Vývoj české ekonomiky, její srovnání se zeměmi Visegradu, prognóza ČNB a budoucí exit z kurzového závazku Mafra – Budoucnost V4 Praha, 26. září 2016 Jiří.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Mojmír Hampl Viceguvernér ČNB Žofínské fórum na téma „České zemědělství“ 10. března 2014.
Advertisements

Konec recese v ČR? David Marek listopad Přehled témat •Krátké ohlédnutí za dvěma recesemi v rychlém sledu •Jak je na tom česká ekonomika dnes •Pohled.
Cenová konvergence a Balassa-Samuelson efekt
7 Nezaměstnanost.
Platební bilance, zahraniční zadluženost
František Cvengroš Situace a výhled ekonomiky ČR (podklad pro kulatý stůl k přípravě Národního programu reforem 2013) Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY.
Evropské fórum podnikání Rizika předčasného přijetí společné měny Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 17. září 2008 Vladimír Tomšík.
Makroekonomika a stát VY_32_INOVACE_ Zásahy státu do ekonomiky - Keynesovská teorie - neoklasická (monetaristická) teorie.
Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 2014 Stav a výhled české ekonomiky.
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
Agregátní poptávka a nabídka
RŮST CENOVÉ HLADINY VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ JE INFLACE. DOCHÁZÍ-LI VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ K POKLESU CENOVÉ HLADINY, JDE O DEFLACI. DEFLACE JE VZÁCNÝM JEVEM. ČASTĚJŠÍ.
Fiskální a monetární politika
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Vývoj úvěrů a úrokových sazeb Dopady krize na transmisi měnové politiky Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Smilovice,
Česká ekonomika: aktuální vývoj a očekávání podniků Vladimír Tomšík 25. ledna 2013.
Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Praha,
Inflace.
Proč slábne spotřeba domácností ? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Pesimistický spotřebitel: světlo na konci tunelu 17. října 2012 Konferenční.
Makroekonomická predikce (leden 2010) a dlouhodobý scénář
Makroekonomie I ( Cvičení 11 – Měnová politika - shrnutí )
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Hospodářská politika Téma 6 Koordinace fiskální a měnové politiky. Vnitřní a vnější hospodářské cíle.
Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Současný vývoj koruny k euru a dolaru Aneta Pospíšilová.
Mikroekonomie I Platební bilance a obchodní bilance Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)
Zpráva o finanční stabilitě 2005
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
Zadluženost domácností a její dopady na ekonomiku ČR
Role ECB a nový mix hospodářské politiky v Eurozóně Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Česká fiskální politika jako přizpůsobovací mechanismus
K URZOVÝ ZÁVAZEK : R OK A PŮL POTÉ Mojmír Hampl XIV. Exportní fórum, Asociace exportérů Mladé Buky,
Ing. Jan Mládek, CSc. Ministr Vývoj české ekonomiky 11.
1 2. Růst a cykly. 2 GDP per capita*, Table 3.01(a) Sources: See p. 47 of text Western Europe7711,2044,57919,256 China600.
1 VŠFS – KS – LS 2005/06 mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
3. PLATEBNÍ BILANCE.
1 VŠFS – KS – LS 2006/07 Mezinárodní ekonomická integrace Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a ekonomická sladěnost ČR s Eurozónou
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_100 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Měnový kurz.
Úvod do problematiky, definice základních pojmů
1 ÚVOD DO HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY 2008 Zdeněk Tomeš Kancelář 612 KH: úterý
1 ÚVOD DO HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY Zdeněk Tomeš Kancelář 612 KH: středa
Česká ekonomika po světové krizi Tomáš Holub IES FSV UK 21. dubna 2011.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Ing. Veronika Poláčková Název materiálu:
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 Česká ekonomika v prvním pololetí 2011: na prahu nového útlumu? Tisková konference.
Česká ekonomika : lepší časy? Miroslav Zámečník Poradce prezidenta, Hospodářská komora ČR Praha, 12. února 2015.
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
Makroekonomie II Petr Musil Krátkodobá rovnováha v otevřené ekonomice, model IS-LM-BP, Mundell-Fleming model.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Inflace. Inflace míra změny cenové hladiny míra změny cenové hladiny K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina. K inflaci dochází, roste-li celková.
Příčiny a důsledky hypoteční krize. Finanční krize – příčiny; hypoteční krize pád nadhodnocených akcií internetových firem většina společností.
Aktuální otázky měnové politiky: příklad ČNB Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Hradecké ekonomické dny Univerzita Hradec Králové 2. února.
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
Hospodaření obcí v roce 2016
Tisková konference ČMKOS
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
13 OTEVŘENÁ EKONOMIKA.
Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství
Národní účty Implementace ESA 2010 Vladimír Kermiet
Tisková konference ČMKOS
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
Petr Gapko Hlavní ekonom GE Money Bank, a.s.
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Transkript prezentace:

Vývoj české ekonomiky, její srovnání se zeměmi Visegradu, prognóza ČNB a budoucí exit z kurzového závazku Mafra – Budoucnost V4 Praha, 26. září 2016 Jiří Rusnok guvernér, Česká národní banka

Osnova Aktuální vývoj české ekonomiky Srovnání makroekonomického vývoje v zemích Visegrádu Prognóza ČNB (srpen 2016) Budoucí opuštění kurzového závazku J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 2

Pramen: ČSÚ Hrubý domácí produkt (příspěvky v procentních bodech k meziroční změně v %, sezonně očištěné údaje) Růst HDP zpomalil z 3% v 1Q na 2,6% ve 2Q; k růstu přispívaly především čistý export a spotřeba domácností, naopak ho brzdil pokles hrubé tvorby fixního kapitálu (především vládních investic) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 3

Průmyslová produkce (mzr. změny v %) Růst sezónně očištěné průmyslové produkce propadl z 3,9% v červnu na -7,7% v červenci kvůli přesunu celozávodních dovolených ze srpna loni na červenec letos; tento propad bude kompenzován v srpnu; průmysl nadále zůstává tahounem růstu ekonomiky J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 4 Pramen: ČSÚ

Maloobchodní tržby (mzr. změny v %) Tržby v maloobchodě poklesly v červenci meziročně o 0,4%; po sezónním očištění však vzrostly o 4,9% (6% v květnu; 6,1% v červnu); maloobchodní tržby jsou odrazem pozitivní spotřebitelské nálady Pramen: ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 5

Ukazatele nezaměstnanosti (v %, sezónně očištěné údaje) Pramen: MPSV, ČSÚ Nezaměstnanost dosahuje velmi nízkých hodnot; obecná míra nezaměstnanosti: 4,2% (za červenec) a podíl nezaměstnaných osob: 5,5% (za červenec a srpen); mezičtvrtletně dochází k růstu zaměstnanosti J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 6

Beveridgeova křivka (počty v tisících, sezonně očištěné údaje, u korigované inflace meziroční změny v %) Počet nezaměstnaných dále pozvolna klesá a pomalu roste i počet volných pracovních míst Pramen: MPSV, ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 7

Průměrná mzda (meziročně v %) Pramen: ČSÚ Růst průměrné nominální mzdy zpomalil z 4,4% v 1Q na 4,2% ve 2Q; růst průměrné reálné mzdy setrval na 3,9% v obou čtvrtletích J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 8

Inflace (meziroční změny v %) Spotřebitelská inflace pozvolna roste; v červenci vzrostla na 0,5% (měnověpolitická inflace se zvýšila na 0,3%) a v srpnu na 0,6% (MP inflace na 0,4%) Pramen: ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 9

Ke zrychlení inflace v červenci a v srpnu došlo proto, že začaly růst ceny potravin; tím „vypadly“ jejich velké záporné příspěvky z května a června Struktura inflace (meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech) Pramen: ČSÚ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 10

Ceny průmyslových výrobců Ceny průmyslových výrobců (meziroční změny v %, příspěvky v p. b.) Pramen: ČSÚ Postupně odeznívají hluboké poklesy cen výrobců: -4,8% v květnu, -4,4 % v červnu, -4% v červenci a -3,4% v srpnu; hlavním důvodem záporného růstu cen jsou nadále ropné výrobky J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 11

Pokladní plnění státního rozpočtu Pokladní plnění státního rozpočtu (metodika GFS, v mld. Kč) Pramen: MF Státní rozpočet zaznamenal v srpnu o 62 mld. Kč vyšší přebytek než v srpnu 2015; pokladní plnění SR se zatím vyvíjí mimořádně příznivě J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 12

Kumulativní měsíční obchodní bilance Kumulativní měsíční obchodní bilance (v metodice platební bilance, v mld. Kč) Pramen: ČNB Obchodní bilance má letos největší přebytek v historii; na tomto výsledku se příznivě podílejí vývoz dopravních prostředků a dovoz levných energií; červenec: efekt přesunu celozávodních dovolených J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 13

Srovnání makroekonomického vývoje v ČR se zeměmi Visegrádu J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 14

Zatímco HDP v Polsku je nyní o 25% vyšší než před krizí, v Maďarsku je vyšší pouze o 2%; v ČR o 7% Pramen: Eurostat, výpočet ČNB HDP ve V4 (3Q Q 2016; sezónní očištění a očištění o kalend. vlivy; 3Q 2008 = 100) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 15

Průběh cyklu byl v zemích V4 po většinu období podobný; Polsko se vymyká tím, že jako jediná země v EU nezaznamenala pokles HDP v roce 2009 Pramen: Eurostat HDP ve V4 (1Q Q 2016; meziroční změny v %) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 16

Nejvyšší veřejný dluh mělo a má Maďarsko; nejvíce narostl dluh Slovensku; ČR má dluh nejnižší Pramen: Eurostat Hrubý veřejný dluh ve V4 (2008 a 2015; jako % HDP) Hrubý veřejný dluh ve V4 (2008 a 2015; jako % HDP) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 17

Maďarsko mělo loni poměrně vysoký přebytek běžného účtu; ČR představuje ve V4 průměr Pramen: Eurostat Běžný účet ve V4 v roce 2015 (jako % HDP) Běžný účet ve V4 v roce 2015 (jako % HDP) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 18

Výsledek běžného účtu souvisí s vývojem reálného kurzu: přebytek BÚ Maďarska může být dán největším reálným podhodnocením forintu; deficit BÚ Slovenska by mohl souviset s nadhodnocením reálného kurzu Pramen: Eurostat, výpočet ČNB Reálný efektivní měnový kurz ve V4 v letech (2007 = 100) Reálný efektivní měnový kurz ve V4 v letech (2007 = 100) 100 reálné nadhodnocení měny reálné podhodnocení měny J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 19

Průběh inflace byl ve V4 obdobný; Ø HICP za 1-7/16: ČR: 0,3%; SR: -0,6%; Polsko: -0,4%; Maď.: 0,1% Pramen: Eurostat Inflace ve V4 během 1/2012-7/2016 (HICP; meziroční změny v %) Inflace ve V4 během 1/2012-7/2016 (HICP; meziroční změny v %) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 20

Shrnutí vývoje v zemích Visegrádu Premiantem hospodářského růstu po vypuknutí finanční krize bylo Polsko následované s velkým odstupem Slovenskem; Maďarsko téměř stagnovalo (eurozóna také) Růst na Slovensku byl mezi zeměmi V4 nejvíce podnícen růstem veřejného zadlužení; to během krize vzrostlo ve všech zemích; nejméně v Maďarsku, byť je zde zadlužení nejvyšší Maďarsko zaznamenává výrazný přebytek běžného účtu, ten pravděpodobně souvisí s tím, že reálné podhodnocení forintu bylo mezi zeměmi V4 od roku 2007 největší Přibližně do poloviny roku 2014 probíhala v zemích V4 dezinflace; poté následovalo kolísání inflace kolem nuly; nejvíce záporná inflace je od počátku roku 2016 na Slovensku (-0,6%) a v Polsku (-0,4%); to však nebrání tomu, aby rostly nejrychleji: v 1H ,7% na Slovensku a 2,9% v Polsku (2,8% ČR a 1,4% Maďarsko) České hospodářství v rámci V4 ve většině parametrů nevybočuje ze „šedivého průměru“; má však nejnižší veřejný dluh (41,1% k HDP) a nejvyšší inflaci (0,3%) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 21

Prognóza ČNB (srpen 2016) J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 22

Prognóza nejdůležitějších veličin HDP: 2,4% v 2016; 3% v 2017 a 2018 CPI: 0,6% v 2016; 2,1% v 2017; 2,3% v 2018 PPI: -3,2% v 2016; 1,6% v 2017; 1,7% v 2018 Reálné mzdy: 3,8% v 2016; 3% v 2017; 2,5% v 2018 Zaměstnanost: 2,3% v 2016; 0,4% v 2017; 0,5% v 2018 Nezaměstnanost: 4% v 2016; 3,8% v 2017; 3,7% v 2018 Poměrové ukazatele (jako % HDP): Vládní deficit: -0,1% v 2016; 0,1% v 2017; 0,3% v 2018 Vládní dluh: 39,7% v 2016; 38,5% v 2017; 36,7% v 2018 Obchodní bilance: 5,8% v 2016; 5,2% v 2017; 5,2% v 2018 Běžný účet: 1,9% v 2016; 0,9% v 2017; 1,1% v 2018 České hospodářství je (a v horizontu prognózy do roku 2018 také zůstane) ve vnější i vnitřní rovnováze J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 23

Rizika a nejistoty prognózy Vývoj zahraniční poptávky (dopady Brexitu) Vliv domácího volebního cyklu na zvyšování veřejných výdajů Hloubka propadu vládních investic v roce 2016 Vliv dlouhodobě nízké inflace na ukotvenost inflačních očekávání Rizika prognózy byla bankovní radou vyhodnocena jako vyrovnaná J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 24

Budoucí opuštění kurzového závazku J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 25

Budoucí opuštění kurzového závazku Nadále přetrvává potřeba uvolněných měnových podmínek Exit z kurzového závazku bude znamenat, že se ČNB vrátí k cílování inflace kombinovanému s tzv. řízeným plováním kurzu K exitu dojde, až budou vytvořeny podmínky pro udržitelné plnění 2% inflačního cíle i po opuštění kurzového závazku a nebude hrozit návrat k používání nekonvenčních nástrojů (ČNB nechce destabilizovat ekonomické prostředí a riskovat ztrátu své kredibility) Provedení exitu bude záviset na konkrétní situaci na devizovém trhu Záporné úrokové sazby nejsou vhodným nástrojem; jejich použití připadá v úvahu pouze v krajním případě, například jako krátkodobá podpora kurzového závazku Zasedání BR : „BR vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017“ J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 26

Shrnutí Česká ekonomika nyní plně využívá své výrobní kapacity Nezaměstnanost je velmi nízká a trh práce vytváří tlaky na růst mezd Ekonomika si udržuje přebytek obchodní bilance Pokladní plnění SR se vyvíjí mimořádně příznivě (letos možná přebytek) Přetrvává nízkoinflační prostředí: dovážená (vnější) dezinflace Inflace by měla začít růst ve druhé polovině 2016 (domácí poptávkové tlaky); inflačního cíle bude dosaženo v roce 2017 V rámci zemí Visegrádu představuje česká ekonomika solidní průměr BR vidí jako pravděpodobné ukončení kurzového závazku v polovině roku 2017; poté dojde i ke zvyšování úrokových sazeb (tj. k návratu ke konvenčním nástrojům měnové politiky) České hospodářství je v dobré makroekonomické kondici; nachází se ve vnitřní i vnější rovnováze a opět reálně konverguje k vyspělým ekonomikám J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 27

Děkuji za pozornost Jiří Rusnok Česká národní banka Na Příkopě Praha 1 Tel: J. Rusnok – Aktuální vývoj, srovnání Visegrádu, prognóza a budoucí exit 28