskyobcan/manual/pdf/schvalena_verze_rvpvz.pdf>. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2013-12-05]. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf>. ISBN 978-80-87000-11-3. VAŠUTOVÁ, J. Kvalifikace učitelů pro permanentní změnu. In MAŇÁK, J.; JANÍK, T. Problémy kurikula základní školy: Sborník z pracovního semináře konaného dne 22. června 2006 na Ped. fak. MU. 1. vyd. Brno: MU, 2006. s. 20, 21. ISBN 80-210-4125-0. WALTEROVÁ, E. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004 ZEMAN, V. Reforma školství v České republice. Reforma školství v České republice. Praha. Člověk v tísni, 2006. [online]. [cit. 2013-12-4]. Dostupné z WWW: <varianty.cz/reforma-prirucka.pdf>.

Děkuji za pozornost