Název šablony: ICT2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Okruh dle RVP: Společenskovědní seminář Tematická oblast: Filosofie Název vzdělávacího materiálu: Jan Patočka (seznámení s osudy a názory profesora Jana Patočky, doporučený rozsah 30 minut) Kód vzdělávacího materiálu: ICT2-18-RTS Ročník: 4. čtyřletého / 6. šestiletého gymnázia Datum vytvoření vzdělávacího materiálu: Jméno autora: Ivo Rejchrt

ČESKÝ FILOSOF A OBHÁJCE LIDSKÝCH PRÁV Jan Patočka (1907–1977)

Život Obr. 1, 2, 3

Narozen v Turnově Studoval slovanskou filologii, romanistiku a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) Při zahraničních pobytech ve Francii a Německu se seznámil s Edmundem Husserlem a Martinem Heideggerem a přihlásil se k jejich fenomenologii Po začátcích na středních školách se stal r docentem filosofie na FF UK Během zavření vysokých škol nacisty gymnaziální učitel, než byl 1944–1945 totálně nasazen jako topič

1945–1949 opět na FF UK V 50. a 60. letech nemohl učit a působil v Ústavu TGM, Pedagogickém ústavu a Filosofickém ústavu Československé akademie věd 1968 se vrátil na FF UK, stal se profesorem, ale za normalizace tam musel 1972 přestat učit, byl penzionován Podílel se na neoficiálních bytových seminářích (podzemní univerzita) Signatář Charty 77, jeden ze 3 prvních mluvčích Po vyčerpávajícím výslechu StB zemřel

Filosofie Složitá fenomenologie Osobní pojetí (tzv. asubjektivní fenomenologie) – vyústilo v učení o tzv. trojím pohybu (míněno nejen přemisťování, ale výkon existence): 1) Zakotvení (pohyb instinktivně-afektivní) Určování a zakořenění v tradici, rodině a přírodním prostředí, využití instinktů, snaha dosáhnout v životě slasti 2) Fungování v zařazenosti Oblast rozvahy a práce, spolupráce v kolektivu, prodlužovat život a chránit ho nad rámec instinktu

3) Průlom – sebezískávání sebevydáváním Až tento pohyb přináší svobodu Vyžaduje vědomé odhodlání vlivem otřesu, jenž dovolí nahlédnout pobyt v předchozích pohybech jako nedostačující Život je spění ke smrti, což nezměníme – ale ve své otřesenosti se můžu opřít o druhé, odevzdat se jim – a oni mě – a tím člověk překoná svou konečnost a získává "vědomí sebe jako podstatně nekonečného"

Filosofie dějin Zde upravuje učení o trojím pohybu do podoby: 1) Pohyb akceptace: přijetí člověka do společnosti 2) Pohyb obrany: práce, podíl na uspokojování potřeb druhých; vznik státu, mýtu, písma 3) Pohyb pravdy: vznik dějinného života, obce, péče o duši. Novověk to překryl péčí o majetek, ale otřes ze světových válek a utrpení z pronásledování vede k pokynu vrátit se k péči o duši a nežít ve lži (srov. aktivní účast na Chartě 77)

Literatura: Ivan Blecha: Jan Patočka, Olomouc, Votobia

Obrázky: Obr. 1: Obr. 2: Foto I. Rejchrt Obr. 3: Foto I. Rejchrt

Otázky k tématu: 1. Jaká jsou základní životní data Jana Patočky? 2. Jakou roli sehrála v jeho životě Charta 77? 3. Jak se do Patočkova života promítly historické události 20. století? 4. K jakému filosofickému směru se hlásil?

5. Vysvětlete pohyb fungování v zařazenosti. 6. Vysvětlete pohyb zakotvení. 7. Vysvětlete pohyb sebezískávání sebevydáváním. 8. K čemu Patočka dospěl ve své filosofii dějin?

Konec