Mikuláš Koperník Mikuláš Koperník, polský matematik, astronom a lékař (1473 – 1543)

Díky Mikuláši Koperníkovi se změnil způsob nazírání na světr Díky Mikuláši Koperníkovi se změnil způsob nazírání na světr. Byl syn zámožného kupce a městského radního a stal se významným astronomem, matematikem, právníkem, stratégem a lékařem. V roce 1491 začal Koperník studovat Jagellonskou univerzitu v Krakově. K tradici školy patřila výborná úroveň ve výuce matematiky a astronomie. A zde se s ní také Koperník seznámil. Přednášena byla ale podle geocentrických představ. Koperník se rozhodl pokračovat ve studiích v Itálii, proto odjel do Boloně, kde studoval církevní právo, ale hlavně astronomii a matematiku pod vedením slavného boloňského astronoma Maria de Novary. Roku 1497 pozorovali zákryt jasné hvězdy Aldebaran Měsícem a toto pozorování bylo dalším krokem ke hledání jiného modelu sluneční soustavy. Poměrně úspěšně stanovili přesně dobu trvání tropického roku, ale Koperník si nebyl jistý, zda je to správná hodnota, a proto se později také neúčastnil reformy kalendáře. Zároveň začal studovat i medicínu, které se pak dlouhá léta věnoval, ale měl i dostatek času na svá astronomická pozorování.

Kdo to byl? Účastnil se bojů proti křižákům na straně Polska. Stal se knězem. Je autor heliocentrické soustavy. Středem vesmíru je podle něj slunce, kolem jehož se pohybují planety. Předpokládal také otáčení Země kolem své osy.

Obrázek vesmíru do té doby

Heliocentrická soustava Koperník psal své objevy jen pro učence. Jeho názory narážely na odpor církve. Sféře stálic přisuzoval klid, Zemi denní rotaci kolem osy. I on byl mínění, že za sférou není zhola nic. Ve svém zdůvodňování heliocentrické soustavy Koperník tvrdil, že je jednodušší vysvětlovat občasný zpětný pohyb planet na nebeské klenbě vlastním pohybem Země, tedy pohybem jednoho tělesa kolem Slunce, než pohyby všech planet. Koperník v knize o soustavě uvádí: Žádný nebeský kruh neboli sféra nemá jediný střed. Střed Země není středem světa, nýbrž toliko středem tíže a dráhy Měsíce. Všechny dráhy obklopují Slunce, jako by stálo v jejich středu, a proto střed světa leží poblíž Slunce. Poměr vzdálenosti Země-Slunce k výšce nebe stálic je mnohem menší než poměr zemského poloměru ke vzdálenosti Slunce, takže tato vzdálenost je proti výšce nebe stálic nepatrná. Všechen pohyb viditelný na nebi stálic není reálný, tak jak jej vidíme ze Země. Země se tedy otáčí s přidruženými elementy při denním pohybu jednou kolem svých pólů. Přitom zůstává nebe stálic nepohnuté jakožto nejzazší nebe. Všechen pozorovaný pohyb Slunce nepřísluší jemu samému, nýbrž je důsledkem rotace Země a jejího pohybu po kruhové dráze kolem Slunce, který je vlastní všem planetám. A tak se Země pohybuje několikerým způsobem. Co se u planet jeví jako pohyb zpětný a pohyb vpřed, není takové samo sebou, nýbrž se tak jeví ze Země. Její pohyb sám o sobě tedy stačí k vysvětlení četných rozmanitých jevů na nebi. Dospěl k závěru, že Země není nehybným středem světa, ale že se točí a obíhá kolen Slunce spolu s ostatními planetami. Jediným souputníkem je Měsíc.

Mikuláš Koperník VYPRACOVAL Lukáš Slezáček 9. A 12.5.2016 ZŠ 711 Bučovice