NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV: VY_12_INOVACE_22_ČLOVĚK A JEHO SVĚT_KORUNOVAČNÍ KLENOTY ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/

ANOTACE: Prezentace je určena pro žáky 4. ročníku a slouží k doplnění učiva o korunovačních klenotech JAZYK:Čeština OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Dokáže vyjmenovat korunovační klenoty a vysvětlí jejich používání KLÍČOVÁ SLOVA: Svatováclavská koruna, královské žezlo, královské jablko, korunovační plášť, kožená pouzdra DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace DRUH INTERAKTIVITY: Kombinace CÍLOVÁ SKUPINA:Žák STUPEŇ A TYP VZDĚLÁNÍ: Základní vzdělávání – první stupeň TYPICKÁ VĚKOVÁ SKUPINA let

České korunovační klenoty soubor předmětů, které sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci. Nejstarší součástí souboru je Svatováclavská koruna, kterou nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. při příležitosti své korunovace českým králem. Ostatní předměty se staly součástí později.

Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, dále kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štolou, pásem a tzv. manipulem. Korunovační klenoty jsou národní kulturní památkou, za niž byly prohlášeny v roce 1962.

Svatováclavskou korunu Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Její existence je poprvé zmíněna v roce Svatováclavská koruna měla spočinout na hlavě sv. Václava v pražském chrámu sv. Víta, z čehož se odvozuje její název „Koruna svatého Václava“. Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna má podobu zlaté čelenky složené ze čtyř dílů. Každý z těchto dílů má na vrcholu velkou lilii. Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamárami), které jsou v místě svého překřížení osazeny křížkem. Koruna je osazena drahými kameny a perlami, což obnáší celkem 18 safírů, 1 akvamarín, 31 spinelů, 15 rubínů, 1 rubelit (donedávna považovaný za rubín), 25 smaragdů a 20 perel.perlamisafírůakvamarín spinelůrubínůrubelitsmaragdů

Podle pověsti, každý člověk, který není oprávněn k tomu si korunu posadit na hlavu a učiní tak, do roka zemře. V listopadu roku 1941 ji nasadil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich svému vlastnímu synu Klausovi, který skutečně dne zemřel, když nešťastnou náhodou vjel na kole pod jedoucí nákladní automobil. A i když si ji tehdy protektor snad sám nenasadil podlehl i on následkům atentátu. Pověst o Svatováclavské koruně

Královské žezlo Žezlo je zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Má délku 67 cm a váží 1013 g. Ozdobeno je 4 safíry, 5 spinely a 62 perlami. Mimořádně velký spinel je osazen na vrcholu žezla. Žezlo se skládá ze čtyř částí. Rukojeť je pokryta ovými lístky, květy a větévkami a je po obou stranách zakončena okružím s řadou perel. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu a je osazena perlami a uvedenými drahými kameny.

Královské jablko Královské jablko bylo vytvořeno kolem roku 1540 pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je rovněž zhotoveno z osmnáctikarátového zlata. Je lehce zploštělé o průměru 11,9 cm a výšce 9,8 cm. I s křížem na vrcholu je vysoké 22 cm. Váží 780 g. Jablko je na kříži a na obroučce osazeno celkem 8 safíry, 6 spinely a 31 perlami.

Korunovační plášť byl zhotoven původně pro korunovaci Ferdinanda IV. a následně používán k českým korunovacím. Jako první žena do něj byla roku 1743 oblečena při své královské korunovaci Marie Terezie. Plášť je zhotoven z drahocenného hedvábného materiálu červené barvy zvaného zlatohlav a je lemován hermelínem (kožešinou z hranostaje). Plášť je polokruhový, vzadu prodloužený do vlečky a nemá rukávy. Je široký 312 cm a dlouhý 236 cm. Uložen je odděleně od klenotů ve speciálně klimatizovaném depozitáři.

Kožená pouzdra Nejstarší je kožené pouzdro na korunu, které nechal Karel IV. zhotovit v roce Pouzdro má téměř kulovitý tvar, horní a dolní díl jsou bohatě zdobeny. Pouzdro žezla pochází pravděpodobně ze 17. století. Má válcovitý tvar, na jednom konci rozšířený pro hlavici žezla. Je zhotoveno z hladké kůže a skládá se ze dvou částí spojených drobnými panty. Původní pouzdro na jablko bylo značně poškozeno, proto bylo v roce 1929 zhotoveno pouzdro nové.

Uložení korunovačních klenotů Korunovační klenoty jsou trvale uloženy v těžko přístupné Korunní komoře v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Vstupní dveře, které se nacházejí v kapli sv. Václava, jsou opatřeny sedmi zámky. Klíče k těmto zámkům mají v držení prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy. Zámky jsou odemykány pouze při zvláštních příležitostech, kdy jsou korunovační klenoty vystaveny veřejnosti.

Komora je vybavena trezorovou skříní na uložení klenotů, dubovým stolem a osmi židlemi. Skříň se odemyká stejnými klíči jako vstupní dveře.

Zajímavé odkazy: Korunovační klenoty na Pražském hradě Chrám sv. Víta Test

1.Která součást korunovačních klenotů je nejstarší? 2.Kdo ji nechal vyrobit? 3.Ve kterém století? 4.Kde jsou korunovační klenoty uloženy? 5.V čem je uložena koruna, žezlo a jablko? 6.Kolik zámků je u vstupních dveří korunní komory? 7.Má klíč od jednoho zámku prezident? Znáš odpovědi? Řešení : 1.Svatováclavská koruna 2.Karel IV. 3.Ve 14. Století 4.V Chrámu sv. Víta na Pražském hradě 5.V kožených pouzdrech Ano

Použité zdroje:  v%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9ho     v%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9ho  v%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9ho#Ulo.C5.BEen.C3.AD_korunova.C4.8Dn.C3.ADch _klenot.C5.AF   [cit ].