ČESKÉ HUDEBNÍ BAROKO
BAROKO - ÚVOD -je název uměleckého slohu ovlivňujícího všechny druhy umění -v hudbě se uplatňovalo od konce 16. do poloviny 18.století -klade důraz na cit, majestátnost, vznešenost, náboženské zanícení -Královský dvůr nesídlil v Čechách, hudebníci měli málo příležitostí k uplatnění
KANTOŘI Hudba se rozvíjela díky venkovským učitelům – kantorům. Slovo má základ v latinském „kantó“ – zpívat. Zpěv se vyučoval v 17. a 18. století ve školách i několik hodin týdně. Žáci měli většinou povinnost každou neděli zpívat na kůru v kostele. Mimoto si hudbou přivydělávali na svatbách, pohřbech, o Vánocích - chodili koledou (vlastně žebrali).
ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC jindřichohradecký varhaník Tvořil mše a složil mnoho písní Nejznámější vánoční koleda „Chtíc, aby spal“
PAVEL JOSEF VEJVANOVSKÝ vedoucí biskupské kapely v Kroměříži vynikající trubač v jeho instrumentálních skladbách mají významné party dechové nástroje skládal sonáty a serenády
JAN DISMAS ZELENKA 1679 – 1745 žil v Drážďanech Kontrabasista, člen vedoucí knížecí kapely Je označován za českého Bacha
BOHUSLAV MATĚJ ČERNOHORSKÝ 1684 – 1742 Působil v kostele sv. Jakuba v Praze jako kněz studoval v Itálii Psal díla pro varhany – jde o první známe české varhanní skladby
BAROKNÍ HUDEBNÍ DRUHY A FORMY Pro baroko jsou typické nové hudební druhy a formy: Kantáty a oratoria (skladby pro sbor, sóla a orchestr) Skladby pro sólové nástroje (především varhany) opera
OPERA Vyžaduje velké prostředky Čechy byly chudé, operní soubory u nás jen hostovaly Italská opera zazněla v Praze při korunovaci Ferdinanda III. na českého krále (1627) a při korunovaci Karla IV. Českým králem (1723). Operní soubory hostil i hrabě Špork na zámku v Kuksu.
FRANTIŠEK VÁCLAV MÍČA Jedna z prvních českých oper zazněla v Jaroměřicích nad Rokytnou Zde působil FVM jako kapelník Napsal jednoduchou operu na český text O původu Jaroměřic