 Trestní právo  - odvětví práva, které chrání společnost, stát a občany před kriminalitou tím, že postihuje jednání, které je nebezpečné a nežádoucí pro společnost  - je upraveno trestním řádem z roku 61 (nepodařilo se přijmout) a trestním zákoníkem – nahrazuje dosavadní trestní zákon s účinností od 1. ledna 2010  Trestní zákoník  - upravuje trestní právo hmotné, definice trestných činů a trestů za ně  Trestní řád  - upravuje trestní právo procesní – upravuje postup orgánů činných v trestním řízení (policie, soudy, státní zastupitelství)

 Trestní zákon platný do byl přijat v roce 1961, i přes novelizace tedy zůstal i nadále poplatný tehdejší státní ideologii. Nový zákoník lze postavit na roveň moderních zákoníků ostatních demokratických zemí  - došlo ke změně systematiky  -> takové uspořádání, které vystihuje závažnost chráněných zájmů už samotným uspořádáním hlav, dílů, oddílů apod.  - nové rozdělení trestných činů na zločiny a přečiny  -> přečin – všechny trestné činy z nedbalosti, ale také úmyslné trestné činy, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let  -> zločiny – jsou všechny trestné činy, které nejsou dle trestního zákona přečiny  zvláště závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, za něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let

 tato změna se promítá i do trestního řízení – u zločinů standardní trestní řízení, u přečinů zrychlené formy řízení, alternativní řešení  zpřísnění postihů za nejzávažnější trestné činy (vražda, úmyslné ublížení na zdraví)  -> horní hranice sazby trestu odnětí svobody z 15 na 20 let  -> výjimečný trest: nejen doživotí, ale i trest odnětí svobody od 20 do 30 let  -> přísnější trestání recidivy  alternativní tresty – není nutno izolovat : peněžitý trest, obecně prospěšné práce, zákaz činnosti, nově se zavádí alternativní trest domácího vězení či zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce až do deseti let (lepší individualizace, aby uložený trest odpovídal konkrétnímu pachateli a konkrétnímu činu

 - nové trestné činy – stalking (pronásledování), zabití – dvě skupiny případů, kdy pachatel někoho úmyslně usmrtil – v důsledku silného rozrušení, strachu, úleku nebo zmatku pachatele, druhý případ v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného  - neplatiči výživného až na pět let do vězení při recidivě (po čtyřech měs. neplacení)  - zvýšená ochrana zdravotníků a záchranářů – do konce r za napadení a zranění záchranáře trest dva roky, teď až pět  - trestné formy sexuálního uspokojení i vůči dospělým osobám, pokud využije bezbrannosti či závislosti oběti nebo svého postavení a z něj vyplývajícího vlivu – zvýšení ze dvou na 4  - zvýšené tresty za týrání zvířat – dosud na jeden rok pouze při recidivě nebo až při utýrání, teď 3letý trest, na pět let více, zanedbání péče s následkem smrti či trvalými následky na dva roky

 - trestní odpovědnost (souhrn podmínek, při jejichž splnění vzniká povinnost udělit trest)– do 15 bývala částečná, Klaus podepsal novelu trestního zákoníku stanovuje věkovou hranici trestní odpovědnosti na 15 let (původně to mělo být dokonce na 14 – velké debaty)  - příčetnost – z posudku soudních znalců z oblasti psychiatrie  - trestní odpovědnost není, pokud jednáme v rámci nutné obrany či krajní nouze  -> nutná obrana – útok přímo hrozí či trvá – přiměřeně  -> krajní nouze – musí hrozit přímé nebezpečí  - způsobeno člověkem, zvířetem, přírodní katastrofa  - může se obětovat jiný zájem (zničím někomu soukromý majetek)  - škoda musí být menší než škoda, ke které by došlo  není: v povoláních, kde musí nebezpečí snášet – sestra v nemocnici, voják ve válce  - nelze obětovat život za život, ale lze obětovat 1 život za záchranu více lidí

 Nejprve k vymezení pojmu stalking, resp. jednání, které je nově postihováno úpravou obsaženou v novelizovaném znění trestního zákoníku.  Z pohledu psychiatrie či kriminologie je slovo stalking chápáno jako úmyslné pronásledování a obtěžování jiné osoby, které pak u oběti snižuje kvalitu jejího života a ohrožuje její bezpečnost. Pachatel může svojí oběť kontaktovat pomocí dopisů, ů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním různých dárků. Výjimku netvoří zprávy, které byly původně příjemné, snažící se oběť kontaktovat pod podmínkou navázání minimálního kontaktu, až později po zprávy zastrašující či urážející. Taktéž může jít o fyzické pronásledování oběti cestou do práce, na nákup nebo po cestě zpět domů, čekání na oběť před domovem apod. Pronásledovaná oběť by tak mohla být i obětí sexuálně motivované vraždy. Mezi nejčastější oběti patří bývalí partneři z nevydařených vztahů či manželství.

 Dle české právní úpravy, obsažené v trestním zákoníku, se novým trestným činem nebezpečného pronásledování, tzv. stalkingem, se rozumí dlouhodobé pronásledování jiného, a to prostřednictvím:  vyhrožováním ublížením na jeho zdraví nebo jinou újmu jemu nebo osobám jemu blízkým,  vyhledáváním jeho osobní blízkosti nebo jeho sledováním,  vytrvalým kontaktováním jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak,  jeho omezováním v jeho obvyklém způsobu života,  zneužívání jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu

 Toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo o život a zdraví osob jemu blízkých. Za výše uvedené protiprávní jednání hrozí pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.  V tom případě, kdy pachatel spáchá výše uvedené skutkové podstaty trestného činu nebezpečného pronásledování vůči dítěti, těhotné ženě, se zbraní nebo nejméně dvěma osobami, hrozí mu (jím) trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.

 K tomu, aby mohlo dojít k obvinění pachatele ze stalkingu, musí být dodrženy tři podmínky a to:  jednoznačnost, že pronásledovatel tak činí evidentně proti vůli oběti,  pronásledování oběti je intenzívní,  pronásledování oběti je dlouhodobé (dle současně dohodnuté praxe zhruba 4 až 6 týdnů).  Dle původně platné úpravy, tj. až do okamžiku účinnosti zmíněné novely trestního zákoníku, pokud v praxi docházelo ke „stalkingu“, tak v daném případě docházelo k naplnění znaků trestného činu pouze v souvislosti s dalšími projevy útočníka. Z pohledu občanskoprávního se pak také mohlo jednat např. o porušování práva na ochranu osobnosti a z pohledu trestněprávního se jednalo např. o trestní čin omezování osobní svobody