VY_32_INOVACE_Lul_II_12 Fredy Hirsch, Artur Berlinger a Valter Eisinger Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 1.4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Autor materiálu: Leona Lukašíková

Fredy Hirsch, Artur Berlinger a Valter Eisinger

Fredy Hirsch * v Cáhách  v Osvětimi (sebevražda) Po vyhlášení Nor. zákonů se přestěhoval do Česka → nadále pracoval s dětmi organizaci Makabejská mládež transportován do Terezína → dostal za úkol formovat mládež v Terezíně → získal respekt i některých příslušníků SS V září r byl deportován do Osvětimi Dělal tam stejné věci jako v Terezíně, ale zkomplikovalo mu to příjezd dalších 500 dětí Zjistil, že má být v noci ze 7. na 8. března 1944 popraven Odmítal uvěřit tomu, že by nacisté zabili tolik lidí V noci požil jed

ortodoxní Žid má velkou zásluhu na vytvoření modlitebny – tvoří veškerou výzdobu vymaloval strop místnosti náboženskými motivy a na všechny stěny umístil hebrejské citáty z modliteb ujal se vedení bohoslužeb v transportním zavazadle si dovezl vlastní liturgické potřeby díky jemu mohla řada vězňů prožívat chvíle meditace a pocitu duchovního spojení s Bohem pocházel z bavorského Schweinfurtu učitel náboženství, hudby, i výtvarník a kaligraf do Terezína deportován s manželkou měl 2 dcery – zachránil je: v r.1939 je poslal do Anglie; jsou spolu v kontaktu korespondencí nedočkal se konce války – na podzim v r byl i s manželkou deportován do Osvětimi, kde oba zahynuli Artur Berlinger

Valter Eisinger (U 930) * 1913 Podivín † záčátek r Středoškolský učitel ČJ a NJ na gymnáziích musel opustit české školy → brněnské žid. gymn. → po zrušení v kanceláři tamní židovské obce byl deportován do Terezína Působil jako vychovatel mládeže v chlapeckém domově L 417 Miloval ruskou literaturu

V Terezíně se učil rusky a později i překládal → Republika Škid (L. Pantělejev, G. Bělycha) Přespával se svými svěřenci na palandách Dal si přezdívku „Prcek“ a podepisoval se tak pod své články v časopisu Vedem se oženil s Věrou Sommerovou (chlapci jim udělali „dort“) Po 14-ti dnech deportován do Osvětimi Po jeho odjezdu se Věra dobrovolně přihlásila do smíšeného transportu V Osvětimi se však už nesetkali Věra Sommerová přežila Valter byl začátkem roku 1945 zastřelen na pochodu smrti „Zbyly mi jen vzpomínky a hrstka dopisů, které ani po třiceti letech neztrácejí vroucí cit a něhu, kterou byl schopen rozdávat svým blízkým…“ V. Sommerová (Valterova žena)

Republika Škid nazývali tak hrdě svůj kolektiv kluci na Domově 1 v objektu bývalé školy – L 417 Valtr zde postupně vytvořil samosprávu, v rámci které se chlapci nejen podíleli na organizaci svého života v ghettu, ale učili se vzájemně si pomáhat, chválit i napomínat, učit se navzájem Samospráva měla předsedu a radu, ale každý týden se konala tzv. „plenárka“, kde se všechny problémy probíraly v celém kolektivu, který čítal mezi čtyřiceti a padesáti kluky čtrnácti až šestnáctiletými Během necelých dvou let její existence prošlo kolektivem mnoho skvělých chlapců, kterým často systém samosprávy a díky ní i krásný kolektiv „Škidu“, pomohl najít a rozvinout sebe sama, najít smysl svých dní v dalším poznávání, tvoření, práci pro kamarády.

Škidovská hymna (Zpívala se na nápěv Hašlerovy písně Hymna svobody) Jaká bouře, jaká sláva na jedničce jásá lid ožila tam samospráva žije republika Škid. Nám je každý člověk bratrem ať je křesťan nebo žid my jdem svorně pod prapory chlapců republiky Škid My se nikomu nedáme kdo by nás chtěl urazit pracovat my přísaháme pro čest republiky Škid

Zdroje: Vzdělávací semináře v Terezíně v letech Vzdělávací a informační bulletin vzdělávacího oddělení památníku Terezín z let

Datum vytvoření: Ročník, pro který je materiál určen: devátý Předmět: Dějepis Anotace: Materiál slouží k seznámení s příběhy konkrétních osobností deportovaných do ghetta v Terezíně