Škola veřejné volby Public Choice Theory

Politologie a ekonomie Aristoteles (4.stol.př.Kr.) – homo politicus  Politická aktivita  Veřejný zájem Adam Smith (18.stol.) – homo economicus  Směna  Vlastní zájem

Teorie veřejné volby Ekonomická analýza politiky Využití ekonomických metod v analýze netržního rozhodování

Předmět studia jako politologie Teorie státu Volební pravidla Chování voličů Chování politických stran a politiků Chování byrokracie

Metodologie jako ekonomie Principy ekonomického chování Egoismus Racionálnost Maximalizace užitku

Teorie veřejné volby ekonomická analýza politiky Teorie veřejné volby analyzuje zákonitosti a mechanismus kolektivního rozhodování  Jak se projevují názory jednotlivců na fiskální otázky (daně, výdaje…),  Jak se individuální názory transformují do kolektivního rozhodování,  Jak vlády rozhodují o těchto otázkách,  Jak tato politická rozhodnutí vlády zpětně ovlivňují jednotlivce.

Metodologický individualismus aplikovaný na člověka politického Pouze jednotlivci volí a jednají – občané, politici Stát, národ, veřejné blaho – abstrakce

Účastníci politického trhu jsou: Občané Politici Nátlakové skupiny (lobby) Byrokraté (úředníci)

Maximalizace užitku Volič – zákazník Politik – výrobce, obchodník Peníze – volební hlasy Každý sleduje vlastní zájem

Předchůdci Niccolo Machiavelli: Vladař John Stuart Mill: Úvahy o reprezentativní vládě (1861) Knut Wicksell: Nový princip spravedlivého zdanění (1896)

Teorie blahobytu Abram Bergson – společenská funkce blahobytu – agregace individuálních funkcí užitečnosti všech lidí tvořících společnost a Cílové funkce státu, který plánuje, jak dosáhnout maxima svého společenského blahobytu Pareto-optimální situace

Arrowův teorém nemožnosti Impossibility theorem J. A. de Condorcet (1785) – Condorcetův paradox Kenneth Arrow: Společenská volba a individuální hodnoty (1951)  Je společenská funkce blahobytu dosažitelná prostřednictvím tržních či politických procesů?

Arrow: Společenského preferenčního uspořádání nelze dosáhnout. Existuje jen individuální uspořádání preferencí.

PREFERENCE VOLIČŮ/POLITIKŮ NA VÝDAJE Nízké:Ø = 2:1 (A,B:C); Ø:vysoké = 2:1 (A,C:B); Vysoké:nízké = 2:1 (B,C:A) Hlasovací paradox 1. Chci nízké výdaje 2. Chci vysoké výdaje a) Vysoké : Ø => Øa) Nízké : Ø => nízké b) Ø : nízké => nízkéb) Nízké : vysoké => vysoké Voliči Politici Nízké výdaje Průměrné výdaje Vysoké výdaje Adam123 Bílý231 Černý312

Vznik teorie veřejné volby Duncan Black James Buchanan, Gordon Tullock: Kalkulace souhlasu (Calculus of Consent, 1962) Anthony Downs: Ekononmická teorie demokracie (An Economic Theory od Democracy, 1957) Mancur Olson: Logika kolektivní akce (The Logic of Collective Action, 1965)

Racionální ignorance Efekt krátkozrakosti Rozpočtové deficity Krátkodobý prospěch Dlouhodobé náklady Snižuje růstový potenciál ekonoiky

Politický cyklus Michal Kalecki Anthony Downs Délka dána volebním obdobím

Teorie byrokracie William Niskanen, Gordon Tullock, Anthony Downs Byrokraté nesledují přání svých politických vůdců Sledují posílení svého vlivu a postavení Velikost rozpočtu úřadů = maximalizace užitečnosti byrokrata

Zájmové skupiny Parciální zájmy Konkrétní zájem Omezený počet členů Na úkor spotřebitelů a daňových poplatníků Snižuje ekonomickou efektivnost

Logrolling (jánabráchismus) Porcování medvěda

Dobývání renty rent-seeking Regulace ekonomiky Gordon Tullock Anne Krueger(ová)  Vliv udělování licencí na národní důchod James Buchanan – výdaje nezbytné pro realizaci renty  Náklady potenciálních monopolistů  Náklady vládních úředníků  Poškození třetích stran

Teorém středového voliče Median voter theorem Harold Hotelling: Stabilita v konkurenci (1929) Directorův zákon  Přerozdělování důchodů ke středním příjmovým skupinám

Konstituční ekonomie Normativní Alternativní soubory pravidel Zákon o vyrovnaném státním rozpočtu

Děkuji Vám za pozornost