Sportovní trénink

Základní pojmy Sportovní výkon Sportovní výkonnost Struktura sportovního výkonu Sportovní trénink jako proces adaptace Motorické učení Složky sportovního výkonu trénovanost a sportovní forma Dlouhodobá koncepce tréninku Zvláštnosti tréninku dětí Výběr talentů

Sportovní výkon/výkonnost Aktuální projev jedince (dispozice opakovaně podávat sport.výkon=sportovní výkonnost) Vývoj člověka určují vrozené dispozice /morfologické, fyziologické, psychologické/ Faktory ovliv.SV: somatické Kondiční Technické Taktické psychické

Somatické faktory Somatotyp – geneticky podmíněné dispozice Jak číst somatogram? Somatotyp se generuje na základě třech čísel. První číslo označuje endomorfní, druhé mezomorfní a třetí ektomorfní komponentu, stupnice pro každou komponentu je od nuly, přičemž hodnota komponentu do 2,5 se považuje za nízkou, od 3,0 do 5,0 za průměrnou, od 5,5 do 7,0 za vysokou a od 7,5 hovoříme již o krajním podílu dané komponenty.Trojčíslí se pak zanáší do sférického trojúhelníku, na jehož vrcholech jsou zaneseny krajní typy, uprostřed typy vyvážené a uvnitř pak střední typy. Jaký je vztah somatotypu k pohybovým schopnostem? Somatogram (sférický trojúhelník) je rozdělen třemi přímkami na šest menších trojúhelníků (A,B,C,D,E,F). A nalezneme vpravo nahoře a postupujeme po směru hodinových ručiček až k F vlevo nahoře. Pozn. písmenka na somatogramu uvedeném nahoře nejsou vyznačena a musíme si je pouze představit!! Předpoklady k pohybovým aktivitám se dají velmi zhruba určit podle umístění na somatogramu. Kategorie A V této oblasti se nacházejí jedinci s nejvšestrannějším nadáním na sport. Kategorie B Jedinci s nadáním pro vytrvalostní sporty a obratnost. Kategorie C Nižší stupeň nadání z důvodů nízké mezomorfní komponenty. Kategorie D,E Jedinci s nejhoršími předpoklady pro sportovní činnost. Kategorie F Jedinci s nadáním pro silové sporty

Kondiční faktory Pohybové schopnosti Silové (absolutní, explosivní, vytrvalostní) Rychlostní (reakční, acyklická, cyklická, komplexní / ATP-CP systém, 10-15s) Vytrvalostní Pohyblivost (hyper a hypomobilita/ovlivňující faktor-únava, tvar kloubu atd.) vytrvalostEnerget.systémDoba trvání DlouhodobáO2Přes 10 min. StřednědobáLA-O28-10 min. KrátkodobáLADo 2-3 min. rychlostníATP-CPDo s

Koordinační schopnosti Koordinační schopnosti lze definovat jako komplexní předpoklady ke sportovnímu výkonu, které umožňují učení a realizaci pohybových dovedností Koordinační schopnosti dělíme na: obecné – prostorově orientační (orientace v prostoru, vizuální vnímání prostorových podmínek) – kinesteticko diferenciační (vnímání prostorových a časových charakteristik pohybu, význam při učení novým pohybům, cit pro míč) – rovnováhové (udržení stability při pohybu, statická a dynamická rovnováha) – rytmické (vnímání rytmu výměny, spoluurčováno soupeřem) – reakční (schopnost zahájení a provedení pohybu na daný signál, doba vnímání, souvislost s mírou koncentrace) – schopnost sdružování pohybů (koordinace pohybu celého těla ve vztahu k určité záměrné činnosti – uchopení rakety a „sladění“ s pohybem kočetin) – schopnost přestavby pohybů (schopnost přizpůsobit pohyb změnám podmínek, situační změny…) ….více viz níže…

Specifické koordinační schopnosti specifické – timing (interní – tzv.úderový rytmus, externí – spojen s přípravou na přilétající míč, tzv. „čtení“ letu míče) – regulace vzdálenosti (schopnost zasáhnout míč ve správné výšce a optimální vzdálenosti od těla) – kontrola míče (využití rotace ke ztlumení, zrychlení a zpřesnění míče) Specifické koordinační schopnosti jsou jednoznačně závislé na úrovni schopností obecných. Zároveň jsou vzájemně propojeny a mohou se tak pozitivně i negativně ovlivňovat. Koordinační schopnosti tvoří základ tenisové techniky především v dětství. Jsou vzájemně propojeny se schopnostmi kondičními (rychlost, síla, vytrvalost, pohyblivost). Koordinace je závislá nejen na energetických dispozicích organismu, ale také na kvalitě centrálního nervového systému. Proto je jejich rozvoj důležitý také pro zlepšení psychických schopností a zvyšování pohybové učenlivosti.

Další faktory Techniky: -Optimální technika Taktiky: -Jádrem jsou procesy myšlení/soubory vědomostí/intelektové schopnosti -Taktické myšlení (proces percepce/výběr optimálního řešení) Psychiky: -Motivace -Osobnostní předpoklady/charakterové vlastnosti/temperament -aktivační úroveň

Adaptace Přizpůsobení se Opakované narušování dynamické rovnováhy vnitřního prostředí organismu – homeostázy (pH krve, vnitřní tlak, stálá tělesná teplota) Zákonitosti adaptace  Opakování  Četnost  Přiměřenost (nepřekročit funkční kapacitu organismu)  desadaptace

Motorické učení Viz. prezentace

Složky sportovního výkonu Příprava: Kondiční Technická Taktická psychologická

Trénovanost a sportovní forma Připravenost jedince na sportovní výkon=trénovanost Optimální stav trénovanosti=sportovní forma (vyladění všech komponent struktury výkonu = soutěžní projev / udržitelnost max.2-3měs…spíše méně / dominantní role psychiky / dělení ročního cyklu)

Dlouhodobá koncepce tréninku Raná specializace vs. optimální koncept přípravy (trénink odpovídající vývoji)…viz.prezentace Etapy sportovního tréninku Základní etapa Etapa specializovaného tréninku Etapa vrcholového tréninku Cykly ve sportovním tréninku -Roční tréninkový cyklus (přípravné, soutěžní, přechodné období)

Senzitivní období Všeobecně je známo, že v každém věku má člověk předpoklady pro něco jiného. Existují tedy určitá stádia ve vývoji člověka, která jsou vhodnější pro rozvoj určité schopnosti či dovednosti. Tato období se nazývají – senzitivní (citlivá) (Jansa, Dovalil a kol., 2007). Senzitivní období jsou definována jako vývojové časové etapy, které jsou zvláště vhodné pro trénink určitých sportovních aktivit spojených s rozvojem pohybových schopností a dovedností. U dětí se dosahuje v těchto etapách nejvyššího přírůstku rozvoje dané schopnosti. Nevyužití těchto období může vést k jejímu pomalému či nekvalitnímu projevování. Nebo je její rozvoj mimo citlivé období obtížnější či již téměř nemožný. Senzitivní období není vhodné svazovat s kalendářním věkem dětí. Měla by spíše vycházet z reálného stupně vývoje – tj.z věku biologického. Navíc je vývoj pohlavně diferencovaný. Děvčata biologicky dozrávají dříve než chlapci (zpravidla o 1 – 2 roky dříve). To se týká začátků a zpravidla i konců senzitivních období, která jsou u děvčat posunuta o něco dříve než u chlapců (Perič, 2008) „Zlatý věk motoriky“ 8 – 10 let

Senzitivní období Jednotlivých motorických schopností motorické schopnostisenzitivní období koordinační schopnosti základní koordinace pohybů6 - 8 let kombinace pohybů let rovnováhové schopnosti let komplikované motorické projevy let přesnost pohybu let pohyblivostní schopnosti let rychlostní schopnosti let rychlostně silové schopnosti let silové schopnostizákladní silový rozvoj let vytrvalostní schopnosti let