Trvalá pletiva

Rostlinná pletiva (dělení) Podle schopnosti dělení rozlišujeme: Meristematická (dělivá) – umožňují růst Trvalá – vznikají činností dělivých pletiv:  Krycí – kryjí povrch rostliny  Vodivá – vedení roztoků v těle rostliny  Základní – všechny buňky mezi krycími a vodivými pletivy

Trvalá pletiva Rozdělení podle : 1. uspořádání buněčné stěny 2. funkce

1. tenká buněčná stěna parenchym prozenchym

1. tenká buněčná stěna Aerenchym - mnoho mezibuněčných prostor se vzduchem

1. zesílená buněčná stěna v místě dotyku buněk kolenchym

1. zesílená buněčná stěna po celém obvodu buňky sklerenchym

2. Pletiva podle funkce a) krycí pletiva b) vodivá pletiva c) základní pletiva

a) krycí pletiva epidermis Rhizodermis -na povrchu kořenů

a) krycí pletiva trichomy žlaznaté a krycí trichomy žahavé

krycí pletivo – průduch(stomata)

b) vodivá pletiva cévní svazky úplný cévní svazek uzavřený otevřený

b) vodivá pletiva cévní svazky neúplný cévní svazek centrický radiální

Vodivá pletiva slouží k vedení roztoků na dlouhé vzdálenosti. Dělíme je na: - xylém (dřevní část cévního svazku) - floém (lýková část) obě prostupují všechny části rostliny.

Xylém (dřevní část vodivých pletiv) slouží k rozvodu vody a minerálů z půdy. Směr je vždy od kořene k listům. Jedná s o tzv. vzestupný proud neboli transpirační proud.

Xylém 1. Tracheidy (cévice) - jsou tvořeny úzkými a protáhlými buňkami. Jejich příčné stěny nejsou proděravělé. Transport probíhá přes ztenčeniny v příčných stěnách. Transport je usnadněn tím, že příčné stěny nejsou lignifikované a jejich necelulózní složky jsou rozpuštěné. 2. Tracheje (cévy) - buňky jsou širší a kratší než u tracheid, ale spojují se do sloupců. Těmto sloupcům říkáme tracheje (cévy). Sousední buněčné stěny jsou téměř nebo úplně rozpuštěny. Tracheje nenajdeme u kapraďrostů a nahosemenných.

Tracheidy a tracheje Céva z mahagonovníku

Floém (lýková část vodivých pletiv) slouží k rozvodu asimilátů z listů ke kořenům (asimilace = proces, při kterém organismy přijímají látky a energii z vnějšího prostředí a přeměňují je na látky vlastní jejich tělu), jedná se o tzv. asimilační proud. Asimiláty mohou být eventuelně vedeny i k jiným nezeleným částem rostliny, jako jsou květy, plody a semena. Nejčastějším asimilátem je sacharóza, též voda a další organické látky.

Floém

Sítkové buňky sítkové buňky jsou v dospělosti živé… …avšak chybí jim jádro, ribosomy a vakuoly metabolickou podporu zajišťují tzv. průvodní buňky, jejichž ribosomy pracují nejen pro průvodní buňky, nýbrž i pro sítkové buňky

Sítkovice jsou kratší a širší než sítkové buňky, sítková políčka jsou orientována v těchto buňkách ve směru transportu, velikost pórů se zvětšuje. Sítkovice nenajdeme u kapraďrostů a nahosemenných.

c) základní pletiva asimilační pletiva – fotosyntéza zásobní pletiva – v kořenech, semenech, hlízách vyměšovací – idioblasty, mléčnice, medníky

Stručný přehled končí… obrázky použity z internetu