Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Jana Krchňáčková Název prezentace (DUMu): 11. Velká vlastenecká válka Název sady: Osobnosti a události českých a světových dějin ve 20. století (určeno pro 2. ročník oboru Technik puškař) Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/ Datum vzniku: Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.
Anotace Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Osobnosti a události českých a světových dějin ve 20. století (určeno pro 2. ročník oboru Technik puškař) je ukázat žákům, kteří se v této oblasti vzdělávají, jaké jsou nejznámější osobnosti a události českých a světových dějin ve 20. století. Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě popíší postupně tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu dějepis na naší SŠ. Konkrétně tato prezentace je zaměřena na postupy vojsk německé a rudé armády, jejich rozhodující střetnutí a vlastenectví obyčejných lidí.
– pakt o neútočení mezi nacistickým Německem a SSSR, třebaže zastávaly zcela protichůdnou ideologii (tajný protokol nechával Stalinovi volné ruce ve východním Polsku v případě „nového územního uspořádání“).
– přepadení SSSR bez vyhlášení války = plán Barbarossa. Hitlerův cíl – likvidace ideového protivníka, využito momentu překvapení, bojové zkušenosti i technické převahy, široká fronta od Severního ledového oceánu po Černé moře, na straně Němců také Maďaři, Italové, Slováci, Rumuni a Bulhaři.
3 směry úderu: na Leningrad, Moskvu, Kyjev, taktika bleskové války – Stalin nepřipraven, ignoroval varování ze zahraničí, oslaben předchozím terorem.
vznikl Státní výbor obrany, fronta rozdělena na 3 úseky (SZ – Rokossovský, Z – Žukov, JZ – Jeremenko), boje na území násilím přičleněném k SSSR – Němci vítáni jako osvoboditelé od totality.
Budování domobrany – vedle armády partyzáni, ilegální odboj KSSS, hrdinství a obětavost lidí = velká vlastenecká válka. Evakuace obyvatel a průmyslu z ohrožené oblasti – na Ural, Sibiř, do Povolží, Kazachstánu, střední Asie.
Poprava sovětských partyzánů
Září 1941 – útok na Leningrad (900 dní blokáda), bez zásobování, jen v zimě přes Ladožské jezero = cesta života, obložení prolomeno až v lednu 1943.
Podzim 1941 – dobyt Kyjev, cílem útoku Moskva, ústupové boje sovětské armády u Smolenska (poprvé raketomety – kaťuše).
Němečtí zajatci u Oděsy
Oděsa, postup Němců zastaven 20 km od Moskvy, porážka = definitivní ztroskotání taktiky bleskové války.
Léto 1942 – německá ofenziva na jihu – k naftovým ložiskům u Kaspického moře. Září 1942 – únor 1943 bitva u Stalingradu = rozhodující, největší a nejkrvavější bitva ve 2. svět. válce.
V září pronikla do města armáda maršála Pauluse, obtížná obrana, boj o každou ulici, dům, poschodí, zvláště o Mamajevovu mohylu.
která byla zbudována na památku bitvy u Stalingradu, dnešního Volgogradu. Na návrší zvaném Mamajevova mohyla se nachází 85 metrová socha Matka vlast volá,
Obrana Stalingradu vedena generálem Čujkovem.
Němečtí vojáci byli obklíčeni v tzv. stalingradském kotli, Hitler zakázal kapitulaci, nepomohly ani „vzdušné mosty“, porážka Němců.
Obrat ve válce, konec mýtu o neporazitelnosti německé armády, sovětská armáda zahájila ofenzívu na celé frontě.
Červenec – srpen 1943 – bitva u Kurska = poslední velká ofenziva Němců, boje u Kurského oblouku a u města Orel, německá taktika „spálené země“ (ničení, oběti civilního obyvatelstva),
největší tanková bitva 2. sv. v. (3 000 tanků), vítězství sovětského vojska, Němci zahnáni až za Dněpr, do konce roku 1943 osvobozen Kyjev a část Ukrajiny.
Letní ofenziva sovětských vojsk 1943/1944 po celé délce fronty, březen 1943 boje u Sokolova, osvobozen Charkov, Kyjev, Bílá Cerkev, ukončena blokáda Leningradu (leden 1944), porážka nepřátel na Ukrajině, Krymu, osvobozeno Bělorusko, Pobaltí.
Otázky k opakování Kdy začal útok Německa proti SSSR a které státy se na válce proti němu podílely? Které byly hlavní směry útoku? Jak Stalin nazval úplnou vojenskou a hospodářskou mobilizaci SSSR? Kde se podařilo v r zastavit německý útok? Které město bylo téměř 900 dní oblklíčeno? Proč Němci potřebovali prorazit u Stalingradu? Čím je významná bitva u Kurska?
SOCHROVÁ, M. DĚJEPIS V KOSTCE II. Novověk, Dějiny nové doby. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, s Zdroje pro textovou část Internet: Dějepis.com [online] Druhá světová válka, [cit ]. Dostupné na
Seznam zdrojů pro použité obrázky Snímek 3 - [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Snímek 3 - [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Snímek 4 - [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Snímek 5 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchivhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild_ ,_Russland,_Minsk,_gefangene_sowjetische_Soldaten.jpg Snímek 6 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchiv Snímek 7 - [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Snímek 7 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchiv Snímek 8 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchiv Snímek 10 - [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Snímek 11 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: RIA Novosti archive Snímek 12 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchiv Snímek 14 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchiv Snímek 15 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: RIA Novosti archive Snímek 16 - [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Snímek 17 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchiv Infanterie.jpg Snímek 18 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: Bundesarchiv Snímek 20 - [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:. Autor: RIA Novosti archive